Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 63 skupin hesel.

Strany zdroje: I/285

Hinein, adv. do, tam; bis in die Stadt hinein, až do ſamého měſta; es gehet nicht alles hinein, newegde tam wſſecko. Etwas in den Tag hinein ſchreiben, ledacos, bez rozumu pſáti; in den Tag hinein leben, o nic ſe neſtarati. 2) vor den Zeitwörtern, w, we: hinein drängen, wtlačiti; hinein dringen, wedrati ſe, wtlačiti ſe; hinein fallen, wpadnauti; hinein, (ins Haus) kommen, přigjti do domu; hinein kriechen, wlezti do—, wplazyti ſe.



Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.



Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.



Strany zdroje: I/341

Kühl, adj. chladný; der Tag wird kühl, dělá ſe chladno: kühl werden, chladnau i; im Kühlen ſitzen, ſeděti w chládku. adv. —ně.



Strany zdroje: II/3

Landadel, m. zemanſtwo, zeměnjnſtwo , zemané we wſých.



Strany zdroje: II/4

Landmann, m. ſedlák; we wſý wſy , w kragi bydljcý.



Strany zdroje: II/30

Mahlgang, m. ſloženj (we mleyně).



Strany zdroje: II/36

Matt, we hře, mrtew.



Strany zdroje: II/36

Mauer-, zednj; der Mauerſtein, zednj kámen. 2) zednický; der Mauerhammer, zednické kladiwo; die Mauerkelle, zednická lžjce. 3) Mauerfeſt, adj. co we zdi geſt přibito, vtuženo; pewný gako zeď.



Strany zdroje: II/48

Mittwoche, f. ſtředa, dies Mercurii; Mittwochs, we ſtředu.



Strany zdroje: II/61

Nacht, f. pl. die Nächte, noc, nox; gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; bey der Nacht, w nocy; bey ſtockfinſterer Nacht, w ljté, čjré nocy; es wird Nacht, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, ſaumrká ſe, připozdjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, k nocy; Tag und Nacht arbeiten, dnem y nocý, we dne w nocy pracowati; die Nacht hindurch, celau noc; Nachts, w nocy; zu Nachteſſen, wečeřeti.



Strany zdroje: II/64

Nahme, m. gmě, gméno, nomen; wie iſt dein Nahme? gak ti řjkagj? ſage es ihm in meinen Nahmen, řekni mu to mým gménem; ſeinen Nahmen ändern, přezděti ſe; einen großen Nahmen haben, na ſlowo wzatu býti; im Nahmen Gottes des Vaters @, we gméno otce @; in Gottes Nahmen, s Pánem Bohem; einer gleiches Nahmens, gmenáček, gmenec, gmenowec, foem. gmenownice.



Strany zdroje: II/71

Niederſtoßen, v. irr. a. porazyti, překoti i. 2) probodnauti, prohnati, promrſſtiti, zaklati.



Strany zdroje: I/56

Aſt, m. plur. Aeſte, wětew, ratoleſt, ( sl. haluz, f. konár, panoha,) ramus; Aeſtchen, Aeſtlein, n. wětwička, ( sl. panůžka, halauzka,) die Aeſte breiten ſich aus, wětwe ſe rozkládagj. 2) ſuk we dřewě, nodus; ein harter Aſt, twrdý ſuk; ein Brett voller Aeſte, ſukowaté prkno. Auf einen harten Aſt, gehört ein harter Keil, na twrdý ſuk twrdý kljn, na twrdoſſigného dubowec.



Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.



Strany zdroje: II/105

Quellen, v. n. irr. du quillſt, ich quoll, ich quölle, gequollen, quill, prameniti ſe, preyſſtěti ſe, staturire scaturire . 2) plynauti, wyplýwati, promanare. 3) bobtěti, nabobtěti; die Erbſen quellen im Waſſer, hrách bobtj we wodě; das Holz iſt gequollen dřjwj nawlhlo. 2) v. a. reg. močiti; Erbſen quellen, hrách močiti, namáčeti. 2) hraditi, S. Stauen.



