Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/258

Gurgel, f. chřtáň, (křtán), hrdlo, mor. chrtáň, hrtáň, jugulum; dim. chřtánek; die Gurgel abſchneiden, podřezati chřtán, hrdlo, krk; durch die Gurgel jagen, proheyřiti, promrhati.

Strany zdroje: I/264

Hals, m. pl. Hälſe, krk, collum; dim. das Hälschen, Hälslein, krček; einen langen Hals machen, krk natáhnauti; den Hals brechen, krk ſrazyti; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti. 2) hrdlo, guttur; er ſchreyet aus vollem Halſe, křičj, co má hrdla; in den Hals lügen, w hrdlo lháti; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš; über Hals und Kopf, pádem, vprkem, klopotem; über den Hals kommen, přepadnauti; das wird dir den Hals koſten, běžj ti o žiwot, o hrdlo. 3) der Hals der Violine, krk; des Kellers, ſſjge.

Strany zdroje: I/264

Halsbrechend, adj. přenebezpečný, kde o hrdlo běžj.

Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.

Strany zdroje: I/286

Hinrichten, v. a. vtratiti, vtráceti, odprawiti, o hrdlo, o žiwot připrawiti; mit Gifte, gedem otráwiti. Die Hinrichtung, vtrácenj, odprawenj, poprawa.

Strany zdroje: I/295

Hülle, f. zaſtřenj, obwinutj, obal, obálka; des Kopfes, rauſſka, plachetka, kukle; die Hülle und Fülle, co hrdlo ráčj, hognoſt wſſeho.

Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Strany zdroje: I/314

Kehle, f. chřtán, křtán, mor. chrtáň, hrtáň, arteria aſpera; dim. das Kehlchen, chřtánek. 2) hrdlo, gjcen, gula. Eine heiſere Kehle bekommen, ochraptěti, irrauceſcere. 3) am Dache, weyžlabek, koljbka, aužlabj, zátočka.

Strany zdroje: I/330

Kopf, m. pl. Köpfe, hlawa, caput; niedrig, kotrba; dim. das Köpfchen, Köpflein, hlawička; einer ohne Kopf, bezhlawý. Der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; fig. über Hals und Kopf, pádem, ſkokem; vor den Kopf ſtoßen, vrazyti; den Kopf waſchen, weytopek dáti; er iſt im Kopfe nicht richtig, nemá wſſech doma, pohromadě; ſich einander bey den Köpfen kriegen, za pačeſy ſe popadnauti; der Kopf ſteht darauf, běžj o hrdlo, o hlawu; ſich etwas in den Kopf ſetzen, něco ſobě wzýti do hlawy; auf ſeinem Kopfe beſtehen, na ſwém ſtáti; den Kopf hängen, oſſkapěti; Köpfe ſetzen, baňky ſázeti.

Strany zdroje: I/332

Koſten, v. n. ſtáti, býti, (koſſtowati), conſtare; das koſtet mich hundert Gulden, to mne ſtogj ſto zlatých; wie viel koſtet das Haus? zač geſt, zač přigde ten dům? das koſtet nicht viel, to nenj drahé, nepřigde draze. 2) fig. das koſtet viel, k tomu geſt mnoho potřebj; das koſtet Mühe, to geſt pracné; es koſtet dich nur ein Wort, geſt ti třeba gen promluwiti. 3) es wird den Kopf nicht koſten, nepoběhneť o hrdlo; das hat ihn ſeine Geſundheit gekoſtet, tjm, ſkrze to ztratil žiwot.

Strany zdroje: I/333, I/334

Kragen, m. obogek; die Krauſe am Hemde, okružj; der Bauermägde, tkanice. 2) am Mantel, kragek, kreyzl, kreyzljk. 3) hrd 334 lo, krk; beym Kragen faſſen, za hrdlo popadnauti. 4) drſſťka, ſtřewo; ſich den Kragen anfüllen, drſſťku (terbuch) ſobě nacpati. 5) das Gekröſe, okružj.

Strany zdroje: II/11

Lebensſtrafe, f. treſt na hrdle, hrdelnj treſt, pokuta.

Strany zdroje: II/14

Leib, m. tělo, corpus; dim. Das Leibchen, tjlko; ſeinem Leibe gutes thun, tělu ſwému howěti; bey Leibe nicht, nikoliwěk, na žádný způſob; an Leib und Leben ſtrafen, na hrdle treſtati; vom Leibe fallen, churawěti, hubnauti, padnauti ſe; einem zu Leibe gehen, na někoho dorážeti, na tělo gjti; wohl bey Leibe, tělnatý, tluſtý při těle. 2) Ein Kleidungsſtück, fig. das Leibchen, tjlko, žiwůtek, der Frauenzimmer, mor. kordulka, frytka, kazagka. 3) břicho, žiwot; Jemanden um den Leib faſſen, někoho w půly obeknauti, obegmauti; geſegneten Leibes, s autěžkem; von Mutterleibe an, od narozenj; das Reiſſen im Leibe, žřenj w břiſſe, vgjmánj. 4) der Rumpf, traup, mor. ſnět, truncus. Brod, pecen, bochnjk, libo; dim. pecnjk, bochnjček.

