Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/19

Lidlohn, m. mzda, S. Liedlohn.

Strany zdroje: II/20

Liedlohn, m. mzda, plat za prácy.

Strany zdroje: II/23

Lohn, m. mzda, plat.

Strany zdroje: II/23

Lohn-, ze mzdy, z platu, placenj; der Lohntag, Löhnungstag, den placenj; der Lohnſchnitter, žnec ze mzdy.

Strany zdroje: II/23

Lohnarbeiter, m. který pracuge ze mzdy; mezdnjk ? mzdnjk ? mzdář ?

Strany zdroje: II/28

Macherlohn, m. mzda za djlo, plat za prácy.

Strany zdroje: II/29

Magd-, děweččj, děwčj; der Mägdelohn, děweččj, děwčj mzda.

Strany zdroje: II/43

Miethlohn, m. mzda.

Strany zdroje: I/53

Arbeits-, dělný, dělacý, pracný; Arbeitsbiene, dělná wčela; Arbeitshaus, dělný, pracný dům; Arbeitslohn, mzda za prácy; Arbeitstiſch, dělný ſtůl.

Strany zdroje: II/217

Sold, m. žold, plat, mzda, stipendium; Truppen in Sold nehmen, nagmauti wogſko.

Strany zdroje: II/268

Tagelohn, m. dennj mzda; um Tagelohn arbeiten, z dennj mzdy, z dennjho platu pracowati.

Strany zdroje: I/76

Auslohnen, v. a. dělnjkům mzdu platiti.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/342

Verdienen, v. a. odſlaužiti. 2) wydělati; viel Geld an etwas, mnoho peněz na něčem, wyſlaužiti; zehn Gulden des Jahrs, deſet zlatých za rok. 4) zaſlaužiti, promereri; Ehre, Dank, Strafe, čeſt, djky, treſt; um mich, na mně. Verdient, zaſlaužený; —ter Lohn, zaſlaužená mzda. b) zaſlaužilý; —ter Mann, muž; ſich um den Staat verdient machen, o zem mnoho záſluh zýſkati, dobyti.

Strany zdroje: II/352

Verkürzen, v. a. krátiti, vkrátiti; ſein Leben, žiwot ſwůg; ſich die Zeit, vkrátiti, vkracowati ſobě čaſu; den Lohn, na mzdě vtrhnauti.

Strany zdroje: II/388

Vorbehalten, v. a. zanechati, zachowati ſobě; etwas auf Morgen, něco na zegtřek, na ráno. 2) wyhraditi ſobě; das behält ſich der König vor, to ſobě wyhrazuge král. 3) wymjniti; ſich ein Stück Wieſe, ſobě kus lauky. 4) zadržeti; den Lohn den Dürftigen, mzdu nuzným.

Strany zdroje: II/391

Vorhalten, v. a. zadržowati; der Lohn, mzdu. b) před něčjm držeti. c) naſtawiti; einen Spiegel, zrcadlo; die Hand, ruku. d) držeti, zadržeti; einem ein Licht, ein Buch, někomu ſwjcy, knjhu. e) před oči ſtawěti, předkládati, předſtawiti, předložiti; einem die Wahrheit, někomu prawdu. f) předſtjrati, wyteykati, předhazowati, předhoditi; ſeine Fehler, geho chyby.

Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Strany zdroje: II/441

Wochenlohn, m. mzda na teyden, týhodné.

Strany zdroje: I/2

Abbrechen, v. a. odlomiti, vlomiti, zlámati, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti; einen Zweig, ratoleſt vlomiti, eine Blume, einen Faden, kwjtek, nitku vtrhnauti; a) das Bier, chladiti, ochlazowati; b) die Glieder bey den Soldaten, dlauhé řady aneb ſſiky wojáků w kratſſj odděliti; c) an dem Lohne, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti na mzdě, ze mzdy; d) eine Rede abbrechen, řeč přetrhnauti; e) ein Gebäude, ſtawenj pobaurati, rozbaurati, zbořiti, diruere; ein Dach, die Zelte, ſ třechu, ſtany ſtrhnauti. 2) v. n. a) mit einem abbrechen, někoho ſe ſtrhnauti; b) das Meſſer iſt abgebrochen, nůž ſe zlámal, zlomil; c) brich davon ab, přestaň o tom.

Strany zdroje: I/105

Beſoldung, f. žold, plat za ſlužbu, mzda.

Strany zdroje: I/143

Bienſtlohn Dienſtlohn , m. ſlužba, plat, mzda za ſlužbu.

Strany zdroje: I/154

Ehrenlohn, m. ſlawná odplata, mzda.

Strany zdroje: I/174

Entgeld, n. Ohne Entgeld, bez platu, beze mzdy, darmo, zdarma.

Strany zdroje: I/23

Ackergeld, n. Ackerzins, m. činže, plat od rolj, agraticum. 2. Ackerlohn, mzda za oránj, worné.