Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/314

Kehraus, n. konec, poſlednj tanec, wýmet ?

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: II/6

Laſchen, v. a. konec přiſſiti. 2) třjſkati, práſkati, drbati, gebati.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/11

Lebens-, žiwota; die Lebensbeſchreibung, wypſánj žiwota; das Lebensende, konec žiwota; die Lebensgefahr, nebezpečenſtwj žiwota.

Strany zdroje: II/17

Leiſte, f. beym Schreiner, liſſta, mor. liſſtwa, dim. das Leiſtchen, Leiſtlein, liſſtička, mor. liſſtwice, liſſtwička. 2) am Tüche, ſſlak, konec, 3) die Stemmleiſte am Wagen, liſſně.

Strany zdroje: II/59

Nachherbſt, m. powlowný čas na konec podzymku.

Strany zdroje: II/62

Nachwinter, m. powlowný čas na konec zymy.

Strany zdroje: II/64

Nahen, v. n. und rec. bljžiti ſe, přibližowati ſe; ſich dem Ende nahen, chýliti ſe, bljžiti ſe ku koncy; die Zeit nahet ſich, naſtáwá čas.

Strany zdroje: II/82

Ort-, n. pl. Orte, konec. 2) ſſart.

Strany zdroje: I/61

Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, ( sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.

Strany zdroje: II/118

Reich, n. králowſtwj, regnum; dein Reich komme, přigď král. twé; das Reich Iſrael, král. Izraelſké, wládařſtwj; ſein Reich hat ein Ende, geho wládařſtwj ge konec. 2) řjſſe; das Deutſche, Franzöſiſche Reich, Německá, Francauzſká řjſſe.

Strany zdroje: II/137

Ruthe, f. ſtežeň w ſtohu, am Brunen, bidlo v řeřábu. 2) der Schmide, ožeh. 3) An der Brücke, moſtnice. 4) Am Rade, ſſjn. 5) Am Dreſchflegel, cepowka, držadlj. 6) prut, mor. hubowina, virga; die Angelruthe, prut (od vdice); 7) hůl; die Ruthe Arons, hůl Aronowa. 8) metla; die Ruthe geben, mit der Ruthe ſtreichen, metlau mrſkati; ſſlehati, ſſwjhati, wyſſwihati; den Kindern, pardus dáti. 9) Der Thiere, prut, oháňka. Der Menſchen, konec. dim. das Rütchen, prautek; metlička.

Strany zdroje: II/174

Schluß, m. záwěrek, zawjrka, clausula. im Reiten, ſwjrka. 3) Einer Rede, konec, epilogus. 4) Eines Landtages, zawřenj ſněmu. 5) vſtanowenj, aumyſl, vmjněnj, propositum; mein Schluß iſt gefaßt, tam ſem ſy vmjnil. 6) vſudek, ſneſſenj, nález, sententia. 7) In der Logik, zawjrka, conclusio.

Strany zdroje: II/174

Schlußpunkt, m. puntjk (na koncy).

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.

Strany zdroje: I/74

Ausgang, m. wygitj, wycházenj, wýchoz, konec.

Strany zdroje: I/75

Aushören, v. n. wyſlyſſeti, wyſlechnauti, až do konce ſlyſſeti.

Strany zdroje: II/262

Stümmel, m. konec, oſtatek, poſledek; dim. das Stümmelchen, poſledeček; ein Stümmel Seife, zpjrek, zpěrek; ein Stümmel vom Baume, paheyl.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: I/79

Ausſchlagen, 1. v. a. wybiti, wytřjſkati, wytlaucy, wyrazyti; einen Zahn, zub wyrazyti; ein Zimmer ſchwarz ausſchlagen, pokog na černo wyſtrogiti; ein Amt ausſchlagen, auřadu nepřigjti, nepřigjmati; das Pferd ſchlägt aus, kůň házý, bige; der Vogel ſchlägt nicht aus, pták nezpjwá až do konce.

