Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: I/46

Anſchütten, v. a. naljti, poljti, Waſſer an die Wand, wodau ſtěnu poljti, wody na ſtěnu ljti. 2) naſypati, zaſypati.

Strany zdroje: II/59

Nachgießen, v. irr. a. potom ljti, doliti.

Strany zdroje: II/145

Saufen, v. n. et act. irr. du ſäufſt, ich ſoff, geſoffen, ſaufe pjti, bibere. 2) chlaſta i, žráti, chmeliti, ožjrati ſe, ſlopati, ljti do ſebe, potare; ſich krank ſaufen, nemocy ſobě dopiti, pitjm ſobě nemoc vhoniti; ſich zu Tode ſaufen, vpiti ſe; ſich toll und voll ſaufen, na mol ſe zpjti, ochlaſtati; dem Viehe zu ſaufen geben, dobytek napágeti. Saufen, n. pitj, pitka, chlaſtánj, chmelenj, potatio.

Strany zdroje: II/157, II/158

Schenken, v. a. ljti, naliti, infundere: ſchenken ſie ein! naljte! nalegte! 2) piwo 158 neb wjno na prodeg mjti, prodáwati, ſſenkowati, krčmařiti, cauponari. 3) připjti, připjgeti, poctu dáti, zawdati, propinare. 4) darowati, donare. 5) prominauti, opuſtiti odpuſtiti , veniam dare, remittere; das Leben ſchenken, žiwiti, žiwot darowati; die Strafe ſchenken, pokutu, treſt odpuſtiti.

Strany zdroje: II/192

Schütten, v. a. ſypati, fundere; Steine auf einen Haufen, kamenj na hromadu, fig. a) ſypati, dem Hirten, paſtýři. b) wrcy, wrhnauti; die Hündinen, wrhlcy, oſſtěniti ſe. c) ljti, fundere; Waſſer ſchütten, wodu ljti. 2) v. rec. ſich, ſrazyti ſe; die Milch hat ſich geſchüttet, mljko ſe ſrazylo. 3) v. n. ſypati; das Getreide ſchüttet gut, obilj dobře ſype.

Strany zdroje: II/458

Zerren, v. a. ſmeykati, dráti, tahati; aus einander, roztáhnauti, rozdjrati; das Maul, hubu, rozdjrati hubu, oſſkljbati ſe. 2) ljti.

Strany zdroje: II/458

Zerrennen, v. a. ljti železo.

Strany zdroje: II/470

Zugießen, v. n. ljti; gieß zu! lj! 2) v. a. přiliti, přiljwati; Waſſer, wody. b) zaliti; ein Loch, djru.

Strany zdroje: II/477

Zuſetzen, v. a. přiſtawiti; dem Feuer, k ohni. b) přiſaditi; acht Groſchen, oſm groſſů ġroſſů . 2) v. n. Einem, dotýrati na někoho , dorážeti, doléhati, dorýwati, nabjhati; einem mit dem Trunke, ljti do někoho. b) wyrownati ſe; die Schafe, owce; ein zuſetziges Schaf, owce wyrownaná.

Strany zdroje: I/169

Eintröpfeln, v. a. wkapati, nakapati, po kapkách ljti.

Strany zdroje: I/196

Faſſen, v. a. wzýti, vchytiti, vchopiti, popadnauti. Jemanden bey der Hand, někoho za ruku wzýti; was man mit drey Fingern faſſen kann, co ſe do třj prſtů nabrati může. 2) Bier faſſen, ſpjlati, piwo do ſudu ljti; Korn, žjto do pytlů ſypati. 3) Einen Stein in Gold, kámen do zlata wſadit, zaſadit, ſ. Einfaſſen. 4) držeti w ſobě, obſahowati; das Gefäß wird den Wein nicht faſſen, do nádoby wjno newegde. 5) fig. Jemanden bey ſeinem Worte, někoho za ſlowo wzýti. 6) kurz faſſen, krátce obſahnauti; ſich kurz faſſen, krátce powědjti. 7) Etwas in die Augen, na něco bedliwě patřiti. 8) pochopiti, pamatowati ſobě, rozuměti. 9) Einen Entſchluß faſſen, vmjniti ſobě. Muth faſſen, ſrdce nabyti. 10) Einen Haß wider Jemand, wzýti někoho w nenáwiſt. 11) ſich faſſen, k ſobě přigjti, vpokogiti ſe, ſpamatowati ſe, vpamatowati ſe. 12) Gefaßt, hotow, připrawen; ſich auf etwas gefaßt machen, k něčemu ſe ſtrogiti, chyſtati, hotowiti.

Strany zdroje: I/245

Gießen, v. a. irr. ich goß, gegoſſen, ljti, naliti, fundere; aus einem in das andere gießen, přeljwati. 2) fig. die Blumen, kwětiny zaljwati. 3) es wird ſtark gießen, bude prſſeti gen ſe bude ljti. 4) Teller, Glocken gießen, taljře ljti, zwony ſljti, ſljwati; ein gegoſſenes Bild, litý obraz, litina, ſlitina. 5) wléwati, wyléwati, effundere, infundere; Gott gießt ſeine Liebe in unſere Herzen, Bůh wléwá láſku ſwau w ſrdce naſſe.