Strany zdroje: II/26

Lügen, v. n. ich log, habe gelogen, lháti, ſelhati, klamati, ( mor. kmjniti,) mentiri; er lügt, daß ſich die Balken biegen, lže wewſſecky hambalky; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš (w hrdlo lžeš;) einen Lügen heiſſen, Lügen ſtrafen, za lháře držeti, lhářů nadáwati. Das Lügen, lhanj, klamánj.

Strany zdroje: II/42

Meſſer, n. nůž, culter; (zu den Kienfackeln, laučnjk, Späne zu ſpalten, mor. dřinčák ein Taſchenmeſſer zawjrák, ein ganz gemeines, kudla.) dim. das Meſſerchen, nožjk, nožjček; einem das Meſſer an die Kehle zu ſetzen, do chobotu wehnati; nůž někomu k hrdlu přiložiti. Meſſerſcharf, oſtrý gako nůž.

Strany zdroje: II/63

Nacken, m. ſſige, waz, cervix. 2) záda; einem immer auf dem Nacken ſeyn, ſtále býti někomu na hrdle; einem den Nacken ſchmieren, někomu záda wypráſſiti, mazati. 3) An der Hacke, tylec.

Strany zdroje: I/6

Abgurgeln, v. a. hrdlo, krk podřezati, zařezati někoho.

Strany zdroje: II/88

Peinlich, adj. trapliwý, přeboleſtný; ein peinlicher Tod, přeboleſtná ſmrt. 2) vtrpný; die peinliche Frage, vtrpný dotaz; das peinliche Gericht, vtrpné práwo. 3) přjkrý, přjkorný. adv. —ně, Jemanden peinlich anklagen, někomu na hrdlo ſtáti, někoho v hrdelnjho práwa žalowati.

Strany zdroje: II/177

Schmieren, I. v. a. mazati, linire, ungere; den Wagen, wůz. 2) Die Gurgel, hrdlo proljwati, proplakowati, chlaſtati. 3) fig. a) ſchlecht ſchreiben, mazati, kaňhati, ſſkrtati, ſſkrabati, sl. čarbati; allerley zuſammen, leccos naſſkrabati, sl. načarbati. b) den Wein, wjno ſtrogiti. c) den Richter, podmazati ſaudcy, halafancowati, vplatiti. d) den Buckel, záda práſſiti, mazati. II. v. n. mazati; die Stiefeln ſchmieren, boty mazati.

Strany zdroje: I/7

Abkehlen, v. a. hrdlo podřezati, zařezati.

Strany zdroje: I/71

Ausblaſen, v. a. den Athem, wydchnauti, wydmauti; etwas mit dem Athem, wyfauknauti; mit der Trompette, wytraubiti; die Seele ausblaſen, zdechnauti, vmřjti; einem das Lebenslicht ausblaſen, někoho zabiti, o hrdlo připrawiti.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/254

Strafe, f. pokuta, treſt, poena; Geldſtrafe, peněžitá pokuta, mulcta numularia nummularia ; etwas unter Lebensſtrafe verbiethen, zapowědjti něco pod pokutau ztracenj hrdla.

Strany zdroje: II/254

Strafen, v. a. treſtati, punire; am Gelde, pokutowati na penězých, mulctare pecunia; am Leben ſtrafen, treſtati na hrdle; Jemanden ſtrafen, potreſtati někoho; Gott ſtrafet oft die Menſchen, bůh čaſto lidi kárá; Lügen ſtrafen, winiti ze lži.

Strany zdroje: II/279

Tod, m. ſmrt, mors; ſich vor dem Tode fürchten, ſmrti ſe báti; Jemandes Tod beweinen, něčj ſmrti plakati, želeti; von dem Tode übereilt werden, koho ſmrt zachwátila; plötzlichen Todes ſterben, náhlau ſmrtj vmřjti, ſegjti; den Tod fürs Vaterland ſterben, ſmrtj za wlaſt vmřjti; ſmrt pro wlaſt podſtaupiti; ich wäre des Todes, wenn er es wüßte, zahynulbych, kdyby on to wěděl; auf den Tod darnieder liegen, na ſmrt ſtonati; ſich zu Tode trinken, ſmrti ſe dopiti, vpiti ſe; — lachen, ſmjchy puknauti; — grämen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe; zum Tode verurtheilen, někoho hrdla odſauditi; zu Tode ſchlagen, vbiti; ſich den Tod anthun, zabiti ſe; zum Tode führen, na poprawu wéſti; es gehet auf Tod und Leben, běžj o hrdlo; zu Tode hungern, hladem vmořiti; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; ſtets in der Gewalt des Todes ſeyn, ſmrt za paſem noſyti.

