Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/35

Anflammen, v. a. opáliti; die Pfähle anflammen, koly opáliti, aby nehnili. 2) rozžhnauti, zažhnauti, roznjtiti, zanjtiti.

Strany zdroje: I/280, I/281

Herum, adv. okolo, wůkol, circa, circum; ſich im Kreiſe herum drehen, do kola ſe točiti; Rings herum, kolem okolo; herum trinken, kolem pjti; herum ſitzen, kolem ſeděti; in dem ganzen Hauſe herum gehen, po celém domě choditi; etwas mit ſich herum tragen, něco s ſebau noſyti. 2) mit Zeitwörtern für um, o-, ob-, drehe es herum, otoč to; ſich herum drehen, do kola ſe točiti; kehre es herum, 281 obrať to. 3) den ganzen Tag müßig herumgehen, celý den přechoditi. 4) Er muß da herum wohnen, tu někde muſý zůſtáwati.

Strany zdroje: I/290

Hof, m. dwůr, dwořiſſtě, chors; im Hauſe, dwůr, nádwořj; dim. das Höfchen, Höflein, dworek, dworeček. 2) fig. dwůr, villa; dim. dworec. 3) Ein Bauerhof, kmecý dwůr, ſedlſký ſtatek. 4) des Fürſten, dwůr, aula; bey Hofe ſeyn, dienen, dwořiti. 5) Um den Mond, die Sonne, kolo měſýčné, ſlunečné, halo.

Strany zdroje: I/310

Kammrad, n. palečnj kolo.

Strany zdroje: I/43

Anpfählen, v. a. k kolu přiwázati, koly vpěwniti vpewniti ; einen Miſſethäter, zločince na kůl naſtrčiti.

Strany zdroje: I/334

Krahn, m. ein Hebezeug, ſſkřipec, geřáb. Das Krahnrad, geřábowé kolo.

Strany zdroje: I/335

Kränzen, v. a. wěnčiti, owěnčiti, wěncem ozdobiti. 2) ſtrom do kola oblaupati.

Strany zdroje: I/336

Kreis, m. kolo, okrſſlek, obor, okolek, kotauč, circulus; dim. kolečko. 2) bey Ritterſpielen, okol . 3) fig. Der Erde, der Erdkreis, okrſſlek země, zemſký, orbis. 4) des Landes, krag, sl. widěk, circulus; districtus; der bechiner Kreis, Bechyňſký krag.

Strany zdroje: I/337

Kreiſeln, v. n. točiti ſe do kola, wrtěti ſe.

Strany zdroje: I/337

Kreiſen, v. a. obcházeti, do kola, kolem gjti. Der Kreisweg (der Jäger), ochoz, f.

Strany zdroje: I/338

Kronrad, n. Kammrad, palečnj kolo.

Strany zdroje: II/50

Mond-, měſýčný; das Mondauge, měſýčné oko; die Mondſcheibe, měſýcné měſýčné kolo.

Strany zdroje: II/52

Mühl-, mleynſký; Das Mühlrad, mleynſké kolo.

Strany zdroje: II/90

Pfählen, v. a. den Hopfen, den Wein, tyčiti, koly wrážeti, zarážeti, palare. 2) an Pfahl ſtecken, wrazyti, ſtrčiti, vhoditi na kůl.

Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.

Strany zdroje: II/107

Rad, n. pl. Räder, kozelec; ein Rad ſchlagen, kozelce metati, kotrmelce dělati. 2) der Pfau ſchlägt ein Rad, páw ſe čepeyřj, rozčepyřuge. 3) kolo, rota . 4) fig. kolo; auf das Rad flechten, na kolo wpléſti. dim. das Rädchen, pl. Räderchen, kolečko.

Strany zdroje: II/107

Rad-, na kola; der Radarm, rameno w kole.

Strany zdroje: II/107

Radbrechen, v. a. kolem lámati. 2) koktati.

Strany zdroje: II/107

Rädeln, v. a. do kola ſe točiti.

Strany zdroje: II/107

Rädern, v. a. wozem zageti. 2) kolem lámati, koliti, zkoliti. 3) na řjčicy podſýwati.

Strany zdroje: II/107

Radfelge, f. laukoť w kole.

