Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/33

Aendern, v. a. ginačiti, měniti, mutare, ſeinen Vorſatz ändern, ſwé předſewzetj změniti, proměniti; ein Buch, knihu předělati, přeginačiti; das Haus ändern laſſen, dům dáti přeſtawěti; die Woh ung ändern, přeſtěhowati ſe; die Kleider ändern, přewlécy ſe.

Strany zdroje: I/272

Haushaltungsbuch, n. hoſpodářſká kniha.

Strany zdroje: I/328

Koch-, kuchařſký, coquinarius; das Kochbuch, kuchařſká kniha. 2) kuchyňſký; der Kochwein, kuchyňſké wjno; das Kochſalz, kuchyňſká, obecná ſůl. 3) Kochtopf, hrnec k wařenj.

Strany zdroje: II/2

Lagerbuch, n. ſkladnj kniha.

Strany zdroje: I/50

Antiquar, m. antykwář, prodawač ſtarých knih; milownjk a zpytatel ſtarožitnoſti.

Strany zdroje: II/60

Nachſchlagen, v. a. a) po někom bjti. b) Einem Erze, rudy hledati. c) Eine Stelle im Buche, mjſto w knjze hledati, knihu rozwinauti.

Strany zdroje: I/55

Arzney-, adj. lékařſký; Arzneybuch, kniha lékařſká, Arzneykunde, lékařſké vměnj.

Strany zdroje: I/62

Auflage, f. naklad, naloženj; eines Buches, wydánj knihy. 2) nařjzenj, přikázanj, vloženj, wyrčenj. 3) clo, daně, mýto.

Strany zdroje: II/140

Sahlbuch, n. ġruntownj kniha, urbarium.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.

Strany zdroje: I/65

Aufſchlagen, 1. v. a. vdeřiti, vhoditi, vrazyti, adlidere; rozbiti, rozrazyti, roztlaucy, wyrazyti, wytlaucy, narazyti, zarazyti; Nüſſe, ořechy roztlaucy, die Stiefeln, boty narazyti; das Lager, Zelter, ſtany rozbiti. 2) ein Kleid, raucho wyložiti, zahnauti, založiti. 3) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 4) die Hufeiſen, podkowy přibiti. 5) ein Buch, knihu otewřjti, přebjrati; eine Stelle im Buche, hledati. 6) die Augen, oči otewřjti, pozdwjhnauti; einen Brief aufſchlagen, liſt otewřjti, rozwinauti. 2. v. neut. wyrazyti ſe, wyrážeti, wyſtřeliti, wyſſwihnauti. 2) podražiti, poplatiti, das Getreide ſchlägt auf, obilj připlácý, přiſkakuge, na obilj přirážj.

Strany zdroje: II/186

Schreib-, Schreibe-, pſacý; das Schreibebuch, pſacý kniha; der Schreibetiſch, pſacý ſtůl; die Schreibfeder, pſacý péro.

Strany zdroje: I/71

Ausblättern, v. a. ein Buch, knihu progjti, čerſtwě přečjſti.

Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.

Strany zdroje: I/73

Ausfertigen, v. a. wyprawiti, wyhotowiti, wydati; einen Bothen, poſla wyprawiti; ein Buch, knihu dohotowiti, wydati; die Tochter ausfertigen, dceru wybýwati, ſ. Ausſtatten.

Strany zdroje: I/74

Ausgabe, f. wydánj, autraty, náklad; eines Buches, wydánj knihy.

Strany zdroje: II/271

Tauf-, f. křticý, baptismalis; das Taufbuch, křticý kniha; Taufſchein, křticý liſt; das Taufwaſſer, křticý woda.

Strany zdroje: I/76

Ausleſen, v. a. ein Buch, knihu přečjſti, dočjſti. Die Ausleſung, přečtenj.

Strany zdroje: II/278

Tilgen, v.a. zahladiti, wyplemeniti; das Unkraut iſt nicht zu tilgen, zuna nenj k wyplemeněnj. 2) fig. shladiti, zahladiti; die Sünden, hřjchy shladiti. 3) zapra iti; die Schulden, dluhy. 4) wyhladiti, wymazati; aus dem Buche der lebendigen, z knihy žiwých.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/296

Uiberblättern, v. a. eine Stelle, běžným liſtů přemjtánjm přehljdnauti. 2) Ein Buch, knihu běžně přeběhnauti.

