Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/290, I/291

Höhle, f. dutoſt, cavitas. 2) ſkreyš, geſky 291 ně, ſpelunca; dim. das Höhlchen, geſkyňka; der wilden Thiere, daupě, peleš, brloh, luſtrum. 3) im Bergbaue, ein Trog von 12 Centnern, hyle.

Strany zdroje: I/298

Ihrethalben, ihretwegen, ihretwillen, pro ni, gj k wůli (ſing. fœm.) 2) pro ně (plur.) gim k wůli.

Strany zdroje: II/8

Laſterhaft, adj. neprawý, nectnoſtný, neſſlechetný, zloſynný, zlotřilý, sceleratus; adv. —wě —, ně —, le —wě, —ně, —le.

Strany zdroje: II/35

Mäßig, adj. ein mäßiger Krug, máſowý, pinetnj dčbán. 2) ſtřjdmý, mjrný, temperans. 3) fig. proſtřednj, mjrný. adv. —mě; ně.

Strany zdroje: II/53

Munter, adj. kdo neſpj, bdjcý, bdělý; munter ſeyn, bdjti; — werden, probuditi ſe, procýtnauti, expergiscere. 2) čjlý, weſelý, ochotný, ol. bodrý. adv. —le; ně —ně.

Strany zdroje: II/91

Pfeife, f. in der Wachsſcheiben, buňka. 2) In den Weberſchützen, cýwka. 5) zum Rauchen, fayfka, cucka. 4) in der Muſik, pjſſťala, fistula. dim. daſ Pfeifchen, fagftička, sl. ſſťulka; nach jemandes Pfeife tanzen, gak pjſká, tak ſkákati; Pfeifen ſchneiden, wenn man im Rohre ſitzt, dokud ſe lyka drau, dobře na ně s dětmi gjti.

Strany zdroje: II/177

Schmieden, v. a. kowati, kauti, cudere; man muß das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, dokud železo horké, kug; dokud ſe lyka drau, choď na ně; za zubů ſe chleba nageſti. 2) fig. vkowati, do želez dáti; Ränke, ſnowati, kauti, ſtrogiti, auklady.

Strany zdroje: II/220

Sonſt, adv. mimo to; haben ſonſt noch etwas, poraučegjli mimo to geſſtě něco? wer weiß, was ſie ſonſt noch für einen Feind haben, kdož wj, kdo mimo to na ně newražj. 2) kromě, praeter; es weiß es ſonſt Niemand, als ihre Schweſter, newj toho žádný kromě waſſe ſeſtra. 3) ginak; Daniel ſonſt Belſazer, Daniel ginak Baltazar; Im Grabe iſt Troſt für mich, ſonſt nirgends, w hrobě pro mne potěſſenj, ginak nikdež. 4) gindy; ſonſt bin ich gern bey ihm, gindy ſem rád v něho; ſonſt war er nicht ſo, gindy tak nebyl, nebýwal. 5) ſyc, ſyce, alias; bezahle mich, ſonſt verklage ich dich, zaplať mně, ſyce tě vdám, prožalugi; machen ſie, ſonſt gehe ich, dělagj, ſyce půgdu; 6) Ihr Bruder oder ſonſt Jemand, wáš bratr, nebo kdokoli giný. 7) Sonſt iſt er brav, oſtatně, ginak geſt hodný.

Strany zdroje: II/293

Tyranniſch, adj. tyranſký, vkrutný, krutý; adv. —ſky, ně, tě.

Strany zdroje: II/308

Umgänglich, adj. towaryšſký, wljdný; adv. ſky, ně.

Strany zdroje: II/314

Unabläſſig, adj. nevſtálý, nevſtawný, vſtawičný, adv. —le, ně, bez vſtánj.

Strany zdroje: II/315

Unbequem, adj. nepřjležitý, nepřjhodný, nepohodlný, adv. —tě, ně; kommen, přigjti newhod; die —keit, toſt, noſt.

Strany zdroje: II/316

Unbeſcholten, adj. zachowalý, dobropowěſtný; adv. le, ně.

Strany zdroje: II/316

Unbeſchreiblich, adj. newyprawitedlný, newyſlowitedlný; adv. ně; die —keit, noſt.

Strany zdroje: II/316

Unbeſtändig, adj. neſtálý. 2) nevſtawičný, adv. —le, ně; die —keit, loſt, noſt.

Strany zdroje: II/317

Unerbittlich, adj. nevproſytedlný, adv. ně; die —keit, noſt.

Strany zdroje: II/318

Unfehlbar, adj. neomylný, infallibilis. 2) nepochybný, ně, bez pochyby, die —keit, noſt.

Strany zdroje: II/319

Ungebührlich, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný, adv. —tě ně; die —keit, toſt, noſt.

Strany zdroje: II/320

Ungeſcheut, adj. neoſteychawý. 2) neſtaudný, necudný, adv. —wě; ně.

Strany zdroje: II/320

Ungewiß, adj. negiſtý, negiſtotný, incertus; adv. —ſtě, ně; das ungewiſſe Geſchlecht, ſtřednj (ničj ? ) pohlawj.

Strany zdroje: II/321

Unhold, adj. nelaſkawý, nepřjzniwý, nenakloněný, adv. —wě, ně.

Strany zdroje: II/322

Unkeuſch, adj. nečiſtný, oplzlý, mrzký, ſmilný; adv. —tě, le, ce, ně.

