Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/288

Hitzig, adj. pálčiwý, horký, ardens; hitzige Krankheit, pálčiwá, (horká) nemoc, hlawnička. 2) hitziges Eiſen, řeřawé, žjrné železo. 3) fig. horký; hitziges Geblüt, horká krew; ein hitziges Gefecht, tuhé potýkánj; ein hitziges Pferd, prudký, bugný kůň; ein hitziger Menſch, prudký, prchliwý člowěk, z horka nakwaſſený. adv. pálčiwě, horce, prudce; nicht ſo hitzig! ne tak zprudka.

Strany zdroje: I/309

Kaltblütigkeit, f. ſtudenokrewnoſt, ſtudená krew, ſtudenoſt.

Strany zdroje: I/328

Kochen, 1. v. a. wařiti, coquere; ſchlecht, kuchtiti, mor. klohniti. 2) ſtrogiti, kuchařiti; bey Hofe kochen, ſtrogiti, kuchařiti v dwora. 3) fig. wařiti, zažiti, zažjwati; der Machen kocht, žaludek wařj, zažjwá. 2. v. n. wařiti ſe, wřjti, fervere; das Waſſer kocht, woda ſe wařj, wře. 2) fig. das Blut kocht, krew wře. 3) die Trauben kochen, hroznowé zragj.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/12

Leder, n. wydělaná kůže, ol. vſnj, corium; vom Leder ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti; einem das Leder gärben, někomu kůži práſſiti, weylupek dáti; zu Leder werden, kožnatěti, zkožnatěti; aus fremden (anderer Leute) Leder iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče, prov.

Strany zdroje: II/41

Menſchen-, člowěčj, hominis; humanus; der Menſchenkopf, hlawa člowěčj; der Menſchenkoth, člowěčj leyno, člowěčinec. 2) lidſký, humanus; das Menſchenblut, krew lidſká; der Menſchenfreund, přjtel lidſký; — Feind, nepřjtel lidſký; — Geboth, přjkázanj lidſké. 3) lidj; der Menſchenhüter, ſtrážce lidj; der Menſchenhaß, nenáwiſt lidj; der Menſchenhaſſer, nenáwiſtnjk lidj.

Strany zdroje: II/43

Milch, f. mléko, mljko, lac; dim. mljčko; wie Milch und Blut, gako krew a mljko; die Bieſtmilch, mlezywa, colostrum; Milch geben, dogiti, lac praebere. 2) der Fiſche, mljčj, lactes.

Strany zdroje: II/125

Riemen, m. řemen, lorum. coll. řemenj. dim. řemýnek; aus anderer Leute Haut iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče.

Strany zdroje: II/127

Rinnen, v. n. irr. du rinnſt, ich rann, bin geronnen, rinne, técy, manare; das Blut rinnet aus der Wunde, krew teče z rány; ſtark, chrčj; die Thränen rannen ihm aus den Augen, von den Wangen, ſlzy mu z očj, po ljcých tekly, padaly. 2) ſrazyti ſe, ſtydnauti, ſaditi ſe; die Milch iſt geronnen, mljko ſe ſrazylo, sſedlo; geronnenes Blut, sſedlá krew; das Fett rinnet, tuk ſe sſedá. 3) habe geronnen, técy; das Gefäß rinnet, nádoba teče; ſtark, crčj; das Licht rinnt, ſwjce ſe plawj; die Augen rinnen, z očj teče.

Strany zdroje: II/129

Röhren, v. n. chrčeti, chljpiti, das Blut röhrt an allen Enden, krew chljpj, chrčj zewſſad. 2) řjti, řjgeti, rancare.

Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.

Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.

Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.

Strany zdroje: II/236

Stallen, v. n. močiti, o konjch, močiti; Blut, krew; 2) v. a. ſrownati ſe, shodnauti ſe; ſie ſtallen nicht mit einander, nemohau ſe shodnauti, gſau ſobě na ſſtjru. 2) v. a. poſtawiti koně do konice.

