Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/32

Anbinden, v. a. přiwázati, vwázati. 2. někoho na ſwátek wázati, obdarowati, někomu dar zawázati, nawázati. 3. Kurz angebunden ſeyn, hněwiwým, prchliwým býti. Mit einem anbinden, s někým ſe hádati, potýkati, přjti.

Strany zdroje: I/266

Handeln, v. n. kupčiti, handlowati, mercari; mit Holz, prodáwati dřjwj, handlowati w dřjwj. 2) um etwas, gednati o cenu. 3) von etwas, gednati o něčem, tractare. 4) mit Jemanden, nakládati s někým, mor. naráběti s někým. 5) gednati, činiti, agere.

Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.

Strany zdroje: I/270

Haſſen, v. a. nenáwiděti, w nenáwiſti mjti; newražiti, newřjti na někoho, w záſſtj s někým býti, odiſſe.

Strany zdroje: I/281

Herum beißen, ſich mit Jemanden, v. rec. hrýzti ſe, waditi ſe, haſſteřiti ſe s někým.

Strany zdroje: I/4

Abfinden, ſpokogiti někoho; ſich mit jemanden, s někým ſe porownati, shodnauti.

Strany zdroje: I/304

Jammern, v. n. nařjkati, bědowati, hořekowati, kwjliti, lamentari. 2) imp. ljtoſt mjti nad někým; ſein Unglück jammert mich, neſſtěſtj geho mne kormautj, mne bolj; du jammerſt mich, ljto mi tebe.

Strany zdroje: I/5

Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt ei en Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.

Strany zdroje: I/337, I/338

Kriechen, v. n. irr. ich kroch, bin gekrochen, lézti, sl. lazyti, plazyti ſe, repere; auf allen vieren, čtwermo lézti; gekrochen kommen, přilezti; ein kriechendes Thier, zeměplaz, reptile. 2) von Schnecken, plj 338 žiti ſe. 3) Aus dem Eye, ljhnauti ſe. 4) fig. das Tuch kriecht ein, ſukno ſe ſrážj. 5) vor einem kriechen, kořiti ſe před někým; eine kriechende Seele, ein Kriecher, podlezáček.

Strany zdroje: I/47

Anſprechen, v. a. k někomu promluwiti. 2) einen um etwas anſprechen, s někým o něco mluwiti, někoho za něco proſyti, žádati. 3) einen anſprechen, někoho pozdrawiti, přiwjtati; ku práwu pohnati, v práwa obžalowati. 4) bey jemanden anſprechen, v někoho ſe zaſtawiti.

Strany zdroje: II/26

Lumpen, v. a. s někým hanebně nakládati, za darebu mjti.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/45

Mißhandeln, v. n. nepráwě, neſſlechetně činiti, páchati. 2) v. a. s někým nakládati, někoho vrazyti.

Strany zdroje: II/45

Mißhandlung, páchánj. 2) vraženj, zlé s někým nakládánj.

Strany zdroje: II/46

Mitfahren, v. n. ſpolu geti. 2) fig. s někým zle nakládati.

Strany zdroje: II/47

Mitgehen, v. n. s někým gjti; wollen ſie mitgehen? chceteli ſe mnau (s námi) gjti? 2) progjti; es gehet noch mit, geſſtě progde.

Strany zdroje: II/47

Mitlaſſen, v. a. někoho s někým puſtiti; man wollte uns nicht laſſen mitlaſſen , nechtěli nás s ſebau puſtiti, nám dáti s ſebau gjti.

Strany zdroje: II/47

Mitlaufen, v. n. s někým běžeti.

Strany zdroje: II/47

Mitleiden, v. n. s někým trpěti, ſpolu trpěti.

Strany zdroje: II/47

Mitrechnen, v. a. připočjſti. 2) s někým počjtati.

Strany zdroje: II/48

Mittheilen, v. a. vděliti, zdjleti ſe, zdjleti ſe s někým, communicare; ſeine Gedanken —, myſſlenj ſwá oznámiti; eine Nachricht —, zpráwu dáti; ſich einem —, propůgčiti ſe někomu.

Strany zdroje: II/48

Mitweinen, v. n. s někým plakati.

Strany zdroje: II/48

Mitziehen, v. n. s někým táhnauti.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/57

Nach-, pozdněgſſj; die Nacharbeit, pozdněgſſj práce. 2) In Zeitw., a) po někom; nachähren, po někom klaſy zbjrati; nacharbeiten, po někom pracowati. b) za někým, nachbringen, za někým přineſti; nacheilen, za někým poſpjcháti poſpjchati , nachführen, za někým wezti.

Strany zdroje: II/58

Nachdringen, v. irr. za někým ſe hnáti.