Strany zdroje: II/107

Radnagel, m. hřeb w kole.

Strany zdroje: II/107

Radſchiene, f. ſſjn na kolo.

Strany zdroje: II/107

Radſpere, f. ſſubka, zawjrka na kolo, sl. hamownjk.

Strany zdroje: II/107

Radſtößer, m. kámen, aby ſe kolem do wrat neb do ſtěny nezagelo.

Strany zdroje: II/119

Reihe, f. řada, pořadj, pořád, řad, ordo, series; eine R. Zähne, řada zubů; die Schindeln am Dache, ſſár; b) die Soldaten in eine Reihe ſtellen, wogáky do řady poſtawiti; das Glas gehet in der R. herum, ſklenice gde po pořádku, po řadě kolem, okolo; die Häuſer ſtehen in einer Reihe, domy ſtogj w gednom pořadj; die R. iſt an mir, na mně geſt řad; nach der R. ſtehen, řadau ſtáti; die Reihe der Fürſten, poſlaupnoſt knjžat.

Strany zdroje: II/119

Reihen, kolo, tanec do kola.

Strany zdroje: II/119

Reihentanz, m. tanec do kola.

Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.

Strany zdroje: II/126

Ring, m. kolo, okolek, um den Mond, okolek, kolo, okolo měſýce, halo. 2) in einem Baume, léto, ljto. 3) An der Nabe, Achſe, zděř, annulus anulus . In der Mühle, opas. 4) Zum Vorhange, kraužek. 5) Am Ohre, návſſnice. 6) Am Finger, prſten, annulus anulus . 7) ryňk, forum, dim. das Ringel, Ringlein, Ringelchen, prſtýnek, ryneček.

Strany zdroje: II/127

Ringmauer, f. zeď kolem okolo, měſtſká zeď.

Strany zdroje: II/127

Rings, adv. wůkol, kolem okolo, dokola.

Strany zdroje: II/136

Rund, adj. okrauhlý; rotundus; wie eine Kugel, kulatý, zakulatělý, clobosus globosus ; länglicht rund, oblý, teres; rund machen, kulatiti, okrauhliti. adv. okrauhle, kulatě; die Haare rund herum abſchneiden, wlaſy do kola oſtřjhati; um das Haus rund herum gehen, kolem okolo domu gjti, choditi. 2) fig. Ein rundes Mädchen, baubelaté děwče. 3) vpřjmný, čiſtý; runde Wahrheit, prawda prawdaucý; rundes Bekenntniß, vpřjmné wyznánj; etwas rund heraus ſagen, něco zrowna, zpřjma řjcy; das iſt mir zu rund, to geſt mi tůze wyſoko.

Strany zdroje: II/136

Runde, f. kolo; in die Runde, do kola. 2) newod; die Runde thun, gehen, newodem choditi. Ründe, f. Rundheit, f. kulatoſt, okrauhloſt, obloſt.

Strany zdroje: II/155

Scheibe, f. kolo, orbis, discus; der Töpfer, kruh; der Tuchſcherer, ſſauſtačka, tabella; beym Brunnen, ſſkřipec, trochlea; im Bergbaue, ſſeywle; zum Schießen, terč, orbis; von Apfel, kolečko, kružalka; des Wachſes, woſſtina; auf der Wieſe, čerwiſſtě, ochrd, okoliſſtě; am Knie, čjſſka, mola; im Fenſter, kolečko, kotauč; dim. das Scheibchen, kolečko.

Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.

Strany zdroje: II/184

Schöpfrad, n. řeřabj kolo, tympanum.

Strany zdroje: II/200

Schwindelig, Schwindlig, adj. záwratiwý; ſchwindelig werden, zwrtohlawěti; mir wird ſchwindelig, hlawa mi gde (ſemnau) kolem, točj ſe ſemnau.

Strany zdroje: II/200

Schwindeln, v. imp. mir ſchwindelt, hlawa gde mi (ſemnau,) kolem, točj ſe. 2) ſſwjhati.

