Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/42

Anmuth, f. přjgemnoſt, vtěſſenj, vtěſſenoſt, amœnitas; des Geruchs, wůně, pochotnoſt; der Muſik, der Sprache, hudby, řeči lahodnoſt, ljbeznoſt, ſuauitas.

Strany zdroje: I/323

Klingen, v. irr. n. ich klang, geklungen, znjti, tinnire, zwučeti, clangere; die Ohren klingen mir, znj mi w vſſjch; das Geld klinget, penjze cynkagj; mit klingendem Spiele, s zwučnau hudbau; klingende Münze, penjze ražené, bité.

Strany zdroje: II/54

Muſik, f. hudba, musica.

Strany zdroje: II/71

Niedlich, adj. čacký, činčaný; ein Haus, vtěſſený dům; Muſik, ljbezná, miloſtná hudba; Hut roſtomilý klobauk; Mädchen, ſſumné, čacké, ſſwárné děwče; in der Kinderſprache, činčaný. 2) von Speiſen, aupráwný, ſtkwoſtný.

Strany zdroje: II/113

Rauſchen, v. n. ſſuſtěti, stupere; das Laub, die Kleider, der Bach rauſchet, liſtj, ſſat, potok ſſuſtj; rauſchende Muſik, hlučná hudba. 2) fig. chramoſtiti ſe, chřeſtěti; ohne etwas zu ſagen, rauſchte ſie bey mir vorbey, neřjkagjc nic, zachramoſtila, zaſſuſtla okolo mne. 3) chrauti ſe, baukati ſe; die Schweine rauſchen, ſwině ſe chrugj. 4) opogjti; rauſchendes Getränke, opogný, opogliwý nápog.

Strany zdroje: II/214

Singekunſt, f. zpěwáctwj, hudba, musica.

Strany zdroje: II/226

Spiel, n. hra, ludus; ein Spiel machen, zahrati, pohrati; fig. ſein Glück aufs Spiel ſetzen, na negiſtau ſe wydati, puſtiti; mein ganzes Glück ſtehet auf dem Spiele, přitom běžj o celé mé ſſtěſtj; ein gewonnenes Spiel haben, wyhranau mjti, wyhrati; die Hand mit im Spiele haben, w ſpolku býti s někým. 2) buben; das Spiel rühren, bubnowati; die Beſatzung zog mit klingenden Spiele aus, poſádka wytáhla s hlučnau hudbau; ſein Spiel mit Jemanden haben, žerty ſobě z někoho ſtrogiti, ſſaſſky mjti; dim. das Spielchen, hřička, hračka.

Strany zdroje: II/237

Stand, m. pl. Stände, ſtaw, status; der Bürgerſtand, měſtſký ſtaw; die Landſtände, zemſſtj ſtawowé; der ledige Stand, děwogný ſtaw, děwognoſt, bezženſtwj, caelibatus. 2) eines Krämers, ſtánj, ſtawadlo, statio, locus. 3) Für die Pferde, ſtánj. 4) fig. Stand halten, oſtáti, doſtáti, stare usque ad —; der Stand hält, doſtogný; zu Stande kommen, bringen, k mjſtu přigjti, přiweſti; außer Stand ſetzen etwas zu thun, překazyti někomu něco; ich bin es nicht im Stande, negſem s to. 5) Das Ständchen, Ständerlein, zaſtawenjčko, ſſtandrle, wečernj hudba pod okny.

Strany zdroje: II/267

Tafel-, tabulowý; das Tafelglas, tabulowé ſklo; das Tafellicht, tabulowé ſwjčky. 2) tabulnj; das Tafelzimmer, tabulnj pokog; das Tafelzeug, tabulnj nářadj. 3) při, na tabuli; die Tafelmuſik, hudba při tabuli; das Tafel-Serwieß, ſerwjs na tabuli.

Strany zdroje: II/281

Tonkunſt, f. hudba, hudebnj vměnj, muzyka, musica.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/348

Vergnügen, v. a. wynahraditi, resurcire resarcire ; den Werth, cenu. b) vpokogiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele. c) ſpokogiti; ich bin mit wenigem vergnügt, s málem gſem ſpokogen; mit ſeinem Stande vergnügt ſeyn, s ſtawem ſwým ſpokogen býti. d) těſſiti, potěſſiti; das vergnügt mich, to mne těſſj. e) obweſelowati, obweſeliti, wyrážeti, wyrazyti; ſich an der Muſik, an der Jagd, hudbau, honbau; ſich an etwas heftig, kochati ſe.

Strany zdroje: I/134

Capelle, f. kaple, ol. kapla, dim. kaplička. 2) muzyka, hudba, 3) teġljk.

Strany zdroje: I/134

Capellmeiſter, m. miſtr hudby, kapelmiſtr.

Strany zdroje: I/20, I/21

Accord, m. ſauzwuk ? ſpoluzněnj, ſrownánj w muzyce aneb w hudbě, conſenſio tonorum; ſmlauwa, vmluwa, pac 21 tum, pactio; machen, ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, paciſci.