Strany zdroje: II/58

Nachfahren, v. irr. n. gjti, geti za někým. 2) fig. naſtaupiti na něčj mjſto, auřad. 3) mit der Hand, chňapnauti něco.

Strany zdroje: II/58

Nachfolgen, v. n. za někým gjti, náſledowati, sequi; auf dem Fuße, w patách, w zápětj za někým gjti; im Amte, naſtaupiti, naſtupowati na něčj mjſto, auřad, succedere. 2) fig. náſledowati, pokračowati podlé někoho, imitari, sequi.

Strany zdroje: II/59

Nachgehen, v. irr. n. a) za někým gjti. 2) náſledowati; der Spur nachgehen, po ſtopě gjti; Jemanden auf allen Schritten und Tritten nachgehen, někoho pilně ſſetřiti. 3) fig. a) Einer Perſon, za ženſkau choditi. b) Seinen Geſchäften, powinnoſti ſwé, pracý ſwých pilen býti, po ſwé prácy gjti. c) Dem Müßiggange, dem Trunke, zahálky, pitj (chlaſtu) hleděti. d) Einem Befehle, přikázanj zachowati.

Strany zdroje: II/59

Nachhinken, v. n. za někým; po někom kulhati.

Strany zdroje: II/59

Nachzeigen, v. n. za někým, něčjm ſe hnáti, honiti, ſtihati. fig. den Wollüſten, rozkoſſem howěti.

Strany zdroje: II/59

Nachkommen, v. irr. n. za někým, po někom gjti, přigjti 2) fig. Befehle, rozkazu vpoſlechnauti, ſſetřiti; ſeinen Pflichten, powinnoſti ſwé wykonáwati; f. Verſprechen, ſlib ſwůg ſplniti, přjpowěd ſwau, wywaditi.

Strany zdroje: II/60

Nachlaufen, v. irr. n. za někým běhati.

Strany zdroje: II/60

Nachruf, m. wolánj za někým, zawolánj.

Strany zdroje: II/60

Nachſchicken, v. a. za někým poſlati.

Strany zdroje: II/60

Nachſchleichen, v. irr. n. za někým kradmo lezti, lauditi ſe, ſſlakowati.

Strany zdroje: II/61

Nachſchreiben, v. irr. a. als eine fremde Schrift, něčj pjſmo, ruku wytwořiti, trefiti. Jemandes Worte, po někom pſáti. 3) Was verſäumet worden, připſati. 4) hinterher, za někým pſáti, dopiſowati.

Strany zdroje: II/61

Nachſchreyen, v. irr. n. za někým křičeti.

Strany zdroje: II/61

Nachſehen, v. irr. n. za někým hleděti. 2) v. a. Fehler, prominauti, promjgeti, prohljdnauti, prohljzeti, přehljdnauti; der Gläubiger dem Schuldner, showjwati. 3) podjwati ſe, dohljdnauti, dohljzeti, inspicere.

Strany zdroje: II/61

Nachſetzen, v. a. zaſaditi; nachgeſetze Worte, njže poſazená ſlowa. 2) podſaditi, podwrhnati, podložiti. Ein nachgeſetzter Erbe, podložený dědic; alles andere Gott nachſetzen, wſſe giné Bohu zaſaditi. 2) v. n. za někým ſe hnáti, puſtiti, geg ſtihati; fig. ſeinen Begierden, žádoſtem howěti, vzdu pauſſtěti.

Strany zdroje: II/61

Nachſteigen, v. irr. n. za někým lezti.

Strany zdroje: II/62

Nachtraben, v. n. drndati, cárati, plahočiti ſe za někým.

Strany zdroje: II/62

Nachtragen, v. a. za někým néſti. 2) doneſti, donáſſeti.

Strany zdroje: II/62

Nachtreten, v. n. naſtaupiti, naſtupowati, naſtaupati, za někým ſtaupati.

Strany zdroje: II/62

Nachwandeln, v. n. po někom, za někým pokračowati

Strany zdroje: II/70

Niederfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; vor Jemanden auf das Antlitz niederfallen, před někým nicý padnauti; wie eine Falle, klapnauti, ſklapnauti.

Strany zdroje: II/71

Niederwerfen, v. a. někoho porazyti , někým o zem dáti, meyknauti někým.

