Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/258

Gürten, v. a. opáſati, opaſowati, cingere; den Degen an die Seite gürten, meč ſobě připáſati; ein Pferd gürten, koně podwázati.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/273

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Strany zdroje: I/281

Herunter, adv. dolů, deorſum; herunter von dem Pferde, dolů s koně. 2) Vor Zeitwörtern, s: herunter fallen, spadnauti: herunter kriechen, ſlezti. 3) fig. herunter kommen, chudnauti, na mizynu přicházeti, tratiti ſe; herunter machen, zpeſkowati, zpljſniti. 4) ich laſſe keinen Dreyer herunter, ani tronjku neſlewjm.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Strany zdroje: I/43

Anreiten, 1. v. n. a) na koni přigeti, přigjžděti; b) na koni na něco wgeti, wrazyti; c) ſchlecht anreiten, zle pogezditi, pochoditi. 2. v. a. koně progeti, progjžděti.

Strany zdroje: I/45

Anſchirren, v. a. koně přiſtrogiti, zapřáhnauti.

Strany zdroje: I/344

Kutſchieren, v. n. Kutſchen, kočjrowati, koně weſti.

Strany zdroje: I/47

Anſprengen, v. a. ein Pferd, koně pobůſti, popichnauti; mit dem Pferde einen andern anſprengen, na koni aneb s koněm na někoho dorážeti, ſkočiti. 2) pokropiti, nakropiti, poprſkati, poſtřjkati.

Strany zdroje: II/52

Müde, adj. vſtalý, vnawený, — ſeyn, vſtalým, vnaweným býti; — werden, vſtati, vnawiti ſe; — vom Arbeiten, vpracowaný; — vom Gehen, vſſlý, ſich müde arbeiten, gehen, vpracowati ſe, vgjti ſe; hundsmüde, na prach, na žmoch vnawený, zhmožděny zhmožděný ; ein Pferd müde reiten, koně vhnati; ſich müde tragen, proneſti ſe; — laufen, vběhnauti ſe, vběhati ſe, do vſtánj ſe naběhati. 2) fig. ſytý, nawolený; ich bins müde, mrzý, omrzelo mne to, gſem toho ſyt, nawolil ſem ſe toho.

Strany zdroje: I/53

Arbeiten, v. reg. 1. act. dělati, pracowati, sl. robiti, laborare, opus facere. 2) ein Pferd zu Tode arbeiten, koně pracý vmořiti, až k ſmrti vpracowati. 2. neut. dělati, pracowati. 2) hýbati ſe, moveri; der Wein arbeitet, wjno kyſſe, wře.

Strany zdroje: II/92

Pferd, n. kůň, equus. ein kleines, konjk; dim. das Pferdchen, konjček; viele Pferde, coll. koňſtwo; zu Pferde kommen, na koni, gjzdecky přigeti; ſich zu Pferde ſetzen, wſednauti na koně, ol. na kůň; ein Füllen, hřjbě; ein Hengſtfüllen, hřebčjk; ein Stuttfüllen, hřebnice. Ein Gaul, oř; ein Hengſt, hřebec, ein Beſcheller, puſſťák, eine Stute, kliſna, kobyla; ein Walach, walach; ein kleines, konjſko, ein großes, ſſkopa; ein elendes, mrcha, herka; ein Rapp, wraný; Schimmel, brůna; ein Eiſenſchimmel, mrazek, mrazkowitý kůň; Apfelſchimmle, gablečnjk; Rothſchimmel, tiſka; Fuchs, ryzka; Falbe, plawý; Schecke, ſtraka; Braun, (Lichtbraun), hnědý; Weichſelbraun, wiſſňák, Klepper, mimochodnjk; ein Sattelpferd, podſedlnjk; Handpferd, náručnj kůň, náručnjk; Zugpferd, tažný kůň, powodnjk; ein Zelter, kluſák; ein Saumroß, ſaumar; Ein Koller, ganek; ein Fiſchauge, gadrooký; ein Krippenbeiſſer, krkač @.

Strany zdroje: II/92

Pferd-, koňſký; die Pferdfliege, koňſká maucha; Hippobosca Lin. der Pferdhuf, koňſké kopyto. 2) na koně; eine Pferdedecke, deka, hauně na koně; die Pferdeſtriegel, hřebelec na koně.

Strany zdroje: II/92

Pferdeſchwemme, f. brod pro koně.

