Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/279

Herbſtmonath, m. podzymnj měſýc. 2) Zářj, ol. zařug, zařig, September.

Strany zdroje: II/49

Monath, m. měſýc, mensis; in Monathsfriſt, za měſýc; alle Monathe, každý měſýc.

Strany zdroje: II/50

Mond, m. měſýc, luna, luna; dim. das Möndchen, měſýček, der Mond ſcheint hell, měſýc ſwjtj gako rybj oko, nimmt zu, měſýce přibýwá; nimmt ab, měſýce vbýwá, měſýc geſt na wetech. 2) měſýc, mensis.

Strany zdroje: I/53

April, m. duben, měſýc, Aprilis; in den April ſchicken, s Aprylem poſlati; Aprilwetter, neſtálý, proměnitedlný čas.

Strany zdroje: II/68

Neumond, n. nowý měſýc, nowoměſýc, novilunium.

Strany zdroje: II/72

Nimmerstag, m. auf Sanct Nimmerstag, na pſý letničky, za vherſký měſýc, ten auterý po ſmrti, ad Calendas Graecas.

Strany zdroje: II/150

Schaltmonath, m. hruden, hrudnj, přjbytný měſýc, mensis embolismicus.

Strany zdroje: II/156

Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle po oby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.

Strany zdroje: II/329

Unterſcheiden, v. a. děliti, dividere; die Gränze die Felder, meze dělj obě pole; rozdělowati, děliti. 2) fig. rozděliti; der Mond die Monathe, měſýc měſýce; mit einem Strichlein, čárkau; unterſchieden, rozdjlný, distinctus; unter ſich, od ſebe, inter se. b) rozeznati, rozeznáwati, distinguere; das Weiße von Schwarzen, bjlé od černého. e) rozſuzowati; Leib des Herrn, tělo páně.

Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.

Strany zdroje: II/368

Verſtecken, v. a. zaſtrčiti, zandati; den Weg, ceſtu; ſich, ſe. b) ſchowati, vkryti, zaſtrčiti; ſein Geld, penjze; hin und wieder, rozkryti; ſich, von mehreren, rozkryti ſe. c) Verſtecken, Verſteckens ſpielen, na mžjtek, na ſchowáwačku hráti. d) krýti, zakryti, ſchowáwati; der Mond verſteckt ſich, měſýc ſe kryge, ſchowáwá.

Strany zdroje: II/381

Viertel, n. čtwrť, quadrans; eines Kalbes, telete; der Mond iſt im erſten Viertel, měſýc geſt w prwnj čtwrti. 2) čtwrtka; ein viertel Wein, (čtwrtý djl žegdljka) čtwrtka wjna. 3) čtwrtina; einer Erbſchaft, dědictwj. 4) Der vierte Theil eines Striches, wěrtel.

Strany zdroje: II/383

Voll, adj. plný, plenus; adv. plně; ein volles Glas, plná ſklenice; ein Glas voll von Bier, ſklenice plná piwa; der Mund lief ihm voller Waſſer, měl na to laſkowiny laſkominy ; mit allem Munde voll machen, naplniti, loben, plnau hubau chwáliti, doplniti; ein Maul voll, Handvoll, beyde Hände voll, s auſto, s hrſt, s přehrſſtli; ein Arm voll, s náručj; den Hut, eine Schüſſel voll, s klobauk, s mjſu; ſich die Haut voll lachen, do ſyta ſe naſmáti; aus vollem Halſe ſchreien, křičeti co hrdla mjti; voll Bluts machen, pokrwáceti, pokrwawiti; voll geſteckt, gakby nacpal, natlaukl, nabil; voller Schlaf ſeyn, rozeſpalý býti; voller Wunden, wſſecek poraněný; voll ſchreiben, popſati. 2) fig. opilý; ſich voll trinken, napiti ſe, na žmoch ſe zpjti; voll machen, zpjti, opiti; voll werden, opiti ſe; Blitzvoll, na žmoch zpitý; b) ein volles Angeſicht, plná twář. c) der Mond iſt voll, měſýc geſt na plně. d) celý; aus vollem Herzen, z celého ſrdce; ein volles Jahr, celý rok. e) Im vollen Laufe, w tryſku, cwálem.

Strany zdroje: II/397

Vorſtehen, v. n. wen ſtáti, wen wyſtáwati, wykukowati; das Haus ſteht vor, dům ſtogj wen. b) cloniti, zacláněti; man ſieht nichts, es steht etwas vor, nic ſe newidj, něco zaclánj. c) ſtawěti; der Hund, pes. d) fig. doſtawiti ſe (ku práwu). e) mjhati ſe; es ſteht mir vor, mjhá, zdá ſe mi. f) wéſti, řjditi, zprawowati; einem Amte, einem Hauſe, auřad, dům. g) přewyſſowati; einem, giného, nad giného předčiti. h) panowati; die Sonne dem Tage, der Mond der Nacht, ſlunce nadednem, měſýc nad nocý.

Strany zdroje: I/25

Aehrenmonath, klaſowý měſýc, Srpen.