Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/253

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.

Strany zdroje: I/32

Anbinden, v. a. přiwázati, vwázati. 2. někoho na ſwátek wázati, obdarowati, někomu dar zawázati, nawázati. 3. Kurz angebunden ſeyn, hněwiwým, prchliwým býti. Mit einem anbinden, s někým ſe hádati, potýkati, přjti.

Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Strany zdroje: I/32

Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hra icy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/33

Andrängen, v. a. přitiſknauti, přitlačiti, přimačkati; ſich, k někomu ſe třjti, přitřjti, přitrhnauti, přiwaliti.

Strany zdroje: I/273

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Strany zdroje: I/276

Heim leichten, v. a. poſwjtiti domu. 2) fig. někomu poſwjtiti, wypráſſiti záda, bitjm domu hnáti.

Strany zdroje: I/276

Heiſſen, v. irr. ich hieß, geheiſſen, 1. v. a. nazwati, nazýwati, gmenowati, řjkati, appellare; Jemanden kurz und lang heiſſen, přezdjwati, nadáwati někomu; Jemanden einen Narren, Eſel heiſſen, někomu bláznů, oſlů nadáwati; Jemanden willkommen heiſſen, wjtati, přiwjtati někoho; fig. das heiß ich ſchlafen! to geſt ſpanj! Etwas gut heiſſen, něco za dobré vznati. 2) weleti, jubere; wer hat dich das geheiſſen? kdo ti to welel, poraučel? 2. v. n. prawiti ſe, řjkati ſe, dici; es heißt, wir haben Frieden, prawj ſe, že máme pokog, že prý (prey) máme pokog; es heißt für gewiß, za giſto ſe twrdj, vgiſſťuge, giſtj ſe. 2) ſlauti, nazýwati ſe, gmenowati ſe, vocari; wie heiſſeſt du, gak ſe gmenugeš, gak ti řjkagj. 3) fig. das heißt, to geſt. 4) Was ſoll das heiſſen, co to má býti, co to znamená. Das heißt nichts, to nenj nic.

Strany zdroje: I/278

Herab laſſen, v. a. ſpuſtiti, ſpauſſtěti. 2) fig. v. rec. ſich herab laſſen, ſnjžiti ſe k někomu. Die Herablaſſung, ſnjženj, ſnjženoſt.

Strany zdroje: I/282

Herz, n. ſrdce, cor; dim. das Herzchen, Herzlein, ſrdéčko, ſrdýčko; von Herzen gern, od ſrdce, ze ſrdce rád; zu Herzen gehen, nehmen, k ſrdcy gjti, wzýti; wie iſt dir ums Herz? gak geſt ti k ſrdcy? ich kanns nicht übers Herz bringen, nemohu ſe přemocy. 2) ſrdnatá myſl; Herz faſſen, zſrdnatěti, ſrdce nabyti; Jemanden Herz machen, ſrdce, myſli přidati někomu. 3) proſtředek, medium. 4) An den Pflanzen, mačiſſtě, mačinka, mor. běl, ſrdce.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/287

Hinzu, adv. tam, k tomuto, k někomu.

Strany zdroje: I/37

Angſt, adv. auzko, teſkliwo, teſkno, těžko; einem Angſt machen, někoho do auzkoſti, do těſna wehnati, někomu hrůzy, ſtrachu nahnati, naháněti.

Strany zdroje: I/38

Anhaben, v. n. něco na ſobě mjti. 2) einem etwas anhaben, někomu něčjm vſſkoditi, něco proti někomu mjti.

Strany zdroje: I/296

Hunzen, v. a. Aushunzen, peſkowati, wypeſkowati, gebati, řjſkati někomu. 2) kazyti, zkazyti, břiditi, ſ. Verhunzen.

Strany zdroje: I/38

nhangen, v. n. ſ. hangen, an etwas hangen, bljzko něčeho, neb při něčem wiſeti. 2) držeti ſe, přjdržeti ſe něčeho, neb někoho, lnauti, přilnauti, připnauti, ſe připnauti ſe , přiwinauti ſe k někomu, adhærere.

Strany zdroje: I/38

Anhängen, v. a. ſ. hängen, 1) přiwěſyti, powěſyti, zawěſyti, appendere, ſuspendere. 2) chytati ſe, lepiti ſe, přilepowati ſe, přilnauti, adhæreſcere. 3) přidati, připogiti, addere, adiungere, přihoditi, přiwěſyti, adiicere. 4) ſich an jemanden anhängen, někoho ſe přichytiti, k někomu ſe připnauti, přiwěſyti, přiwinauti. 5) einem einen Schimpf, einen Schandflecken anhängen, někomu hanbu způſobiti; einem eine Krankheit anhängen, někoho nemocý nakazyti; einem die Krätze anhängen, někoho naſwrabiti, ſwrabem nakazyti. 6) er hänget ſeinen Freunden alles an, wſſecko přátelům ſwým zawěſſuge.

Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Strany zdroje: I/39

Anketten, v. a. řetězy ſwázati, vkowati; ſich an einen anketten, k někomu ſe připnauti, připogiti.

Strany zdroje: I/40

Ankuppeln, v. a. připogiti, přiwázati, ſwázati, colligare, copulare. 2) někomu newěſtu namlauwati.

Strany zdroje: I/40

Anlächeln, v. a. někomu ſe přiſmjwati, na někoho ſe vſmjwati, arridere; .

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: I/319

Kirre, adj. krotký, okrotlý, pitomý, cicur; kirre werden, zkrotnauti, pitoměti, okrotnauti. 2) fig. okrotlý, zkrotlý; Jemanden kirre machen, zkrotiti někoho, třpjt wzýti někomu. adv. krotce, pitomě.

Strany zdroje: I/320

Klagen, 1. v. n. nařjkati, hořekowati, taužiti, ſkuhrati, ſtěžowati ſobě, ſteyſkati ſobě, poſteſknauti ſobě, sl. ponoſowati ſobě, conqueri. 2) accuſare; wider Jemand, na někoho žalowati; bey Gericht, žalobu v práwa zadati, na práwo wznéſti. 2. v. a. nařjkati, ſtěžowati ſobě; einem etwas klagen, někomu na něco ſobě ſtěžowati. 2) želeti (něčj ſmrti), er klaget ihn troſtlos, přewelice, neſmjrně ho želj. Das Klagen, tauženj, nařjkánj, ſteyſkánj. 2) žalowánj, accuſatio.

Strany zdroje: I/326

Knebeln, v. a. die Garben, ſnopy raubjkem wázati. 2) jemanden, raubjk někomu do vſt dáti.

Strany zdroje: I/43

Anreden, v. n. mluwiti, promluwiti k někomu, adfari, adloqui.

Strany zdroje: I/334

Kränken, v. a. rmautiti, trápiti, ſaužiti, mořiti; das kränkt mich, to mne rmautj. 2) Jemands Ehre, jemanden an ſeiner Ehre, někomu na cti vbližowati.

Strany zdroje: I/339

Krümmen, v. a. křiwiti, zkřiwiti, ohnauti, curvare. 2) krautiti, točiti; der Fluß krümmet ſich, řeka ſe krautj, točj; der Wurm, čerw ſe krautj. 3) ſich vor Jemanden, klaněti ſe někomu, kořiti ſe.

Strany zdroje: I/343

Kurz, kürzer, adj. krátký, brevis; ſehr kurz, kratičký, der Tag wird kürzer, dne vbýwá; 2) fig. den Kürzern ziehen, prohrati; zu kurz kommen, ſſkodu mjti, vgmu trpěti. 3) kurze Waare, drobné zbožj; kurze Brühe, huſtá gjcha, omáčka; adv. krátce, breviter; kurz halten, na krátce držeti; vor kurzem, nedáwno; in kurzem, brzy, w mále; mach es kurz, děley zkrátka; kurz und gut, zkrátka, ſlowem; kurz vorher, málo před tjm; kurz darauf, málo, brzo potom; über lang und kurz, na dlauze, nebo na krátce; Jemanden kurz und lang nennen, nadáwati, přezdjwati někomu.

Strany zdroje: II/2

Laden, v. a. irr. ich lud, habe geladen, nakládati, naložiti, onerare. 2) fig. Jemandes Haß auf ſich laden, nenáwiſt něčj na ſebe vwaliti, w nenáwiſt někomu wgjti. 3) nabiti, nabjgeti; ſcharf —, broky, kulkau nabiti; blind —, na prázdno. 4) vor Gericht —, pohnati, obeſlati, obſýlati, citare. 5) zu Gaſte —, zwáti, pozwati, invitare.

Strany zdroje: I/45

Anſchmeicheln, v. recip. ſich bei einem, někomu ſe liſati, přiliſati ſe, auliſně ſe k někomu mjti.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/8

Laſt, f. břemeno, břjmě, onus. 2) tjže, tjž, tjhota, pondus, moles. 3) Die Ladung, náklad, sl. těrcha, onus. 4) fig. a) hrůza; eine Laſt Geldes, hrůza, ſýla peněz; b) obtjžnoſt, onus; c) einem etwas zur Laſt legen, winu někomu dáwati.

Strany zdroje: II/12

Lection, f. lekcý, čtenj; einem die Lection leſen, latinku čjſti někomu.