Strany zdroje: II/249

Stillen, v. a. ſtawiti, sistere; das Blut ſtillen, ſtawiti, zaſtawiti, sſtawowati krew. 2) fig. Den Durſt, vhaſyti žjžeň. 3) Den Zorn, vkrotiti hněw. 4) Die Schmerzen, boleſti vkládati. 5) Sein Verlangen, vpokogiti, ſpokogiti ſwau žádoſt. 6) Einen Aufruhr, vtiſſiti, vpokogiti bauřku, odbog. 7) Ein Kind, kogiti, přikágeti djtě, lactare prolem. 8) Einen Zornigen, vchlácholiti, vdobřiti hněwiwého, iratum placare.

Strany zdroje: II/251

Stocken, v. a. bey den Tuchmachern, nawalowati. 2) tyčiti, ſtanowiti; den Wein, wjno. 2) v. rec. ſich ſtocken, přiſazowati. 3) v. n. zaſtawiti ſe; das Blut ſtockt, krew ſe zaſtawuge. b) die Milch ſtockt, mljko ſe ſrážj. c) die Handlung ſtockt, obchod wězý. d) In der Rede, koktati, zagjkati ſe. e) die Leinwand ſtockt, plátno ſe ſležuge, proležuge.

Strany zdroje: II/260

Strömen-, Strömen, v. n. praudem técy, waliti ſe; die Zeit ſtrömt ſchnell dahin, čas prudce vtjká, běžj; das Blut ſtrömt aus den Adern, krew chrčj, chljpj z žil.

Strany zdroje: II/264

Stürzen, v. n. překotiti ſe; das Pferd ſtürzt, kůň ſe překotil. b) ſpadnauti; von dem Pferde, ſpadnauti, ſwaliti ſe, ſkotiti ſe, s koně. c) er ſtürzte hin, překotil ſe. d) das Waſſer ſtürzt von Felſen herab, woda ſe walj, kácý ſe ſkály. e) er ſtürzte in das Zimmer, wrazyl do pokoge. f) das Blut ſtürzt aus der Wunde, krew ſe kácý z rány. 2) v. a. ſwrcy, ſwrhnauti, ſkáceti, ſrazyti; dejicere; Jemanden aus dem Fenſter, ſwrcy, ſkáceti, shoditi někoho s okna. b) fig. von dem Throne ſtürzen, s trůnu ſwrcy. c) ins Unglück, do neſſtěſſtj neſſtěſtj vwrcy; ſich in Irrthum, vwaliti ſe w blud. d) in die Armuth, na mizynu přiweſti. e) er ſtürzt alles vor ſich hin, wſſe před ſebau porážj, potjrá, kácý. f) eine Tonne, přewaliti, překlopiti káď. g) fig. Gläſer, ſklenice wyprazdňowati, klopiti, ſkleničkowati. h) den Acker, podworati, podmjtati pole, rolj. i) das Getreide, přehazowati, obraceti obilj. k) den Deckel über den Topf, pokličku dáti, položiti na hrnec.

Strany zdroje: II/284

Traubenblut, n. krew hroznů.

Strany zdroje: II/289

Tröpfeln, v. n. krapěti; stillare; das Blut tröpfelt aus der Wunde, krew krapj z rány; es wird regnen, denn es tröpfelt ſchon, bude prſſeti, nebo giž poprcháwá, pokrápá. 2) v. a. nakapati.

Strany zdroje: II/290

Tropfen, v. n. kapati, stillare; Blut tropft aus der Wunde, krew kape z rány; die Naſe tropft ihm, kape mu z noſu; die Dächer tropfen, kape ſe ſtřech. 2) v. a. kapati, nakapati; Arzeney in Waſſer tropfen, kapati ljk, nakapati ljku do wody.

Strany zdroje: I/82

Ausſpeyen, v. a. wypliti, wypljwati; Blut ausſpeyen, krew pljwati, wyhazowati; der Berg ſpeyet Feuer aus, wrch wyhazuge, wymjtá oheň.

Strany zdroje: II/340

Verbluten, v. n. krew vgjti, wytecy. 2) v. rec. er hat ſich verblutet, krew ho vſſla. b) vtichnauti; die Sache, wěc vtichla; die —tung, vgitj krwe.