Strany zdroje: II/104

Putzen, v. a. čiſtiti, cýditi; die Bäume, ſtromy čiſtiti, ſtromowj. 2) das Licht, vtjrati, vtřjti ſwjčku. 3) den Bart, pácowati, holiti bradu. 4) Jemanden, čeſati, peſkowati, gebati. 5) den Feind, nepřjtele tepati, ztepati. 6) die Schuhe, ſtřewjce vtřjti, otjrati. 7) das Gewehr, zbraň pucowati. 8) die Naſe, nos vtřjti, wyſmrkati ſe. 9) das Geſchirr, drhnauti, wydrhnauti nádobj. 10) die Pferde, koně cýditi. 11) fig. ſſperkowati, fintiti, ſtrogiti, ſſňořiti; ein geputztes Frauenzimmer, wyſſňořená, wyſtrogená, wyfiflená ženſká.

Strany zdroje: II/117

Rehe, adj. zchwácený; ein Pferd rehe reiten, koně zchwátiti.

Strany zdroje: II/121

Reiten, v. irr. du reiteſt, ich ritt, bin geritten, reit; der Teufel reitet ihn, čert njm mele, čert ho bere. 2) gezditi, pogjmati ſe; wie der Hund auf dem Arſche, gezditi. 3) I. v. n. geti, gezditi; auf einem Pferde, na koni; reiten lernen, včiti ſe gezditi; ein reitender Bothe, gjzdecký poſel; ſchlecht reiten, daremně gezditi; er iſt Fehl geritten, geda zablaudil; in die Stadt, um die Stadt reiten, do měſta, okolo měſta geti; durch einen Wald, leſem geti; ſpazieren reiten, progjžděti ſe, na progjždku geti; einen Trab, kluſem geti; Galopp, cwálati, cwálem, tryſkem geti; auf einem Stecken reiten, na holi gezditi. II. v. a. habe geritten, na koni geti, gezditi; einen Schimmel, Eſel, reiten, na brůně, na oſlu geti, gezditi; ein Pferd lahm, zu Tode, rehe reiten, koně gjžděnjm zchromiti; Jemanden zu Boden, koněm někoho zageti, přegeti; ſich müde, vgeti ſe, vgezditi ſe; ein Pferd in die Schwemme, koně geti brodit.

Strany zdroje: II/130

Roß-, koňſký; die Roßarbeit, koňſká práce; der Roßegel, koňſká pigawice. 2) pro koně; die Roßarzeney, a) ljk pro koně, b) konjřſtwj.

Strany zdroje: II/130

Roßkamm, m. hřeben na koně. 2) koňař, heytmánek.

Strany zdroje: I/64

Aufreiten, v. a. otlačiti koně.

Strany zdroje: I/7

Abhufen, v. a. koně odkowati. 2) kopyta ſrážeti, roh z kopyt wyřezáwati.

Strany zdroje: II/151

Schande, f. hanba, dedecus; aller Schande den Kopf abgebiſſen haben, wſſj hanbě ſe oprnauti; Jemanden zu Schande machen, někoho zahanbiti; ein Ding zu Schanden machen, něco zkazyti, zhanobiti; ein Pferd zu Schanden reiten, koně zchwátiti; ſich zu Sch. arbeiten, laufen, vpracowati ſe, vběhati ſe; zu Sch. prügeln, zpráſkati; zu Sch. ſchießen, rozſtřjleti; Ein Feld zu Sch. reiten, pole koňmi zcuchati. 2) fig. Schande endigen, hanby dogjti; Armuth bringt keine Schande, chudoba cti netratj; ſich zur Schande rechnen, za hanbu ſobě pokládati; Schande begehen, treiben, mrzkoſt, hanebnoſt páchati s někým; es iſt Schande und Spott, ge ſwětitá hanba; es wäre Schande, hanba by bylo.

Strany zdroje: II/153

Scharren, v. a. ſſkrabati. 2) hrabati, radere; die Pferde ſcharren, koně hrabau; die Hühner in der Stauberde, popeliti ſe.

Strany zdroje: II/153

Schätzen, v. a. wážiti. 2) hoch ſchätzen, kláſti, pokládati; ſich für eine Ehre ſchätzen, za čeſt ſobě kláſti. 3) hádati; ich ſchätze ihn fünfzig Jahre alt, gá mu hádám padeſáte let. 4) páčiti; wie hoch ſchätzen ſie ihr Pferd? gak wyſoko páčjte ſwého koně? 5) vrčiti, wyſaditi, vložiti cenu, taxare; abſchätzen, odhádati.

