Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 93 skupin hesel.

Strany zdroje: I/268

Harſch, adj. zatwrdlý; harſches Brod, okoralý chléb; harſche Haut, drſnatá kůže; fig. harſche Luft, nepřjwětiwé powětřj.



Strany zdroje: I/269

Harthäutig, adj. twrdau kůži (kožku) magjcý.



Strany zdroje: I/269

Haſenbalg, m. zagečina, zagečj kůže.



Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.



Strany zdroje: I/273

Häuteln, häuten, v. a. kůži ſwlécy, ſwljkati.



Strany zdroje: I/1

Aasſeite des Leders, rub kůže, ſ. edler Fleiſchſeite.



Strany zdroje: I/288

Hirſchleder, n. gelenj kůže.



Strany zdroje: I/4

Abfleiſchen, v. a. maſo na kůži pozůſtalé oſſkrábáti oſſkrábati , oſtrauhati, ſrážeti.



Strany zdroje: I/1

Aaſen, rub kůže oſſkrábati, oſtrauhati.



Strany zdroje: I/298

Igels-, gežkowý; die Igelskolbe, gežkowá palice; die Igelshaut, gežkowá kůže, gežowina.



Strany zdroje: I/298

Iltiß-, tchořowý, (ſchořowý, zhořowý); der Iltißbalg, tchořowá kůže; die Iltißfalle, ſklopec na tchoře.



Strany zdroje: I/310

Kanin, Kaninchen, n. Küniglein, Kunhaſe, králjk, králjček, cuniculus, Lin. Kaninchenbalg, králjčkowá kůže; Kaninchengehäge, ohrada na králjky.



Strany zdroje: I/312

Katzen-, kočičj, felinus; das Katzenauge, kočičj oko; der Katzenbalg, kočičj kůže.



Strany zdroje: I/327

Knochen, m. hnát; dim. Knöchlein, hnátek; ſtark von Knochen, hnátowitý. 2) Bein, koſt; Haut und Knochen, kůže a koſti.



Strany zdroje: I/338

Kriſpeln, a. v. v. a. ljciti kůži, ſtrogiti do třjſla.



Strany zdroje: II/10

Läutern, v. a. čiſtiti, přečiſſťowati, purificare; den Wald —, prokleſſťowati les; die Butter —, přepauſſťeti přepauſſtěti máſlo; das Gold —, přeháněti zlato; flüſſige Dinge —, procezowati; die Häute —, práti, wypjrati kůže. Das Läutern, die Läuterung, čiſſtěnj; přepauſſtěnj; procezowánj.



Strany zdroje: II/12

Leder, n. wydělaná kůže, ol. vſnj, corium; vom Leder ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti; einem das Leder gärben, někomu kůži práſſiti, weylupek dáti; zu Leder werden, kožnatěti, zkožnatěti; aus fremden (anderer Leute) Leder iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče, prov.



Strany zdroje: II/12

Leder-, kožený, ol. vſněný; Der Lederband, kožená wazba; Lederhart, twrdý co kůže; lederweich, měkký gako kůže.



Strany zdroje: II/12

Ledern, v. a. kožj poſſiti. 2) práſſiti, drbati, gebati.



Strany zdroje: II/20

Liedern, v. a. kožj opatřiti.



Strany zdroje: II/23

Lohen, 1. v. a. kůže třjſlem wyděláwati. 2. v. n. plápolati.



Strany zdroje: II/25

Löwen-, lwowý; die Löwenhaut, lwowá kůže, lwowina ? das Löwenherz, lwowé ſrdce.



Strany zdroje: II/25

Luchs, m. rys, ( bey den Neuern oſtrowid ), Lynx. Der Luchsſtein, ryſý kámen. Luchsaugen, ryſý oči. 2) byſtrý, oſtrý zrak. Die Luchshaut, das Luchsfell, ryſyna, ryſý kůže.



Strany zdroje: II/29

Magen-, žaludkowý; die Magenhaut, žaludkowá kůže. 2) žaludku; der Magenſchmerzen, boleſt, bolenj žaludku. 3) na, pro žaludek; das Magenpflaſter, flaſtr na žaludek; das Magenpulver, práſſek pro žaludek. 4) w žaludku; der Magenkrampf, křeč w žaludku.