Strany zdroje: II/221, II/222

Spannen, v. a. natáhnauti, contendere.; den Bogen, luk natáhnauti, napnauti. b) Das Eiſen in den Schraubſtock, zaſſraubowati železo do ſſraubowny. c) den Wagen, wůz, kolo zawřjti. d) der Schuh ſpannet mich, ſtřewjc mne talčj, hněte , sl. omjná. e) fig. den Fluß, zahraditi řeku. f) ein Pferd, koně ſpěniti, ſepnauti; g) die Pferde vor den Wagen, zapřahati, pogjmati koně do wozu. h) Jemanden in den Bock ſpannen, někoho w kozelec, do kozla ſwázati. i) die Saiten, ſtruny natáhnauti. k) ein geſpann 222 ter Leib, vtažené tělo; ein geſpanntes Seil, natažený prowaz. l) fig. ſo weit man mit der Hand ſpannen kann, co ſe může obeknauti. m) alle ſeine Kräfte, wſſecku ſýlu wynaložiti; überſpannte Empfindungen, přepaté čitedlnoſti.

Strany zdroje: II/224

Sperren, v. a. roztáhnauti, roztahowati, extendere; die Zeilen, řádky; b) die Füße von einander, rozkročiti ſe, divaricare pedes. c) zawřjti; die Thore, brány; die Thür zuſperren, zawřjti dwéře; ein Rad, kolo. d) zahraditi, zaſtawiti, gjmati; den Fluß, řeku; e) ſtawowati; die Erbſchaft, dědictwj. f) ſich ſperren, na odpor ſe ſtawěti, zprotiwiti ſe; ſperren ſie ſich nicht, nezpauzegj ſe, nezdrahagj ſe. g) Jemanden den Weg, někomu ceſtu zaſtaupiti. h) das Maul, ſſklebiti ſe, rozdjrati tlamu, ringi.

Strany zdroje: II/225

Sperrad, n. zawěracý kolo.

Strany zdroje: II/225

Sphäre, f. kaule, kruh, kolo; fig. das iſt über deine Sphäre, to přeſahá twůg rozum.

Strany zdroje: I/77

Auspfählen, v. a. koly zarážeti, wyſaditi.

Strany zdroje: II/287

Tretrad, n. ſſlapacý řeřabj, ſamotjžné kolo; tympanum.

Strany zdroje: II/287

Triebrad, m. pohybowacý kolo.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/308

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.

Strany zdroje: II/308, II/309

Umgehen, v. n. točiti ſe; das Rad geht um, 309 kolo ſe točj. 2) dogjti, docházeti; das Jahr geht um, rok docházý. 3) gjti; die Hütte geht um, huť gde. 4) obgjti, obcházeti; in der Stadt, w měſtě. 5) ſtraſſiti; hier geht es um, zde ſtraſſj. 6) točiti ſe, kolem gjti; der Kopf, hlawa ſe ſemnau točj, gde kolem. 7) zagjti ſy, zacházeti ſy, eine Meile, mjli. 8) objrati ſe, zacházeti; mit Wolle, Federn, wlnau, peřjm. 9) obcházeti; mit Lügen, lžj, lžmi. 10) ſſetřiti; mit Wahrheit, prawdy. 11) obmeyſſleti; auf Krieg, wognu; ich weiß, worauf er umgeht, wjm, co obmeyſſlj, nač bige. 12) zacházeti; mit guten Leuten, s dobrými lidmi; mit böſen, obcowati ſe zlými; hart, leutſelig, zpurně, wljdně. II. v. a. obgjti, obcházeti, circumire; eine Stadt, měſto. 2) pominauti, wyhnauti ſe; ich habe nicht umgehen können, dir ſolches zu melden, nemohl ſem pominauti to tobě oznámiti.

Strany zdroje: II/309

Umher, adv. wůkol, kolem do kola, kolem a kolem; umher mit Golde eingefaßt, wůkol zlatem zadělaný. 2) Er ſahe umher, rozhljdl ſe, rozhljžel ſe; er ſahe um ſich her, hleděl wůkol ſebe; umher liegen, wůkol kolem, do kola ležeti; ſem a tam; umher ſchweifen, ſem a tam ſe plahočiti; umher irren, ſem a tam blauditi.

Strany zdroje: II/310

Umlauf, m. oběh; des Rades, kola; der Sonne, ſlunce; des Blutes, krwe; des Geldes, peněz. 2) liſt poſelacý, currenda.