Strany zdroje: II/347

Vergießen, v. irr. a. ſich, přeliti ſe, effundere. b) vliti, přeliti; Pflanzen, byliny. c) zaliti; mit Bley, olowem. d) wyliti; alles Waſſer, wſſecku wodu; durch Begießen, zwyzaljwati. e) rozliti; Wein, wjno. f) wyliti, proliti; Blut, krew. g) wyliti; Thränen, ſlze; nicht eine Thräne, ani ſlzyčky nevmořiti, nevroniti.

Strany zdroje: II/367

Verſpritzen, v. a. wyſtřjkati; fig. wycediti; ſein Blut, krew ſwau.

Strany zdroje: I/85

Auswerfen, v. a. wyhoditi, wyházeti, wymecy, wywrcy; das Netz auswerfen, ſyť rozeſtřjti; ein Aug, Zahn auswerfen, oko, zub wyrazyti; Geld auswerfen, penjze rozhazowati; er wirft Blut aus, krwj házý, krew wyhazuge; ein Pferd auswerfen, entmannen, koně wykleſtiti, wyřezati; einen Haſen auswerfen, ausweiden, zagjce wykuchati; den Anker, kotwicy vwrcy.

Strany zdroje: II/459

Zertheilen, v. a. rozděliti, rozdělowati, rozwrcy; in Stücke; na kuſy. b) rozehnati, rozháněti; ſtockendes Blut, zaraženau krew; die Wolken, oblaka. c) etwas in zwey Theile, rozdwogiti, rozpůliti, rozpoltiti. d) hin und her, rozptýliti; ſich, ſe.

Strany zdroje: I/119

Blut, n. krew, sanguis; geronnenes, sſedlá krew, cruor; mit Blut beſudeln, zkrwáceti, cruentare. 2) fig. krewnoſt, ſ. Blutsfreundſchaft. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot; ein junges Blut, mladý člowěk; das arme Blut, vbožátko, vbohý člowěk. 4) in einigen Zuſammenſetzungen, welmi; blutjung, mladičký; blutwenig, adv. welmi málo, malaučko.

Strany zdroje: I/119

Bluten, v. n. krwáceti, krwawěti. Die Naſe blutet ihm, krew mu z noſu teče, krwácý; das Herz blutet mir, ſrdce mne bolj, ſrdce mi trne.

Strany zdroje: I/119

Blutfarbig, adj. čerwený gako krew, krwawý, coeoris sanguinei.

Strany zdroje: I/119

Blutreinigend, adj. krew čiſtjcý, počiſſťugicý.

Strany zdroje: I/119

Blutroth, adj. krewný, čerwený gako krew. Er wird blutroth, čerwená ſe, peyřj ſe.

Strany zdroje: I/119

Blutſtillend, adj. krew ſtawjcý, ſtawugjcý; blutſtillende Arzney, ſtawikrew.

Strany zdroje: I/121, I/122

Böſe, adj. ärger, horſſj, der ärgſte, neyhorſſj; böſer, böſeſte, zlý, nedobrý, malus; das Böſe, zlé, malum. Der böſe Feind, zlý duch, zloboch, čert; ein böſer Bezahler, ſſpatný plátce. 2) pokažený; böſes Geblüt, pokažená krew; 122 böſe Augen, bolawé oči; böſe Luft, zlé, nezdrawé powětřj; böſes Wetter, nečas, ſlota, plůta, das böſe Weſen, padaucý nemoc. 3) hněwiwý, zlobiwý, popudliwý, iratus; böſe machen, rozhněwati, rozlobiti někoho; böſe ſeyn, zlobiti ſe, mrzeti ſe; böſe werden, rozhněwati ſe, rozlobiti ſe. 4) hanebný, neſſlechetný, adv. zle, ſſpatně, hanebně.

Strany zdroje: I/226

Geblüt, n. krew, ſanguis.

Strany zdroje: I/237

Gerinnen, v. n. sſedati ſe, sſednauti ſe, ſrazyti ſe, coagulari; geronnene Milch, sſedlé, ſražené mljko; geronnenes Blut, ſtydlá krew.