Strany zdroje: II/93, II/94

Pflegen, 1. v. a. rec. opatrowati, hljdati, ſſetřiti, curare, ſeiner Geſundheit, ſwého zdrawj ſſetřiti; eines Kranken, nemocného opatrowati. 2) hleděti, howěti; ſeiner, ſobě howěti; der Wolluſt, rozkoſſe hleděti. 3) v. a. irr. ich pflog, gepflogen; Rathes mit Jemanden pflegen, radu s někým bráti; Unterhaltung pflegen, o něco rokowati; Freundſchaft mit jemanden, w přátelſtwj s někým býti; Umgang mit Jemanden, obcowati, zacházeti, obecenſtwj mjti, s někým; der Güte, dobroty vžjwati. 2 v. n. reg. mangelt im Böhm., und wird durch die frequent. Form ausgedruckt, ich pflege zu ſchlafen, zu ſagen, zu ſpielen, zu nehmen, zu ſpeiſen, zu fahren @ ſpáwám, řjkáwám, hráwám, bráwám, (gjdám), gjdáwám, gezdjwám @ Thue wie du pflegſt, čiň, gak činjwáš; wie es zu geſchehen pflegt, gákž gakž ſe ſtáwá, djwá, 94 přiházýwá; es pflegt dann zu regnen, pak prſſjwá.

Strany zdroje: II/114, II/115

Recht, n. dobře; ſie haben Recht, dobře 115 máte; einem Recht geben, ſwědčiti, poſwědčiti, za prawdu, za prawé dáti. 2) práwo; jus; ſein recht vergeben, práwo zadati; von Rechts wegen, podlé práwa; mit allem Rechte, wſſjm práwem; den Weg Rechtens ergreifen, na práwnj ceſtu ſe dáti, gjti; Jemanden ſein Recht wiederfahren laſſen, s někým dlé práwa nakládati; Recht verſchaffen, k práwu dopomocy; Recht behalten, podržeti práwo; Inhalt Rechtens, pořádkem práwa; das Einſtandrecht, práwo w trhy wkročowánj, jus praelationis.

Strany zdroje: II/126, II/127

Ringen, v. irr. du ringeſt, ich rang, gerungen, du ringe. I. v. n. Mit jemanden ringen, někoho wzýti do křjžku, weypolky, zápaſyti s někým; beym Halſe erwiſchen, halten, hrdlowati ſe; zapáſyti, luctari; mit dem Tode ringen, s ſmrtj zapáſyti. 2) porážeti ſe, zápoliti, taužiti; nach Ehre ringen, taužiti, dychtiti, vſylowati po cti. II. v. a. ždjmati; die Wäſche, prádlo. 2) krautiti; ſich wie der Wurm, krautiti ſe gako čerw. 3) die Hände, rukama lomiti. 4) Seine Hände losrin 127 gen, wymnauti ſwé ruce. 5) Etwas aus der Hand, něco z ruky wykrautiti.

Strany zdroje: II/137

Rütteln, v. a. kutiti ſe, třáſti, potřáſati; Getreide in den Sack rütteln, obilj do pytle wtřáſti; Jemanden ſtark rütteln, někým lomcowati, klátiti; gerütteltes Maß, natřeſaná mjra.

Strany zdroje: II/138

Sache, f. pře, rozepře, causa, lis. 2) wěc, res; dim. das Sächlein, Sächelchen, wjcka; unverrichteter Sache, abziehen müſſen, s nepořjzenau odegjti; ſeiner Sache gewiß ſeyn, něčjm ſobě giſt býti; mit Jemanden gemeine Sache machen, w ſpolku, za gedno býti s někým; das iſt deine Sache, to ſe tebe týká; das gehört nicht zur Sache, o to nenj péče, to ſem nepřináležj; das iſt ſeine Sache nicht, k tomu on nenj, ſe nehodj; das iſt meine Sache nicht, do toho mi nic nenj. 3) Seine Sachen verrichten, na ſtranu gjti.

Strany zdroje: II/151

Schande, f. hanba, dedecus; aller Schande den Kopf abgebiſſen haben, wſſj hanbě ſe oprnauti; Jemanden zu Schande machen, někoho zahanbiti; ein Ding zu Schanden machen, něco zkazyti, zhanobiti; ein Pferd zu Schanden reiten, koně zchwátiti; ſich zu Sch. arbeiten, laufen, vpracowati ſe, vběhati ſe; zu Sch. prügeln, zpráſkati; zu Sch. ſchießen, rozſtřjleti; Ein Feld zu Sch. reiten, pole koňmi zcuchati. 2) fig. Schande endigen, hanby dogjti; Armuth bringt keine Schande, chudoba cti netratj; ſich zur Schande rechnen, za hanbu ſobě pokládati; Schande begehen, treiben, mrzkoſt, hanebnoſt páchati s někým; es iſt Schande und Spott, ge ſwětitá hanba; es wäre Schande, hanba by bylo.

Strany zdroje: II/152

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.

Strany zdroje: II/164

Schinden, v. a. irr. ich ſchund, geſchunden, du ſchinde, dřjti, odřjti, odjrati, excoriare; 2) fig. die Leute, lidi dřjti, exhaurire. 3) katowati ſe, raſowati ſe s někým, plagis afficere.