Strany zdroje: I/81

Ausſehen, v. a. až do konce hleděti, kaukati; ſich etwas ausſehen, ſobě něco wyhledati, wybrati; ſich faſt die Augen ausſehen, od přjliſſného kaukánj bez mála oſlepnauti.

Strany zdroje: I/81

Ausſeyn, nebýti doma, přjtomnu, přjtomným; du warſt lange aus, byls dlauho wenku; ich werde nicht lange aus ſeyn, přigdu brzo domů; das Lied iſt aus, pjſeň ſe ſkončila, geſt konec pjſně, geſt po pjſni; der Winter iſt aus, geſt konec zymy, geſt po zymě, es iſt aus mit ihm, geſt po něm, vmřel.

Strany zdroje: I/82, I/83

Ausſtehen, v. a. wyſtáti, wytrpěti; den Tod ausſtehen, ſmrt podſtaupiti; mit Waaren ausſtehen, w krámě zbožj wyložiti; ich habe hundert Gulden ausſtehen, mám ſto zlatých mezy lidmi; aus 83 ſtehende Schulden, giſtiny, dluhy na giſtiny, activa debita, ich habe die ganze Predigt ausgeſtanden, ſtál gſem až do konce kázanj; das iſt nicht auszuſtehen, to geſt neſneſytedlné.

Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.

Strany zdroje: I/84

Austrag, m. einer Sache, konec, ſkončenj, dohotowenj wěcy, pořjzenj.

Strany zdroje: I/84

Auswähren, v. n. dodržeti, dotrwati, přebýwati až do konce.

Strany zdroje: I/84

Auswarten, v. a. wyčekati, wyčkati až do konce čekati. wyčkati, až do konce čekati.

Strany zdroje: II/384

Vollführen, v. a. wykonati, wyweſti; ku koncy přiweſti.

Strany zdroje: II/384

Vollführung, f. wykonánj, wywedenj, ku koncy přiwedenj.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/388, II/389

Vorbey, adv. okolo, mimo; gehen, laufen, 389 fliegen, ſchießen, okolo gjti, běžeti, letěti, ſtřeliti; bey einem Hauſe, okolo domu, mimo dům; vor mir, okolo, mimo mne. 6) 2) fig. das Jahr iſt vorbey, rok proběhl, proſſel , minul; es iſt mit ihm vorbey, ge s njm konec, ge po něm, po něm weta, ten tam; es iſt damit vorbey, giž ge po tom, to tam.

Strany zdroje: II/412

Weghaben, v. a. vtržiti ſy; die Magd kam und hatte gleich eine Ohrfeige von ihr weg, děwečka přiſſla a hned měla, vtržila ſy, odneſla fliňk, faňoru. 2) mjti; ich darf nur ein Wort reden, ſo habe ich ihn weg, gen ſlowo s njm ſmjm promluwiti, a hned ho mám; 3) Der hat es bey mir weg, s tjm ge v mne konec.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: I/93

Beenden, Beendigen, v. a. ſkončiti, ku koncy přiweſti. 2) ſein Leben, ſkonati, žiwot dokonati.

Strany zdroje: II/479

Zweck, m. cwok; dim. cwoček. 2) cýl, konec, vmyſl, zřenj, zřetel; zum Zwecke kommmen, k cýli, ku koncy přigjti; den Z. verfehlen, chybiti ſe cýle.

Strany zdroje: I/97

Behuf, m. proſpěch, zyſk, vžitek; zu deſſen Behuf, k tomu cýli a koncy.

Strany zdroje: I/104

Beſchuhen, v. a. obauti; einen Pfahl, vkowati konec kůle; Stiefel beſchuhen, boty podſſiti.

Strany zdroje: I/107

Beſtimmung, f. vſtanowenj, wymezenj. 2) powolánj, cýl a konec.

Strany zdroje: I/152

Ecke, f. die äußere ſcharfe Fläche, roh, vhel, krag, hrana. 2) der innere Winkel, kaut, angulus. 3) fig. konec, vhel, ceyp. 4) eine kleine Ecke, ein Eckchen, kauſek ceſty.