Strany zdroje: II/112

Räumen, v. a. kliditi, zkliditi; aus dem Wege, z ceſty zkliditi; ein Zimmer, vkljzeti. 2) odkliditi, připrawiti; ein Haus für Jemanden räumen, dům pro někoho připrawiti. 3) cýditi; einen Brunen, ſtudni. 4) die Welt räumen, z ſwěta vgjti, ſwět opuſtiti. 5) Ein Zimmer, ſwětnicy; ein Land, ze země prchnauti, wyſtěhowati ſe. 6) Ein Feld im Kriege räumen, pole we wogně opuſtiti, zanechati.



Strany zdroje: II/124

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.



Strany zdroje: II/136

Rumpfloch, n. djro djra v maučnice, v truhljku we mleyně.



Strany zdroje: II/145

Saufen, v. n. et act. irr. du ſäufſt, ich ſoff, geſoffen, ſaufe pjti, bibere. 2) chlaſta i, žráti, chmeliti, ožjrati ſe, ſlopati, ljti do ſebe, potare; ſich krank ſaufen, nemocy ſobě dopiti, pitjm ſobě nemoc vhoniti; ſich zu Tode ſaufen, vpiti ſe; ſich toll und voll ſaufen, na mol ſe zpjti, ochlaſtati; dem Viehe zu ſaufen geben, dobytek napágeti. Saufen, n. pitj, pitka, chlaſtánj, chmelenj, potatio.



Strany zdroje: II/148

Schafbrallen, m. chuchel, chuchwalec we wlně.



Strany zdroje: II/162

Schießer, m. wrcholka (we walſſe.)



Strany zdroje: II/165

Schlaf, m. pl. die Schläfe, ſpánek, židowiny, ſkráně tempus. 2) pl. caret. ſpanj, somnus; im Schlafe, weſpěčky, we ſpanj, im erſten Schlafe, w prwoſpj, w prwnjm vſnutj; in den Schlaf bringen, vſpati; ein Kind, vſpinkati, vhagati, sopire; aus dem Schl. wecken, probuditi ze ſpanj; vom Schl. erwachen, procýtnauti, probuditi ſe, probrati ſe ze ſpanj; der Schl. kommt ihm an, ſpanj ho napadá; nicht in den Schl. kommen können, nemocy vſnauti; recht in den Schlaf kommen, ro eſpati ſe; voll Schlafes, rozeſpálý, semisomnus. 3) Eines Gliedes, zdřewěněnj, ztrnutj, torpos torpor ; dim. das Schläfchen, ſpáneček. 4) ſpanjčko; ein Schläfchen machen, poſpati.



Strany zdroje: II/165

Schlafen, v. n. irr. du ſchläfſt, ich ſchlief, geſchlafen, ſchlafe, ſpáti, dormire; von Kindern, hagati, ſpinkati; bis in den hellen Morgen, až do bjlého dne ſpáti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; Jemanden ſchlafend finden, nagjti někoho, an ſpj, we ſpanj. 2) Bey einem Weibsbild, s ženſkau ſpáti, ležeti. 3) brněti, koprněti, torpere.



Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.



Strany zdroje: II/234

Staat, m. ſtaw; im Staat ſeyn, w ſtawu býti. 2) nádhernoſt, ſtkwoſtnoſt, pompa; er macht vielen Staat, nádherně ſobě wede, ſtkwoſtně ſobě počjná; er macht königlichen Staat, po králowſku ſobě wede; im völligen Staate, we wſſj ſláwě, nádhernoſti; großen Staat von etwas machen, mnoho cárů, hluku nadělati; ich mache Staat, myſljm, trwám, tuſſjm. 2) mocnářſtwj, kraginy, regio, terra; die Europäiſchen Staaten, Ewropegſká mocnářſtwj; die Oeſterreichiſchen Staaten, rakauſké země.



