Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/1

Lachen, v. n. ſmáti ſe, ridere; über etwas lachen, nečemu něčemu ſe ſmáti; überlaut —; chechtati ſe, cachinnari; unanſtändig —, řehtati ſe; die unanſtändig lachet, řehtna; Jemanden lachen machen, rozeſmáti, rozſmjſſiti, k ſmjchu přiweſti někoho; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchy bých bych mohl puknauti; praſknauti; ſich ſatt lachen, naſmáti ſe; ins Lachen kommen, rozeſmáti ſe; fig. lachende Ausſicht, rozkoſſná, ljbezná kragina, wyhljdka.

Strany zdroje: II/3

Land, n. pl. Länder, Lande, země, ſucho, terra; zu Waſſer und zu Lande, po wodě y po ſuſſe (po zemi); ein Schiff auf das Land ziehen, lodj na ſucho wytáhnauti. 2) krag, (wes) auf dem Lande wohnen, w kragi, (wenku, wně měſta, wewſy) přebýwati, rusticari. 3) pole; über Land gehen, přes pole gjti. 4) Das flache Land, krag, rowina. 5) země, dědina, rolj; das Land bauen, zemi zděláwati. 6) půda; Fettes Land, maſtnice, maſtná půda; mageres, ſteinigtes Land, ſſkrobotina; Brachland, auwar. 7) kragina, regio, prouincia. Vaterland, wlaſt. 8) Hier zu Lande, w naſſj zemi; außer Landes, w cyzyně; das Land jenſeits des Meeres, zámořj; — des Fluſſes, zářečj; — des Berges, záhořj; Des Feldes, zápolj; — des Waldes, záleſý.

Strany zdroje: II/4

Landſchaft, f. krag, kragina.

Strany zdroje: II/34

Marſch, m. pl. Märſche, das Marſchland, bahnitá kragina, bařina, ſlatina. 2) tah, taženj, poſtup, marš.

Strany zdroje: II/83

Ortſchaft, f. mjſto, wes, kragina.

Strany zdroje: II/102

Provinz, f. kragina.

Strany zdroje: I/60

Aufgang, m. 1. wycházenj, wýchod, wygitj, wzcházenj, ol. wzchod, ortus; wychodnj kragina, oriens. 2) docházenj, ſcházenj, wycházenj, conſumtio.

Strany zdroje: II/112

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý , raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.

Strany zdroje: II/113

Rebland, n. winná kragina.

Strany zdroje: II/123

Rheinland, n. reynſká kragina.

Strany zdroje: II/150

Schalbret, n. kragina; der Maurer, ſſalowačka.

Strany zdroje: II/150

Schalholz, n. kragina.

Strany zdroje: II/150

Schalſtück, n. kragina.

Strany zdroje: II/195

Schwarte, f. das ihm Zähn und Schwarte knackte, až w něm rupělo; eine gute Schwarte, holeček, dobrotiſko; eine arme Schwarte, chuďas, chudáček. 2) ſſkwarek, ſſkára, ſſkwára, cutis. 3) drn, caespes. 4) Ein Bret, kragina, mor. odkorek. 5) im Bergbaue, plachy 6) Altes Buch, ſſkwár. 7) die Rinde vom Brote, odkorek; dim. das Schwärtchen, ſſkwárek, kraginka; am Geſchirre, odſſkwarek, přjſſkwarek, přjſſkwara, ſſkralaup.

Strany zdroje: II/195

Schwartenbret, n. kragina.

Strany zdroje: II/218

Sommerlich, adj. letný, aestivalis; eine ſommerliche Gegend, letná kragina.

Strany zdroje: I/76

Ausland, n. cyzyna, cyzý kragina; im Auslande, wně, wenku, w cyzý zemi.

Strany zdroje: II/328

Unterland, n. dolnj kragina.

Strany zdroje: II/335

Urbar, adj. orný, těžný; unbares urbares Land, těžná kragina.

Strany zdroje: II/420

Weinland, n. winná kragina.

Strany zdroje: II/435

Wild, adj. planý; wilde Pflanzen, plané byliny; ein wilder Baum, planý ſtrom. 2) diwoký, ferus; ein Schwein, ein Eſel, eine Gans, diwoká ſwině; diwoký oſel, diwoká huſa; Erde, země; ein wildes Thier, diwočina, fera. 3) diwý, diwoký; ein wilder Menſch, diwý, diwoký, podiwočelý, wygewený člowěk; ein Wilder, diwoch; ein wildes Vergnügen, diwoké wyraženj; wild ſeyn, diwočiti ſe; wild werden, diwočeti, zdiwočeti, zwlčeti; wild machen, diwočiti, zdiwočiti, zplaſſiti. 4) ljtý; immanis; wilde Thiere, ljtá zwěř, ſſelma, bestia. 5) plachý, ferus; ein wildes Pferd, plachý kůň. 6) diwoký, diwý, wogſký, wogenſký; wildes Fleiſch, wogſké, diwé, zlé, woganſké maſo. 7) puſtý; wilde Gegend, puſtá kragina; wild werden, puſtnauti, zpuſtnauti; adv. planě, diwoce, diwě, ljtě.

Strany zdroje: I/126

Bret, n. prkno, deſſka, mor. deſka, aſser, tabula, dim. das Bretchen, Bretlein, prkýnko, deſſťka; von der Schwarte, kragina, mor. odkorek. Er iſt bey ihm hoch am Brete, geſt v něho v weliké wážnoſti; er bohrt nicht gern dicke Breter, nerad wrtá, pracuge.

Strany zdroje: I/172

Ende, n. konec, finis; ſkončenj, ſkonánj, poſledek, exitus; krag, ſtrana, končina, kragina, terminus, extremum. Dim. das Endchen, koneček, poſlednj kauſſtjček; ein Endchen Licht, oharek. Die Enden am Geweihe, parohy. Das Lied iſt zu Ende, pjſně geſt konec. Ohne Ende, bez přeſtánj; zu Ende bringen, dokonati, ſkončiti; zu Ende gehen, docházeti; ein Ende nehmen, konec wzýti, přeſtáwati; es iſt, wird kein Ende, nenj, nebude konce. Am Ende, napoſledy.