Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/48
Anſtändig, adj. způſobný, (ſſikowný), aptus. 2) náležitý, přjſluſſný, conueniens, decorus. 3) přjhodný, wděčný, whodný, acceptus, gratus. adv. způſobně, (ſſikowně), náležitě, přjſluſſně, přjhodně, wděčně, wděk, whod; das iſt mir nicht anſtändig, to mi nenj whod.
Strany zdroje: II/82
Ordentlich, adj. řádný, pořádný, zpráwný; etwas ordentlich erzählen, něco pořádně powjdati, ein ordentlicher Mann, řádný, pořádný, zpráwný člowěk; der nichts von der Stelle läßt, vklidný. 2) náležitý, přjležitý, přjſluſſný, řádný; ordentliche Obrigkeit, přjležitá, řádná wrchnoſt. 3) oprawdowý, ſkutečný; ordentlicher Aufruhr, prawé, ſkutečné takměř zbauřenj; er hat uns ordentliche Grobheiten geſagt, on nám takměř ſkutečné nezdwořiloſti prawil. 4) obyčegný; in ordentlichen Fällen, w obyčegných přjpadnoſtech. adv. řádně, pořádně; ordentlich den dritten Tag, pokaždé třetj den, er wird ordentlich jung, takměř mládne.
Strany zdroje: II/124
Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.
Strany zdroje: II/160
Schicklich, adj. náležitý, ſluſſný, přjhodný, způſobný, whodný, conveniens, decorus; adv. —ě.
Strany zdroje: II/315
Unbefugt, adj. bezpráwný, práwa nemagicý, nenáležitý; adv. —ně, tě; die —heit, noſt, toſt.
Strany zdroje: II/318
Unfüglich, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný; das iſt unfüglich, to nenj přjhodné, nenj whod.
Strany zdroje: II/319
Ungebührend, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný.
Strany zdroje: II/319
Ungebührlich, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný, adv. —tě ně; die —keit, toſt, noſt.
Strany zdroje: II/319
Ungehörig, adj. nenáležitý, nepatřjcý; das iſt dazu ungehörig, to nepatřj k tomu.
Strany zdroje: II/335
Unziemlich, adj. neſluſſný, nenáležitý.
Strany zdroje: I/94
Befugen, v. a. moc, práwo dáti; befugt ſeyn, moc, práwo mjti; befugter, unbefugter Richter, náležitý, nenáležitý saudce.
Strany zdroje: I/209
Förmlich, adj. způſobný, foremný; adv. —ně. 2) náležitý, ſluſſný. adv. —tě, —ně.
Strany zdroje: I/216
Füglich, adj. přjhodný, pohodlný, ſluſſný, přjpadný, přjſluſſný, ſpůſobilý, přjležitý, náležitý, treffný, commodus, aptus, conueniens. adv. —ně, —tě; práwě, s práwem, jure.
Strany zdroje: I/226
Gebührlich, adj. ſluſſný, náležitý, powinný. adv. —ně, —tě.