Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/32

Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hra icy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.

Strany zdroje: I/271

Häufelſpiel, n. das Häufeln, hra pod hromádky.

Strany zdroje: I/34

Anfangen, 1. v. a. počjti, počjnati, začjti, incipere; 2. v. n. počjnati, začjnati, začjti ſe, incipere, initium capere. Es fängt an warm zu werden, počjná teplo býti. Das Spiel hat ſich erſt angefangen, hra ſe teprw začala.

Strany zdroje: I/36

Angeben, v. a. začjti dáwati, neyprwé dáwati, zwláſſtě při hře w karty, incipere. Wer giebt an? kdo bude neyprw dáwati? kdo začne? 2) ohláſyti, oznámiti, powědjti, vdati, ſignificare, indicare. 3) obžalowati, proneſti, vdati, deferre; einen Dieb angeben, zloděge vdati. 4) nawrcy, předložiti, předſtawiti, vkázati, deſignare. 5) zawdati.

Strany zdroje: I/311

Kartenſpiel, n. hra w karty.

Strany zdroje: I/314

Kegelſpiel, n. hra w kuželky.

Strany zdroje: I/318

Kinderſpiel, n. děcká hra. 2) fig. hřička, hračka; tjtěrky.

Strany zdroje: I/324

Klotzerbſe, f. bohatý hrách.

Strany zdroje: I/330

Komödie, f. komedye, weſelá hra.

Strany zdroje: II/18

Leſen, v. a. irr. ich las, zbjrati, colligere. den Wein —, wjno zbjrati; 2) přebjrati; Erbſen —, hrách přebjrati. 3) Im Buche, čjſti, legere, oft, čjtati; einem den Text, die Leviten leſen, latinku čjſti; die Meſſe leſen, mſſi ſlaužiti, čjſti; flüchtig —, na přeſkáčku čjſti. Das leſen Leſen , zbjránj; přebjránj; čtenj.

Strany zdroje: II/23

Los-, loſnj; das Losſpiel, loſnj hra; der Lostopf, loſnj hrnec, nádoba.

Strany zdroje: II/27

Luſtſpiel, n. komedye, weſelá hra.

Strany zdroje: II/36

Matt, we hře, mrtew.

Strany zdroje: II/52

Mühlenſpiel, n. mleynek, hra w mleynek.

Strany zdroje: II/90

Pfänderſpiel, n. hra na fanty.

Strany zdroje: II/104

Puppenſpiel, n. lautkowánj. 2) hra w tatrmánky.

Strany zdroje: II/105

Quellen, v. n. irr. du quillſt, ich quoll, ich quölle, gequollen, quill, prameniti ſe, preyſſtěti ſe, staturire scaturire . 2) plynauti, wyplýwati, promanare. 3) bobtěti, nabobtěti; die Erbſen quellen im Waſſer, hrách bobtj we wodě; das Holz iſt gequollen dřjwj nawlhlo. 2) v. a. reg. močiti; Erbſen quellen, hrách močiti, namáčeti. 2) hraditi, S. Stauen.

Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.

Strany zdroje: II/140

Saiten-, ſtruněný; das Saiten-Inſtrument, ſtruněný náſtrog. 2) na hauſle, na ſtruny; das Saitenſpiel, hra na hauſle, nebo giný ſtrunný náſtrog.

Strany zdroje: II/147

Schach, m. ſſach, ſſachowá hra; Schach ſpielen, hráti w ſſachy.

Strany zdroje: II/147

Schachſpiel, n. ſſachy, ſſach, hra w ſſachy.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, I. v. a. reg. zgednati, zaopatřiti, comparare; 2) způſobiti; Ruhe ſchaffen, pokog způſobiti. 3) doſtawiti; einen Menſchen herzuſchaffen, doſtawiti člowěka. 4) wypowědjti; aus dem Hauſe ſchaffen, wypowědjti z domu. 5) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen? co zde máš k pohledáwánj? co pohledáwati. 6) pořjditi; nichts ſchaffen können, nic nemocy ſwéſti, pořjditi 7) odweſti, odwezti; zu Fußewegſchaffen, zu Fuße wegſchaffen, odweſti; zu Wagen, odwezti. 8) nadělati; viel zu ſchaffen machen, mnoho nadělati brykulj, doſti hry dáti. 9) poraučeti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? 10) Rath ſchaf en, radu dáti. 11) Aus dem Wege ſchaffen, odkliditi. II. v. a. irr. ich ſchuf, geſchaffen, twořiti, ſtwořiti, creare.

Strany zdroje: II/153

Schattenſpiel, n. hra na ſtěně.

Strany zdroje: II/154

Schauſpiel, m. činohra, diwacý hra, drama.

Strany zdroje: II/175

Schmalſaat, f. wařiwo, wařiwa, hrách, čečka, boby, wikew.

Strany zdroje: II/177

Schminkbohne, f. fazole, ledwinkowý hrách, Phaseolus vulgaris Lin.

Strany zdroje: II/185

Schoten-, luſkowý, rumný; die Schotenerbſen, luſky, hrách luſkowý, w luſcých.