Strany zdroje: I/172

Endabſicht, f. konečný aumyſl, poſlednj cýl a konec.

Strany zdroje: I/172

Ende, n. konec, finis; ſkončenj, ſkonánj, poſledek, exitus; krag, ſtrana, končina, kragina, terminus, extremum. Dim. das Endchen, koneček, poſlednj kauſſtjček; ein Endchen Licht, oharek. Die Enden am Geweihe, parohy. Das Lied iſt zu Ende, pjſně geſt konec. Ohne Ende, bez přeſtánj; zu Ende bringen, dokonati, ſkončiti; zu Ende gehen, docházeti; ein Ende nehmen, konec wzýti, přeſtáwati; es iſt, wird kein Ende, nenj, nebude konce. Am Ende, napoſledy.

Strany zdroje: I/173

Endlich, adj. co konec wezme, konečný, ſkončený, ſkonalý, finitus. 2) poſlednj, konečný, finalis; adv. napoſledy, k poſledku, ku koncy, konečně, poſledně, poſléze, pak, tandem, poſtremo.

Strany zdroje: I/173

Endlos, adj. bez konce, neſkončený, neſkonalý, infinitus.

Strany zdroje: I/173

Endſchaft, f. ſkončenj, konec, ſ. Ende.

Strany zdroje: I/173

Endurſache, f. poſlednj přjčina, konec, cauſa finalis.

Strany zdroje: I/173

Endzweck, m. cýl a konec, finis; poſlednj konec, finis vltimus.

Strany zdroje: I/181

Erfolg, m. náſledek, aučinek, konec, euentus.

Strany zdroje: I/26

All, aller, alle, alles, wſſecek, wſſecken, wſſecka, wſſecko, wſſe, vulgo wſſechen, wſſechna, wſſechno, omnis, quisque; alle beyde, oba, obadva, vterque, ambo; vor allen Dingen, předewſſjm; ohne alle Barmherzigkeit, bezewſſeho miloſrdenſtwj. 2. každý, quisque, ſingulus; alle Tage, každý den, každého dne, quotidie, ſingulis diebus; alle fünf Jahre, každých pět let, každého pátého roku, quinto quoque anno; alle drey Stunden, každau třetj hodinu, každé třetj hodiny. 3. celý, á, é, weſſkeren, weſſkera, weſſkero, alle Welt, celý ſwět, weſſkeren ſwět, vniuerſus mundus; alles Böhmen, celé Čechy, weſſkera česká země. 4. konec, po wſſem, der Wein iſt ſchon all, giž geſt po wjně; es iſt ſchon alles, giž geſt po wſſem, jam eſt finis; bey alle dem, nicméně, nihilominus.

Strany zdroje: I/223

Garaus, n. konec.

Strany zdroje: I/243

Gewinnen, v. irr. ich gewann, gewonnen, 1. v. n. doſáhnauti, přigjti; vgjti; die Stadt gewinnen, do měſta dogjti, přigjti; ſein Brod, chleba ſobě dobýwati, wyděláwati; einige Meilen, několik mil vgjti. 2) die Oberhand, zmocy ſe, wyniknauti; etwas lieb, něco zamilowati, ſobě zaljbiti; ein Ende, ſkončiti ſe; Platz, mjſto obdržeti, doſtati; böſen Ausgang, zlý konec wzýti. 2. v. a. dobýwati, Erz gewinnen, rudy dobýwati; die Gewinnung, dobýwánj. Heu, ſena doſtati, nadělati, kliditi. 2) wyhrati, vincere; eine Schlacht, bitwu wyhrati; den Prozeß, wyſauditi, při wyhrati. 3) fig. einem ein gewonnen Spiel geben, za wyhranau dáti; gewonnen Spiel haben, wyhráno mjti; wie gewonnen, ſo zerronnen, gak nabyto, tak pozbyto. 4) zýſkati, lucrari; Liebe, láſku zýſkati; an den Waaren, na zbožj zeyſkati, wydělati.