Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 61 skupin hesel.

Strany zdroje: I/250

Gottheil, n. černohláwek, ſwalnjk menſſj, ſ. Brunelle.



Strany zdroje: I/253

Grauſpecht, m. datljček malý, popelatý, Certhia, Linn.



Strany zdroje: I/32

Anblatt, n. zubowá bylina, dentaria; lupen menſſj, sl. podbjlek, ſquamaria.



Strany zdroje: I/266

Handbogen, m. luk, ſamoſtřjl malý.



Strany zdroje: I/267

Handſäge, f. malá pilka, gednoručka.



Strany zdroje: I/37

Angerblume, f. aupořjček, chudobka, matečnjk menſſj, ſedmikráſa, bellis minor, L. ſ. Gänſeblume.



Strany zdroje: I/298

Igelklette, f. lupen menſſj, ſ. Spitzklette.



Strany zdroje: I/306

Judenhut, m. židowſký klobauk. 2) ſkočec menſſj, impatiens noli me tangere, L.



Strany zdroje: I/313

Katzentraube, f. tučný mužjk neymenſſj, ſedum acre, Lin.



Strany zdroje: I/322

Klein, adj. malý, ſkrowný, parvus; comp. kleiner, menſſj, minor; ſuperl. kleinſte, neymenſſj, minimus; ſehr klein, maličký; der kleine Finger, maljk, lichnjk. 2) drobný , minutus; kleine Vögel, drobné ptactwo; klein Geld, drobné penjze. 3) tenký; kleines Garn, tenká přjze. 4) fig. ein Kleines, djtě; von Kleinem auf, od dětinſtwj; über ein Kleines, maličko; klein werden, maleti, zmaleti; klein machen, maliti, zmaliti, minuere. Adv. drobně; klein ſchneiden, na drobno krágeti. 2) ein klein wenig, něco málo, drobet. 3) klein ſpinnen, tence přjſti. 4) klein denken, njžce ſmeyſſleti. 5) ſehr klein von Jemanden denken, ſprechen, potupně o někom ſmeyſſleti, mluwiti.



Strany zdroje: I/322

Kleinigkeit, f. malá wěc, maličkoſt, parum, parvum.



Strany zdroje: I/323

Klette, f. řepjk. 2) die Pflanze, lupen, mor. lapaun, lapaunj, sl. lopuch; die große, lupen wětſſj, hořký, arctium lappa, Lin. die kleine, lupen menſſj, xanthium ſtrumarium, Lin.



Strany zdroje: II/17

Leitſtern, m. průwodnj hwězda, 2) nedwědice menſſj, wůz menſſj na nebi.



Strany zdroje: II/36

Mauerpfeffer, m. tučný mužjk neymenſſj, Sedum acre, Lin.



Strany zdroje: II/42

Metze, f. ein öſtreicher Metzen, rakauſká měřice, (menſſj než korec aneb ſtrych) mjrka, metreta; 3) 2) mjrka, čtwrtce.



Strany zdroje: II/44

Minder, adj. menſſj, minor. 2. fig. mladſſj, minderer Bruder, a) mladſſj bratr. b) frantiſſkán. adv. méně, mýň; zum mindeſten, na neymýň.



Strany zdroje: II/45

Mißgeboth, n. malé ſſpatné podánj, mrcha podánj.



Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.



Strany zdroje: I/56

Aſchlauch, Aeſchlauch, m. oſſleych, ( sl. ořechowec, ořeſſec), por čeſnekowý, alium porrum L. 2) oſſleych menſſj, sl. pažitka, ſ. Schnittlauch.



Strany zdroje: II/91

Pfeilkraut, n. ſtřilowka, proſtá, malá, weliká, ſtrakatá, Jagitria Sagittaria Lin.



Strany zdroje: II/134

Rügericht, n. práwo, které menſſj prowiněnj ſaudj.



Strany zdroje: II/152

Scharbock, m. ſſkorbut, kurděge, scorbutus. 2) krtičnjk menſſj, raupowé kořenj, ranunculus ficaria Lin.



Strany zdroje: II/156

Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle po oby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.



Strany zdroje: II/157

Schellkraut, n. großes, kolita, wlaſſťowičnjk wětſſj, nebeſký dar, chelidonium majus; Lin. 2) kleines, krtičnjk menſſj, raupowé kořenj, chelidonium minus, ranunculus ficaria Lin.



Strany zdroje: II/176

Schmergel, m. krtičnjk, menſſj raupowé kokořenj kořenj , Ranunculus ficaria Lin. 2) ſſmerġl.



Strany zdroje: II/178

Schnacke, f. rod malé owce. 2) had, zwláſſtě wodnj. 3) komár, cynips culex Lin. 4) kudrlinky, ſſaſſky, fraſſky.