Strany zdroje: II/310

Umlaufen, v. a. přeběhnauti, běže porazyti. 2) v. n. objhati, obbjhati; das Rad läuft um, kolo obbjhá, točj ſe. 3) fig. das Geld läuft um, penjze gſau w běhu; ein umlaufendes Schreiben, poſelacý pſanj; b) auf den Gaſſen, po vlicých ſe potlaukati, plahočiti, běhati; das Jahr iſt umgelaufen, rok proběhl, přeběhl; der Bothe iſt viel umgelaufen, poſel ſy mnoho zaběhl.

Strany zdroje: II/311

Umſagen, v. a. wzkázati kolem.

Strany zdroje: II/311

Umſchicken, v. a. kolem poſýlati, obeſlati.

Strany zdroje: II/313

Umtreiben, v. a. honiti, hnáti do kola; das Rad, kolo. 2) proháněti; Jemanden, někoho.

Strany zdroje: I/82

Ausſtrecken, v. a. wyſtrčiti, wywěſyti; mit Pfählen ausſtecken, koly wyſtawěti, znamenati.

Strany zdroje: II/406

Walzenrad, walečné kolo.

Strany zdroje: II/461

Ziehrad, n. weytažnj kolo.

Strany zdroje: II/463

Zirkel, m. kolo; einen Zirkel machen, vdělati kolo; ſich im Zirkel umdrehen, do kola ſe točiti; im Zirkel, der Familie, w kole v proſtřed ſwých, ſwé rodiny; der Zirkel am Hofe, kolo, cyrkl. 2) kružidlo, ſkružj, circulus.

Strany zdroje: II/481

Zwiſchen, praep. mezy, inter. mit Dativ: zwiſchen zwey Häuſern, mezy dwěma domama; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau. 2) Mit Accuſ. zwiſchen die Räder kommen, mezy kola přigjti.

Strany zdroje: I/120

Boden-, ſpodnj; das Bodenrad, ſpodnj kolo; der Bodenſtein, ſpodnj kámen, ſpodek; die Bodenſchicht, ſpodnj wrſtwa. 2) hornj, hořegſſj; die Bodenkammer, hořegſſj komora, komora na půdě.

Strany zdroje: I/120

Bogen, m. pl. Bogen, oblauk, arcus; ein voller Bogen, půl kola. 2) zum Schießen, luk, lučiſſtě, kuſſe. 3) zum Geigen, ſmyčec, ſ. Geigenbogen. 4) ein Bogen Papier, arch papjru, plagula.

Strany zdroje: I/122

Bräme, Brämſe, f. pſý maucha; Viehbrämſe, howadnice, howad, ſtřeček, tabanus. 2) beym Hufſchmiede, náhubek, ſkřipec. 3) im Bergbaue, prems; das Brämsrad, kolo s premſem.

Strany zdroje: I/16

Abſtecken, v. a. odepnauti, rozepnauti; odetknauti, odſtrčiti, rozetknauti, wytknauti, koly wyznamenati, depalare.

Strany zdroje: I/135

Circuliren, v. n. kolem gjti.

Strany zdroje: I/145

Drehen, v. a. točiti, zatočiti; das Rad, die Augen, kolem, očima točiti. 2) krautiti, wrtěti; den Kopf, hlawau wrtěti; den Hals, krkem krautiti. 3) kraužiti; einen Becher, čjſſi wykraužiti. 4) obraceti; der Wind drehte ſich, wjtr ſe obrátil; einem den Rücken, k někomu zády, zadkem ſe obrátiti. 5) Zwirn, ſaukati. Das Drehen, točenj, krauženj, kraucenj, obrácenj.

Strany zdroje: I/160

Einhemmen, v. a. das Rad, zawjrati kolo. Die Einhemmung, zawjránj.

Strany zdroje: I/162

Einkreiſen, v. a. das Wild, zwěř obegjti, zatáhnauti, do kola wzýti, do kola zawřjti.

Strany zdroje: I/163

Einpfälen, v. a. koly ohraditi, pažiti.

Strany zdroje: I/222

Gangrad, n. ſamotjžné, řeřabj kolo, tympanum.

Strany zdroje: I/242

Getriebe, n. pohybowacý kolo.