Strany zdroje: II/12

Leder, n. wydělaná kůže, ol. vſnj, corium; vom Leder ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti; einem das Leder gärben, někomu kůži práſſiti, weylupek dáti; zu Leder werden, kožnatěti, zkožnatěti; aus fremden (anderer Leute) Leder iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče, prov.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: II/15

Leid, n. ljtoſt, hoře, n. žaloſt, zármutek, dolor, mœror; einem ein Leid thun, někomu vbljžiti, vſſkoditi; ſich ein Leides thun, zabiti ſe, o žiwot ſe připrawiti; Leid tragen, žaloſtiti, rmautiti ſe, žaloſt mjti; vor Leid ſterben, ljtoſtj, hořem vmřjti; im Leide gehen, in der Trauer, ſmutek néſti.

Strany zdroje: I/47

Anſprechen, v. a. k někomu promluwiti. 2) einen um etwas anſprechen, s někým o něco mluwiti, někoho za něco proſyti, žádati. 3) einen anſprechen, někoho pozdrawiti, přiwjtati; ku práwu pohnati, v práwa obžalowati. 4) bey jemanden anſprechen, v někoho ſe zaſtawiti.

Strany zdroje: I/47

Anſpringen, v. n. na někoho ſkočiti, k někomu přiſkočiti, wſkočiti do něčeho, adſilire. Anſpringen, n. přiſkočenj, přjſkok, ſkočenj, ſkok, wſkočenj, adſultus.

Strany zdroje: II/20

Liebestrank, m. nápog láſky, poď za mnau, Wel. philtrum; einem den Liebestrank geben, vdělati někomu; ſtreyčka pécy.

Strany zdroje: I/49

Anſtinken, v. n. ſmrděti někomu, zapáchati, ſordere alicui.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: I/50

Anthun, v. a. včiniti, vdělati. 2) oblécy, obljkati, vſtrogiti ſe, induere. 3) einem Ehre anthun, někomu čeſt prokázati; Schande, někomu hanbu vdělati, způſobiti. 4) včarowati, incantare. Es iſt ihm angethan, má vděláno, sl. porobili mu.

Strany zdroje: II/42

Meſſer, n. nůž, culter; (zu den Kienfackeln, laučnjk, Späne zu ſpalten, mor. dřinčák ein Taſchenmeſſer zawjrák, ein ganz gemeines, kudla.) dim. das Meſſerchen, nožjk, nožjček; einem das Meſſer an die Kehle zu ſetzen, do chobotu wehnati; nůž někomu k hrdlu přiložiti. Meſſerſcharf, oſtrý gako nůž.

Strany zdroje: I/51

Anwedeln, v. a. oháněti, přiwjwati, ocaſem ſe někomu liſati.

Strany zdroje: II/48

Mittheilen, v. a. vděliti, zdjleti ſe, zdjleti ſe s někým, communicare; ſeine Gedanken —, myſſlenj ſwá oznámiti; eine Nachricht —, zpráwu dáti; ſich einem —, propůgčiti ſe někomu.

Strany zdroje: I/51

Anwünſchen, v. a. popřjti, přjti, winſſowati, žádati někomu něčeho, optare, precari.

Strany zdroje: I/52

Anzaubern, v. a. včarowati, vkauzliti někomu.

Strany zdroje: II/52

Mühe, f. ſnažnoſt, vſylj, práce; ſich Mühe geben, ſnažiti ſe, přičiniti ſe, vſylowati; Jemanden Mühe machen, prácy někomu dáti; das koſtet viele Mühe, to ſtogj mnoho práce; es iſt nicht der Mühe werth, neſtogj to za prácy.

Strany zdroje: II/54

Mürbe, adj. křehlý křehký , fragilis, marcidus; ſehr mürbe, křehaučký; mürbes Fleiſch, křehké maſo; etwas Mürbes z. B. ein Kuchen, ein junges hübſches Fr auenzimmer Frauenzimmer, křehotinka; mürbe werden, křehnauti, zakřehnauti. 2) zetlelý; mürbes Holz, zetlelé dřjwj. 3) zleželý, vhniličelý, mitis; mürbe Aepfel, vleželá gablka. 4) fig. Jemanden mürbe machen, někoho zkrotiti, třpjt, tipet někomu wzýti.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/57, II/58

Nachahmen, v. a. po někom dělati, někoho náſledowati imitari; eines Stimme, po někom mluwiti, Gang, po někom choditi; Schreibart, někomu podobně pſáti, po 58 někom pſáti, Gebärden, po někom ſe přetwářeti.

Strany zdroje: II/59

Nachgeben, I. v. irr. a. dodati, potom dáti. II. v. n. a) powolati, pauſſtěti, powoláwati, popuſtiti, popauſſtěti, remitere remittere . 2) fig. a) podáwati ſe, podati ſe, cedere. b) Einem nichts nachgeben, nic někomu neoddati, neodewzdáwati, neoddáwati, roweň býti, ich gebe es nach, připauſſtjm.

