Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/253

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.

Strany zdroje: I/258

Gürten, v. a. opáſati, opaſowati, cingere; den Degen an die Seite gürten, meč ſobě připáſati; ein Pferd gürten, koně podwázati.

Strany zdroje: I/270

Haudegen, m. ſečný meč, teſák.

Strany zdroje: I/278

Henkerſchwert, n. Richtſchwert, poprawnj meč.

Strany zdroje: I/279

Heraus ziehen, v. a. wytáhnauti; den Faden aus dem Nadelöhr, nit z gehly wywljknauti; das Schwert aus der Scheide, meč z poſſwy dobyti, wytaſyti; ſich heraus ziehen, wypleſti ſe.

Strany zdroje: II/12

Leder, n. wydělaná kůže, ol. vſnj, corium; vom Leder ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti; einem das Leder gärben, někomu kůži práſſiti, weylupek dáti; zu Leder werden, kožnatěti, zkožnatěti; aus fremden (anderer Leute) Leder iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče, prov.

Strany zdroje: II/21

Linie, f. linye, lina, čára, řádka, řádek. 2) rod; in männlicher Linie, po meči; in weiblicher —, po přeslicy.

Strany zdroje: I/48

Anſtecken, v. a. naſtrčiti. 2) připichnauti, připnauti; den Degen, meč připáſati, accingere. 3) rozpáliti, rozſwjtiti, , rozſwjtiti, zapáliti, zažžjti, accendere, incendere. 4) načepowati, načjti. 5) nakazyti, nakwaſyti, naprzniti, poruſſiti, inficere.

Strany zdroje: II/29

Mage, Magen, m. obs. Vater-, meč; Mutter-, přeſlice.

Strany zdroje: II/32

Mannlehen, n. léno po meči.

Strany zdroje: II/46

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden : mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě , mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.

Strany zdroje: II/106

Rachſchwert, n. meč pomſty.

Strany zdroje: II/124

Richt-, poprawnj, ſtinacý; das Richtbeil, poprawnj, ſtinacý ſekera; das Richtſchwert, poprawnj meč.

Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.

Strany zdroje: II/155

Scheide, f. ſum, silurus Lin. 2) Eines Degens, poſſwa, vagina; eines Meſſers, nožnice; den Degen aus der Scheide ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti, wytáhnauti, wytrhnauti.

Strany zdroje: II/199

Schwert, n. meč, gladius, ensis; durchs Schwert fallen, mečem zahynauti; mit Feuer und Schwert verheeren, ſſmahem popleniti; das Schwert zucken, meče dobyti, meč wytaſyti, stringere gladium; dim. Schwertchen, n. mečjk, mečjček, gladiolus.

Strany zdroje: II/199

Schwertlehen, n. léno po meči.

Strany zdroje: II/199

Schwertmage, m. přjbuzný po meči.

Strany zdroje: II/199

Schwertſchlag, m. vdeřenj mečem, paſowánj; fig. eine Stadt ohne Schwertſchlag erobern, měſta bez prolitj krwe dobyti.

Strany zdroje: II/235

Stahl, m. pl. Stähle, ocel; chalybs; ein Wetzſtahl, ocýlka; ein Feuerſtahl, křeſadlo; der Stahl im Biegeleiſen, željzko, kljn; Stahl im hohen Style, meč; zu Stahl werden, zoceleti.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/280

Tödten, v. a. vſmrtiti, zabiti, vmořiti; die Raupen, vſmrtiti hauſenky; ſich durch Hunger, hladem ſe vmořiti; das Schwert wird dich tödten, meč tě zabige; du ſollſt nicht tödten, nezabigeš. 2) fig. Queckſilber, mrtwiti, vmrtwiti rtuť; ſein Fleiſch, ſeine Lüſte, mořiti, mrtwiti ſwé tělo, ſwé žádoſti; die Zeit, mařiti, tráwiti čas.