Strany zdroje: II/169

Schläudern, I. v. n. kloktati. 2) fig. na poſpěch, na zdařboh, ledabylo dělati. 3) (rukama), nohama házeti, zmjtati, vulgo, zwoniti. II. v. a. z praku házeti, lučiti; Steine, kamenjm, mrſſtiti; einen hinſchläudern, někým meyknauti, mrſſtiti.

Strany zdroje: II/176

Schmeißen, v. irr. ich ſchmiß, geſchmiſſen. I. v. n. ſeyn, praſſtiti, meyknauti ſebau, překotiti ſe, se projicere. II. v. a. hoditi, mrſſtiti, praſſtiti, vdeřiti, percutere. 2) meyknauti, porazyti, strernere sternere ; zu Boden, meyknauti někým o zem. 3) podělati ſe, cacare. 4) Eyer (von Inſecten), kláſti weyce.

Strany zdroje: I/7

bkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/226

Spiel, n. hra, ludus; ein Spiel machen, zahrati, pohrati; fig. ſein Glück aufs Spiel ſetzen, na negiſtau ſe wydati, puſtiti; mein ganzes Glück ſtehet auf dem Spiele, přitom běžj o celé mé ſſtěſtj; ein gewonnenes Spiel haben, wyhranau mjti, wyhrati; die Hand mit im Spiele haben, w ſpolku býti s někým. 2) buben; das Spiel rühren, bubnowati; die Beſatzung zog mit klingenden Spiele aus, poſádka wytáhla s hlučnau hudbau; ſein Spiel mit Jemanden haben, žerty ſobě z někoho ſtrogiti, ſſaſſky mjti; dim. das Spielchen, hřička, hračka.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/270

Tanz, m. tanec, saltus; das Tänzchen, taneček; ein Tänzchen mit Jemanden machen, zatančiti, zatancowati ſy s někým; zum Tanze aufziehen, k tancy zaweſti; das war ein Tanz! to byly ranty, honba, naháňka, ſſwanda; eine Art, ſkočná.

Strany zdroje: II/293

Tyranniſieren, v. a. Jemanden, tyranſky, vkrutně s někým nakládati.

Strany zdroje: II/294

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.

Strany zdroje: II/294

Uiben, v. a. cwičiti; die Truppen in den Waffen, wogſko w zbrani; geübte Soldaten, wycwičenj, cwičnj wogácy; ſich in etwas, ſe w něčem cwičiti. 2) prowozowati; eine Wiſſenſchaft, s vměnjm ſe objrati; eine Kunſt, Handwerk, kunſt, řemeſlo prowozowati. 3) Rache an Jemand, nad někým ſe pomſtiti; Gewalt, moc prowoditi.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/305

Uiberwerfen, v. a. přehoditi; einen Stein, kámen; einen Mantel, pláſſť na ſe hoditi. 2) Den Teig, přewaliti těſto. 3) fig. ſich, pohodnauti ſe s někým, rozkmotřiti ſe, pohaſſteřiti ſe.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/308

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.

Strany zdroje: I/79

Ausſchließen, v. a. wrata, dwéře zawřjti před někým, 2) nepřipuſtiti; einen von der Gemeinde, wyobcowati koho, wylučowati.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: I/81

Ausſöhnen, v. a. ſmjřiti; ſich mit jemand ausſöhnen, s někým ſe ſmjřiti.

Strany zdroje: I/82

Ausſperren, v. a. před někým wrata, dwéře zawřjti, do domu, do pokoge nepuſtiti.

Strany zdroje: II/339

Verbindung, f. zawázanj, obligatio. 2) ſpogenj, conjunctio. 3) Die ehelige Verb., ſňatek (manželſký), conjugium. 4) záwazek; mit Jemanden treffen, s někým včiniti.

Strany zdroje: II/343

Vereinbaren, v. a. ſrownati, ſtreibige ſtreitige Gemüther odporné ſtrany. b) přiwtěliti; fremde Truppen mit den Seinigen, cyzý wogſko k ſwému. c) ſpogiti, ſgednotiti; ſich mit Jemanden, ſe s někým.

Strany zdroje: II/343

Verfahren, v. irr. n. zacházeti, nakládati, pokračowati; mor. naráběti; mit Jem. grauſam, gerecht, vkrutně, ſprawedliwě s někým; Todes verfahren, zagjti, zemřjti. 2) v. a. přewezti, zaweſti; Waaren, zbožj. b) wygeti; ein Weg, ceſtu. c) přegeti, progeti; den Zoll, clo. d) ſich, zageti. e) progezditi; viel Geld, mnoho peněz; das Verfahren, zacházenj, nakládánj, zagetj @.

Strany zdroje: II/349

Verhätſcheln, v. a. vmazati ſe s někým, mazánjm zkazyti, die —lung, rozmazanoſt, rozmazánj.

