Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/276
Heiß, adj. horký, calidus; heute iſt es ſehr heiß, dnes ge parno. 2) wřelý, fervidus, heißes Waſſer, wřelá woda. 3) fig. wraucý, horaucý; adv. horce; wřele; wraucně.
Strany zdroje: I/288
Hitzig, adj. pálčiwý, horký, ardens; hitzige Krankheit, pálčiwá, (horká) nemoc, hlawnička. 2) hitziges Eiſen, řeřawé, žjrné železo. 3) fig. horký; hitziges Geblüt, horká krew; ein hitziges Gefecht, tuhé potýkánj; ein hitziges Pferd, prudký, bugný kůň; ein hitziger Menſch, prudký, prchliwý člowěk, z horka nakwaſſený. adv. pálčiwě, horce, prudce; nicht ſo hitzig! ne tak zprudka.
Strany zdroje: II/177
Schmieden, v. a. kowati, kauti, cudere; man muß das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, dokud železo horké, kug; dokud ſe lyka drau, choď na ně; za zubů ſe chleba nageſti. 2) fig. vkowati, do želez dáti; Ränke, ſnowati, kauti, ſtrogiti, auklady.
Strany zdroje: II/408
Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.
Strany zdroje: I/125, I/126
Brennen, 3. v. n. hořeti, ardere; das Feuer brennt, oheň hořj. 2) páliti; die Sonne brennt, ſlunce pálj; brennende Hitze, parno; žahati, požahati, die Neſſel brennt, kopřiwa žahá; der Pfeffer brennt auf der Zunge, pepř pálj, ſſtjpe na gazyku; brennender Sand, horký, pálčiwý pjſek. 3) blýſkati ſe, rozpáliti ſe; brennende Augen, blýſkagjcý ſe oči, rozpalené oči; vor Liebe brennen, láſkau hořeti, plápolati, pláti. Das Brennen, pálenj, pálčiwoſt. Strany zdroje: I/126
Brennofen, m. pec, horká pec, clibanus.
Strany zdroje: I/129
Brühheiß, Brühſiedend, Brühwarm, adj. wřelý, horký.
Strany zdroje: I/170
Eiſen, n. železo, ferrum. Das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, kowati železo dokud horké geſt; za zubů, řjkagj, ſe chleba nagjſti. Noth bricht Eiſen, moc železo láme. 2) željzko, železné nádobj. 3) im Plural, okowy, pauta, železa, vincula ferrea. 4) podkowa, ſ. Hufeiſen, und die Zuſammenſetzungen: Biegeleiſen, Brummeiſen, Pflugeiſen, Riebeiſen, u. ſ. w.