Strany zdroje: II/182

Schnittlauch, m. oſſleych menſſj, pažitka, Allium Schoenoprasum Lin.



Strany zdroje: II/182

Schnucke, f. rod malé owce.



Strany zdroje: II/187

Schreiten, v. n. irr. ich ſchritt, geſchritten, kročiti, kráčeti, poſtupowati, gjti, ingredi; enge, malé kroky dělati; weit, rozkročowati ſe, incedere; ſtolz daher ſchreiten, hrdě ſobě wykračowati, wyſſlapowati; fig. zum Werke ſchreiten, přikročiti k djlu; zur zweyten Ehe, podruhé do ſtawu manželſkého wſtaupiti, ſe oženiti; über etwas hinweg, na něco nedbati.



Strany zdroje: II/188

Schrotſchwein, n. malé praſe.



Strany zdroje: II/228

Spitzklette, f. žebrácké wſſi, lupen menſſj, Xantium Xanthium Strumarium Lin.



Strany zdroje: II/228

Spitzwegerig, m. celnjk, ſkorocel menſſj; mor. pſý gazeyček, sl. celnjk, Plantago acuta Lin.



Strany zdroje: II/232

Springkraut, n. ſkočec menſſj, Euphorbia Lathyris Lin.



Strany zdroje: II/249

Still, Stille, adj. tichý, quietus, tranquillus; ſtille werden, vtichnauti, ztiſſiti ſe; ſtille halten, ſtanauti, zaſtawiti ſe, ſtille ſchweigen, mlčeti, vmlknauti; ſtille! ti ho! halt ſtill! ſtůg! die ſtille Woche, paſſiowý teyden; im Stillen, w tichoſti, potichu; die ſtille Meſſe, malá mſſe; ſtille Wäſſer ſind tief, tichá woda břehy podemjlá; ſtilles Meer, tiché moře; wieder ſtille werden, opět vtichnauti, vtuchnauti, vmrknauti; der ſtille Freytag, weliký pátek; adv. tiſſe, zticha, mlčecky.



Strany zdroje: II/294

Uibel, n. wada; am Fuße, na noze; das fallende Uibel, padaucý nemoc. 2) zlé; man muß Uibel mit Uibel vertreiben, zlé ſe muſý zlým zahnati; aus zwey Uibeln das kleinſte wählen, z dwogjho (dwého) zlého neymenſſj woliti.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/303

Uiberſehen, v. a. přezřjti, přehljdnauti; den kleinern, menſſjho; eine Gegend, kraginu. b) fig. přehljdnauti; eine Schrift, ſpis; zwey Zeilen, dwě řádky. c) zanedbati; přehljdnauti; Arme und Wittwen, chudé a wdowy. d) prominauti, přehljdnauti, přezřjti; Fehler, chyby.



Strany zdroje: II/347

Vergißmeinnicht, n. krupičky, nezapomeňka ? Myosotis palustris Lin. 2) ožanka menſſj, Veronica chamaedris Lin.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/425, II/426

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe 426 tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.



Strany zdroje: II/429

Werth, m. cena, pretium; vom geringen Werthe, malé ceny, lehkowážný; von großem, weliké ceny; der Werth der Güter, cena ſtatků. 2) wážnoſt, wzácnoſt, mnohowážnoſt, dignitas.



Strany zdroje: II/447

Wunderklein, adj. maličký, ku podiwu malý.



Strany zdroje: II/453

Zäunen, v. a. plotem, hradbau obehnati, ohraditi, oplotiti, otyniti, plot dělati, Zaunglocke f. zvoneček, Anthericum Lin. 2) ſwlačec menſſj, Convolvulus Lin.



Strany zdroje: II/453

Zaunwinde, f. ſwlačec menſſj, Convolvulus sepium Lin. Opletnjk, Presl.



Strany zdroje: I/105

Beſenkraut, n. penjžek menſſj, ſtěničnjk, lepidium ruderale.



Strany zdroje: I/115

Birkhahn, m. die Birkhenne, das Birkhuhn, tetřjwek, tetřew menſſj, tetrix.



Strany zdroje: I/2

Abcknabe, Abcſchüler, Abcſchütz, m. abecedářnjk, abecednjk, malý žáček.



Strany zdroje: I/122

Both, n. pl. Böthe, malá loďka, bárka.



Strany zdroje: I/129

Brunelle, f. černohláwek, ſwalnjk menſſj, prunella vulgaris.



Strany zdroje: I/134

Caravelle, f. malý koráb.



Strany zdroje: I/151

Duſel, f. ſamice menſſjch ptáků.



Strany zdroje: I/166

Einſchränken, v. a. zahraditi, zahágiti, obkljčiti, circumdare. 2) fig. obmezyti, zamezyti, zkrátiti, ſtjſniti. Die Einſchränkung, zahraženj, obmezenj, weymjnka. Eingeſchränkt, ſtjſněný, obmežený, krátký, malý.



