Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/172
Ende, n. konec, finis; ſkončenj, ſkonánj, poſledek, exitus; krag, ſtrana, končina, kragina, terminus, extremum. Dim. das Endchen, koneček, poſlednj kauſſtjček; ein Endchen Licht, oharek. Die Enden am Geweihe, parohy. Das Lied iſt zu Ende, pjſně geſt konec. Ohne Ende, bez přeſtánj; zu Ende bringen, dokonati, ſkončiti; zu Ende gehen, docházeti; ein Ende nehmen, konec wzýti, přeſtáwati; es iſt, wird kein Ende, nenj, nebude konce. Am Ende, napoſledy.