Strany zdroje: II/322

Unlieblich, adj. nelibý, nelahodný, adv. —bě, ně; —keit, noſt.

Strany zdroje: II/323

Unnöthig, adj. nepotřebný, bezpotřebný, adv. bezpotřebj, ně.

Strany zdroje: II/324

Unſauber, adj. nečiſtý, neſſwárný, adv. —tě, ně; die —keit, neſſwara, neſſwárnoſt.

Strany zdroje: II/333

nverſchämt, adj. neſtydatý, neſtaudný; ein unverſchämter Menſch, neſtyda; adv. tě, ně.

Strany zdroje: II/335

Uippig, adj. bugný, bůgný, luxuriosus; ſeyn, bugněti, adv. ně; die —keit, bugnoſt, luxuries.

Strany zdroje: II/347

Vergeßlich, adj. pass. zapomenutedlný. 2) act. zapominatedlný, zapomětliwý, nepamětliwý, obliviosus; adv. tě, ně, wě.

Strany zdroje: II/353

Verläſſig, verläßlich, adj. giſtotný. adv. ně.

Strany zdroje: II/400

Wachſam, adj. bedliwý, ſtrážliwý, hljdný; adv. —wě, ně; die —keit, bedliwoſt, ſtrážliwoſt.

Strany zdroje: II/401

Wacker, adj. byſtrý, dryčný, řjzký; ein wackeres Pferd, byſtrý kůň. 2) hodný, ſtatný, ſtatečný, notný; ein wackerer Mann, hodný, ſtatný, ſtatečný muž; adv. —ře, ně, ce; wacker fluchen, ſpielen, zechen, tanzen, notně kljti, hráti, řadowati, křepčiti.

Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Strany zdroje: II/430

Wichtig, adj. wážný, gravis , ponderosus. 2) wážný, gravis; ein wichtiger Dukaten, wážný dukát. 3) fig. wážný; ein wichtiger Mann, wážný muž. b) důležitý, wážný; eine wichtige Urſache, přjčina, wěc důležitá; adv. ně, tě.

Strany zdroje: II/436

Willig, adj. wolný; adv. ně.

Strany zdroje: II/440

Wiſſentlich, adj. wědomý; adv. ně.

Strany zdroje: II/441

Witzig, adj. wtipný, důwtipný; ein witziger Kopf, wtipná hlawa, wtipák, adv. ně.

Strany zdroje: II/447

Wunderbar, adj. diwný, podiwný; ſehr w., přepodiwný, adv. ně, ku podiwu.

Strany zdroje: II/447

Wunderlich, adj. diwný, podiwný, adv. ně, ku podiwu.

Strany zdroje: II/452

Zärtlich, adj. rozmazaný, hedbawný; ein Kind zärtlich halten, djtě rozmazaně chowati. 2) miloſtný, laſkawý, ſrdečný; eine zärtliche Liebe, ſrdečná láſka; Umarmung, ſrdečné obgetj. 3) adv. ně.

Strany zdroje: I/138

Darnach, adv. po tom, po té, po něm, po nj. 2) podlé toho, podlé nj. 3) o to, o ně.

Strany zdroje: I/138

Darüber, adv. über dieſes, über dieſem, ſupra, na to, na ně, nad tjm, nad njm: 2) per, trans, přes to, přes ně, wjce; darüber ſeyn, zbýwati, wybýwati; ſich darüber machen, dáti ſe do toho.

Strany zdroje: I/138

Darum, adv. um dieſes, okolo toho, okolo něho. 2) proto, za to, o to; darum bringen, o to (o ně) připrawiti.

Strany zdroje: I/138, I/139

Darunter, adv. unter dieſes, pod to, pod ně; unter dieſem, pod tjm, pod njm. 2) fig. při tom, w tom, ſkrze to. 3) minus, méň; darüber oder darunter, wjce 139 neb méň. 4) dazwiſchen, mezy tjm; Es iſt ein großer Unterſchied darunter, geſt weliký rozdjl mezy tjm.

Strany zdroje: I/139

Davor, adv. vor dieſen, vor dieſe, vor dieſes, před toho, před něho, před tu, před ni, před to, před ně. Vor dieſem, vor dieſer, před tjm, před njm, před tau, před nj. 2) pro, ſ. Vor. 3) za to, ich kann nicht davor, nemohu za to. 4) im Böhmiſchen ohne Präpoſition: davor hüte dich, toho ſe chraň; davor behüte uns Gott, toho zachraň, vchowey nás Bůh; ſich davor fürchten, toho ſe báti; davor erſchrecken, toho ſe leknauti; da ſey Gott vor, zachoweyž Bůh, chraň Pánbůh.

Strany zdroje: I/140

Dazwiſchen, adv. mezy tjm, mezy to, mezy ně. Es kam meinem Bruder etwas dazwiſchen, něco zaſſlo mého bratra; ſich dazwiſchen ſchlagen, mezy to ſe wložiti.

Strany zdroje: I/154

Ehrerbietig, adj. vctiwý, počeſtný; adv. —wě, ně.

Strany zdroje: I/197

Faul, adj. shnilý, putridus, faules Holz, shnilé, zprachniwělé dřewo, mor. práchno; faul werden, shnjti; das Waſſer ſchmeckt faul, woda ſmrdj shnilinau. Das ſind faule Fiſche, to geſt daremná, galowá weymluwa. 2) fig. leniwý, ljný, negapný, piger, adv. —wě, ně. Ein fauler Menſch, lenoch; faul werden, leniwěti, zleněti.