Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/296, II/297

Uibereilen, v. a. předſtihnauti, přeſtihna 297 ti přeſtihnauti ; Eile, daß er dich nicht übereile, poſpěš, aby tě nepřeſtihl. 2) zachwatiti, překwačiti, překwapiti; der Tod hat ihn übereilt, ſmrt ho zachwatila; von einem Fehl übereilt werden, w něgaké pokljſce zachwacen býti; vom Zorne übereilt werden, vnáhliti ſe. 3) překwapiti, machen daß ſich übereilt, na někoho vkwapiti; ſich, ſe; übereilt, překwapenj překwapený .

Strany zdroje: II/357

Vernarren, v. a. problázniti; ſein Geld, ſwé penjze. 2) v. rec. ſich, zblázniti ſe, bauchnauti ſe; in etwas, in eine Perſon, do něčeho, do něgaké oſoby. 3) v. n. zblázniti ſe, wygewiti ſe; vernarrt da ſtehen, ſtáti tu wſſecek zblázněný, wygewený.

Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.

Strany zdroje: I/92

Bedienen, v. a. ſlaužiti, poſluhowati někomu. 2) Ein Amt, zaſtáwati auřad; was bedienen ſie? w gaké gſau powinoſti? bedienen im Kartenſpiele, přidati, přiznati barwu. 3) ſich einer Sache bedienen, něgaké wěcy vžjwati, požjwati; ſich einer Gelegenheit bedienen, přjležitoſti hleděti.

Strany zdroje: I/28

Als, conj. 1. když, gakž, vt, cum, vbi; ich freute mich, als ich hörte, zradowal ſem ſe, když aneb gakž ſem ſlyſſel; als der Vater kam, když, gakž otec přiſſel. 2. než, nežli, quam, ich habe es eher gehört, als du, dřjw ſem to ſlyſſel, než ty, aneb nežli ty, den Tag vorher, als ich ihn geſehn habe, den předtjm, než ſem ho viděl. 3. gako, gakoby, tanquam, ac, ac ſi, er redet davon, als von einer eiteln Beſchäftigung, mluwj o tom, gako o něgaké marné prácy; als wenn ich nichts wüßte, gakobych nic newěděl. 4. ſowohl, als auch, gak, tak, cum, tum, et, et, ſowohl die Kleinen, als auch die Groſſen, gak malj, tak y welicý. 5. ſo — als, ačkoli přjliš, ač práwě tuze, ač welmi, ſo geizig als er iſt, ſo gab er doch dieſmal, ačkoli přjliš, ač welmi ſkaupý geſt, předce tenkrát dal. 6. Gakož, gakožto, vt, als da ſind, gakož gſau. 7. Gelikož, geſſto, quippe, vtpote, als der (welcher) wohl wußte, gelikož aneb geſſto dobře wěděl. 8. leč, lečby, niſi, excepto, Niemand weiß es, als du, žádný newj, leč ty, nemo ſcit, excepto te. 9. Mjſto ſo , tedy, tak tedy, ku přjk. Nachdem wir vernommen, als haben wir nicht unterlaſſen, když ſme porozuměli, tedy ſme nepominuli, nezanedbali, aneb: yrozuměwſſe nepominuli ſme. 10. Als ob, als wenn, aneb gleich als ob, gleich als ob, gleich als wenn, gakoby, quaſi, tanquam. 11. Als ſonſt, anťby, ſyceby, ſecus. 12. Sobald als, gak mjle, gak náhle, ſimul ac, cum primum.