Strany zdroje: II/33

Marder, m. kuna, Mustela Martes Lin. das Marderfell, kunj kůže. Die Marderfalle, paſť, ſklopec na kuny.



Strany zdroje: II/36

Mauleſel, n. mezek, mulus; die —inn, mezkyně; die Mauleſelshaut, mezkowá kůže.



Strany zdroje: II/44

Milde, mild, adj. měký, měkký, lenis: mildes Leder, měká kůže: 2) fig. lahodný; milder Wein, lahodné wjno. 3) powlowný, tichý; milder Regen, powlowný déſſť; ein milder Vater, powlowný, laſkawý otec. 4) nábožný, pobožný, pius; milde Stiftungen, ſſtědré nadánj, pobožné odkazy, záduſſj, adv. lahodně, miloſtně, laſkawě, tjſſe.



Strany zdroje: II/83

Otter-, wydrowý, wydřj; der Otterbalg, wydrowá kůže, měch; der Otterfang, lapánj wyder.



Strany zdroje: II/88

Pergament-, perġamentowý; die Pergamenthaut, perġamentowá kůže.



Strany zdroje: I/6

Abhaaren, v. n. ljnati, pelichati, sl. plchati. 2) v. a. chlupy neb ſrſt s kůže oſſkrábati, poſrážeti.



Strany zdroje: II/112

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý , raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.



Strany zdroje: I/6

Abhäuten, v. a. z kůže ſwlécy, odřjti. 2) v. n. laupati ſe, ſwlécy ſe z kůže.



Strany zdroje: II/136

Rumpfleder, n. oſtarek, kůže z oſtarka.



Strany zdroje: II/146

Sauleder, n. ſwiňſká kůže, ſwinina. 2) fig. ſwiňák, neřád, mrcha člowěk, necuda.



Strany zdroje: II/148

Schafen, adj. owčj; ſchafenes Leder, owčj kůže, owčina.



Strany zdroje: II/157

Schelfen, ſchelfern ſich, v. rec. laupati ſe; die Haut ſchelfert ſich, kůže ſe laupá.



Strany zdroje: II/168

Schlangenbalg, m. hadj kůže, ſwlečky.



Strany zdroje: II/171

Schlichten, v. a. rownati; Holz—, dřjwj rownati, ſkládati. 2) teſati, oteſati, exasciare; Bauholz, ſtawěcý dřjwj. 3) ſſlichtowati; den Aufzug, oſnowu. 4) hladiti, ſſlichtowati; das Fell, kůži. 5) rozčeſati; Haare, rozprawiti, rozčeſati wlaſy. 6) fig. porownati; eine Streitſache , rozepři, při.



Strany zdroje: II/190

Schuppen, v. a. ſtrauhati, oſtrauhati, squammare squamare , desquammare desquamare . 2) laupati; die Haut ſchuppt ſich, kůže ſe laupá. 3) poſtrčiti.



Strany zdroje: II/232

Spritzleder, m. bočnj kůže na kočáře.



Strany zdroje: II/232

Spröde, adj. ſuchý, twrdý; ſprödes Brod, ſuchý, okoralý chléb; ſpröde Lippen, ſuché pyſky; ſpröde Haut, ſuchá kůže. 2) křehký; ſprödes Eiſen, křehké železo. 3) fig. Ein ſpröder Wind, drſnatý, oſtrý wjtr. b) vpeypawý; ein ſprödes Mädchen, vpeypawá djwčice, holka.



Strany zdroje: I/1

Abbalgen, v. a. odřjti, z kůže ſwlécy, ſtáhnauti. 2) ſ. balgen.