Strany zdroje: II/357

Vernehmen, v. irr. a. čjti; das Thier vernimmt den Jäger, zwjře čige myſliwce. b) vſlyſſeti, wyſlyſſeti; vernimm mein Gebeth, wyſlyš modlitbu mau. c) ſly ſeti; Jemandes Stimme, něčj hlas. d) zaſleychati, naſlýchati, doſlýchati ſe; wie ich vernehme, gakž naſlýchám; dem Vernehmen nach, gak ſe ſlyſſj. e) ſich vernehmen laſſen, dáti ſe ſlyſſeti. f) zu vernehmen geben, na ſrozumněnau dáti. g) wyſlechnauti, wyſlýchati; Jemanden über etwas, někoho ſtrany něčeho. h) porozuměti, pochopiti, chápati. i) ſich mit Jemanden, ſrozuměti ſe s někým.

Strany zdroje: II/358

Verplämpern, v. a. proſſpljchati, procmýrati. 2) ſich mit Jemanden, opleſſtiti ſe s někým.

Strany zdroje: II/367

Verſperren, v. a. zawřjti; alles vor Jemanden, wſſe před někým vzawřjti, zvzawjrati.

Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.

Strany zdroje: II/369

Verſtoß, m. pl. Verſtöße, záwada, omyl. 2) V. mit Jemanden bekommen, popadnauti ſe s někým. 3) přjpad nemocy; ein Pferd, kůň.

Strany zdroje: II/371

Vertragen, v. a. irr. doneſti, dotrhati; ein Kleid, kabát, ſſat; vertragene Kleider, oſſumělé, obnoſſené ſſatſtwo. b) zaneſti, zanáſſeti; etwas irgend wohin, něco někam; hin und her, rozneſti, roznáſſeti. c) ſneſti, ſnáſſeti; Hitze und Kälte, horko a zymu; Schmerzen, boleſti. d) ſmjřiti, ſrownati; zwey Perſonen, dwě oſoby; ſich mit Jemanden, ſe s někým. e) ſich, ſrownati ſe, shodnauti ſe, ſrownáwati ſe; ſich wie Kinder, gako děti.

Strany zdroje: II/371

Vertraut, adj. důwěrný; vertraut thun, důwěrně k někomu ſe mjti. 2) sſtaupený, domácný; ein vertrauter Freund, sſtaupený přjtel; auf einem vertrauten Fuße ſtehen, sſtaupeněgi s někým obcowati. 3) zaſnaubený; ein Vertrauter, zaſnaubenec.

Strany zdroje: II/387

Vorackern, v. a. einem, před někým worati, předworati někomu. 2) předworati někoho.

Strany zdroje: II/388

Vorarbeiten, v. a. Jemanden, někoho, předpracowati, předſtihnauti. 2) před někým pracowati. 3) napřed pracowati.

Strany zdroje: II/388

Vorbethen, v. a. napřed ſe modliti; einem, s někým. 2) fig. předpowjdati.

Strany zdroje: II/393

Vorleſen, v. a. napřed, před někým zbjrati. 2) napřed nahlas čjſti, někomu čjſti.

Strany zdroje: II/394

Vormachen, v. a. napřed vdělati; einen Zaun, vdělati napřed, ſpředu plot. b) Einem, etwas, dělati něco před někým. c) einen blauen Dunſt, etwas, někomu bělmo dělati, nalhati, nadělati, namluwiti, napleſkati.

Strany zdroje: II/394

Vormähen, v. a. napřed žjti, ſekati, ſýcy. 2) Einem, předſýcy někoho. 2) Einem, ſýcy před někým.

Strany zdroje: II/394

Vormahlen, v. a. předmalowati, namalowati. b) fig. nadělati, nalhati, namluwiti. c) před někým malowati.

Strany zdroje: II/394

Vormeſſen, v. a. einem etwas, před někým měřiti.

Strany zdroje: II/394

Vorrang, m. předek, přednoſt; vor Jemanden haben, před někým mjti, předčiti.

Strany zdroje: II/395

Vorreden, v. n. napřed mluwiti, předmlauwati, mluwiti před někým. 2) v. a. napřed řjkati; einem etwas, něco s někým, někomu. b) namluwiti; viel von der Liebe, mnoho toho o láſce.

Strany zdroje: II/395

Vorſagen, v. a. řjkati s někým; das Abc, Abecedu někomu předřjkáwati. b) powjdati někomu, napowjdati; je mehr ich ihr von der Liebe vorſage, deſto —, čjm ſe gj wjce o láſce napowjdám, tjm —

Strany zdroje: II/396

Vorſchwören, v. n. napřed přiſahati; einem, s někým.

Strany zdroje: II/397

Vorſitzen, v. n. ſeděti před někým. 2) na přednjm mjſtě ſeděti, předſedati.

