Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 45 skupin hesel.

Strany zdroje: I/274

Heerbann, m. ſwolánj lidu na wognu, k wálečnému taženj.



Strany zdroje: I/295

Hülfs-, na pomoc, k pomocy; Hülfsvölker, nápomocný lid. Hülfswort, pomocné ſlowo.



Strany zdroje: I/295

Hülfsvölker, pl. lid nápomocný.



Strany zdroje: I/296

Hungern, v. n. lačněti; hladowěti, hlad mjti; mich hungert, chce ſe mi gjſti. 2) hlad trpěti; ſich reich hungern wollen, bohatſtwj hladem odemřjti; er ſoll hungern, nechť ſe poſtj, ať nic negj; er läßt ſeine Leute hungern, nedá ſe lidem ſwým nagjſti, hladem ge mořj.



Strany zdroje: I/300

Infanterie, f. pěchota, pěſſj lid, pedites.



Strany zdroje: I/306

Jüdiſch, adj. židowſký; das jüdiſche Volk, lid, národ židowſký; das jüdiſche Land, Judſká, zaſljbená země; adv. židowſky, po židowſku.



Strany zdroje: I/338

Kriegs-, wogenſký, woganſký, wálečný, bellicus, militaris; das Kriegsrecht, wogenſké práwo; die Kriegsrüſtung, wálečné přjprawy; das Kriegsvolk, wálečný lid, copiæ militares.



Strany zdroje: I/338

Kriegsheer, n. wogſko, ol. wog, lid wálečný, exercitus.



Strany zdroje: I/342

Kunde, Kuntmann, m. Kunt, kupowač, kupowačka; er hat viele Kunden, moc lidem dělá; er iſt mein Kunde, kupuge, dáwá dělat v mne.



Strany zdroje: II/3

Land-, zemſký; Das Landgericht, práwo zemſké; Der Landſchreiber, pjſař zemſký. 2) wenkowſký; Das Landleben, žiwobytj wně, w kragi, pokrágnj, wněgſſj; Der Landpfarrer, kragnj, wněgſſj Farář. 3) weſnj; ſedlſký; Das Landmädchen, ſedlſké děwče; Das Landvolk, wenkowſký, weſnj, ſedlſký lid. 4) Landregen, déſſť po celé zemi.



Strany zdroje: II/4

Landleute, pl. lid kragnj. 2) weſnj.



Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.



Strany zdroje: II/32

Mannſchaft, f. mužſtwo, mužj, lid. 2) wogácy, wogſko.



Strany zdroje: II/40, II/41

Menge, f. množſtwj, ſýla, mnoho, moc, hognoſt, eine Menge Menſchen, množ 41 ſtwj lidu, lidſtwo; — Pferde, koňſtwo; — Ochſen, wolſtwo; Vögel, ptactwo; — Fiſche, rybſtwo. @



Strany zdroje: II/41

Menſchenliebe, f. láſka k lidem, lidſká.



Strany zdroje: II/65

Nation, f. lid , národ, pronárod.



Strany zdroje: II/99

Populär, adj. pro obecnj lid.



Strany zdroje: II/103

Publikum, n. lid, ſwět, publikum.



Strany zdroje: II/121

Reiterey, f. gjzda, gjzdný lid, equitatus.



Strany zdroje: I/65

Aufruhr, m. bauře, bauřka, odbog, pozdwjženj, rozbrog w lidu, ſeditio. 2) ſylné hnutj, hýbánj, pohnutj, motus.



Strany zdroje: II/163

Schiffvolk, n. plawecký lid, plawectwo.



Strany zdroje: I/69

Aufwiegeln, v. a. das Volk, lid bauřiti, pozdwihowati.



Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.



Strany zdroje: II/238

Stapel, m. kůl; 2) hromada; Holzſtapel, hranice dřjwj; ein Stapel Thaler, hromádka tolarů; ein Stapel Volkes, hromada, záſtup lidu. 3) Schiffsſtapel, loděnice. 4) fig. ſklad.



Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.



Strany zdroje: I/79

Ausſaugen, v. a. wycucati, wysſati; das Volk, lid hubiti, wyžjrati; den Acker, wyžiti.



