Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/285

Hinaus, adv. wen, foras; hinaus mit ihm, wen s njm! das gehet auf eins hinaus, to ge gedno; ich merke, wo ſie hinaus wollen, rozumjm, kam bigj, co tjm chtěgj; über etwas hinaus ſeyn, gehen, nedbati na něco, newſſjmati ſobě něčeho. 2) vor Zeitwörtern: wen, wy: hinaus fahren, wen geti, wygeti; hinaus werfen, wen hoditi, wyhoditi, wen wyhoditi; ſ. Aus.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: II/33

Mantel, u. n. pláſſť, pallium; dim. das Mäntelchen, pláſſtěk, pláſſtjček, den Mantel nach dem Winde hängen, howěti, propůgčowati ſe čaſu, kam wjtr tam pláſſť. 2) fig. zámyſl, foch, záſtěra, bárwa, pláſſť, pretextum.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/77

Ochs, m. wůl, bos; dim. das Oechschen, wolek, woleček; ein junger, wolče, běhaun, běhaunek, junec; ein altverſchnittener, ſtarořezanec; jungverſchnittener, mladořezanec. Ein Ochs im Joche, jochař; im Krummhölzern, krumpolák; einen Ochſen auswirken, hyblowati; das erſte Viertel aushauen, karbowati; die Ochſen ſtehen am Berge, newj giž kam koz hnáti, kudy teď, konopj z konopj . 2) býk, taurus. 3) fig. wůl, mezek, hňup, ſſpalek.

Strany zdroje: II/109, II/110

Rathen, v. a. irr. du räthſt, ich rieth, gerathen, imperat. rathe, hádati; Rathe, was iſt das? hádey co to geſt? ſie riethen auf ihn, hádali na něg. 2) raditi, consulere; etwas rathen, něco raditi; wem nicht zu rathen iſt, dem iſt auch nicht zu 110 helfen, kdo chce kam, pomozme mu tam; der wußte ſich gut zu zu rathen gut zu rathen , s dobrau, ſe zlau poradil, potázal. 3) fig. pomocy; damit iſt mir nicht gerathen, tjm mi nenj ſpomoženo; geſchehenen Dingen iſt nicht zu rathen, co ſe ſtalo, odeſtáti ſe nemůže. 4) Gerathen, vžitečný; ich halte es für gerathen, ſaudjm za vžitečné.

Strany zdroje: II/120

Reiſe, f. ceſta, iter. eine Reiſe thun, ceſtu konati; ſich auf die Reiſe begeben, na ceſtu ſe wydati, wyprawiti; wo gehet die Reiſe hin? kam ge ceſta? auf die Reiſe gehen, pracowati přes ſwět; er hat viele Reiſen gehabt, mnoho zemj progel, zgezdil, proſſel, ſeſſel.

Strany zdroje: II/147

Sauſewind, m. chumel, circius. 2) fig. pudiwjtr, tintidlo, třeſſtidlo, kam wjtr tam pláſſť, mor. ſſaliplachta.

Strany zdroje: II/243

Steigen, v. n. irr. ich ſtieg, bin geſtiegen, lezti, wſtaupiti, ſtupowati; hinauf ſteigen, (wyſtaupiti) wlezti, ascendere; hinunter ſteigen, ſlezti, sſtaupiti, descendere. wo ſteigſt du hin, kam lezeš, kam ſe drápeš. 2) wſednauti; auf das Pferd, wſednauti na koně; von dem Pferde, ſlezti, sſtaupiti s koně. 3) Angeſtiegen kommen, přihňápati ſe. 4) fig. a) das Waſſer ſteigt, woda wzſtupuge, wody při ýwá; der Barometer ſteigt, barometr wſtupuge. b) wrazyti ſe; der Wein ſtieg ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy; das Blut iſt ihm ins Geſicht geſtiegen, zarděl ſe, zakohautil ſe, začepeyřil ſe. c) über andere hinwegſteigen, giné přeſtaupiti, překročiti. d) připlatiti; das Getreide ſteigt, obilj připlácý , přiſkakuge.

Strany zdroje: II/248

Stieben, v. irr. ich ſtob, geſtoben, I. v. n. prchnauti, rozprchnauti ſe, dispergi; die Menſchen ſtieben auseinander, lidé ſe rozprchugj, ich weiß nicht, wo er geſtoben und geflogen iſt, newjm kam ſe poděl, kde ſe otel. 2) v. a. rozpráſſiti, rozptýliti.

Strany zdroje: I/8

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.

Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!

Strany zdroje: II/430

Wetterhahn, m. korauhwička na ſtřeſſe, wětrnjk. 2) fig. kam wjtr tam pláſſť.

Strany zdroje: II/430

Wetterwendiſch, adj. wletořjčný ? Bach, potok. 2) Wetterläunich Wetterläuniſch , mlizywý; Menſch, člowěk. 3) kam wjtr tam pláſſť, fifidlo, inconstans.

Strany zdroje: II/437

Wind, m. wjtr, dim. wětřjk, ventus; es entſteht ein Wind, wjtr powſtáwá; es erhob ſich ein W., wjtr ſe ſtrhl; der Wind hat ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil; fig. den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť; in den W. reden, do wětru mluwiti; etwas in den W. ſchlagen, na něco nedbati; in den W. bauen, zlaté zámky ſtawěti; vom Winde leben, o wětru, o božjm žiwu býti. 2) wjtr, wětry, powětrnoſt; von Winden geplagt werden, trpěti na wětry. 3) fig. chlauba, Wind machen, wětřiti, wětry dělati; es iſt lauter Wind, ge pauhá chlauba; Wind bekommen, wjtr doſtati, nawětřiti, zwětřiti; Wind von etwas haben, něčemu býti na ſtopě, ſtopu, wjtr mjti, něco čjti, nawětřowati.

Strany zdroje: II/440

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.

Strany zdroje: II/441

Wo, adv. kdeſy, někde, es muß doch wo ſeyn, předceť to někde muſý býti. 2) kde, ubi; wo iſt er? kde geſt? es ſey wo es wolle, buď to kde buď; leckdes, wo immer, kde koli; wo iſt er hingegangen? kam ſſel? 3) conj. li; wo mir recht iſt, geſtli mi dobře; thue es, wo nicht —, včiň to, pakli ne —.

Strany zdroje: II/442

Wohin, part. kam, quo; wohin? kamž? irgend wohin, někam.

Strany zdroje: II/472

Zulaufen, v. n. běžeti; lauf zu! běž! 2) vháněti, vbjhati; tapfer, ſtatečně. 3) Auf Jemanden, na někoho běžeti. 4) poběhnauti; wo lauf ich zu? kam poběhnu. 5) přiběhnauti, sběhnauti; alles lief zu, wſſecko přiběhlo, sběhlo ſe. 6) Spitzig zulaufen, do ſſpice běžeti, ſe tratiti.

Strany zdroje: I/97

Behörde, f. přjſluſſenſtwj. 2) mjſto, kam co patřj, auřad.