Strany zdroje: II/397

Vorſprechen, v. a. napřed řjkati; einem etwas, něco s někým, někomu něco předřjkáwati. 2) S. Fürſprechen.

Strany zdroje: II/397

Vorſprung, m. předſkok; einen V. vor Jemanden haben, předſkok mjti před někým, předčiti někoho. 2) In der Landwirth., weytrolky, pl. m. 3) Beym Brandweinbrenner, weyſtřelky, m. pl.

Strany zdroje: II/398

Vortanzen, v. a. napřed tancowati. b) tancowati před někým. c) předtancowati; einem, někoho.

Strany zdroje: II/398

Vortraben, v. a. před někým kluſati.

Strany zdroje: II/398

Vortragen, v. a. předneſti, přednáſſeti; eine Bitte, prosbu. 2) předložiti, předkládati; Speiſen, gjdla. 3) před někým neſti; ein Schwert, eine Laterne, meč, lucernu.

Strany zdroje: II/398

Vortreten, v. n. předſtaupiti, wyſtaupiti; tritt vor, wyſtup. b) kráčeti; einem, před někým. c) předegjti, předcházeti; einem, někoho.

Strany zdroje: II/398

Vortrinken, v. n. pjti před někým, předpjgeti.

Strany zdroje: II/399

Vorwachſen, v. a. práti, meyti před někým. 2) zapjrati, zameywati, zaprati, zamyti. 3) fig. předžwykowati, napljſkati, natlachati.

Strany zdroje: II/399

Vorweinen, v. n. plakati před někým.

Strany zdroje: II/399

Vorzählen, v. a. předpočjtati, počjtati před někým.

Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Strany zdroje: II/429

Wetteifern, v. n. o záwod běžeti, ſe ſnažiti, vſylowati, za někým ſtihati.

Strany zdroje: II/431

Wider, praep. proti, contra; wider den Strom ſchwimmen, proti praudu plowati; fig. wider Jemand ſtreiten, proti někomu bogowati; wider einander ſeyn, býti ſobě na ſſtjru, na ſporu, na odpor; wider einen ſchützen, před někým chrániti; keine Thräne ruft wider ihn um Hülfe, ani ſlzyčka newolá na něg o pomoc; ſich wider Jemanden ſetzen, na odpor ſe někomu poſtawiti, zprotiwiti ſe; wider meinen Willen, proti mé wůli; wider alle Erwartung, mimo wſſe nadánj; wider alle Wahrheit, proti wſſj prawdě; ich bin nicht dawider, negſem od toho. 2) pro; ein Mittel wider das Fieber, ljk pro zymicy zymnicy ; wider Kopfweh, pro bolenj hlawy.

Strany zdroje: I/10

Abrechnung, f. odpočjtánj. 2) poraženj, ſrážka. 3) mit einem halten, počet s někým dělati.

Strany zdroje: I/10

Abrede, f. námluwa, ſmlauwa, vmluwa, zámluwa, pactio, pactum; mit einem nehmen, ſmlauwati, vmluwiti ſe s někým, paciſci. 2) zapjránj, zapřenj; ale toliko s ſlowjčkem nicht, ich bin es nicht in Abrede, nezapjrámť, non inficior; er iſt nichts in Abrede, nic nepopjrá, nezapjrá, inficias haud it, haud abnuit, non negat.

Strany zdroje: II/452

Zärteln, v. n. mit Jemanden, mazati ſe s někým. 2) v. a. S. Verzärteln.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/471

Zuhalten, v. a. zawřjti, zawjrati, ſtjrati; die Hand, den Mund, die Augen, ruku, hubu, oči; das Haus den ganzen Tag, dům celý den. 2) zadržeti, držeti; einem den Mund, někomu vſta. 2) v. n. dodržowati; der Schuldner, dlužnjk. b) mit Jemanden, s někým držeti, obcowati, někoho ſe přjdržeti.

Strany zdroje: II/473, II/474

Zurecht, adv. etwas zurecht machen, něco oprawiti, přioprawiti, zprawiti; das Eſſen, gjdlo připrawiti, přiſtrogiti; etwas zurecht ſetzen, něco dobře, na prawé mjſto položiti, vmjſtiti; einem den Kopf zurecht rücken, někomu hlawu zprawiti; zurecht kommen, přigjti w hod; mit etwas, něčemu wyhowěti, wygjti, s někým obſtáti; wie kommt er zurecht? gak wychá 474 zý? gak ſe mu wede, děge? ſchlecht zurecht kommen, zlé zle pochoditi, pogjti; zu recht bringen, na prawau ceſtu vweſti; einen Kranken —, wzkřjſyti, zotawiti; Zurecht weiſen, zprawiti, vkázati.

