Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/309

Kalt, adj. kälter, kälteſte, ſtudený, frigidus; abs. ſtudeno, chladno, zyma, zymawo; es wird kalt, dělá ſe zyma; mir iſt kalt, ge mi zyma; fig. kalte Liebe, vſtydlá, ſtudená láſka; das kalte Fieber, ſtudená, mrazywá zymnice, pſotnice, ſtudenka. 2) adv. ſtudeně, frigide; za ſtudena, za chladna.

Strany zdroje: II/19

Liebden, Ew. Liebden, láſka waſſe.

Strany zdroje: II/19

Liebe, f. láſka, ol. miloſt, amor; vor Liebe brennen, láſkau hořeti; mir zu liebe, mně k ljboſti, k wůli, wděk.

Strany zdroje: II/20

Liebſchaft, f. láſka, milowánj, zamilowánj, freg.

Strany zdroje: II/41

Menſchenliebe, f. láſka k lidem, lidſká.

Strany zdroje: II/44

Minne, f. miloſt, láſka.

Strany zdroje: II/56

Mütterlich, adj. matčin; von mütterlicher Seite, od matičny matčiny ſtrany, (po přeſlicy). 2) mateřſký, maternus; die Mütterliche Liebe, mateřſká láſka. adv. mateřſky.

Strany zdroje: II/56

Mutterliebe, f. matičina matčina láſka, 2) láſka k matce.

Strany zdroje: I/63

Auflodern, v. n. plápolati, zplápolati, k. p. die auflodernde Libe, plápolagjcý, wraucý láſka.

Strany zdroje: II/156

Scheinliebe, f. láſka na oko.

Strany zdroje: II/199

Schweſterlich, adj. ſeſterſký; ſchweſterliche Liebe, láſka ſeſterſká, mezy ſeſtrami.

Strany zdroje: II/207

Selbſt, adv. ſám, ſama, ſamo, ipse; er ſelbſt, on ſám, ipsemet; von ſelbſt, ſám od ſebe, ſamochtě, ipse, sponte; die Liebe ſeiner ſelbſt, láſka k ſamému ſobě; an und für ſich ſelbſt, ſamo w ſobě. 2) y, ba, imo; ſelbſt die beſten, ba y ti neylepſſj; ſelbſt ſein Geld würde nichts helfen, ba ani geho penjze nicby neproſpěly; er iſt die Leutſeligkeit ſelbſt, geſt pauhá wlidnoſt.

Strany zdroje: II/208

Selbſtliebe, f. láſka k ſobě.

Strany zdroje: II/265

Sucht, f. nákaza, nakažčiwá nemoc. b) mor, morowá rána, pestis. c) die fallende Sucht, paducnice, paducý nemoc, epilepsia. 4) Die Neigung zum Spiele iſt bey ihm zur Sucht geworden, láſka ke hře ſe mu obrátila we wáſſeň.

Strany zdroje: II/274

Thätig, adj. ſkutečný; thätige Sünde, ſkutečný hřjch. 2) aučinný, aučinliwý; die thätige Liebe, Hülfe, aučinliwá láſka, pomoc. 3) činný, přičinliwý; ein thätiger Mann, činný, přičinliwý muž.

Strany zdroje: II/336

Vaterlandsliebe, f. láſka k wlaſti, wlaſtenſká.

Strany zdroje: II/403

Wahrheitsliebe, f. láſka k prawdě.

Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Strany zdroje: II/411

Wechſelſeitig, adj. odměnný, obapolný, wzágemný; wechſelſeitige Liebe, odměnná , ſpolečná , wzágemná láſka; adv. —wě.

Strany zdroje: II/416

Weiberliebe, f. láſka ženſká. 2) láſka k ženám.

Strany zdroje: II/424

Weltliebe, f. láſka k ſwětu.

Strany zdroje: II/452

Zärtlich, adj. rozmazaný, hedbawný; ein Kind zärtlich halten, djtě rozmazaně chowati. 2) miloſtný, laſkawý, ſrdečný; eine zärtliche Liebe, ſrdečná láſka; Umarmung, ſrdečné obgetj. 3) adv. ně.

Strany zdroje: I/128

Bruder-, bratrſký; die Bruderliebe, láſka bratrſká.

Strany zdroje: I/129

Brünſtig, adj. horliwý, wraucný, wraucý, flagrans, ardens; roznjcený, rozpálený, incensus; eine brünſtige Liebe, wraucý láſka; brünſtig ſeyn, běhati ſe.

Strany zdroje: I/155

Eigenliebe, f. láſka ſebe ſamého, philautia, (ſamoſwognoſt, Com. )

Strany zdroje: I/188

Erſterben, v. n. vmjrati, až do ſmrti zůſtáwati. 2) fig. zmrtwěti, zahynauti; von Bäumen, pogjti. Ein erſtorbenes Glied, zmrtwělý aud; erſtorbene Liebe, zaſſlá láſka.

Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.

Strany zdroje: I/24

Affen-, opičj, ku přjkl. Affengeſicht, opičj twář, (w poſměchu, opice); Affenliebe, opičj láſka; Affennaſe, opičj nos, pleſkonoſý, naſus ſimus.

Strany zdroje: I/24

After, zaſtaralá præpoſ. po- za- wyznamenáwagjcý, gjžto ſe nynj toliko w ſpogenj s ginými ſlowy vžjwá, ku přjk. Aftergeburt, co po porodu přicházý, lůžko. Afterbier, zadnj piwo, patoky. Aftergetraide, zadnj, ſſpatněgſſj obilj, sl. pozadek. Afterliebe, neprawá láſka.

Strany zdroje: I/228

Gegen-, protiwný, odporný, adverſus, contrarius; die Gegenparthey, odporná ſtrana; Gegenpapſt, neprawý, neřádný papež. 2) odměnný, obapolný, mutuus; ſpolečný, communis; Gegenliebe, odměnná, obapolná láſka. 3) giný, ginačegſſj, alius; Gegenbericht, giná, ginačegſſj zpráwa; Gegenſonne, giné, poſtrannj ſlunce.