Strany zdroje: II/159

Scheu, adj. plachý, pavidus; ein ſcheues Pferd, plachý kůň; ſcheu werden, zplaſſiti ſe; ſcheu gewordenes Pferd, zplaſſený kůň; ein Pferd ſcheu machen, koně zplaſſiti; ſcheu ſeyn, plaſſiti ſe. 2) bázliwý, oſteychawý, ſtydliwý, timidus, venerabundus; ſcheu thun, oſteychati ſe.

Strany zdroje: II/164

Schirren, v. a. koně ſtrogiti.

Strany zdroje: I/67

Aufſitz, m. wſedánj na koně.

Strany zdroje: II/198

Schwellen, v. n. irr. du ſchwillſt, ich ſchwoll, ich ſchwölle, bin geſchwollen, bubřeti, bobtěti, nabobtěti, zpuchnauti, otécy, zdauwati ſe, turgescere, tumescere; das Waſſer ſchwillt, woda ſe dme, zdauwá; die Füße ſchwellen, nohy otýkagj; ſein Geſicht iſt geſchwollen, huba, twář mu opuchla; der Leichnam ſchwillt, mrtwola, mrlina bubřj, nabobťuge, nabotnáwá, mor. napotnáwá; fig. ſſjřiti ſe; ſeine Bruſt ſchwillt, prſy ſe mu ſſjřegj; ſein Muth ſchwillt, nabýwá ſrdce. 2) v. a. reg. ein Pferd ſchwellen, koně ohněſti, otlačiti; das Waſſer ſchwellen, nadržeti, zahraditi wodu.

Strany zdroje: II/198

Schwemmen, v. a. plawiti; Holz, dřjwj. 2) broditi, plawiti, lavare, proluere; Pferde, plawiti, broditi koně. 3) naneſti; der Fluß hat viele Erde an das Ufer geſchwemmt, řeka mnoho náplawy naneſla, naplawila na břeh. 3) ſpláknauti; den Koth von etwas, bláto s něčeho ſpláknauti, ſmeyti.

Strany zdroje: II/199

Schwenken, v. a. točiti, máchati; die Fahne ſchwenken, praporcem máchati, zatáčeti, plápolati. 2) obraceti; die Soldaten ſchwenken ſich, wogácy ſe otáčegj, ſe obracý. 3) wymrſſtiti; ſich aufs Pferd, na koně ſe wymrſſtiti, wyſkočiti.

Strany zdroje: II/200

Schwingen, v. irr. ich ſchwang, habe geſchwungen, I. v. neut. klátititi klátiti ſe, wiklati ſe; der Pendul ſchwingt ſich, zawěſſadlo ſe keykle, klátj. 2) Sich an einem Seile, na prowaze ſe klátiti, haupati, zmjtati. 3) Sich auf das Pferd, wzſkočiti, wyſkočiti, wymrſſtiti ſe na koně. 4) wznéſti ſe, wznáſſeti ſe, der Adler ſchwingt ſich in die Luft, orel ſe wznáſſj do powětřj. 5) fig. zmocy ſe; ſich auf den Thron, trůnu ſe zmocy. II. v. act. die Flügel, zatřepetati křjdly, zdwjhati křjdla. 2) máchati; die Fahne ſchwingen, máchati, plápolati, zatáčeti praporcem. 3) wznéſti, wznáſſeti; das ſchwingt mich hinauf, to mne wznáſſj, mrſſtj wzhůru. 4) Eine Lanze, zabodnauti kopj. 5) potjrati; den Flachs, len potjrati.

Strany zdroje: II/201

Schwung, m. rozhaupnutj, rozkeyklánj; (klát?) Eine Glocke in Schwung bringen, rozkeyklati, rozkeywati, rozheybati, rozhaupati, rozklátiti zwon; im Schwunge ſeyn, klátiti ſe; einen Schwung nehmen, rozhaupati ſe, ſſwaňk wzýti, pochop wzýti. 2) ſkok, mrſk, mrſknutj; auf das Pferd, na koně. 3) Schwung in die Höhe, wzlet, wyniknutj; der Einbildungskraft, wzlet obrazliwoſti.

