Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 11 skupin hesel.

Strany zdroje: I/303

Jahr, n. rok, léto; im vorigen Jahre, w loni; Jahr aus Jahr ein, von Jahr zu Jahr, z rok do roka, rok po roku; im Jahre 1803, roku, léta Páně 1803ho; er geht in das zwanzigſte Jahr, gde mu na dwadcátý rok; er hat nahe an die vierzig Jahr, ke čtyřidceti letům; ein Mann von meinen Jahren, muž w mých letech, w mém ſtářj; bey hohen Jahren, w ſtarých letech; er iſt ein Mann von Jahren, bey Jahren, geſt při letech, letitý; ſeit langen Jahren, dáwno. 2) wěk, in ſeinen beſten Jahren, w neylepſſjm wěku, w neylepſſjch letech; mit den Jahren anders werden, ſwým čaſem ginák býti. 3) im Holze, léto, (ljto).



Strany zdroje: I/304

Jahrwuchs, m. ročnj prut. 2) die Jahrzirkel, die Ringe in dem Holze, léto, (ljto).



Strany zdroje: I/304

Jammern, v. n. nařjkati, bědowati, hořekowati, kwjliti, lamentari. 2) imp. ljtoſt mjti nad někým; ſein Unglück jammert mich, neſſtěſtj geho mne kormautj, mne bolj; du jammerſt mich, ljto mi tebe.



Strany zdroje: II/15

Leid, adv. ljto, žel, sl. žal; es iſt mir herzlich leid, geſt mi toho ſrdcem ljto, — žel



Strany zdroje: II/123

Reuen, v. a. žel, ljto býti, litowati, želeti, pykati; es reuet mich, geſt mi ljto.



Strany zdroje: II/126

Ring, m. kolo, okolek, um den Mond, okolek, kolo, okolo měſýce, halo. 2) in einem Baume, léto, ljto. 3) An der Nabe, Achſe, zděř, annulus anulus . In der Mühle, opas. 4) Zum Vorhange, kraužek. 5) Am Ohre, návſſnice. 6) Am Finger, prſten, annulus anulus . 7) ryňk, forum, dim. das Ringel, Ringlein, Ringelchen, prſtýnek, ryneček.



Strany zdroje: II/258, II/259

Strich, m. der Vögel, tah, taženj. 2) In einem Striche, bez přjtrže. 3) Des Holzes, ljto. 4) Des Zeuges, wlas; gegen Strich, proti wlaſu. 5) Zu Striche ſtellen, (auf Tiſche Fische ) po wodě kláſti, poljknauti. 6) Der Vögel, heyno, sl. krděl; ein Strich Repphühner, ſtádo korotwj. 7) Das Leichen der Fiſche, třenj; der Brut, potěr, plod, plůdek. 8) Mit der Feder, 259 auf der Geige, tah. 9) průba; den Strich halten, průbu wydržeti. 10) čára; viele Striche auf etwas machen, něco počarowati; fig. einen Strich durch die Rechnung machen, někomu něco překazyti, zkazyti, někomu autory ſrazyti. 11) čárka, comma. 12) pruh; ſchwarzes Pferd mit weißen Strichen, wranný kůň s bjlými pruhy. 13) Ein Strich Landes, kus země, podkragj. 14) der Erde, des Himmels, páſmo, pona. 15) Getreides, korec, modius. 16) An den Eutern der Kühe, cecek; mor. ſſwáh; dim. das Strichlein, čárka, čárčička.



Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.



Strany zdroje: I/92

Bedauern, v. a. želeti, litowati, politowati někoho; ich bedauere ihn von Herzen, od ſrdce ge mi ho ljto; er wird es bedauern, bude pykati, litowati toho; das Bedauern, litowánj, politowánj; Bedauernswerth, politowánj hoden.



Strany zdroje: I/139

Dauern, v. n. es dauert mich, litugi, geſt mi ljto někoho, geſt mi žel něčeho, doleo. Du dauerſt mich, ge mi tebe ljto.



Strany zdroje: I/178

Erbarmen, v. rec. ſich eines, über einen, ſlitowati ſe, rozpomenauti ſe nad někým, miſereri. Mich erbarmet ſeiner, geſt mi ho ljto. Der Erbarmer, ſlitownjk, miſerator; die Erbarmerinn, ſlitownice. Die Erbarmung, das Erbarmen, ſmilowánj, ſlitowánj.