Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/4
Abfäumen, opěniti, pěnu ſnjti, (oſſumowati). 2) Ein abgefäumter Schalk, zchytralý čtwerák, ſſibal, chytrá liſſka.
Strany zdroje: I/316
Keule, f. palice, mor. kyg, sl. bozoġáň, clava. dim. palička; jeder Schäfer lobt ſeine Keule, každá liſſka ſwůg ocas chwálj. 2) fig. keyta, (kyta, kýta,) sl. ſſoldra.
Strany zdroje: I/316
Keulſchwamm, m. der Geißbart, liſſka, clavaria, L.
Strany zdroje: I/328
Kohlfuchs, m. liſſka, vhljřka. 2) ein Pferd, vhljř.
Strany zdroje: II/6
Lappe, m. ťulpa, ſ. Laffe. Einem jeden Lappen gefällt ſeine Kappen, každá liſſka ſwůg ocas chwálj.
Strany zdroje: II/92
Pfiffig, adj. auſkočný, wybraný; ein pfiffiger Menſch, chytrák, chytrá liſſka, feryna.
Strany zdroje: II/110, II/111
Rauben, v. a. dráti; der Fuchs raubt, liſſka dere. 2) fig. odnjti, odnjmati; einem das Herz rauben, něčj ſrdce odnjti, opa 111 nowati, vchwatiti; die Ruhe rauben, pokog, odpočinutj odnjti; Jemanden ſeine Ehre, někoho ze cti zlaupiti. 3) laupiti, laupežiti, objrati, ol. pleniti; Menſchen, Vieh rauben, lidi, dobytek kráſti; auf den Landſtraßen rauben, po ſylnicech laupiti, laupežiti; eine Jungfrau, vneſti, vchwatiti pannu.
Strany zdroje: II/117
Rehling, m. liſſka.
Strany zdroje: II/120
Reinecke, m. Rynhart. 2) čáp. 3) liſſka.
Strany zdroje: II/134, II/135
Rühmen, v. a. ſlawiti, welebiti, oſlawowati, ohlaſſowati, celebrare; jeder Krämer rühmt ſeine Waare, každá liſſka chwá 135 lj ſwůg ocas. 2) wychwalowati, wychlaubati ſe; ſich ſeiner Stärke, Klugheit rühmen, wychlubowati ſe, wynáſſeti ſe ſýlau, opatrnoſtj.
Strany zdroje: II/150
Schalk, m. padauch, ſſibal, versutus; ein durchtriebener Schalk, ſtará liſſka, lotras, feryna, liſſkau podſſitý, veterator.
Strany zdroje: II/168
Schlau, adj. chytrý, zchytralý, astutus; ein ſchlauer Gaſt, chytrák, feryna, chytrá liſſka, liſſkau podſſitý.
Strany zdroje: II/400
Waare, f. zbožj; Eiſenwaare, železné; baumwollene, ſeidene, loketnj zbožj; hölzerne, dřewěné nádobj; grüne, zelenina, zelina. Jeder Krämer lobt ſeine Waare, káždá každá liſſka ſwůg ocas chwálj.
Strany zdroje: II/421
Weißerle, f. bjlá wolſſe, ljpa, liſſka; Betula Alnus incana Lin.
Strany zdroje: II/460
Ziegenbart, m. kozý brada. 2) kozák, liſſka; S. Rehling.
Strany zdroje: I/100
Bellen, v. n. ſſtěkati, hafati. Der Fuchs bellt, liſſka ſkolj. Das Bellen, ſſtěkánj, hafánj, ſkolenj. Der Beller, hafač, ſſtěkawec.
Strany zdroje: I/199
Fein, adj. hezký, ſličný, pěkný, ſpanilý, wýtečný, ztepilý, bellus, venuſtus; fig. ſſwárný, hodný, ſluſſný, lepý; feine Sitten, vſſlechtilé mrawy. 2) drobný, tenký, tenjčký, ſubtýlný, tenuis, ſubtilis; feiner Sand, drobný pjſek; eine feine Feile, drobný pilnjk; feine Leinwand, tenké plátno; feines Garn, tenká přjze; feines Mehl, pěkná mauka, weyražek; fig. čiſtý, purus; feines Gold, ryzý, čiſté zlato; feines Silber, ſamo, čiſté ſtřjbro, feyn; feine Arbeit, ſubtýlné djlo; ein feiner Kopf, wtipná hlawa; ein feiner Fuchs, chytrá liſſka.
Strany zdroje: I/215
Fuchs, m. pl. Füchſe, liſſka, vulpes, das Männchen, liſſák. Dim. das Füchschen, Füchslein, liſſtička, vulpecula; ein junger Fuchs, ljſſčj liſſčj ſſtěně, ljſſtě, ol. liſſenec. 2) Das Rauchwerk, liſſčj kůže, liſſka. 3) von Pferden, ryzka, ryſſawý kůň. 4) zerzawý člowěk, ryſſán, zerzaun. 5) Füchſe haben, žlutých (peněz) mjti. 6) fig. chytrák; ein ſchlauer Fuchs, chytrá liſſka, ſtarý ſſibal, liſſkau podſſitý.
Strany zdroje: I/215
Fuchs-, liſſčj: der Fuchsbalg, liſſčj kůže, liſſčina; der Fuchsbau, liſſčj daupě, brloh. Das Fuchsloch im Bräuhauſe, liſſka. 2) na liſſky: Fuchseiſen, železo na liſſky.