Strany zdroje: II/299, II/300

Uiberlaufen, v. n. a) přetýkati, přeljwati ſe; das Glas, der Brunnen, ſklenice, ſtudnice. b) kypěti; der Topf, hrnec. c) zdwjhati ſe; die Galle, žluč. d) politi, pocházeti, pogjti; die Augen, ſlzy ho poljwagj, pocházegj. e) přeběhnauti; zum Feinde, einer andern Partey, Religion, . f) nepřjteli, giné ſtraně, náboženſtwj; täglich liefen viele über, denně gich mnoho přebjhalo. 2) a) přeběhnauti, zaběhnauti; ein Kind, djtě. b) přikročiti, přiběhnauti; Jemanden mit dem Degen, na někoho mečem. c) fig. nabjhati; mit Bitten, Fragen, proſſenjm, otázkami. d) přeběhnauti; ein Buch, eine Rech 300 nung, knihu, počet. e) napadati, lauſſtiti, pocházeti; es überläuft mich ein Schauer, Angſt, hrůza, auzkoſt mne napadá, obcházý. f) předběhnauti, přeběhnauti; der Hund den Haſen, pes zagjce. g) ſich müde laufen, vběhati ſe.

Strany zdroje: II/301

Uiberreichen, v. n. ſtačiti; die Stange reicht nicht über, tyč tam neſtačj. 2) v. a. podati, podáwati; ein Buch, ein Glas Wein, knihu, ſklenicy wjna.

Strany zdroje: II/302

Uiberſchreiben, v. a. nadepſati, superscribere. 2) napſati; das Buch iſt überſchrieben, nápis knihy geſt: — 3) dopſati, dopiſowati; einem alle Neuigkeiten, wſſecky nowiny někomu. 4) přepſati, přepiſowati; aus einem Buche ins andere, z knjhy do knjhy.

Strany zdroje: II/312

Umſtellen, v. a. přeſtawiti; die Bücher, knihy. 2) obſtawiti; den Tiſch mit Stühlen, ſtůl ſtolicemi.

Strany zdroje: II/315

Unbeleſen, adj. w knihách nezběhlý; die —heit, nezběhloſt w knihách.

Strany zdroje: II/335

Urbar-, ġruntownj; das Urbarbuch, ġruntownj kniha.

Strany zdroje: II/339

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen o činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.

Strany zdroje: II/350

Verheften, v. a. zaſſiti, zaſtehnauti. 2) přewázati; ein Buch, knihu.

Strany zdroje: II/351

Verkehren, v. a. kupčiti, obchod prowozowati, mercari. b) obecenſtwj, obchod mjti, obcowati. c) obrátiti; die Freude in Traurigkeit, radoſt w zármutek. d) přewraceti; die Augen, oči; das Buch, knihu; Worte, ſlowa; das Recht, práwo; ein verkehrter Menſch, přewracený přewrácený člowěk, přewrhlý, powrhlec; e) verkehrt, na opak; das Buch verkehrt nehmen, knihu wzýti na opak. f) na ruby; Strümpfe verkehrt anziehen, punčochy na ruby obauti; alles verkehrt machen, angreifen, wſſe na opak, na ruby dělati, popadnauti.

Strany zdroje: II/352

Verlag, m. náklad, (záloha), nakládánj, eines Buches, na knihu; in V. nehmen, náklad na knihu weſti.

Strany zdroje: II/353

Verlegen, v. a. přeložiti; die Meſſe von F. nach Breslau, ročnj trh z F. do Wratiſlawi; einen Feſttag, ſlawnoſt; die Beſatzung, poſudku poſádku . b) odložiti; odkládati; den Termin, lhůtu. c) zachramoſtiti, zandati; unter mancherley Sachen, mezy rozličnými wěcmi. d) založiti; α) Jemanden den Weg, někomu ceſtu, zamezyti ceſtu. β) den Hut irgendwo, klobauk někde. γ) einen Kaufmann mit Waaren, mit Geld, kupce zbožjm, penězy. e) nakládati, naložiti, náklad wéſti; ein Buch, na knihu. f) v. rec. ſich, oddati ſe; auf die Poeſie, na báſnjřſtwj.

Strany zdroje: II/354

Verlehnen, v. a. zapůgčiti; Geld, ein Buch, penjze, knihu. 2) zaléniti; ein Gut, ſtatek.

Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.

Strany zdroje: I/86

Auszug, m. zu Fuß, wýchoz, wyſtaupenj; zu Pferd, wygjžděnj; der Soldaten, wytaženj; Auszug eines Buches, weytah knihy; im Schranke, ſſuple.

