Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/284

Hierin, adv. w tom, w té wěcy, zde, na tom mjſtě.

Strany zdroje: I/325

Knall, m. třeſk, třeſkot, bauchnutj, fragor ; des Donners, třeſknutj; des Gewehres, rána, bauchnutj; der Peitſche, práſk, praſkot. Knall und Fall, na mjſtě, hned.

Strany zdroje: I/48

Anſtatt, an Statt, mjſto, na mjſtě, na mjſto, loco, pro; anſtatt des Vaters, mjſto Otce, loco patris.

Strany zdroje: II/97

Platz, m. pleſk: platz! da lag er, tu pleſk ſebau, meykl; gab einen Platz, to pleſklo; 2) pl. Plätz, liz, liha, S. Schalm. 3) placek, placka, hnětinka, gehněda S. Kuchen. 4) mjſto, plac, locus; auf dem Platze bleiben, na mjſtě zůſtati; an eines Platz kommen, na něčj mjſto přigjti; Platz gemacht! na ſtranu! ſtranau! komm auf den Platz poď na plac, na plano! fig. Eins Bitte Platz geben, nečj prosbě mjſto dáti.

Strany zdroje: II/151

Scham, f. ſtud, pudor; die Scham fahren laſſen, ſtudu ſe odřjcy, odwrcy, oprnauti. 2) hanba; mit Scham unten an ſitzen, s hanbau na poſlednjm mjſtě ſeděti. 3) přirozenj, partes genitales; třjſlo, lůno, pubes.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/245

Stelle, f. mjſto, locus; dim. das Stellchen, mjſtečko; auf der Stelle, na mjſtě; wenn ich auf deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau; wäre ich an ihrer Stelle, kdybych byl gimi. 2) auřad, ſlužba, mjſto, munus, officium; eine Stelle bekleiden, w powinnoſti, w ſlužbě býti.

Strany zdroje: II/264

Stutz, m. ſſtuc, tažnice. 2) auf den Stutz, na mjſtě, hned, co zpatra. 3) wzdory; er thut es aus Stutz, dělá to na wzdory, naſchwál.

Strany zdroje: II/336

Urplötzlich, adj. náhlý; adv. náhle, na mjſtě.

Strany zdroje: II/397

Vorſitzen, v. n. ſeděti před někým. 2) na přednjm mjſtě ſeděti, předſedati.

Strany zdroje: I/139

Daſelbſt, adv. tu, tam, tamto, na tom mjſtě.

Strany zdroje: I/144

Dort, adv. tam, tamto, na onom mjſtě, ibi, illic.

Strany zdroje: I/219

Fuß, m. pl. Füße, noha, das ganze Bein, hnát, pes; dim. das Füßchen, Füßlein, nožička, nožka. Fuß für Fuß, co noha nohu mine, noha za nohau, polehaučku. Zu Fuße gehen, pěſſky gjti. Ein Soldat zu Fuße, pěſſj wogák. 2) der unterſte Theil, ſpodek, pata. Vom Kopfe bis zum Fuße, od hlawy až do paty. Auf dem Fuße nachfolgen, w patách, w zápětj za někým gjti. Der Fuß eines Berges, ſpodek, pata hory. 3) an einem Strumpfe, chodidlo, ſſlapadlo, přjkopytj; an einer Säule, pata, podſtawek, baſis; an einem Tiſche, ſlaupek, noha. 4) fig. ein Maß, ſtřewjc; zwey Fuß hoch, dwa ſtřewjce zweyſſj. 5) Die Art, der Zuſtand, způſob, modus; ſtaw, conditio. Auf freyen Fuß ſetzen, propuſtiti, ſwobodu dáti; ſtehenden Fußes, ſtoge; hned na mjſtě; feſten Fuß faſſen, poſtawiti ſe, vſaditi ſe; feſten Fußes, pewně ſtogjc; ſie leben auf einem ſehr guten Fuße mit einander, welmi dobře ſe ſrownáwagj, ſpolu žiwi gſau.