Strany zdroje: II/205

Seideln, v. a. ſpěniti, ſpěňákem ſwázati koně na paſtwě.

Strany zdroje: II/221, II/222

Spannen, v. a. natáhnauti, contendere.; den Bogen, luk natáhnauti, napnauti. b) Das Eiſen in den Schraubſtock, zaſſraubowati železo do ſſraubowny. c) den Wagen, wůz, kolo zawřjti. d) der Schuh ſpannet mich, ſtřewjc mne talčj, hněte , sl. omjná. e) fig. den Fluß, zahraditi řeku. f) ein Pferd, koně ſpěniti, ſepnauti; g) die Pferde vor den Wagen, zapřahati, pogjmati koně do wozu. h) Jemanden in den Bock ſpannen, někoho w kozelec, do kozla ſwázati. i) die Saiten, ſtruny natáhnauti. k) ein geſpann 222 ter Leib, vtažené tělo; ein geſpanntes Seil, natažený prowaz. l) fig. ſo weit man mit der Hand ſpannen kann, co ſe může obeknauti. m) alle ſeine Kräfte, wſſecku ſýlu wynaložiti; überſpannte Empfindungen, přepaté čitedlnoſti.

Strany zdroje: II/229

Sporn, m. oſtruha, calcar; dem Pferde den Sporn geben, zabodnauti koně. 2) Eisſporn, nálednjk.

Strany zdroje: II/236

Stallen, v. n. močiti, o konjch, močiti; Blut, krew; 2) v. a. ſrownati ſe, shodnauti ſe; ſie ſtallen nicht mit einander, nemohau ſe shodnauti, gſau ſobě na ſſtjru. 2) v. a. poſtawiti koně do konice.

Strany zdroje: II/240, II/241

Stechen, I. v. n. angeſtochen kommen, přihňápati ſe. b) In die See, odplawiti ſe, na moře ſe puſtiti. c) hervor, wynikati. 2) v. a. pjchati, mor. pcháti, pungere; einmal, pichnauti; die Biene ſticht, wčela pjchá; todt ſtechen, vpjchati. b) bodati; ein Pferd, bůſti, bodati, zabo 241 dnauti koně; von den giftigen Thieren, vſſťknauti. c) von Mücken, ſſtjpati; zu tode ſtechen, vſſtjpati. d) propſſiti, proklati, probodnauti; den Dolch ins Herz, tulichem. e) fig. zakoliti; ein Schwein, ſwini. f) bjti; ich ſteche mit dem Unter, gá bigi důlkem, ſpodkem; er ſtach mit dem Ober, on přebil, zabil ſwrſſkem, hůrkem. g) mit Jemanden ſtechen, im Würfelſpiele, rozhoditi ſe. h) der Kitzel ſticht ihn, má raupy. i) der Hafer ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. k) in Kupfer, wyryti, rýti na mědi. l) den Staar, bělmo s oka ſřjznauti, wzýti, ſnjti. m) das ſticht ihn in die Augen, to ho do očj pjchá. n) rýti, die Erde, zemi. o) im Turniere, kláti. p) es ſticht mich in der Seite, w boku mne pjchá, mám klánj w boku. q) die Sonne ſticht, ſlunce pere, pálj. r) das iſt weder gehauen noch geſtochen, to nemá ani hlawy ani paty.

Strany zdroje: II/243

Steigen, v. n. irr. ich ſtieg, bin geſtiegen, lezti, wſtaupiti, ſtupowati; hinauf ſteigen, (wyſtaupiti) wlezti, ascendere; hinunter ſteigen, ſlezti, sſtaupiti, descendere. wo ſteigſt du hin, kam lezeš, kam ſe drápeš. 2) wſednauti; auf das Pferd, wſednauti na koně; von dem Pferde, ſlezti, sſtaupiti s koně. 3) Angeſtiegen kommen, přihňápati ſe. 4) fig. a) das Waſſer ſteigt, woda wzſtupuge, wody při ýwá; der Barometer ſteigt, barometr wſtupuge. b) wrazyti ſe; der Wein ſtieg ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy; das Blut iſt ihm ins Geſicht geſtiegen, zarděl ſe, zakohautil ſe, začepeyřil ſe. c) über andere hinwegſteigen, giné přeſtaupiti, překročiti. d) připlatiti; das Getreide ſteigt, obilj připlácý , přiſkakuge.