Strany zdroje: II/241

Stecken, I. v. n. wězeti, haerere; der Nagel ſteckt in der Wand, hřebjk wězý we ſtěně. 2) wáznauti, vwáznauti; zwiſchen Thür und Angel bleiben, w kázanj vwjznauti; im Kothe ſtecken bleiben, vwáznauti w blátě. 3) fig. in der Predigt ſtecken, hatiti ſe; es blieb mir zwiſchen den Füßen ſtecken, hatilo ſe mi to mezy nohama; es blieb mir im Halſe ſtecken, zaſkočilo mi; ins Stecken gerathen, zhapnauti, ſklapnauti, vwjznauti. 2) v. a. a) ſtrčiti , naſtrčiti; den Braten an den Spieß, pečeni na rožeň; Geld in die Taſche, penjze ſtrčiti do kapſy. b) ſázeti; Bohnen, boby. c) wykázati, vložiti; ein Ziel, cýl. d) ſtrčiti, podſtrčiti; Jemanden etwas in die Hand, někomu něco do ruky. e) mjchati, pléſti; in fremde Händel, do cyzých wěcý. f) die Köpfe zuſammenſtecken, mjti ſſeptot, dýchánek. g) ſich in Schulden, zadlužiti ſe. h) fig. eine Jungfer ins Kloſter, pannu zawřjti do kláſſtera. i) Ins Gefängniß, do žaláře wſaditi. k) das Waſſer ſteckt ſich, woda ſe čelj, hradj, zaſtawuge, wytápj. l) Geld in etwas, penjze na něco naložiti, do něčeho ſtrčiti. m) Jemanden etwas, někomu něco podtagj wzkázati, podſtrčiti, powědjti. n) In den Brand, zapáliti.



Strany zdroje: II/253

Stören, v. a. ſſťárati, dlaubati ſe, rýti ſe; in Büchern herumſtören, ſſťárati, přebjrati ſe w kněhách. 2) v. a. den Frieden ſtören, ruſſiti pokog; Jemanden ſtören, nepokogiti někoho, nedati někomu pokoge; das Geräuſch ſtört mich im Schlafe, ſſuſtot, powyk, chramoſtěnj bauřj mne ze ſpánj; er ſtöhrt ihn im Schreiben, meylj ho we pſánj; ein Neſt ſtören, baurati, rozbaurati hnjzdo.



Strany zdroje: II/265

Sucht, f. nákaza, nakažčiwá nemoc. b) mor, morowá rána, pestis. c) die fallende Sucht, paducnice, paducý nemoc, epilepsia. 4) Die Neigung zum Spiele iſt bey ihm zur Sucht geworden, láſka ke hře ſe mu obrátila we wáſſeň.



Strany zdroje: II/271

Taub, adj. hluchý, surdus; etwas taub, náhluchý, přjhluchý; der etwas taub iſt, hlauſſek, surdaster; foem. hluſſka; taub werden, ohluchnauti; taub machen, hluſſiti, ohluſſiti; tauben Ohren predigen, we mleyně hauſti; taube Neſſel, hluchá kopřiwa, Lamium Lin. 2) prázdný; taube Nuſſe, prázdný ořech; taube Aehre, hluchý, prázdný klas. 3) Taubes Ey, galowé wegce, záprdek.



Strany zdroje: II/284

Traum, m. pl. Träume, ſen, somnium; im Traume reden, we ſnách, ze ſpanj mluwiti; es kam mir im Traume vor, zdálo ſe mi we ſnách; einen T. deuten, auslegen, wykládati, wyložiti ſen; da ging mir mein Traum aus, zde ſe mi wygewil můg ſen.



Strany zdroje: II/284

Träumeriſch, adj. gako we ſnách.



Strany zdroje: II/297

Uiberfallen, v. a. přepadnauti, překwačiti, zachwatiti, na někoho připadnauti; im Schlafe, in der Nacht, we ſpanj, w nocy. 2) napadnauti; mich überfiel ein heftiger Froſt, krutá zyma mne podgala; der Tod überfiel ihn, ſmrt ho zachwatila, naň připadla.



Strany zdroje: II/305

Uiberwintern, v. n. přes zymu zůſtati leže i, býti. 2) v. a. zymowati, přezymowati; Schafe, owce.



Strany zdroje: II/316

Und, conj. a, et; ich und du, gá a ty. 2) und auch, y; mir und auch ihr, my i wy. 3) er kam und weinte, přiſſed plakal; ich ſtehe und warte, ſtoge čekám; er ſaß und ſchlief, ſedě ſpal.