Strany zdroje: II/297

Uiberfall, m. přepadnutj. 2) Im Halſe, čjpku w hrdle.

Strany zdroje: II/297

Uiberfluß, m. zbytek, na zbyt, zbytečnoſt, abundantia; an Wein, an Holz, wjna, dřjwj na zbyt mjti; an allen U. haben, wſſeho mjti na zbyt. 2) hognoſt, im Uiberfluß leben, wſſeho mjti hognoſt, wſſjm oplýwati, mjti co hrdlo ráčj; zum Uiberfluß, na zbyt, zbytečně.

Strany zdroje: II/300

Uiberlaut, adj. welmi na hlas; überlaut rufen, ſchreyen, wolati, křičeti co hrdla mjti, naparowati ſe; lachen, řehtati ſe; ein überlaufendes Gelächter, řeht, řehtánj.

Strany zdroje: II/355

Verluſt, m. ztráta; des Vermögens, gměnj. 2) pozbytj; der Sinne, des Verſtandes, ſmyſlů, rozumu. 4) 3) ztracenj; bey Verluſt des Lebens und der Ehre, pod ztracenjm hrdla a cti. 4) ſſkoda, ztráta; einen V. leiden, ſſkodu wzýti, trpěti; in V. gerathen, k ztracenj, w ztrátu přigjti. 5) Im Handel, prodělek.

Strany zdroje: II/372

Verurtheilen, v. a. odſauditi, odſuzowati; zum Tode, na ſmrt, hrdla.

Strany zdroje: II/383

Voll, adj. plný, plenus; adv. plně; ein volles Glas, plná ſklenice; ein Glas voll von Bier, ſklenice plná piwa; der Mund lief ihm voller Waſſer, měl na to laſkowiny laſkominy ; mit allem Munde voll machen, naplniti, loben, plnau hubau chwáliti, doplniti; ein Maul voll, Handvoll, beyde Hände voll, s auſto, s hrſt, s přehrſſtli; ein Arm voll, s náručj; den Hut, eine Schüſſel voll, s klobauk, s mjſu; ſich die Haut voll lachen, do ſyta ſe naſmáti; aus vollem Halſe ſchreien, křičeti co hrdla mjti; voll Bluts machen, pokrwáceti, pokrwawiti; voll geſteckt, gakby nacpal, natlaukl, nabil; voller Schlaf ſeyn, rozeſpalý býti; voller Wunden, wſſecek poraněný; voll ſchreiben, popſati. 2) fig. opilý; ſich voll trinken, napiti ſe, na žmoch ſe zpjti; voll machen, zpjti, opiti; voll werden, opiti ſe; Blitzvoll, na žmoch zpitý; b) ein volles Angeſicht, plná twář. c) der Mond iſt voll, měſýc geſt na plně. d) celý; aus vollem Herzen, z celého ſrdce; ein volles Jahr, celý rok. e) Im vollen Laufe, w tryſku, cwálem.

Strany zdroje: II/383, II/384

Vollauf, adv. nazbyt, plno; alles vollauf haben, důſtatek, nazbyt, co hrdlo ráčj 384 mjti; vollauf zu thun haben, mjti plno djla.

Strany zdroje: I/12

Abſchneiden, v. a. 1) chleba, odkrogiti, ſkrogiti, vkrogiti. 2) nůžkami, odſtřihnauti, vſtřihnauti. 3) nožem aneb pilau, odřezati, vřezati. 4) wlaſy, wlnu, oſtřihati. 5) obilj, tráwu, poſýcy, poſekati, ſeſýcy, sſekati; požjti, ſežjti. 6) ſich die Nägel, nehty ſy obřezati. 7) hrdlo podřezati, krk vřezati, abſcindere, amputare. 8) eine Gans, hus zařezati. 9) die Hoffnung, naděgi odnjti, v ſamé huby někomu vřezati, vſtřihnauti. 10) den Weg, ceſtu přetrhnauti, zabawiti. 11) einem alle Ausflüchte, někomu wſſecky auſkoky a zámyſly poodgjmati, poodřezáwati, reſecare. 12) die Ehre, na cti vtrhati, ze cti laupiti, detrahere alicui.

