Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 21 skupin hesel.

Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.



Strany zdroje: I/255

Grobkörnig, adj. hrubého zrna, hrubozrný ?



Strany zdroje: I/289

Hochaltar, m. weliký ( mor. hrubý) oltář.



Strany zdroje: I/289

Hochamt, n. Hochmeſſe, zpjwaná, weliká ( mor. hrubá) mſſe.



Strany zdroje: I/323

Klemmig, adj. pewný, hrubý.



Strany zdroje: I/328

Knüttelvers, m. hrubý, zlý, ſſpatný werš.



Strany zdroje: II/35

Maſſiv; adj. hmotný, nadělaný, celiſtwý; ein maſſives Haus, celiſtwý, zcela zděný dům. ein maſſiver Knopf, celiſtwý, litý knofljk. 2) vom maſſiven Golde, z ryzýho zlata. 3) fig. hrubý, ljtý, kowaný, newycepowaný; ein maſſiver Menſch, moňas, klacek, ſſpalek, chlap, kladiwo.



Strany zdroje: II/83

Ortpäuſchel, m. hrubé hawjřſké kladiwo.



Strany zdroje: II/85

Papier, m. papjr, charta; das Papier ſchlägt durch, papir papjr prorážj; etwas zu Papier bringen, něco na papjr napſati; grobes, hrubý. 2) ſpis; es liegt unter dem Papier, ležj to mezy ſpiſy; dim. Papierchen, papjrek.



Strany zdroje: II/107

Radgarn, n. hrubá přjze.



Strany zdroje: II/128

Roh, adj. drſnatý. 2) fig. newzdělaný, newypracowaný; Seide, hedbáwj. 3) ſyrowý; Fleiſch, Fiſche, Ey, maſo, ryby, wegce; das Fleiſch iſt noch ganz roh, maſo geſt geſſtě ſyrowé, nedowařené nebo nedopečené. 4) Rohe Leinwand, režné plátno. 5) Sich roh liegen, proležeti ſe. 6) Rohes Buch, newázaná knjha. 7) hrubý; ein roher Menſch, hrubý, ſyrowý člowěk, hrubeš.



Strany zdroje: II/152

Scharfhobel, m. oſtrý hobljk, hrubý vbjrák.



Strany zdroje: II/188

Schrubbhobel, m. hrubý vbjrák, oſtrý hobljk.



Strany zdroje: II/423

Welcher, pron. relat. genž, gežto, který, qui; der Menſch, mit welchem ich ſprach, ten člowěk, s kterýmž ſem mluwil; unſer Vater, der du biſt, otče náš, genž gſy. 2) pron. interr. který; welcher Bruder? který bratr? welchem von beyden? kterému z obau? welcher iſt der Jünger? který geſt ten včedlnjk? b) gaký; welche grobe Speiſe! gaké hrubé gjdlo! welche Angſt! gaká auzkoſt! welch ein grober Menſch! gaký nevčeſaný člowěk; wer weiß, in welches gottloſe Haus er gehet, kdo wj, do kterého, gakého, bezbožného domu chodj. c) was für welcher? kteraký? welcher immer, kterýkoli. d) ký; welchen, was für einen Teufel habet ihr? kýho čerta máte? 3) některý; ich habe Apfel, wollt ihr welche? mám gablka, chcete některé? welche waren ſauer, welche ſüß, některé byly kyſelé, některé ſladké.



Strany zdroje: I/107

Beſtoßhobel, m. hrubý vbirák.



Strany zdroje: I/129

Brummer, m. wſſecko, co bručj; beyk; hrubá ſtruna na baſe.



Strany zdroje: I/141

Derb, adj. hmotný, tuhý, hrubý; der Erdboden iſt ſehr derb, země geſt welmi tuhá. 2) fig. hodný, notný; jemanden derbe Schläge geben, někoho hodně, notně zbjti; ein derber Rauſch, hodný rauš; derbe und trockene Wahrheit, hmotná a holá prawda. 3) ſylný, celiſtwý, čerſtwý; adv. hmotně, hrubě, tuze.



Strany zdroje: I/142

ick, adj. tluſtý, hrubý. 2) huſtý; einen Finger dick, gednoho prſtu ztlauſſtj; dickfüßig, tluſtonohý; dickhäutig, co má tluſtau kůži. adv. tluſtě, hrubě, dick machen, zhuſtiti; dick werden, tlauſtnauti, tučněti.



Strany zdroje: I/194

Fallſucht, f. padaucnice, padaucý nemoc, sl. paducyna; mor. hrubá nemoc.



Strany zdroje: I/223

Garn, n. přjze, mor. přaza, přeza; grobes Garn, hrubá, křečná přjze. 2) ſýť, tenata, pl. rete; Garn aufſtellen, ſýti léceti. 3) der zweyte Magen, čepec, omaſum.



Strany zdroje: I/30

Amt, n. plur. Aemter, 1. auřad, vřad, munus, provincia. Ein Amt verrichten, verwalten, auřad konati, zaſtáwati, aneb wykonáwati, zprawowati, přiſluhowati, munere fungi. 2. auřad, auřednictwj, præfectura. 3. přiſluhowánj, liturgia; ein Hochamt, welká mſſe, mor. hrubá mſſe. Aemtchen, n. auřadek, auřadeček.