Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/251
Gram, m. hoře, žaloſt, teſknoſt.
Strany zdroje: I/268
Harm, m. hoře, freſuňk, freſowánj.
Strany zdroje: I/268
Härmen, ſich, v. rec. hoře mjti, ſaužiti ſe, trápiti ſe; ſich zu Tode härmen, vtrápiti ſe, vſaužiti ſe.
Strany zdroje: I/282
Herzeleid, n. zkormaucenj ſrdce; hoře, ljtoſt, žaloſt.
Strany zdroje: I/304
Jammer, m. kwjlenj, hořekowánj, nařjkánj, ejulatus. 2) bjda, pſota, mizyna, hoře, miſeria; in Jammer und Arbeit ſeyn, wepſý býti; es iſt ein Jammer anzuſehen, geſt to k vſtrnutj, vor Jammer vergehen, bjdau, pſotau hynauti; das iſt doch Jammer Schade, to ge welice k politowánj, hrozná ſſkoda. 3) padaucý nemoc; den Jammer haben, padaucý nemoc mjti.
Strany zdroje: II/15
Leid, n. ljtoſt, hoře, n. žaloſt, zármutek, dolor, mœror; einem ein Leid thun, někomu vbljžiti, vſſkoditi; ſich ein Leides thun, zabiti ſe, o žiwot ſe připrawiti; Leid tragen, žaloſtiti, rmautiti ſe, žaloſt mjti; vor Leid ſterben, ljtoſtj, hořem vmřjti; im Leide gehen, in der Trauer, ſmutek néſti.
Strany zdroje: II/16
Leidweſen, n. hoře, ljtoſt, žaloſt, nařjkánj, zármutek.
Strany zdroje: II/19
Lichterloh, adj. plápolagjcý. adv. plamenem; es brennt lichterloh, plamenem hořj, plápolá.
Strany zdroje: II/134
Rufen, v. irr. du rufſt, ich rief, habe gerufen, du rufe. I. v. n. křičeti, clamare; rufet laut, křičte hlaſytě; um Hülfe rufen, wolati, křičeti o pomoc; zu Gott, wzýwati, Feuer rufen, křičeti že hořj; um Rache, wolati na pomſtu. 2) wolati; du haſt mir gerufen, wolal ſy mne. II. v. a. wywoláwati; die Stunden, hodiny. 2) wolati, vocare; heraus, wywolati; ſich her, zu ſich, powolati, zwolati; ſie kommen wie gerufen, přicházegj práwě whod, gakoby ge zawolal.
Strany zdroje: II/346
Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.
Strany zdroje: II/415
Wehmuth, f. žaloſt, hoře, ljtoſt.
Strany zdroje: II/430
Wetterloch, n. djra we ſkále neb hoře.
Strany zdroje: I/125
Brennbar, adj. hořawý, paliwý, což hořj, když ſe zapálj.
Strany zdroje: I/125, I/126
Brennen, 3. v. n. hořeti, ardere; das Feuer brennt, oheň hořj. 2) páliti; die Sonne brennt, ſlunce pálj; brennende Hitze, parno; žahati, požahati, die Neſſel brennt, kopřiwa žahá; der Pfeffer brennt auf der Zunge, pepř pálj, ſſtjpe na gazyku; brennender Sand, horký, pálčiwý pjſek. 3) blýſkati ſe, rozpáliti ſe; brennende Augen, blýſkagjcý ſe oči, rozpalené oči; vor Liebe brennen, láſkau hořeti, plápolati, pláti. Das Brennen, pálenj, pálčiwoſt. Strany zdroje: I/249
Glühen, 1. v. n. žhnauti, ohniwěti, (žjřeti), rozpáleným býti, candere; das Eiſen glühet, železo ſe wařj, žhne, (žjřj); glühende Kohlen, řeřawé, žižawé ( mor. žižlawé), žiwé vhlj, pruna. 2) fig. hořeti, ſwjtiti; mein Geſicht glühet, má twář hořj, geſt roznjcená; ſeine Augen glühten, oči geho ſe ſwjtily. 2. v. a. das Eiſen, rozpáliti.