Strany zdroje: II/256

Strecken, v. a. wytáhnauti, wytahowati, tendere, extendere; das Leder, kůži; das Eiſen, železo; ſich ſtrecken, protahowati ſe; ſich in das Gras, do tráwy ſe položiti, rozhoſtiti ſe; ſich nach der Decke ſtrecken, oděw ſtrawu podlé ſtawu; er ſtreckte alle viere von ſich, meykl ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; ſehr in die Länge, ceſta ſe protahuge do dýlky; geſtreckt, táhlý; ſeine Kräfte auf etwas ſtrecken, ſýlu ſwau wynaložiti na něco; das Gewehr ſtrecken, wzdáti ſe, ſložiti zbraň.



Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.



Strany zdroje: II/265

Süchtig, adj. gedowatý; die Nägel ſind ſüchtig, nehty gſau gedowaté. 2) nehogný; eine ſüchtige Haut, nehogná, nehogitedlná kůže.



Strany zdroje: II/271

Tauen, v. a. wyděláwati, laužiti kůže.



Strany zdroje: II/275

Thieriſch, adj. žiwočiſſný, animalis. 2) zwjřecý; eine Thierhaut, zwjřecý kůže.



Strany zdroje: II/278

Tiger- Tieger- , adj. tyġrowý; die Tiegerhaut, tyġrowá kůže, tyġrowice.



Strany zdroje: II/280

Todtengerippe, n. ſmrtina, koſſtěnec, koſt a kůže.



Strany zdroje: II/304

Uiberſtoßen, v. a. přewrátiti. 2) ſrážeti; das Fell, kůži.



Strany zdroje: II/305

Uiberziehen, v. n. přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přetáhnauti, illuc trahere. b) powlécy, powljknauti; ein Bett, poſtel. c) pomlázeti ſe, powlákati ſe, mračiti ſe; der Himmel ſich, nebe. d) potáhnauti, přetáhnauti; mit Gold, Leder, zlatem, kožj. e) Ein Land mit Krieg, nepřátelſky do země wtrhnauti.



Strany zdroje: I/79

Ausſchlachten, v. a. dobiti; kůži stáhnauti, na kuſy rozſekati.



Strany zdroje: II/340

Verbrauchen, v. a. zdělati; Leder, kůže. 2) zpotřebowati; alles Holz, wſſecko dřjwj.



Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.



Strany zdroje: I/9

Abnarben, abnärben, v. a. v koželuhů, s ljce na kůži ſrſt oſſkrábati, aneb poſrážeti. 2) v řemenářů a giných, ſwrchnj kožku neb mázdru na řemenu ſnjti, ſřezati.



Strany zdroje: I/9

Abpelzen, v. a. kůži dobře wyklepati. 2) abprügeln, zpráſkati, zpráti, ztepati někoho.



Strany zdroje: I/87

Balg, m. pl, . Bälge, Haut, Fell, kůže, exuviæ, dim. Bälglein, kožička. 2) Haare der Thiere, ſrſt, dim. ſrſtka, ſrſtička. 3) der Früchte, ſſupina, ſſupinka, mázdřička; Weinbalg, kožička na wjně. 4) Abart, zmetek. 5) Blasbalg, měchy. , pl. 6) Schandbalg, oſtuda, necuda.



Strany zdroje: II/408

Warmgar, adj. z tepla wydělaný (o kůži).



Strany zdroje: II/417

Weichen, v. n. močiti ſe; das Leder im Waſſer, kůže we wodě. 2) v. a. močiti.



Strany zdroje: I/89

Bären-, nedwědj, ursinus; Bärenhaut, f. nedwědj kůže.



Strany zdroje: II/421

Weißgar, adj. zámiš; weißgares Leder, zámiſſowá kůže, na girchu.



Strany zdroje: II/444

Wolfs-, wlčj; der Wolfsbalk, wlčina, wlčj kůže, měch; 2) na wlky, das Wolfseiſen, železa na wlky; das Wolfsgarn, tenata na wlky; die Wolfsgrube, wlčj gáma.



Strany zdroje: II/446

Wund, adj. raněný; wundſchlagen, raniti do krwe; ſich wund reiten, gehen, progeti, prochoditi; eine wunde Haut, odřená kůže; wunde Augen, bolawé oči; wundes Herz, raněné ſrdce.



Strany zdroje: II/464

Zobel-, ſobolj; das Zobelfell, ſobolj kůže, ſobol.



