Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/316

Kernen, v. a. zrna z něčeho dělati; ſich kernen, zrnowatěti; die Butter kernet ſich, máſlo krupičkowatj. 2) wylaupati, ſ. Auskernen.

Strany zdroje: I/336

Krebs-, račj, cancrinus; die Krebsbutter, račj máſlo; die Krebsſchale, račj ſſkořepina.

Strany zdroje: II/10

Läutern, v. a. čiſtiti, přečiſſťowati, purificare; den Wald —, prokleſſťowati les; die Butter —, přepauſſťeti přepauſſtěti máſlo; das Gold —, přeháněti zlato; flüſſige Dinge —, procezowati; die Häute —, práti, wypjrati kůže. Das Läutern, die Läuterung, čiſſtěnj; přepauſſtěnj; procezowánj.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/37

May-, mágowy mágowý , majalis; die Maybutter, mágowé čerſtwé máſlo; der Mayſchein, mágowá ſwětloſt.

Strany zdroje: II/175

Schmalz, n. přepauſſtěné, sl. topené máſlo; womit etwas geſchmalzen wird, omaſtek. 2) ſádlo, adeps; Gänſeſchmalz, huſý ſádlo; das Kernſchmalz, Kernfett, plſnj ſádlo, plſek. 3) In den Ohren, hnůg w vſſjch.

Strany zdroje: II/175

Schmalzdöſe, f. podjžka na máſlo.

Strany zdroje: II/176

Schmelzbutter, f. přepauſſtěné, sl. topené máſlo.

Strany zdroje: II/176

Schmelzen, v. irr. du ſchmilzeſt, ich ſchmolz, ich ſchmölze, ſchmilz, geſchmolzen, I. v. n. ſeyn, rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe, liquescere, solvi; vor Liebe, láſkau; die Butter ſchmilzt, máſlo ſe rozpauſſtj. 2) táti; solvi; der Schnee ſchmilzt, ſnjh táge, gihne. 3) pláknauti, plawiti ſe, die Kerze ſchmilzt, ſwjčka plákne, plawj ſe. 4) rozpliznauti ſe; die Birn im Munde, hruſſka w hubě. II. v. a. přeháněti, rozpuſtiti, přepalowati, přepauſſtěti, liquefacere; Erz, rudu. 2) ſſkwařiti, sl. topiti; Fett, ſádlo. 3) v. reg. leſſtiti, emailler.

Strany zdroje: II/238

Stark, m. adj. comp. ſtärkere, ſtärkſte. 2) ſylný, fortis; ſehr ſtark, přemocný, přeſylný; ein ſtarker Mann, ſylný, řičný muž, vir robustus; ſtark ſeyn, ſylným býti; — werden, vſylněti, zſyliti ſe. b) kořenatý; ſtarker Wein, kořenaté wjno. c) hřmotný; ſtarke Stimme, hřmotný hlas. d) prudký, bruſký, walný; ſtarker Strom, prudká, walná řeka. e) tuhý, twrdý, pewný, ſtarker Schlaf, tuhé, pewné, twrdé, ſylné ſpanj. f) zběhlý; ſtark in einer Wiſſenſchaft ſeyn, zběhlým býti w něgakém vměnj. g) prožluklý; ſtarke Butter, prožluklé máſlo. h) walný, mnohý, přemnohý; ein ſtarkes Heer, walné wogſko. i) ein ſtarker Geiſt, wolnowěrec, ſwobodowěrec.

Strany zdroje: II/259

Strohbutter, f. zymnj máſlo.

Strany zdroje: II/266

Süß, adj. ſladký, dulcis; ſüß ſchmecken, ſladko chutnati; ſüß machen, oſladiti; ſüß werden, ſladnauti, zaſladnauti, dulcescere. b) ljbezný, přjgemný, amoenus, svavis; eine ſüße Stimme, ljbezný hlas; ſüßer Schlaf, ſladké, ljbezné ſpanj. c) neſlaný; ſüße Butter, čerſtwé, neſlané máſlo. d) fig. Ein ſüßer Herr, ſlaďauſſek; adv. ſladce, dulciter; ſüß ſchlafen, ljbě, ljbezně ſpáti.

Strany zdroje: I/78

Ausrühren, v. a. wytřáſti, wytřáſati; die Erbſen rühren ſich aus, hrách ſe wytřáſá, wypadá. 2) die Butter, wywrtěti máſlo.

Strany zdroje: I/133

Butter, f. máſlo, butyrum.

Strany zdroje: I/133

Buttereimer, m. wrtidlo, w němž ſe máſlo wrtj.

Strany zdroje: I/133

Buttern, 1. v. a. tlaucy, wrtiti máſlo. 2. v. n. ſtlaukati ſe, ſtlaucy ſe.

Strany zdroje: I/192

Ey, n. wegce, ouum. Dim. das Eylein, Eychen, wagečko. Ein ſtinkendes Ey, pukawec; ein verdorbenes, unvollkommenes, záprtek. Gerührte Eyer, mjchané wegce, mor. ſſkwařené wegce; Eyer und Schmalz, wegce na máſlo ſazené, mor. ſſkwařenice, sl. ſſkwařenina. 2) fig. Hoden, nároky, kulky.

Strany zdroje: I/213, I/214

Friſch, adj. čerſtwý, recens. Friſche But 214 ter, nowé, čerſtwé máſlo; friſches Obſt, čerſtwé ( mor. ſwižj) owoce. Friſch und geſund, zdrawý a čerſtwý, faluus. 2) čjlý, ochotný, alacer; adv. čerſtwě, ochotně, čjle, chutně; friſch daran, s chutj do toho.