Strany zdroje: II/250

Stirnhaar, n. wlaſy na čele. 2) v koně ſſpičnjk.

Strany zdroje: II/264

Stürzen, v. n. překotiti ſe; das Pferd ſtürzt, kůň ſe překotil. b) ſpadnauti; von dem Pferde, ſpadnauti, ſwaliti ſe, ſkotiti ſe, s koně. c) er ſtürzte hin, překotil ſe. d) das Waſſer ſtürzt von Felſen herab, woda ſe walj, kácý ſe ſkály. e) er ſtürzte in das Zimmer, wrazyl do pokoge. f) das Blut ſtürzt aus der Wunde, krew ſe kácý z rány. 2) v. a. ſwrcy, ſwrhnauti, ſkáceti, ſrazyti; dejicere; Jemanden aus dem Fenſter, ſwrcy, ſkáceti, shoditi někoho s okna. b) fig. von dem Throne ſtürzen, s trůnu ſwrcy. c) ins Unglück, do neſſtěſſtj neſſtěſtj vwrcy; ſich in Irrthum, vwaliti ſe w blud. d) in die Armuth, na mizynu přiweſti. e) er ſtürzt alles vor ſich hin, wſſe před ſebau porážj, potjrá, kácý. f) eine Tonne, přewaliti, překlopiti káď. g) fig. Gläſer, ſklenice wyprazdňowati, klopiti, ſkleničkowati. h) den Acker, podworati, podmjtati pole, rolj. i) das Getreide, přehazowati, obraceti obilj. k) den Deckel über den Topf, pokličku dáti, položiti na hrnec.

Strany zdroje: II/293

Tummeln, v. n. reyditi. 2) v. a. mlowati; ein Pferd, koně. b) zatáčeti, proháněti; einen Soldaten, wogáka; ſich herum, reyditi, honcowati ſe, zatáčeti ſe. c) poſpjſſiti ſobě; Tummle dich! otoč ſe! poſpěš.

Strany zdroje: II/299

Uiberjagen, v. a. přehnati; das Pferd überjagen, koně vhnati.

Strany zdroje: II/299

Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně . 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu .

Strany zdroje: II/301

Uiberreiten, v. n. et a. koně přegeti. 2) v. a. přegeti, zageti; ein Kind, djtě. b) přegeti; den beſten Reiter, neylepſſjho gezdce. 3) zchwatiti; ein Pferd, koně.

Strany zdroje: II/312

Umſpannen, v. a. přepřáhnauti, die Pferde, koně. 2) obeknauti, obetknauti; ſie iſt ſo ſchlank, daß man ſie umſpannen könnte, geſt tak ſſtjhlá, žeby ſe obeknauti, přeſſtjpnauti mohla.

Strany zdroje: II/315

Unberitten, adj. neobgežděný; ein Pferd, kůň. 2) bezkonný; ſeyn, neměti, býti bez koně.

Strany zdroje: II/328

Unterlegen, v. a. podložiti, podkládati. a) ein Stück Holz, kus dřewa. b) Pferde, koně. 2) naſazowati, naſaditi; der Huhn, der Gans @, Eyer zum Brüten, ſlepicy, huſy.

Strany zdroje: II/331

Unterziehen, v. a. podtáhnauti; Pferde, koně pod ſtřechu. 2) podwljknauti; eine Schwelle, práh; ein Kleid, ſſat. 3) fig. v. rec. podwoliti ſe; ſich einer Sache, ſe něčemu.

Strany zdroje: II/332

Untugend, f. nectnoſt, scelus; b) die Untugenden des Pferdes, des Hundes, nectnoſti koně, pſa.

Strany zdroje: I/82

Ausſpannen, v. a. natáhnauti, rozproſtřjti; Leinwand, plátno rozeſtřjti; die Segel, plachty rozkřidliti; Pferde ausſpannen, koně wypřáhnauti.

Strany zdroje: II/346

Verfüttern, v. a. krmiti; nichts als Hafer, ničjm než owſem. b) zkrmiti; alles Heu, wſſecko ſeno. c) prokrmiti; viel Futter, mnoho pjce. d) překrmiti; ein Pferd, koně; das Verfüttern, die —ung, zkrmenj, prokrmenj, překrmenj.

Strany zdroje: II/357

Vernageln, v. a. zabiti, zatlaucy, zabedniti; eine Thür, dwéře. b) zabodnauti; ein Pferd, koně. c) hřebjky zatlaucy; eine Kanone, dělo; die —lung, —čenj.