Strany zdroje: II/467

Zubereiten, v. a. připrawiti, přichyſtati, přiſtrogiti, wyhotowiti; das Leder, kůži wyděláwati; die Speiſen, ſtrogiti gjdla; die Felder, poljm dáti auprawu.



Strany zdroje: II/474

Zurichten, v. a. připrawiti, přiſtrogiti, přihotowiti; ein Unglück, neſſtěſtj ſtropiti, ſtřápati; Waare, Leder, připrawiti zbožj, kůži. 2) fig. ſich zurichten, zprawiti ſe, zdělati ſe. b) Einen übel, někoho zdělati, zmalowati, zkatowati.



Strany zdroje: I/97

Behäuten, v. a. kožj potáhnauti.



Strany zdroje: I/98

Beitzen, 1. v. a. (pácowati), mořiti, močiti, do láku kláſti; Häute beitzen, kůže močiti. 2) ſokolem honiti. 2. v. n. močiti ſe.



Strany zdroje: I/102

Bereiten, v. a. reg. hotowiti, ſtrogiti, chyſtati, připrawowati, přihotowiti, přiſtrogiti; Leder bereiten, kůže wyděláwati, ſtrogiti; Tücher, ſukna wáleti, walchowati. Die Bereitung, přihotowenj, přiſtrogenj, @.



Strany zdroje: I/12

Abſchmieren, v. a. odmazati, ſmazati; a) ničemně napſati, sl. načmárati; b) někomu záda dřewěnným olegem, t. g. holj, namazati, wymazati. 2) v. n. das Leder ſchmiert ab, kůže maže, pauſſtj.



Strany zdroje: I/13

Abſchwarten, v. a. kůži ſtáhnauti, olaupati. 2) einen Kalbskopf, telecý hlawičku opařiti. 3) einen Bretblock, kládu na prkna z kůry olaupati; kraginy, t. g. kragnj prkna v kůry odpilowati, vřezati.



Strany zdroje: I/16

Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, ( sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.



Strany zdroje: I/16

Abſtreichen, v. ir. irr. ſ. Streichen. 1) activ. oſſauſtati, ot;řjti otřjti , ſetřjti, vtřjti. Das Getreide im Meſſen, obilj při měřenj sháněti, ſrážeti. Die Haare am Fell, chlupy na kůži posháněti, poſrážeti. Einen abſtreichen, někoho namazati, zmrſkati. 2) neutr. nenadále aneb tagně vgjti, vletěti, vſmeknauti ſe. Die Karpfen haben bereits abgeſtrichen, kapry ſe giž wytřeli.



Strany zdroje: I/16

Abſtreifen, v. a. odrhnauti, odřjti, ſedřjti, zdrhnauti. Die Blätter eines Zweiges, liſtj s ratoleſti odrhnauti, zdrhnauti. Einem Wolfe, Haſen, Fuchſe, den Balg, wlku, zagjcy, liſſce, kůži ſtáhnauti, aneb wlka, zagjce, liſſku odřjti. Ich habe mir die Haut vom Fuße abgeſtreift, kožku ſem ſy s nohy ſedřel.



Strany zdroje: I/136

Corduan, m. kordoban, kordowanſká kůže.



Strany zdroje: I/136

Dachs, m. gezwec, melis. Dachs-, gezewčj; Dachsfell, gezewčj kůže.



Strany zdroje: I/2

Abdecken, odkryti, odhaliti. 2) kůži ſtáhnauti, odřjti. 3) hodně wydrati, wylupati.



Strany zdroje: I/140

Decke, f. přikrywadlo, přjkrow, pokrow. 2) Pferdedecke, deka, ol. dek. 3) Tiſchdecke, koberec, vbrus. 4) eines Zimmers, ſtrop. 5) von Rohr, rohožka. 6) eines Hirſches, bey den Jägern, kůže. Mit Jemanden unter einer Decke liegen, ſobě ſrozuměti.



Strany zdroje: I/142

ick, adj. tluſtý, hrubý. 2) huſtý; einen Finger dick, gednoho prſtu ztlauſſtj; dickfüßig, tluſtonohý; dickhäutig, co má tluſtau kůži. adv. tluſtě, hrubě, dick machen, zhuſtiti; dick werden, tlauſtnauti, tučněti.