Strany zdroje: II/360

Verſammeln, v. a. shromážditi, shromažďowati; das Volk, lid; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/366

Verſöhnen, v. a. mjřiti, ſmjřiti, reconciliare. b) vdobřiti, vkrotiti, vkogiti, vchlácholiti, placare; einen Zornigen, hněwiwého. c) očiſſťowati ſe, obětowati; ſeine Sünde, za ſwůg hřjch; die Sünden des Volkes, za hřjchy lidu; ſeine Unwiſſenheit, za hřjch z newědomj.



Strany zdroje: II/383

Volk, n. pl. Völker, ſtádo, heyno; Repphühner, korotwj. 2) lid, lidſtwo; viel Volks, mnoho lidu, lidſtwa. 3) chaſa; liederliches Volk, luza, hlůdowina, chatra, láge lidj, zběř; gemeines Volk, obecný lid. 4) lid; Romane für das Volk, Romány pro lid. 5) národ, pronárod, populus; das Römiſche Volk, národ Řjmſký; dim. das Völkchen, cháſka; nun will ich mein Völkchen ins Feld treiben, nynj wyženu ſwau cháſku na pole. b) národek.



Strany zdroje: II/383

Volks-, pro lid; Volksbuch, knjha pro lid; das Volkslied, pjſeň pro lid; der Volksroman, román pro lid. 2) lidu; der Volkslehrer, včitel lidu; die Volksmenge, množſtwj lidu.



Strany zdroje: II/402

Waffnen, v. a. zbrogiti, ozbrogiti, zbrogj ſe odjti, ozbraniti; mit gewaffneter Hand, brannau rukau; das gewaffnete Volk, branný lid.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/426

Werbegeld, n. penjz pro branný lid. 2) penjze na ruku, záwdawek.



Strany zdroje: I/90

Bauervolk, m. ſedlſký lid, ſ. Bauersleute; ein Schimpfnahme, chámowina.



Strany zdroje: I/100

Bemannen, v. a. ein Schiff, lidem oſaditi, ozbrogiti.



Strany zdroje: I/102

Bereiten, v. a. irr. progjžděti, obgjžděti, gezditi a prohljžeti. 2) ein Pferd, progjžděti koně, gezditi a cwičiti koně. 3) Die Reuterey iſt noch nicht beritten gemacht, gjzdný lid nenj geſſtě koňmi zaopatřen, ihr ſeyd ſehr wohl beritten, máte dobrého koně.



Strany zdroje: I/109

Bevölkern, v. a. lid naſaditi, zlidniti ?



Strany zdroje: I/110

Bewaffnet, adj. ozbrogený, bewaffnetes Volk, branný lid.



Strany zdroje: I/134

Cavallerie, f. gjzdný lid, reytharſtwo.



Strany zdroje: I/137

Dämpfen, v. a. vtlačiti, vduſyti, vpokogiti; das Fleiſch, duſyti maſo; gedämpftes Obſt, duſſené owoce; das Feuer, vduſyti, haſyti, vtutlati. Fig. einen Aufruhr, rozbrog lidu vpokogiti, vtlačiti. Die Dämpfung, duſſenj, vduſſenj, vkrocenj, vhaſſenj.



Strany zdroje: I/144

Dorf, n. plur. Dörfer, wes, weſnice, mor. dědina, pagus, dim. das Dörfchen, Dörflein, wýſka, weſnička, dědinka; Dorf-, ſedlſký, weſký, weſnický; der Dorfjunge, ſedlſký pacholjk; der Dorfpfarrer, farář we wſy; der Dorfrichter, weſký rychtář; die Dorfleute, lid weſnický.



Strany zdroje: I/177

Entvölkern, v. a. zem lidu zbawiti, lid wypleniti, wyhladiti, wyprázdniti. Ein entvölkertes Land, země lidu prázdná, bezlidná.



Strany zdroje: I/177

Entvölkerung, f. wypleněnj lidu, prázdnoſt, bezlidnoſt ?



Strany zdroje: I/3

Abenteuer, n. nenadálý přjběh, náhoda; ol. dobrodružſtwj; ſein Handwerk auf Abenteuer treiben, řemeſlo pro pana přjhodu, aneb nazdařboh dělati. 2) neobyčegné, podiwné, ſtraſſliwé widěnj, odiwa, vulgo sl. zázrak. Auf Abenteuer ausgehen, na odiwu lidem ſobě počjnati.



Strany zdroje: I/220

Fußvolk, n. pěſſj lid, pěchota, peditatus.