Strany zdroje: I/14

Abſparen, v. a. vſkrowniti, vſpořiti, vſtřjdmiti. Er hat es ſeinem Leibe abgeſparet, na ſwém hrdle to vſkaupil, vſkrbil, přiſkrbnil, ſwé hubě vtrhl, genium defraudare.

Strany zdroje: I/124

Bräune, f. hnědá barwa, hnědoſt, ſnědoſt. 2) bolenj w hrdle, prým, ſynanche, angina.

Strany zdroje: I/15, I/16

Abſtechen, v. irr. ſ. ſtechen. 1) v. a. Seinen Gegner von dem Pferde, protiwnjka s koně ſrazyti, zbodnauti. Ein Fuder Heu, Garben, fůru ſena, ſnopů widlema ſkládati. Die Kehle, die Gurgel, krk, hrdlo podřezati, zapjchnauti, zařezati. Raſen abſtechen, drnu nakrágeti. Ein Kalb, Schaf, Huhn, tele, owcy, kůře zaklati, zařezati. In den Ritterſpielen, einen abſtechen, w rytjřſkých hrách, giného předběhnauti, předčiti, přehoniti, přewýſſiti, nad giného wyniknauti. Im Kartenſpiele, w kartách někoho přebiti, ginau kartu zabiti. Das Waſſer, wodu ſpuſtiti, ſrazyti. Ein Lager, ſtaniſſtě rozbiti, wyměřiti, wytknauti. Ein Gemälde, obraz wyryti. Ein Muſter, bey den Nähterinnen, muſtr v ſſwadlen wypjchati, wyznamenati. Einen Platz zu einem Garten, mjſto pro zahradu wykázati, wyměřiti, wyznamenati. 2) v. n. dobře neb zle ſpolu ſe ſrownáwati, ſpolu 16 ſtáti; ſluſſeti, ſwědčiti. Der alte Hut ſticht ſchlecht gegen das neue Kleid ab, starý klobauk k nowému rauchu ſe nehodj, neſluſſj, neſwědčj, s nowým rauchem ſe neſrownáwá, při nowém rauſſe zle ſtogj, dedecet.

Strany zdroje: I/2

Abdarben, znuzyti ſe, až do nauze ſobě vgjmati, vtrhowati, na ſwém hrdle přiſkrbniti.

Strany zdroje: I/146

Droſſel, f. hrdlo, chřtán, ohryzek, guttur. Droſſel-Ader, hrdelnj žjla, vena jugularis. 2) ein Vogel, drozd, turdus.

Strany zdroje: I/229, I/230

Gehen, v. n. irr. ich ging, bin gegangen, gjti, choditi, ire; an einer Krücke gehen, o berli choditi; ſich müde gehen, vgjti ſe; durch vieles Gehen erlangen, wychoditi; — verlieren, prochoditi; nach Hauſe gehen, domů gjti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; den Trab gehen, kluſem gjti; geh’ deinen Weg! gdi po ſwých! zu Fuße gehen, pěſſky gjti; vor die Obrigkeit gehen, v wrchnoſti ſe vcházeti; davon gehen, vgjti, prchnauti; auf Reiſen gehen, na ceſtu ſe wydati; irre gehen, blauditi, zablauditi. 2) fig. zu Grunde gehen, na myzynu přigjti; an die Hand gehen, pomáhati, na ruku gjti; in ſich gehen, do ſebe wſtaupiti, gjti; mit Stillſchweigen vorbeygehen, mlčenjm pominauti; in einer Sache vorſichtig gehen, opatrně ſobě w něčem počjnati; laß mich gehen! nech mne; laß ihn gehen, puſť ho; müßig gehen, zaháleti; ſchwanger gehen, s autěžkem býti; verlohren gehen, ztratiti ſe; zahynauti; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, rozbiti ſe; der Teig geht zu viel, těſto tuze kyne; es gehen zwey Maaß hinein, dwa máſy tam wegdau; viel darauf gehen laſſen, mnoho propleytwati, proheyřiti; es geht auf mich, mne ſe to týká; der ganze Tag gehet darauf, celý den ſe tjm ztráwj; vor ſich gehen, 230 začjti ſe, průchod mjti. 3) djti ſe; ſo geht es, tak ſe děge, ſtáwá; es geht ihm ſchlecht, zle ſe mu wede; wie geht es ihnen, gak ſe magj, gak ſe gim wede; es geht auf Leben und Tod, o hrdlo, o žiwot běžj. Das Gehen, chůze, chozenj, gitj; im Gehen, chodě, chodjc.