Strany zdroje: I/88

Band, m. pl. Bände, swazek, djl, wazba knihy.

Strany zdroje: II/413

Wegnehmen, v. a. pryč wzýti, bráti; ein Buch von dem Tiſche, knihu ſe ſtola. b) vgmauti, vgjmati, vbrati, vbjrati; einem etwas, někomu něco. c) vieles, pobrati, rozebrati; vieles, alles, mnoho , wſſecko. d) hin und wieder, hin und her, probrati. e) wzýti; ein Schiff, eine Stadt, Jemanden etwas vor dem Maule, lodj, měſto, někomu od huby něco pryč wzýti. f) etwas Contrabandes, pobrati, rozebrati.

Strany zdroje: II/442

Wohlbeleſen, adj. w knihách zběhlý.

Strany zdroje: II/454

Zeichen-, reyſowacý; das Zeichenbuch, reyſowacý kniha.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: II/463

Zins-, poplatnj; der Zinsbrief, liſt poplatnj. 2) činžownj; das Zinsbuch, činžownj kniha.

Strany zdroje: II/468

Zueignen, v. a. přiwlaſtniti; ſich etwas, přiwlaſtniti, oſobiti, oſwogiti, přiwlaſtňowati ſobě něco. 2) připſati; ein Buch, knihu, dedicare. 3) přičjſti, připſati, adscribere.

Strany zdroje: II/477

Zuſchreiben, v. a. dopſati, dopiſowati; einem etwas, někomu něco. 2) připſati, připiſowati; ein Buch, knihu. 3) připſati; zehn Thaler, deſet tolarů; ein Haus, dům.

Strany zdroje: I/100

Beleſen, adj. zběhlý w knihách, w čtenj.

Strany zdroje: I/100

Beleſenheit, f. zběhloſt w knihách.

Strany zdroje: I/114

Bilderbuch, n. kniha s obrazy.

Strany zdroje: I/116

Blättermagen, m. knihy.

Strany zdroje: I/124

Brauchen, 1. v. a. gebrauchen, požjwati, vžjwati, uti, frui; Arzney brauchen, ljků vžjwati. 2. v. n. potřebowati, indigere. Du brauchſt keine Bücher, kněh ti netřeba. 3. impers. potřebj geſt; es brauchte viel Zeit, mnoho čaſu bylo zapotřebj; dieß braucht es nicht, toho nenj třeba, potřeba, potřebj.

Strany zdroje: I/130

Buch, n. plur. Bücher, knjha, kniha, liber, dim. das Büchelchen, Büchlein, Büchel, knjžka, knižečka.

Strany zdroje: I/130

uchbinder, m. knihař, wazač knih, bibliopegus.

Strany zdroje: I/130

Buchdrucker, m. tiſkař, tlačitel knih, impresſor, drukař, typographus.

Strany zdroje: I/130

Buchhandel, m. knih kupectwj.

Strany zdroje: I/130

Buchhändler, m. knihař, prodawač knih.

Strany zdroje: I/140

Dediciren, v. a. připſati, k. p. knihu.

Strany zdroje: I/140

Dedication, f. připſánj knihy, přjpis.

Strany zdroje: I/146

Drucken, v. a. tiſknauti, v. pr. v př. knihy, ſſátky.

Strany zdroje: I/148

Durchbethen, v. a. das Buch, wymodliti ſe knihu. 2) die ganze Nacht, modliti ſe přes celau noc.

Strany zdroje: I/148

Durchblättern, v. a. ein Buch, přegjti knihu, liſty přebjrati. 2) běžně přečjſti.

Strany zdroje: I/150

Durchſchießen, v. a. proſtřeliti. 2) hodmo počjtati; ein Buch mit Papier, knihu papjrem proſſiti.

Strany zdroje: I/157

Einbinden, v. a. zawázati; Bäume in Stroh, ſtromy ſlamau obwázati 2) ein Buch, knihu ſwázati. 3) einem Kinde bey der Taufe, djtěti při křtu zawázati, wazaného dáti. 4) fig. einem etwas ſcharf, přjſně někomu přikázati.

Strany zdroje: I/158

Einbund, m. wazba knihy, ſ. Einband.

Strany zdroje: I/158

Eindrucken, v. a. wtiſknauti do knihy.