Strany zdroje: I/85

Auswerfen, v. a. wyhoditi, wyházeti, wymecy, wywrcy; das Netz auswerfen, ſyť rozeſtřjti; ein Aug, Zahn auswerfen, oko, zub wyrazyti; Geld auswerfen, penjze rozhazowati; er wirft Blut aus, krwj házý, krew wyhazuge; ein Pferd auswerfen, entmannen, koně wykleſtiti, wyřezati; einen Haſen auswerfen, ausweiden, zagjce wykuchati; den Anker, kotwicy vwrcy.

Strany zdroje: II/390

Vorführen, v. a. předweſti; ein Pferd, wyweſti koně.

Strany zdroje: II/393

Vorlegen, v. a. záwěſyti; ein Schloß, zámek. 2) zapřáhnauti; Pferde, koně. 3) předložiti, předkládati, anteponere; den Gäſten die Speiſen, hoſtům gjdla. 4) podati, předložiti; eine Frage, otázku.

Strany zdroje: II/395

Vorreiten, v. n. předgeti, předgjžděti, napřed geti; einander, ſpředgjžděti ſe. 2) v. a. progjžděti; ein Pferd, koně.

Strany zdroje: II/397

Vorſpannen, v. a. připřáhnauti; Pferde, koně; ein Tuch, natáhnauti, roztáhnauti ſukno.

Strany zdroje: II/397

Vorſpann-, přjpřežnj; Pferde, koně.

Strany zdroje: II/411

Wechſeln, v. n. měniti ſe; es wechſelt alles in der Welt, wſſe ſe na ſwětě měnj. b) ſtřjdati ſe. 2) v. a. Kleider, přewlécy ſe, přewljknauti ſe. b) die Pferde, čerſtwé koně wzýti. c) die Zähne, nowé zuby doſtati. d) Briefe mit Jemanden, dopiſowati ſobě. e) die Ringe, prſteny proměniti. f) Worte, handrkowati ſe, haſſtěřiti ſe, křičeti ſe. g) Kugeln, na piſtole ſe wyzwati. h) Geld, einen Dukaten, penjze, dukát měniti, proměniti. i) in Singen, ſtřjdati ſe, alternare.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: I/10

Abreiten, v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti. 2) v. a. odgezditi, ſgezditi, vgezditi na koni; a) das Pferd, koně ſchwátiti, ſgezditi; b) ſich, ſebe vgezditi.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/472

Zulegen, v. a. přiložiti, přikládati; Holz, dřjwj. 2) založiti; eine Grube mit Bretern, gámu prkny. 3) ſkládati, ſložiti; einen Brief, pſanj. 4) přidati; zwey Thaler, dwa tolary. 5) přičjtati; ſich etwas, něco ſobě; ſich einen Namen, gméno ſobě dáti. 6) zgednati, opatřiti; ſich ein Pferd, ſobě koně. 7) zraubiti, sraubiti; ein Gebäude, ſtawenj. II. v. n. Einem zulegen, zaſtáwati někoho.

Strany zdroje: II/474

Zureiten, v. n. geti na koni; reit zu! geď! 2) hurtig reiten, vgjžděti. 3) Auf Jemand, na někoho geti. II. v. a. ein Pferd, koně přigjžděti, progjžděti, cwičiti.

Strany zdroje: II/475

Zuſammenarbeiten, v. n. ein Pferd, zteyrati, zchwatiti koně.

Strany zdroje: I/102

Bereiten, v. a. irr. progjžděti, obgjžděti, gezditi a prohljžeti. 2) ein Pferd, progjžděti koně, gezditi a cwičiti koně. 3) Die Reuterey iſt noch nicht beritten gemacht, gjzdný lid nenj geſſtě koňmi zaopatřen, ihr ſeyd ſehr wohl beritten, máte dobrého koně.

Strany zdroje: I/102

Bereiter, m. který koně progjždj. 2) pogezdný.

Strany zdroje: I/12

Abſchirren, die Pferde, koně odſtrogiti.

Strany zdroje: I/105, I/106

Beſpannen, v. a. zapřáhnauti, ſpřáhnauti; 106 einen Wagen mit Pferden, koně do wozu zapřáhnauti. Die Beſpannung, ſpřeženj, potah.