Strany zdroje: I/156

Einäſchern, v. a. na prach ſpáliti, w popel obrátiti, popelem položiti. 2) die Häute, kůže lauhem mořiti; w wápně a w popele močiti; das Garn, do lauhu dáti, lauhem wařiti. 3) die Stirn, čelo popelem poſypati. Die Einäſcherung, w popel obrácenj. 2) w lauhu mořenj. 3) poſypánj popelem, popelec.



Strany zdroje: I/157

Einbeißen, v. n. kauſnauti do něčeho, wkauſnauti, zakauſnauti. 2) von Schlägen, do žiwého přigjti; do kůže zaleznauti.



Strany zdroje: I/171

lend, Elen, Elendthier, n. los, alces. Elendshaut, loſowá kůže.



Strany zdroje: I/189

Erſtinken, v. n. zaſmradnauti, zapáchnauti. Erſtunkenes Leder, zaſmradlá kůže. Das iſt erſtunken und erlogen, to ge ſmradlawá, hanebná lež.



Strany zdroje: I/191

Eſelshaut, f. oſlowice, oſlowá kůže.



Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.



Strany zdroje: I/200

Fell, n. kůže, blána, pellis; dim. das Fellchen, kožka, kůžička, blanka, pellicula. Kalbfell, teletina, ſ. auch Bockfell, Lammfell, u. ſ. w. 2) im Auge, powlaka na oku, bělmo, cyňk.



Strany zdroje: I/205

Fleiſchſeite, f. rub kůže.



Strany zdroje: I/215

Fuchs, m. pl. Füchſe, liſſka, vulpes, das Männchen, liſſák. Dim. das Füchschen, Füchslein, liſſtička, vulpecula; ein junger Fuchs, ljſſčj liſſčj ſſtěně, ljſſtě, ol. liſſenec. 2) Das Rauchwerk, liſſčj kůže, liſſka. 3) von Pferden, ryzka, ryſſawý kůň. 4) zerzawý člowěk, ryſſán, zerzaun. 5) Füchſe haben, žlutých (peněz) mjti. 6) fig. chytrák; ein ſchlauer Fuchs, chytrá liſſka, ſtarý ſſibal, liſſkau podſſitý.



Strany zdroje: I/215

Fuchs-, liſſčj: der Fuchsbalg, liſſčj kůže, liſſčina; der Fuchsbau, liſſčj daupě, brloh. Das Fuchsloch im Bräuhauſe, liſſka. 2) na liſſky: Fuchseiſen, železo na liſſky.



Strany zdroje: I/223

Gar, adj. wydělaný; gares Leder, wydělaná kůže. adv. zhola, docela, dokonce; das Fleiſch gar kochen, maſo dowařiti; alles gar aufeſſen, wſſe dočiſta wygjſti; er iſt gar zu groß, přjliš geſt weliký; nicht gar zu groß, nehrubě weliký; gar niemand, dokonce žádný, nižádný; gar oft, přečaſto; gar nichts, zhola nic, ani chljpě, prach nic, nic nicaucý; es iſt gar aus mit ihm, geſt s nim weta.



Strany zdroje: I/232

Gelinde, adj. měký, hladký; gelinde Haut, hladká kůže; gelindes Bett, měká poſtel; ein gelinder Regen, tichý deſſtjček; gelinde Wärme, mjrné teplo; gelinder Wein, lahodné wjno; gelindes Lüftchen, powlowný wětřjček; gelinde Strafe, malá, mjrná pokuta; Gelindes Wetter, lewné powětřj; gelinde Arzeney, lehké lékařſtwj; ſie ſind zu gelinde gegen ihn, tuze mu howjte, powolugete. adv. hladce, měkce.



Strany zdroje: I/234

Gemſenfell, n. kamzykowá kůže.



Strany zdroje: I/237

Gerippe, n. koſti, pl. žebra, pl. 2) fig. ein bloßes Gerippe, holá koſt a kůže.