Strany zdroje: I/164

Einrücken, 1. v. n. wtáhnauti, wſtupowati. 2) naſtaupiti, poſtaupiti. 2. v. a. fig. položiti, poſtawiti (do knihy, pſanj). Das Einrücken, die Einrückung, wtáhnutj, wſtupowánj; naſtupowánj; poſtawenj (do knihy).

Strany zdroje: I/178

Erbbuch, n. ġruntownj kniha.

Strany zdroje: I/191

Eſelsohr, n. oſlowſké vcho. 2) záhyb liſtu w knize, warhánky.

Strany zdroje: I/25

Agende, f. kniha pořádku, Agenda.

Strany zdroje: I/217

Fünf, num. pět, quinque. Fünf Jahre, Wochen, Tage, pět let, neděl, dnj. Fünf Pfennige, pět widenſkých, ſedmák. Es waren ihrer fünfe, pět gich bylo. Es geht auf fünfe, gde na pátau (hodinu). 2) patero, die fünf Gebothe der Kirche, patero přikázanj cýrkewnj; die fünf Bücher Moſis, patery knihy Mogžjſſowy.

Strany zdroje: I/223

Garten-, zahradnj; Gartenkreſſe, řeřicha zahradnj, řeřicha, Lepidium ſativum Lin. 2) Gartenbuch, kniha o zahradách.

Strany zdroje: I/226

Gebrechen, v. n. nedoſtáwati ſe, chybowati, ſcházeti, deeſſe, deficere. Es gebricht mir an Büchern, nemám kněh, ſcházegj mně knjhy.

Strany zdroje: I/28, I/29

Alt, adj. älter, älteſte, ſtarý, á, é, ſtarſſj, neyſtarſſj, ſenex, vetus, antiquus. Wie alt iſt er? gak ſtarý geſt? Ich bin zwanzig Jahr alt, dwadcet let mám, dwadceti let gſem ſtarý. Das Kind iſt noch nicht acht Tage alt, to djtě geſſtě nemá oſm dnj, geſſtě nenj oſm dnj ſtářj, ſtáro. Wer iſt unter uns der älteſte? kdo z nás geſt neyſtarſſj? 2. dlauhotrwagjcý, letitý, annoſus, antiquus, ku př. eine alte Eiche, ſtarý dub; alte Bücher, ſtaré knihy. 3. wěkem ſeſſlý, dlauhowěký, ætate provectus, ſenex. Ein alter Mann, ſtarý člowěk, ſtařec, ſtarček, ſtareček, kmet. Eine alte Frau, ein altes Weib, ſtará žena, ſtařena, ſtařice, baba, babička, babka, anus. Alte Leute, ſtařj lidé. Auf meine alten Tage, na má ſtará kolena. Přjſlowj: Jung gewohnt, alt gethan, čemu přiwykneš w mladoſti, budeš činiti w ſtaroſti. Alt werden, ſtarnauti, sſtarati ſe, wěkem ſcházeti, ſeneſcere; wetſſeti, zwetſſeti, ſcházeti, veteraſcere. Alter, ſtarec, ſtarček, ſtareček. Alte, ſtařena, ſtařice, babička, babice. Die Alten, ſtařj, ſtarcowé, předkowé, veteres, priſci. 4. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſtarožitný, 29 vetus, antiquus, priſcus. Ein alter Freund, ſtarobylý přjtel, veteranus amicus. Ein alter Haß, ſtarodáwnj nenáwiſt. Ein alter Aberglaube, ſtará, zaſtaralá powěra. 5. nenowý, vetus, vetuſtus. Ein alter Hut, ſtarý klobauk. Ein alter Wein, ſtaré wjno. 6. býwalý, předeſſlý. Der alte Pfarrer, býwalý farář. Das alte Teſtament, ſtarý zákon. Alte Zeiten, předeſſlj čaſowé. 7. zaſſlý, antiquus, obſoletus. Alte Wörter, zaſſlá, zaſtaralá ſlowa. 8. ſeſſlý, ruinoſus, ku přjk. Ein altes Gebäude, ſeſſlé ſtawenj. 9. wetchý, vetuſtate detritus, alte Kleider, wetché ſſaty. 10. Etwas alt, obſtarný, obſtarožný, přjſtarý, ſ. ältlich. 11. Sehr alt, přeſtarý, lety přebraný, ſtaroletý, wěkowitý.

Strany zdroje: I/238

Geſangbuch, n. kancyonál, kniha zpěwů.

Strany zdroje: I/238

Geſchlechtsregiſter, n. kniha neb wypſánj rodu, rodopis ?