Strany zdroje: II/222

Spaß, m. pl. Späße, ſſpás , žert, ſſprým, jocus; aus Spaß, ze hry, ze ſſpáſu; ohne Spaß, obežert; Späßchen, n. žertjk, ſſpáſek.

Strany zdroje: II/223

Späterbſe, f. lenoch, pozdnj hrách.

Strany zdroje: II/226

Spiel, n. hra, ludus; ein Spiel machen, zahrati, pohrati; fig. ſein Glück aufs Spiel ſetzen, na negiſtau ſe wydati, puſtiti; mein ganzes Glück ſtehet auf dem Spiele, přitom běžj o celé mé ſſtěſtj; ein gewonnenes Spiel haben, wyhranau mjti, wyhrati; die Hand mit im Spiele haben, w ſpolku býti s někým. 2) buben; das Spiel rühren, bubnowati; die Beſatzung zog mit klingenden Spiele aus, poſádka wytáhla s hlučnau hudbau; ſein Spiel mit Jemanden haben, žerty ſobě z někoho ſtrogiti, ſſaſſky mjti; dim. das Spielchen, hřička, hračka.

Strany zdroje: II/226

Spiel-, hracý; der Spielteller, hracý taljř, ke hře; die Spieluhr, hracý hodinky.

Strany zdroje: II/226

Spielen, v. n. et act. hráti, ludere; mit einem Hunde, s pſem zahráwati, pohráwati; b) auf der Violine, na hauſle hráti, hauſti; die Flöte, na fletnu pjſkati. c) eine Miene ſpielen laſſen, podkop do powětřj wyhoditi; mit Mörſern auf die Feſtung, z moždjřů do pewnoſti ſtřjleti. d) die Fahne ſpielen laſſen, praporcem máchati, nechati ho plápolati. e) fig. Jemanden etwas in die Hände, někomu něco podſtrčiti. f) Verſteckens, na mžjtek, na ſchowáwanu hráti. g) Karten, Kegel, Schach, w karty, w kuželky, w ſſachy hráti; Ball, na mjč hráti; im Glückshafen, karbaniti. h) ſich arm, hrau znuzeti, na mizynu přigjti; ſich reich, zbohatnauti hrau. i) eine Komödie ſpielen, komedii předſtawowati, hráti. k) fig. den Herren, na pána hráti. 2) Etwas ins Weite, něco na dlauhé lokte odkládati, protahowati. 3) Jemanden einen böſen Streich, někoho opařiti, čjſnauti, opáliti, opentliti. 4) Er ſucht es dahin zu ſpielen, tam to vſyluge přiweſti. 5) Ver chiedene Streiche ſpielen, reyry, rozličné kuſy prodáwati. 6) Eine Sache ſo zu ſpielen wiſſen, vměti wěc tak nawljknauti, naſtrogiti. 7) Bankrott, bankrot vdělati.

Strany zdroje: II/226

Spielerey, f. hra, hračka, hřička.

Strany zdroje: II/226

Spielkarte, f. kart, karta ke hře.

Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.

Strany zdroje: II/235

Stäbeln, v. a. tyčiti, ſtanowiti, statuminare; die Erbſen, hrách.

Strany zdroje: II/241

Steckerbſen, pl. ſázený hrách.

Strany zdroje: II/251

Stockerbſe, f. planý, polnj hrách, pisum arvense Kl.

Strany zdroje: II/265

Sucht, f. nákaza, nakažčiwá nemoc. b) mor, morowá rána, pestis. c) die fallende Sucht, paducnice, paducý nemoc, epilepsia. 4) Die Neigung zum Spiele iſt bey ihm zur Sucht geworden, láſka ke hře ſe mu obrátila we wáſſeň.

Strany zdroje: I/76

Ausleſen, ausklauben, v. a. wybrati, wybjrati; Erbſen ausklauben, hrách přebjrati. Das Ausleſen, wybjranj, přebjránj.

Strany zdroje: II/283

Tragödie, f. tragedye traġedye . (ſmutná hra).

Strany zdroje: II/284

Trauerſpiel, n. tragedye traġedye , ſmutná hra.

Strany zdroje: II/284

Trauerſpieldichter, m. báſnjř tragický traġický , ſpiſowatel ſmutných her.

Strany zdroje: I/78

Ausrühren, v. a. wytřáſti, wytřáſati; die Erbſen rühren ſich aus, hrách ſe wytřáſá, wypadá. 2) die Butter, wywrtěti máſlo.

Strany zdroje: II/337

Veitsbohne, f. ſſkrkawičný hrách, Lupinus albus Lin.

Strany zdroje: II/347

Vergeſſen, v. a. irr. du vergiſſeſt, ich vergaß, ich vergäße, vergeſſen, vergiß, zapomenauti, zapomjnati, oblivisci; ein wenig, pozapomenauti; über dem Spielen das Eſſen, pro hru na gjdlo; ſich, ſe; vergeſſen machen, w zapomenutj vweſti; vergeſſen, zapomenulý, zapomenutý; ſeiner Pflicht, Gottes vergeſſen ſeyn, na ſwau powinnoſt, na Boha zapomenulý; eine vergeſſene Sache, zapomenutá wěc.

Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.

Strany zdroje: II/359

Verreden, v. a. zařjcy ſe, odřjcy ſe, odpowědjti ſe; das Spielen, hry. b) podřeknauti ſe, přeřjcy ſe, labi in loquendo. c) zamluwiti; etwas, něco.

Strany zdroje: II/376

Verwünſchen, v. a. prokljti, prokljnati; das Spiel, hru; der verwünſchte Weg! proklatá ceſta! d) durch Zauberworte, zažehnati. c) zakljti, zakljnati; eine verwünſchte Prinzeſſinn, zaklená pryncezka.

Strany zdroje: I/88

Ballſpiel, n. hra na mjč.

Strany zdroje: I/89

Baßerbſen, f. Früherbſen, rychljček, ranný hrách.

Strany zdroje: II/446

Wortſpiel, n. hra w ſlowjch.

Strany zdroje: II/448

Würfelſpiel, n. hra w koſtky.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/468

Zucker-, cukrowý; das Zuckerbrod, cukrowý chléb; die Zuckererbſe, cukrowý hrách. 2) na cukr; das Zuckerpapier, papjr na cukr, od cukru.

Strany zdroje: II/480

Zwergerbſe, f. njzký hrách.

Strany zdroje: I/118

Blinzelmaus, f. das Blinzelmäuschen, mžjk , mžjtek, hra, ſ. Blind.

Strany zdroje: I/121

Bohne, f. ledwinkowý hrách, faba; dim. das Böhnchen, Bohnlein, bobeček; die großen Bohnen, Feldbohnen, bob, Vicia faba, L. 2) wälſche Bohnen, fazoly, phaseolus.

Strany zdroje: I/15, I/16

Abſtechen, v. irr. ſ. ſtechen. 1) v. a. Seinen Gegner von dem Pferde, protiwnjka s koně ſrazyti, zbodnauti. Ein Fuder Heu, Garben, fůru ſena, ſnopů widlema ſkládati. Die Kehle, die Gurgel, krk, hrdlo podřezati, zapjchnauti, zařezati. Raſen abſtechen, drnu nakrágeti. Ein Kalb, Schaf, Huhn, tele, owcy, kůře zaklati, zařezati. In den Ritterſpielen, einen abſtechen, w rytjřſkých hrách, giného předběhnauti, předčiti, přehoniti, přewýſſiti, nad giného wyniknauti. Im Kartenſpiele, w kartách někoho přebiti, ginau kartu zabiti. Das Waſſer, wodu ſpuſtiti, ſrazyti. Ein Lager, ſtaniſſtě rozbiti, wyměřiti, wytknauti. Ein Gemälde, obraz wyryti. Ein Muſter, bey den Nähterinnen, muſtr v ſſwadlen wypjchati, wyznamenati. Einen Platz zu einem Garten, mjſto pro zahradu wykázati, wyměřiti, wyznamenati. 2) v. n. dobře neb zle ſpolu ſe ſrownáwati, ſpolu 16 ſtáti; ſluſſeti, ſwědčiti. Der alte Hut ſticht ſchlecht gegen das neue Kleid ab, starý klobauk k nowému rauchu ſe nehodj, neſluſſj, neſwědčj, s nowým rauchem ſe neſrownáwá, při nowém rauſſe zle ſtogj, dedecet.

Strany zdroje: I/126

Bretſpiel, n. wrhcábnj hra. 2) Das Spielbret, wrhcábnice.

Strany zdroje: I/127

Brod, n. chléb, chleb, (chljb), panis, dim. chlebjček, weißes Brod, bjlý, weyražný, weyražkowý chléb; ſchwarzes, černý; Rockenbrod, režný; neugebackenes, čerſtwě pečený, měký; alt gebackenes, twrdý; ſprödes, okoralý; geſäuertes, kwaſſený; ungeſäuertes, nekwaſſený, přeſný, panis azymus. Es iſt überall gut Brod eſſen, wſſudy chléb o dwau kůrkách; er kann mehr, als Brod eſſen, wjce vmj, než hrách wařiti. 2) fig. žiwnoſt. 3) ein Laib, pecen, bochnjk; das Brödchen, bochnjček.

Strany zdroje: I/137

Damenſpiel, n. hra na wrhcáby, hra wrhcábnj.

Strany zdroje: I/179

Erbſe, f. zrno hráchu, piſum. Die Erbſen, hrách, piſa; dim. hráſſek. Von Erbſen, hrachowý. Das Erbſenmehl, hrachowá mauka.

Strany zdroje: I/188

Erſpielen, v. a. wyhrati, hrau zeyſkati.

Strany zdroje: I/189

Erve, f. wlčj hrách, orobus.

Strany zdroje: I/196

Faſele, f. Faſeole, Faſole, Fiſole, ledwinkowý hrách, fazol, ol. fazeol, turecký hrách, phaſeolus, Dolichos, Lin.

Strany zdroje: I/198

Feigbohne, f. ſſkrkawičný, řjmſký hrách, lupinus, Lin.