Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/298
Hutſchen, v. n. klauznauti. 2) haupati ſe, ſ. Schaukeln.
Strany zdroje: II/137
Rutſchen, v. n. das Holz von einem Berge herunter rutſchen laſſen, dřjwj s wrchu wáleti, ſſaupati. 2) klauznauti. mit dem Fuße ausrutſchen, nohau klauznauti. 3) gezditi; der Hund rutſcht, pes gezdj.
Strany zdroje: II/173
Schlüpfen, v. n. ſeyn, klauznauti; in ein Loch, do djrky wklauznauti, wie eine Schlange, wſaukati ſe, wklauznauti; aus der Hand, wyklauznauti, wymknauti ſe.
Strany zdroje: I/248
Gleiten, v. irr. n. ich glitt, bin geglitten, lehce běžeti, geti; der Schlitten gleitet auf dem Eiſe, ſáně běžj po ledě. 2) klauznauti, ſklauznauti; der Ochs iſt geglitten, wůl ſklauzl. 3) fig. kleſnauti, pokleſnauti. 2. mit haben, ſklauzati ſe, klauzati ſe; ſie haben den ganzen Tag geglitten, celý den ſe klauzali.