Strany zdroje: I/170

Eiſenhütchen, n. Eiſenhütlein, malý kapaljn, hemeljn. 2) woměg, aconitum, ſſalomunek, napellus.



Strany zdroje: I/173

Enke, m. menſſj pacholek, pohůňek.



Strany zdroje: I/23

Ackerklette, f. lupen menſſj, řepjk, lappa minor.



Strany zdroje: I/207, I/208

Fluß, m. plur. die Flüſſe, tok, tečenj, fluxus. 2) řeka, fluuius; dim. das Flüßchen, Flüßlein, malá řeka, (řjčka ? ), potůček. 3) flus , fluxio. 4) tok, der weibliche Fluß, ženſký kwět. S. auch Bauchfluß, Blut 208 fluß, u. ſ. w. 5) rozpuſſtěnj, das Gold iſt im Fluſſe, zlato ſe rozpauſſtj.



Strany zdroje: I/28

Als, conj. 1. když, gakž, vt, cum, vbi; ich freute mich, als ich hörte, zradowal ſem ſe, když aneb gakž ſem ſlyſſel; als der Vater kam, když, gakž otec přiſſel. 2. než, nežli, quam, ich habe es eher gehört, als du, dřjw ſem to ſlyſſel, než ty, aneb nežli ty, den Tag vorher, als ich ihn geſehn habe, den předtjm, než ſem ho viděl. 3. gako, gakoby, tanquam, ac, ac ſi, er redet davon, als von einer eiteln Beſchäftigung, mluwj o tom, gako o něgaké marné prácy; als wenn ich nichts wüßte, gakobych nic newěděl. 4. ſowohl, als auch, gak, tak, cum, tum, et, et, ſowohl die Kleinen, als auch die Groſſen, gak malj, tak y welicý. 5. ſo — als, ačkoli přjliš, ač práwě tuze, ač welmi, ſo geizig als er iſt, ſo gab er doch dieſmal, ačkoli přjliš, ač welmi ſkaupý geſt, předce tenkrát dal. 6. Gakož, gakožto, vt, als da ſind, gakož gſau. 7. Gelikož, geſſto, quippe, vtpote, als der (welcher) wohl wußte, gelikož aneb geſſto dobře wěděl. 8. leč, lečby, niſi, excepto, Niemand weiß es, als du, žádný newj, leč ty, nemo ſcit, excepto te. 9. Mjſto ſo , tedy, tak tedy, ku přjk. Nachdem wir vernommen, als haben wir nicht unterlaſſen, když ſme porozuměli, tedy ſme nepominuli, nezanedbali, aneb: yrozuměwſſe nepominuli ſme. 10. Als ob, als wenn, aneb gleich als ob, gleich als ob, gleich als wenn, gakoby, quaſi, tanquam. 11. Als ſonſt, anťby, ſyceby, ſecus. 12. Sobald als, gak mjle, gak náhle, ſimul ac, cum primum.



Strany zdroje: I/232

Gelinde, adj. měký, hladký; gelinde Haut, hladká kůže; gelindes Bett, měká poſtel; ein gelinder Regen, tichý deſſtjček; gelinde Wärme, mjrné teplo; gelinder Wein, lahodné wjno; gelindes Lüftchen, powlowný wětřjček; gelinde Strafe, malá, mjrná pokuta; Gelindes Wetter, lewné powětřj; gelinde Arzeney, lehké lékařſtwj; ſie ſind zu gelinde gegen ihn, tuze mu howjte, powolugete. adv. hladce, měkce.



Strany zdroje: I/237

Geringe, adj. malý, maličký; der Geringſte, neymenſſj; geringer werden, menſſiti ſe, tratiti ſe, zmenſſeti. 2) lehký; um ein Loth zu geringe, o lot lehčj. 3) ſkrowný; geringes Vermögen, ſkrowné gměnj. 4) chatrný, ſproſtný, ſſpatný; von geringem Herkommen, chatrného rodu; ein geringer Menſch, nepatrný člowěk. 6) 5) im geringſten nicht, nikoliwěk; er bildet ſich nichts geringes ein, nemálo o ſobě myſlj; ohne im Gringſten an ihn zu denken, ani na něho nepomyſljc; nicht das Geringſte, ani chljpě, ani za mák, ani coby do oka padlo; geringe ſchätzen, málo ſobě wážiti.



Strany zdroje: I/237

Geringſchätzig, adj. malowážný, malowážjcý, newſſjmagjcý. 2) malé wážnoſti, malowážený, vilis.



Strany zdroje: I/30

Amarelle, f. amrhéle, hamrale, hamrle, wiſſně, ceraſum armeniacum. 2. ſ. Marille, meruňka, sl. marule, marhule, marhulka, broſkew menſſj.