Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/19
Liebe, f. láſka, ol. miloſt, amor; vor Liebe brennen, láſkau hořeti; mir zu liebe, mně k ljboſti, k wůli, wděk.
Strany zdroje: II/23
Lohe, f. třjſlo. 2) plamen, plápol; Lichter, Lohe brennen, plamenem hořeti.
Strany zdroje: I/58
Aufbrennen, 1. act. napáliti, připáliti, ſpáliti, wypaliti, comburere, inurere. 2) neut. wzhuru hořeti, wyrážeti.
Strany zdroje: I/59
Aufflammen, 1. v. n. wzhůru hořeti, plápolati. 2. act. roznjtiti, zapáliti.
Strany zdroje: II/106
Rache, f. mſta, pomſta, vindicta; vor Rache glühen, mſtau hořeti; Rache nehmen, mſtjti ſe; aus Rache, ze mſty.
Strany zdroje: I/125, I/126
Brennen, 3. v. n. hořeti, ardere; das Feuer brennt, oheň hořj. 2) páliti; die Sonne brennt, ſlunce pálj; brennende Hitze, parno; žahati, požahati, die Neſſel brennt, kopřiwa žahá; der Pfeffer brennt auf der Zunge, pepř pálj, ſſtjpe na gazyku; brennender Sand, horký, pálčiwý pjſek. 3) blýſkati ſe, rozpáliti ſe; brennende Augen, blýſkagjcý ſe oči, rozpalené oči; vor Liebe brennen, láſkau hořeti, plápolati, pláti. Das Brennen, pálenj, pálčiwoſt. Strany zdroje: I/183
Erhitzen, v. a. rozpáliti; ſich, vhřjti, zahřjti ſe. 2) das Heu erhitzte ſich, ſeno ſe zapařilo; fig. roznjtiti ſe, rozpáliti ſe; auf etwas erhitzt ſeyn, wřjti, žádoſtj hořeti. Die Erhitzung, rozpálenj, roznjcenj, zapařenj.
Strany zdroje: I/204
Flammen, 1. v. n. plápolati, plamenem hořeti, pálati. 2. v. a. plamenem wypáliti.
Strany zdroje: I/249
Glühen, 1. v. n. žhnauti, ohniwěti, (žjřeti), rozpáleným býti, candere; das Eiſen glühet, železo ſe wařj, žhne, (žjřj); glühende Kohlen, řeřawé, žižawé ( mor. žižlawé), žiwé vhlj, pruna. 2) fig. hořeti, ſwjtiti; mein Geſicht glühet, má twář hořj, geſt roznjcená; ſeine Augen glühten, oči geho ſe ſwjtily. 2. v. a. das Eiſen, rozpáliti.