Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/198
Fehl, adv. chybně, nedobře, faleſſně; nur vor Zeitwörtern: fehl gehen, ceſty chybiti, zagjti ſy, zablauditi; wir ſind einander fehl gegangen, minuli gſme ſe. Fehl reden, přeřjcy ſe. Fehl reiten, zageti. Fehl ſchlagen, vdeřiti mimo, chybiti. 2) Es iſt ihm fehl geſchlagen, nezdařilo ſe mu, ſklaplo mu; die Hoff ung ſchlug ihnen fehl, naděge gim kleſla. Fehl werfen, hoditi mimo.