Strany zdroje: I/94

Befreunden, v. a. ſich mit jemanden, ſpřáteliti ſe, ſpřjzniti ſe, ſkmotřiti ſe, ſpogiti ſe s někým, w přátelſtwj, w přjbuzenſtwj wgjti.

Strany zdroje: I/95

Begegnen, v. n. einem, někoho potkati, někomu wſtřjc gjti. 2) potkati, ſtáti ſe, přihoditi ſe; es iſt mir ein Unglück begegnet, neſſtěſtj mne potkalo, ſe mi přihodilo. 3) einem wohl, übel, s někým dobře, zle nakládati, zacházeti, gednati. 4) einer Krankheit, nemocy odpjrati.

Strany zdroje: I/95

Begehen, v. a. irr. obcházeti. 2) einen Feſttag, ſlawiti, držeti. 3) eine Sünde, hřjch ſpáchati, hřjchu ſe dopuſtiti. 4) ſich mit einem, ſnáſſeti ſe, ſrownati ſe s někým.

Strany zdroje: I/96

Behandeln, v. a. zdělati, wypracowati. 2) einen wohl oder übel, zacházeti, nakládati, gednati s někým dobře nebo zle. 3) eine Sache, zamluwiti, ſmluwiti, ſmlauwati, vgednati. Die Behandlung, nakládánj, zacházenj. 2) ſmlauwa, vgednánj.

Strany zdroje: I/98

Bekannt, adj. známý, powědomý; bekannt werden, w známoſt přigjti; bekannt machen, oznámiti, w známoſt vwoditi, známo včiniti, wyzraditi; ſich mit jemanden bekannt machen, ſeznámiti ſe s někým.

Strany zdroje: I/99

Bekriegen, v. a. wognu začjti, wéſti s někým, obogowati.

Strany zdroje: I/11

Abſchied, m. oddělenj, odlaučenj; a) ze ſlužby propuſſtěnj, wýhoſt; b) při práwjch, rozhod, rozhodnutj. 2) odchod, odgetj, odgezd, odgitj , rozchod; a) einem Soldaten ſeinen Abſchied geben, wogáka propuſtiti, wýhoſt mu dáti; b) der Welt Abſchied geben, s ſwětem ſe rozlaučiti, rozžehnati; c) von jemanden nehmen, odebrati ſe od někoho, rozlaučiti, rozžehnati ſe s někým; d) aus dieſer Welt, wykročenj z tohoto ſwěta, ſkonánj, valedictio.

Strany zdroje: I/101

Bereden, v. a. namluwiti, přemluwiti k něčemu. 2) etwas mit einem, něco s někým ſmluwiti. 3) ſich bereden, vmluwiti ſe. 4) jemanden bereden, někoho pomlauwati. Die Beredung, namluwenj, ſmluwenj, @.

Strany zdroje: I/105

Beſiegen, v. a. ſwjtězyti nad někým.

Strany zdroje: I/107

Beſtreiten, v. a. wálčiti s někým, bogowati proti někomu, odpjrati někomu, odolati; die Warheit, prawdě odpjrati. 2) něco zaſtati; die Unkoſten, autraty weſti; das kannſt du nicht beſtreiten, s to nemůžeš býti.

Strany zdroje: I/120

oden, m. pl. Boden, ſpodek, celina, der Erdboden, země, zem; das Erdreich, půda, země; ein rother Boden, čerwenice; feuchter Boden, močár; der Boden eines Gefäßes, dno, fundus; der Fußboden, podlaha, pavimentum; der Boden unter dem Dache, půda, hůra, laub, laubj; ein Geſchoß, ſtrop, podnebj; die Bühne der Scheune, patro; der Heuboden, ſenjk, ſ. auch Kornboden, u. ſ. w. Jemanden zu Boden ſchlagen, někým ozem mrſſtiti, prosternere humi; auf fremden Boden bauen, na cyzým gruntě ġruntě ſtawěti.

Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.

Strany zdroje: I/131

Bücken, ſich, v. rec. ſehnauti ſe, ſheybati ſe; ſich vor einem, před někým ſe klaněti, pokloniti ſe. Gebückt gehen, ſhrbeně choditi.

Strany zdroje: I/19

Abzanken, v. a. něco wywaditi; — ſich, wywaditi ſe s někým.

Strany zdroje: I/21

Achſel, f. rámě, rameno, ol. & sl. plece, humerus; paždj, sl. paže, pazucha, ala, axilla. Auf die Achſel nehmen, na rameno, na plece wzýti, unter der Achſel, pod paždjm, pažj; über die Achſel anſehen, někým pohrdati, deſpicere; auf beyden Achſeln tragen, na obau ramenách noſyti, na obě ſtraně býti; auf die leichte Achſel nehmen, nepozorně, lehkomyſně činiti, newſſjmati ſobě něčeho; die Achſeln zucken, ramena krčiti.