Strany zdroje: I/107

Beſteigen, v. a. lezti na —, wſtaupiti; ein Pferd, na koně ſednauti. Die Beſteigung, lezenj, wſtaupenj.

Strany zdroje: I/13

Abſchwemmen, v. a. obmyti, opláknauti, ſpláknauti, ſplawiti; die Pferde, koně ſkaupati, wybroditi, abluere. Der Platzregen hat die Felder abgeſchwemmet, přjwal pole pobral, ſplákl, ſplawil.

Strany zdroje: I/14

Abſitzen, v. n. s koně sſednauti, ſlézti, ſtaupiti. 2) v. a. die Schuld abſitzen, dluh v wězenj odſeděti; ſich abſitzen, vſeděti ſe, zſeděti ſe.

Strany zdroje: I/15

Abſpringen, v. n. odſkočiti, vſkočiti. 2) dolů ſkočiti, von dem Pferde, von dem Wagen, s koně, s wozu ſkočiti. 3) odrážeti ſe, odſkakowati, die Axt ſpringt von dem Aſte ab, ſekera ſe odrážj, odſkakuge od wětwe. 4) odpadáwati, odpadnauti, der Kalk ſpringt von der Mauer ab, wápno opadáwá, padá, prýſká ſe ſe zdi. 5) přetrhnauti ſe, pukati ſe, puknauti, die Saite iſt abgeſprungen, ſtruna ſe přetrhla, pukla. 6) opuſtiti, er will von uns wieder abſpringen, zas nás chce opuſtiti, von der Religion abſpringen, náboženſtwj opuſtiti, od náboženſtwj odpadnauti, deſilire, reſilire.

Strany zdroje: I/15, I/16

Abſtechen, v. irr. ſ. ſtechen. 1) v. a. Seinen Gegner von dem Pferde, protiwnjka s koně ſrazyti, zbodnauti. Ein Fuder Heu, Garben, fůru ſena, ſnopů widlema ſkládati. Die Kehle, die Gurgel, krk, hrdlo podřezati, zapjchnauti, zařezati. Raſen abſtechen, drnu nakrágeti. Ein Kalb, Schaf, Huhn, tele, owcy, kůře zaklati, zařezati. In den Ritterſpielen, einen abſtechen, w rytjřſkých hrách, giného předběhnauti, předčiti, přehoniti, přewýſſiti, nad giného wyniknauti. Im Kartenſpiele, w kartách někoho přebiti, ginau kartu zabiti. Das Waſſer, wodu ſpuſtiti, ſrazyti. Ein Lager, ſtaniſſtě rozbiti, wyměřiti, wytknauti. Ein Gemälde, obraz wyryti. Ein Muſter, bey den Nähterinnen, muſtr v ſſwadlen wypjchati, wyznamenati. Einen Platz zu einem Garten, mjſto pro zahradu wykázati, wyměřiti, wyznamenati. 2) v. n. dobře neb zle ſpolu ſe ſrownáwati, ſpolu 16 ſtáti; ſluſſeti, ſwědčiti. Der alte Hut ſticht ſchlecht gegen das neue Kleid ab, starý klobauk k nowému rauchu ſe nehodj, neſluſſj, neſwědčj, s nowým rauchem ſe neſrownáwá, při nowém rauſſe zle ſtogj, dedecet.

Strany zdroje: I/125, I/126

Brennen, ich brannte, habe gebrannt, 1. v. a. páliti, urere; Holz, Kalk, Kohlen, dřjwj, wápno, vhlj páliti. 2) Silber brennen, ſtřjbro čiſtiti, přepauſſtěti, přepalowati; ſich weiß brennen, očiſtiti ſe. 3) znamenj připáliti, znamenati; Pferde, koně znamenati. 2. v. rec. ſich an, oder mit etwas brennen, ſpáliti ſe; 126 mit heißem Waſſer, opařiti ſe, ſ. Verbrennen.

Strany zdroje: I/16

Abſteigen, v. n. ſtaupiti, sſtupowati. ſ. ſteigen. Von dem Pferde, von dem Wagen, s koně sſednauti, s wozu ſlézti. Bey einem abſteigen, v někoho byt wzýti, hoſpodau býti, deſcendere; diverſari.

Strany zdroje: I/165

Einſchirren, v. a. koně ocaňkowati, přiſtrogiti, zapřáhnauti. Die Einſchirrung, přiſtrogenj, zapřáhnutj.

Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.