Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/290

Hoheit, f. wýſoſt, wzneſſenoſt; die Hoheit Gottes, ſwrchowanoſt Božſká. 2) Ew. königl. Hoheit, Waſſe král. wywýſſenoſt.

Strany zdroje: I/303

Jahr-, ročnj, weyročnj; der Jahrgang, ročnj běh; das Jahrfeſt, weyročnj ſlawnoſt. 2) gednoročnj, každoročnj; ein Jahrgewächs, gednoročnj, každoročnj bylina. 3) na rok, na geden rok; ein Jahrkönig, král na rok.

Strany zdroje: I/330

König, m. král, rex; dim. ein Königlein, králjk, králjček; herrſchen als König, kralowati, regnare; die —inn, králowna, ol. králowá, regina. 2) Die Bienenmutter, matka (wčel).

Strany zdroje: I/330

Königsmord, m. wražda nad králem zpáchaná.

Strany zdroje: I/330

Königsmörder, m. wrah krále.

Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.

Strany zdroje: II/36

Matten, v. a. wyhnati krále. 2) S. Abmatten.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/118

Reich, n. králowſtwj, regnum; dein Reich komme, přigď král. twé; das Reich Iſrael, král. Izraelſké, wládařſtwj; ſein Reich hat ein Ende, geho wládařſtwj ge konec. 2) řjſſe; das Deutſche, Franzöſiſche Reich, Německá, Francauzſká řjſſe.

Strany zdroje: I/69

Aufwerfen, v. a. wýházeti wyházeti , wyhazowati, wywrcy, wywrhnauti; einen Graben aufwerfen, přjkop wykopati; Erde aufwerfen, wyryti zemi; das Brett hat ſich aufgeworfen, prkno ſe zbortilo; ſich zum König aufwerfen, za krále ſe wyſtawiti; ſich wider jemand aufwerfen, protiwiti ſe, zbauřiti ſe; eine Frage aufwerfen, otázku nawrhnauti.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/327

Untergeben, v. a. oddati, odewzdati; einem ein Kind, někomu djtě. 2) poddati, podrobiti; ſich einem Könige, ſe králi.

Strany zdroje: II/339

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen o činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/388

Vorbehalten, v. a. zanechati, zachowati ſobě; etwas auf Morgen, něco na zegtřek, na ráno. 2) wyhraditi ſobě; das behält ſich der König vor, to ſobě wyhrazuge král. 3) wymjniti; ſich ein Stück Wieſe, ſobě kus lauky. 4) zadržeti; den Lohn den Dürftigen, mzdu nuzným.

Strany zdroje: II/397, II/398

Vorſtellen, v. a. poſtawiti před; einen Stuhl, ſtolicy před něco. b) zaſtaupiti; der Herr hat ſich vorgeſtellt, pán mne zaſtaupil, poſtawil ſe přede mne. c) fig. předložiti; Feuer und Waſſer, oheň a wodu. d) předſtawiti; dem Könige, králi; 398 als Pfarrer der Gemeinde, za faráře obcy; ich ſtelle mir es ſo vor, gá ſy to tak předſtawugi.

Strany zdroje: II/402

Wählen, v. a. woliti, eligere; zum Könige, zum Pfarrer, za krále, za faráře.

Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Strany zdroje: I/133

Caduk, adj. aumrtnj, propadnutý, propadený; das Gut iſt Caduk geworden, ſtatek připadl na krále; die Sache iſt Caduk, wěc geſt ſtracená.

Strany zdroje: I/149

Durchlauchtig, adj. oſwjcený; der durchlauchtigſte Fürſt, oſwjcený, neyoſwjceněgſſj Knjže. Der allerdurchlauchtigſte Kaiser, König, neygaſněgſſj Cýſař, Král.

Strany zdroje: I/153

Ehre, f. čeſt, poctiwoſt, honor; König der Ehren, král ſláwy. 2) hodnoſt, důſtogenſtwj, důſtognoſt; zu großen Ehren, k welikým hodnoſtem, k welikému důſtogenſtwj. 3) pocta, vctiwoſt. 4) chwála, ſláwa.

Strany zdroje: I/187

Erſcheinung, f. vkázánj ſe; Gottes, eines Engels, zgewenj, apparitio; das Feſt der Erſcheinung, ſwátek třj králů, epiphania; vor Gericht, ſtánj před práwem. 2) widěnj, viſum; obluda, ol. přelud, phantasma. 3) Lufterſcheinung, vkaz w powětřj, ol. zázrak, phoenomenon. 4) nenadalá přjhoda.

Strany zdroje: I/208

Folge, f. poſtupowánj, náſledowánj. Das iſt keine Folge, to nenáſleduge z toho. Einem Folge leiſten, někoho poſlauchati; zu Folge deines Befehles, deinem Befehle zu Folge, podlé rozkazu twého. 2) Die Folge der Könige, poſlaupnoſt králů, ſucceſſio. 3) budaucý, přjſſtj čas; in der Folge, čaſem, napotom. 4) náſledek, ſequela. 5) záwirka; eine Folge aus etwas ziehen, z něčeho zawjrati.