Strany zdroje: I/178

Erbarmen, v. rec. ſich eines, über einen, ſlitowati ſe, rozpomenauti ſe nad někým, miſereri. Mich erbarmet ſeiner, geſt mi ho ljto. Der Erbarmer, ſlitownjk, miſerator; die Erbarmerinn, ſlitownice. Die Erbarmung, das Erbarmen, ſmilowánj, ſlitowánj.

Strany zdroje: I/183

Erhohlen, v. rec. ſich, oddechnauti ſobě. 2) k ſobě přigjti, okřjti, okřáti, ſýly nabyti, ſprawiti ſe. Der Feind erhohlte ſich bald wieder, nepřjtel brzo zas ſe zmocnil, ſprawil. 3) ſich an jemanden, woran, na někom ſobě ſſkodu nahraditi, na něčem ſe hogiti. 4) ſich bey jemanden Raths, radu bráti, pro radu gjti, s někým ſe poraditi, Die Erhohlung, oddech, oddechnutj, okřánj, poſyla.

Strany zdroje: I/208

Folgen, v. n. náſledowati, za někým gjti, naſtupowati, poſtupowati, ſequi; einem auf dem Fuße, w patách (w zápětj) za někým gjti. Ein Unglück folgt auf das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. Folgender Maßen, náſledugjcým způſobem, takto. 2) poſlauchati, poſlechnauti, obedire; anderer Rathe folgen, po radě giných poſtupowati; der Vernunft, podlé rozumu pokračowati, rozumem ſe řjditi.

Strany zdroje: I/219

Fuß, m. pl. Füße, noha, das ganze Bein, hnát, pes; dim. das Füßchen, Füßlein, nožička, nožka. Fuß für Fuß, co noha nohu mine, noha za nohau, polehaučku. Zu Fuße gehen, pěſſky gjti. Ein Soldat zu Fuße, pěſſj wogák. 2) der unterſte Theil, ſpodek, pata. Vom Kopfe bis zum Fuße, od hlawy až do paty. Auf dem Fuße nachfolgen, w patách, w zápětj za někým gjti. Der Fuß eines Berges, ſpodek, pata hory. 3) an einem Strumpfe, chodidlo, ſſlapadlo, přjkopytj; an einer Säule, pata, podſtawek, baſis; an einem Tiſche, ſlaupek, noha. 4) fig. ein Maß, ſtřewjc; zwey Fuß hoch, dwa ſtřewjce zweyſſj. 5) Die Art, der Zuſtand, způſob, modus; ſtaw, conditio. Auf freyen Fuß ſetzen, propuſtiti, ſwobodu dáti; ſtehenden Fußes, ſtoge; hned na mjſtě; feſten Fuß faſſen, poſtawiti ſe, vſaditi ſe; feſten Fußes, pewně ſtogjc; ſie leben auf einem ſehr guten Fuße mit einander, welmi dobře ſe ſrownáwagj, ſpolu žiwi gſau.

Strany zdroje: I/226

Gecken, v. a. ſſkádliti, ſſiditi, teyrati, ſſaſſkowati ſe s někým, vexare.

Strany zdroje: I/233

Gemein, adj. obyčegný, wſſednj, conſuetus; gemeine Waare, obyčegné zbožj. 2) proſtý, ſproſtý, ſproſtný, vulgaris, obecný, poſpolný, communis, ein gemeiner Soldat, ſproſtý wogák; ein gemeiner Menſch, ſproſták; das gemeine Beſte; obecné lepſſj; etwas gemein werden, owſſedněti; ſich gemein machen, stowaryſſiti ſe přjliš s někým. 3) obecnj, publicus, adv. obecně, ſproſtě; insgemein, wůbec, obyčegně; poſpolu.

Strany zdroje: I/240

Geſellen, 1. v. a. přitowaryſſiti. 2. v. rec. ſich zu einem geſellen, připogiti ſe, přiwinauti ſe, družiti ſe, přitowaryſſiti ſe k někomu, stowaryſſiti ſe s někým; gleich und gleich geſellt ſich gern, doba k době, rownj k ſobě; wrána wedlé wrány ſedá, druh druha hledá.

Strany zdroje: I/240

Geſinnen, v. n. geſonnen ſeyn, hodlati, mjniti; ſind ſie noch geſonnen zu verreiſen, hodlagjliž geſſtě odgeti? 2) geſinnet ſeyn; freundſchaftlich gegen Jemanden geſinnet ſeyn, dobře s někým myſliti, mjniti; kaiſerlich geſinnet ſeyn, s cýſařſkými držeti, gleich geſinnt ſeyn, gedné myſli býti, ſtegně ſmeyſſleti; böſe geſinnet, zlowolný, malevolus.