Strany zdroje: II/325

nter, der Untere, adj. ſpodnj, inferior; die untern Zimmer, ſpodnj pokoge; der untere Mühlſtein, ſpodek. 2) dolnj, dolegſſj, inferior; das untere Thor, dolegſſj brána; die untere Welt, dolegſſj ſwět; Unter-Oeſterreich, dolnj Rakauſy; das oberſte zu unterſt kehren, wſſe zwrub na ljc obrátiti; zu unterſt auf dem Boden, neydolegi na dně. 3) fig. nižſſj; die untern Schulen, nižſſj ſſkoly; die untern Klaſſen in den Schulen, nižſſj třjdy we ſſkolách; die unterſte Stelle bekleiden, nejnižſſj mjſto, ſlužbu mjti; die untern Götter, nižſſj Bohowé; die Untern, nižſſj; der Untere im Kartenſpiele, ſpodek.



Strany zdroje: II/341

Verbüßen, v. a. odkáti, pokutu néſti; durch Arbeit, oddělati; durch Gefängniß, we wězenj odſeděti.



Strany zdroje: II/341

Verderben, v. n. zkazyti ſe; der Wein, wjno; an dir iſt ein Poet verdorben, na tobě ſe zkazyl báſnjř. b) hynauti, zahynauti; vor Hunger, hladem. c) poruſſiti ſe, pokazyti ſe; die verderbte Welt, unſer verderbtes Fleiſch, poruſſený, pokažený ſwět, naſſe poruſſené tělo. d) na mizynu přigjti, we pſy gjti, w zkázu přigjti; der Kaufmann, kupec. 2) v. a. kazyti, zkazyti, perdere; ein Kleid, ſſat. b) pokazyti, břiditi, corrumpere; ein Meſſer, nůž. c) zatratiti; der Leib und Seele verderben mag, který tělo y duſſi zatratiti může. d) mařiti, marně tráwiti; die Zeit, čas; das Verderben iſt eine ſchlechte Kunſt, zkaženj ge ſſpatný kunſt.



Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.



Strany zdroje: II/374

Verwenden, v. a. irr. vkraſti, odcyzyti. b) kein Auge von etwas, neſpuſtiti ani oka s něčeho. c) wynaložiti, wynakládati; ſein Geld auf das Bauen, penjze ſwé na ſtawěnj; vielen Fleiß auf etwas, mnoho pilnoſti na něco, wynaſnažiti ſe. d) vgjti ſe, vcházeti ſe, wzýti ſe; ſich für eine Perſon, eine Sache, o někoho, o něco. e) oddati, wydati, wydáwati; ſich dem Vaterlande zum Dienſte, ſe w ſlužbu wlaſti; ſich auf etwas, ſe na něco. f) obrátiti, obraceti; etwas zu ſeinem Nutzen, něco k ſwému vžitku. 2) obrátiti, na opak obrátiti; die Hand, ruku. b) verwandte Schnitte, pofézy, řjzky žemlowé we wegcých obalené a w máſle pečené. c) fig. změniti ſe, obrátiti ſe.



Strany zdroje: II/395

Vorrücken, v. n. k předu poſtupowati, kráčeti; mit der Armee, s armádau. 2) v. a. k předu poſtrčiti, pomkau i pomknauti . b) předſtrčiti, zaſtrčiti; den Tiſch, ſtůl, ſtolem. 3) v. a. wyteykati, předhazowati, wyčjtati; einem ſein Verbrechen, někomu geho prowiněnj.



Strany zdroje: II/402

Waffenglück, n. ſſtěſtj we wogně.



Strany zdroje: II/402

Waffentanz, m. tanec we zbrani.



Strany zdroje: II/402

Waffenübung, f. cwičenj we zbrani.



Strany zdroje: II/405

Walkhammer, m. pjch we walſſe.



Strany zdroje: II/417

Weichen, v. n. močiti ſe; das Leder im Waſſer, kůže we wodě. 2) v. a. močiti.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/424

Weltkündig, Weltbekannt, adj. wůbec známý, rozhláſſený. 2) we ſwětě zběhlý, zgezdilý.



Strany zdroje: II/430

Wetterloch, n. djra we ſkále neb hoře.



