Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/33

Anderswo, adv. ginde, alibi, alio loco. Anderswodurch, někady ginady, někudy ginudy, alia via, alio modo. Anderswoher, odněkad ginad, odginad, odginud, zginud, aliunde. Anderswohin, někam ginám, alio, aliorſum.

Strany zdroje: I/33

Anderwärts, někam ginám; někde ginde, alibi. Anderwärtig, adj. giný, ginačegſſj.

Strany zdroje: I/35

Anführen, v. a. nawéſti, přiwéſti, přiwézti, vwéſti, vwoditi, 1) na woze, přiwéſti, přiwážeti; na lodj, připlawiti, advehere, adportare. 2) někoho někam wéſti, die Soldaten zur Schlacht anführen, wogſko k bitwě wéſti. 3) nawáděti, nawoditi, vwáděti, vwoditi, wyučowati, inſtruere. 4) k zlemu zlému nawéſti; podwéſti, oklamati, inducere; decipere. 5) připomjnati, přiwoditi, přiwozowati, vwáděti, vwoditi, vwozowati, adferre, memorare. Etwas zum Beweiſe anführen, něčo něco na důkaz přiwéſti, vwoditi.

Strany zdroje: I/287

Hinziehen, 1. v. a. zu ſich, přitáhnauti k ſobě. 2. v. n. přeſtěhowati ſe někam.

Strany zdroje: I/301

Irgend, adv. někde, kdeſy; irgend wo, někde, alicubi; irgend wohin, někam, aliquo. 2) někdy, kdy. 3) ſnad; wenn es irgend nöthig ſeyn ſollte, kdyby toho ſnad potřebj bylo. 4) as, er iſt irgend vor einer halben Stunde hier geweſen, byl zde as před půl hodinau. 5) irgend ein, který, gaký, něgaký; irgend etwas, něco; haſt du irgend was Böſes begangen, dopuſtillis ſe čeho (něgakého) zlého; iſt irgend ein Schmerz, geli která boleſt; irgend jemanden nichts abſchlagen können, nemocy žádnému ničehož (nic) odepřjti.

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: II/123

Retten, v. a. wyſwoboditi, vhágiti, vchrániti; Jemanden retten, někoho wyſwoboditi; das Dorf brannte ab, und man konnte nichts retten, wes wyhořela a nic ſe nemohlo vchrániti, odkliditi; ſein Leben retten, žiwota vchrániti, vhágiti, von Fremden, od nepřátel wyſwoboditi; aus dem Waſſer, z wody wytáhnauti; aus der Gefahr, nebezpečenſtwj ſproſtiti; ſich wohin, někam vtecy, autočiſſtě wzýti, ſe ſchowati.

Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.

Strany zdroje: I/62

Aufklettern, v. n. wylézti někam, wyſaukati ſe.

Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.

Strany zdroje: II/371

Vertragen, v. a. irr. doneſti, dotrhati; ein Kleid, kabát, ſſat; vertragene Kleider, oſſumělé, obnoſſené ſſatſtwo. b) zaneſti, zanáſſeti; etwas irgend wohin, něco někam; hin und her, rozneſti, roznáſſeti. c) ſneſti, ſnáſſeti; Hitze und Kälte, horko a zymu; Schmerzen, boleſti. d) ſmjřiti, ſrownati; zwey Perſonen, dwě oſoby; ſich mit Jemanden, ſe s někým. e) ſich, ſrownati ſe, shodnauti ſe, ſrownáwati ſe; ſich wie Kinder, gako děti.

Strany zdroje: II/374

Verwerfen, v. n. irr. zmetati; die Stutte, kobyla. 2) v. a. přehoditi; ſich, ſe; zählend, počjtage. b) wyházeti; alle Steine, wſſecko kamenj; ſich, ſe. c) bortiti ſe, zbortiti ſe, zauwěřiti ſe; ein Bret, prkno. d) zahoditi, zaházeti; ſeinen Hut wohin, klobauk ſwůg někam. e) zawrhnauti; Gott den Menſchen, Bůh člowěka. f) zawrcy, opomjtati; guten Rath, dobrau radu, dobrau radau pohrdnauti; verworfen, zawržený.

Strany zdroje: II/407

Wandern, v. n. pracowati; in der Welt herum, přes ſwět. 2) Als Geſell, wandrowati. 3) fig. a) odebrati ſe, kliditi ſe, ſtěhowati ſe; wohin, někam. b) aus dieſem Leben, zhynauti. c) das muß wandern, to muſý táhnauti.

Strany zdroje: II/412

Wegen, praep. pro (nicht ſkrz ), propter; wegen einer Sache, pro něco; der Leute wegen, pro lidi; wegen ſeines Nutzens, pro ſwůg vžitek; dieſer Urſache wegen, pro tu přjčinu, za tau přjčinau; der Erbſchaft wegen, wohin gehen, někam gjti, pro, o, ſtrany dědičtwj; wegen deiner, pro tebe.

Strany zdroje: II/420

Weiſen, v. a. irr. ich weis, gewieſen, weiſe, vkázati, monstrare; ein neues Kleid, nowý kabát; zurecht, povčiti, zprawiti, povkázati; es wird ſich weiſen, okáže ſe; fig. einem die Thür, někomu dwéře vkázati; Jemanden wohin, někoho poſlati, odeſlati někoho někam; einen Verbrecher aus Stadt, zločince z měſta wypuditi, wypowědjti, wyobcowati.

Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!

Strany zdroje: II/442

Wohin, part. kam, quo; wohin? kamž? irgend wohin, někam.

Strany zdroje: I/157

Einbringen, v. a. wnéſti, wprawiti, připrawiti někam, na mjſto. Getreide, obilj ſkliditi, do ſtodoly wozyti. 2) fig. přineſti; vor Gericht, doneſti, vdati; Gewinn, zyſk přináſſeti. 3) nahraditi, wynahraditi, compenſare. Die Einbringung, wneſſenj, ſklizenj; doneſſenj, vdánj.

Strany zdroje: I/167, I/168

Einſtellen, v. a. das Wild, zwěř ſytj zatáhnauti, obtáhnauti, ſtawiti. 2) poſtawiti někam. 3) fig. ſtawiti, ſtawowati. 4) ſich, doſtawiti ſe, poſtawiti 168 ſe, přicházeti. Die Einſtellung, poſtawenj, doſtawenj; ſtawenj.

Strany zdroje: I/235, I/236

Gerathen, v. n. irr. du geräthſt, ich gerieth, bin gerathen, přigjti, padnauti, vpadnauti, doſtati ſe; wohin gerathen, podjti ſe, octnauti ſe někam; unter die Mörder gerathen, vpadnauti mezy lotry; an einander gerathen, dáti ſe do ſebe, 236 wpeřiti ſe do ſebe. 2) fig. wie biſt du darauf gerathen? gak ti to přiſſlo na myſl? gak ti to napadlo? in Zorn gerathen, rozhněwati ſe, vnáhliti ſe; das Haus iſt in Brand gerathen, dům ſe zňal. 3) Zum Unglücke gerathen, k neſſtěſtj býti, ſlaužiti. 4) Podařiti ſe, zweſti ſe; das Bild iſt gut gerathen, obraz ſe dobře powedl, podařil; das Getreide iſt gerathen, obilj ſe zdařilo, vrodilo; gerathene Kinder, zdárné děti.