Strany zdroje: II/299, II/300

Uiberlaufen, v. n. a) přetýkati, přeljwati ſe; das Glas, der Brunnen, ſklenice, ſtudnice. b) kypěti; der Topf, hrnec. c) zdwjhati ſe; die Galle, žluč. d) politi, pocházeti, pogjti; die Augen, ſlzy ho poljwagj, pocházegj. e) přeběhnauti; zum Feinde, einer andern Partey, Religion, . f) nepřjteli, giné ſtraně, náboženſtwj; täglich liefen viele über, denně gich mnoho přebjhalo. 2) a) přeběhnauti, zaběhnauti; ein Kind, djtě. b) přikročiti, přiběhnauti; Jemanden mit dem Degen, na někoho mečem. c) fig. nabjhati; mit Bitten, Fragen, proſſenjm, otázkami. d) přeběhnauti; ein Buch, eine Rech 300 nung, knihu, počet. e) napadati, lauſſtiti, pocházeti; es überläuft mich ein Schauer, Angſt, hrůza, auzkoſt mne napadá, obcházý. f) předběhnauti, přeběhnauti; der Hund den Haſen, pes zagjce. g) ſich müde laufen, vběhati ſe.

Strany zdroje: II/310

Umkommen, v. n. zahynauti, pogjti, zagjti, ſegjti; vor Kälte, vor Hunger, zymau, hladem; in der Schlacht, w bitwě; durchs Schwert, mečem. 2) fig. zhynauti; nichts unkommen laſſen, nic nenechati zhynauti.

Strany zdroje: II/347

Vergiften, v. a. otráwiti, gedu dáti, dodati; einen Menſchen, člowěka. b) gedem napuſtiti, nakazyti, zgizwiti, veneno inficere; die Luft, das Schwert, Getränk, powětřj, meč, nápog. c) fig. zahorčiti; Jemandes Tage, něčj žiwot. Vergiftet, otráwený, gedem napuſſtěný, zgjzwený.

Strany zdroje: I/86

Ausziehen, 1. v. a. wytáhnauti, wytrhnauti; das Schwert, meč dobyti; den Rock ausziehen, ſwlécy kabát, die Schuhe, Stiefeln, ſtřewjce, boty zauti.

Strany zdroje: II/398

Vortragen, v. a. předneſti, přednáſſeti; eine Bitte, prosbu. 2) předložiti, předkládati; Speiſen, gjdla. 3) před někým neſti; ein Schwert, eine Laterne, meč, lucernu.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: II/468

Zucken, v. n. trhnauti, trhati; Zucke nicht! netrhey ſebau! mit dem Fuße, nohau. 2) v. a. das Schwert, meč wytrhnauti, wydobyti, wytaſyti. b) die Achſeln, rameny pokrčiti.

Strany zdroje: I/118

Bloß, adj. nahý, holý, nudus; ein bloßes Schwert, nahý meč, auf der bloßen Erde schlafen, na holé zemi ſpáti, mit bloßen Füßen, boſýma nohama; mit bloßem Geſichte, Kopfe, s odkrytau twářj, hlawau. 2) zbawený, neochráněný; ſich bloß geben, wyzraditi ſe, ſwau neſtatečnoſt wygewiti. 3) pauhý, ſamý; ein bloßer Argwohn, pauhé domněnj; ein bloßes Geſchwätz, marné tlachánj. Bloß, adv. toliko, pauze, genom.

Strany zdroje: I/149

Durchrennen, 1. v. n. běžeti ſkrze —. 2. v. a. prohnati, prorazyti mečem. 2) die Stadt, zběhati měſto.

Strany zdroje: I/160

Einhauen, v. a. ſekati do něčeho, zaſeknauti, wraubiti, wyteſati, wyrýti; die Thüre, dwéře proſekati, wyraubati. Die Reuterey hieb ein, gjzdnj mečem doráželi na nepřjtele.

Strany zdroje: I/188

Erſtechen, v. a. probůſti, probodnauti, zaklati; mit dem Degen, mečem prohnati. Die Erſtechung, probodnutj.

Strany zdroje: I/215, I/216

Fuchteln, v. n. mečem, kordem mahati máchati/máwati , o 216 háněti. 2. v. a. die Fuchtel geben, ploſkau bjti, potreſtati.