Strany zdroje: II/430

Wetterrehe, f. ſkulina we ſtřeſſe.



Strany zdroje: II/467, II/468

Zucht, f. pl. Züchte, cuchta; am Pflug, hauž, haužka. 2) plemeno, plod; eine Sau zur Zucht halten, ſwini pro plemeno chowati. 3) kázeň, cwik; Kinder in guter Zucht halten, děti držeti w cwiku; in ſcharfer Zucht, w kázni, w hrůze; unter den Soldaten halten, wogſko w ká 468 zni mjti; alle Zucht an den Nagel hängen, wſſj kázni ſe oprnauti; wo Zucht iſt, da iſt Ehre, kde bázeň, tu kázeň, kde nenj bázně, tu nenj kázně; in allen Züchten, we wſſj počeſtnoſti.



Strany zdroje: I/111

Bey, præp. v; bey Prag, v Prahy; bey ihm, v něho; bey Hofe, v dwora. 2) při; bey Lichte ſchreiben, při ſwjčce pſáti; bey ſeinem Tode, při geho ſmrti; bey Verſtand, při rozumu. 3) na; bey meiner Seele, na mau duſſi; bey meiner Treue, na mau prawdu, wěru. 4) pod; bey Strafe, pod treſtem. 5) w, za, z; bey Tage, we dne, za dne; bey frühem Morgen, hned z rána. 6) za; bey der Hand halten, za ruku držeti. 7) bey hundert Mann, okolo, aſy ſto mužů. 8) einen bey ſeinem Namen nennen, někoho wlaſtnjm gménem gmenowati; bey Zeiten, čaſně; er iſt noch bey Leben, geſt geſſtě žiw.



Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.



Strany zdroje: I/144

Dorf, n. plur. Dörfer, wes, weſnice, mor. dědina, pagus, dim. das Dörfchen, Dörflein, wýſka, weſnička, dědinka; Dorf-, ſedlſký, weſký, weſnický; der Dorfjunge, ſedlſký pacholjk; der Dorfpfarrer, farář we wſy; der Dorfrichter, weſký rychtář; die Dorfleute, lid weſnický.



Strany zdroje: I/147

Duell, n. potýkánj we dwau, dwaubog ? 2) der Zweykampf vor Gericht, ol. kyg.



Strany zdroje: I/148

Durchbrechen, 1. v. a. prorazyti, prolomi i. 2. v. n. prorazyti, dobyti ſe, prodrati ſe.



Strany zdroje: I/171

Eiterſtock, m. knot we wředu.



Strany zdroje: I/172

Empor bleiben, nahoře zůſtati; fig. we cti, wážnoſti zůſtati.



Strany zdroje: I/177, I/178

Entzwey, adv. na dwé, we dwý, na dwa djly. Vor den Verbis: pře; roze, das 178 Kleid iſt entzwey, ſſaty gſau roztrhané; das Glas iſt entzwey, ſklenice geſt roztlučená; entzwey gehen, roztlaucy ſe; entzwey brechen, rozlomiti, přelomiti; entzwey ſchneiden, překrogiti.



Strany zdroje: I/189

Ertappen, v. a. polapiti, zaſtihnauti, popadnauti, dopadnauti; einen auf einer Lüge, někoho we lži poſtihnauti.



Strany zdroje: I/190

Erwiſchen, v. a. polapiti, vchopiti, vchopiti, popadnauti, auf einer Lüge, we lži poſtjhnauti.



Strany zdroje: I/30

Am, mjſto an dem , k. p. am Thore, při bráně, v brány, ad, apud, iuxta; krank am Leibe, nemocný na těle; am Abende, v wečer, pod wečer, veſperi; am Feſte, we ſwátek; am Sonntage, w neděli; am beſten, neylépe; am ſchönſten, neykráſněgi.



Strany zdroje: I/244

Gewöhnen, v. a. včiti , zwykati, nawykati; ſich an etwas gewöhnen, něčemu zwykati; ein Kind von der Bruſt, odſtawi i, ſ. Entwöhnen. Die Gewöhnung, zwyknutj, nawyknutj, přiwyknutj.