Strany zdroje: II/61

Nachſtellen, v. n. vkládati, auklady , zálohy ſtrogiti, činiti, odſydla pozadu kláſti, insidiari; Einem Amte, čjhati na auřad; nach dem Leben, na žiwot někomu ſtáti, bezžiwotj hledati.

Strany zdroje: II/63

Nacken, m. ſſige, waz, cervix. 2) záda; einem immer auf dem Nacken ſeyn, ſtále býti někomu na hrdle; einem den Nacken ſchmieren, někomu záda wypráſſiti, mazati. 3) An der Hacke, tylec.

Strany zdroje: II/88

Peinlich, adj. trapliwý, přeboleſtný; ein peinlicher Tod, přeboleſtná ſmrt. 2) vtrpný; die peinliche Frage, vtrpný dotaz; das peinliche Gericht, vtrpné práwo. 3) přjkrý, přjkorný. adv. —ně, Jemanden peinlich anklagen, někomu na hrdlo ſtáti, někoho v hrdelnjho práwa žalowati.

Strany zdroje: I/57, I/58

Aufbinden, v. a. nawázati, přiwázati, ſwázati, vwázati, adligare. 2) rozwázati, 58 ſolvere. 3) einem etwas aufbinden, někomu něco na nos vwázati, zawěſyti.

Strany zdroje: II/99

Poſſen, m. čtweráctwj; kauſek, ſſibalſtwj; eines einen Poſſen ſpielen, někoho řjznauti, ſſauſtnauti, kauſek včiniti, ſtřjhnauti; den Poſſen merken, čtweráctwj čjti, znamenati. 2) Jemanden etwas zum Poſſen thun, někomu něco na wzdory , naſchwál včiniti.

Strany zdroje: I/58

Aufbürden, v. a. obtjžiti, břemenem ſtjžiti, břemeno na někoho vwaliti, wzkládati, imponere onus. 2) obwiniti, obwinowati někoho z něčeho, ſwáděti něco na někoho, wytýkati něco někomu.

Strany zdroje: I/58

Aufdringen, v. a. cpáti, naſtrkati, obtrudere; ſich einem, někomu ſe nabjzeti; ſich in etwas, do něčeho ſe cpati, tlačiti, wtjſkati, wtjrati, intrudere ſe.

Strany zdroje: II/106

Quere, f. přjčka, in die Länge und in die Quere, gak ſſiroký tak dlauhý; nach der, in die Quere, na přjč. fig. Einem in die Quere kommen, někomu vdělati kličku, přigjti w přjč; es gehet mir alles der Quere, wſſe mi gde na opak.

Strany zdroje: II/108

Rang, m. pořadj; im zweyten Range der Logen, w druhém pořadj ložj. 2) řada; Ein Schiff vom erſten Range, lodj prwnj řady. 3) fig. ſtaw, důſtogenſtwj, mjſto; Ein Mann vom hohen Range, muž wyſokého ſtawu; den erſten Rang haben, prwnj mjſto mjti; ein Mädchen ohne Vermögen und Rang, děwče bez bohatſtwj a (zweyſſenoſti ? ) Jemanden den Rang geben, někomu předek dáti; den Rang ablaufen, někoho předčiti.

Strany zdroje: I/61

Aufhängen, v. a. Kleider, Wäſche, nawěſſeti, powěſyti, rozwěſſeti, zawěſyti, ſuſpendere. 2) Einen Dieb, zloděge oběſyti. Einem etwas aufhängen, někomu něco wſtrčiti, t. g. ničemnau wěc mu dohoditi, neb k nj ho přemluwiti; někomu nedwěda na nos powěſyti, lež zawěſyti.

Strany zdroje: II/122

Rennen, v. irr. ich rannte, gerannt, I. v. n, . (ſeyn) hnáti ſe, cwálati, tjrati, páditi. , tryſkem běžeti, palowati, trčiti; gerannt kommen, přiběhnauti, přihnati ſe; nach etwas rennnen rennen, po něčem ſe hnáti; mit dem Kopfe widder wider die Wand, hlawau wrazyti do zdi; in ſein Verderben, k záhubě ſwé poſpjchati; fig. nach etwas, sháněti ſe po něčem. 2) v. a. habe Jemanden zu Boden, někoho žena ſe porazyti; den Degen durch den Leib, někoho kordem proboſti, prohnati, promrſſtiti; das Meſſer in den Bauch, někomu nůž do břicha wrazyti.

Strany zdroje: II/124

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.

Strany zdroje: II/133

Rücken, m. hřbet, dorsum; dim. das Rücklein, hřbýtek; der Naſe, hřbýtek noſu; des Gebirges, des Waſſers, hřbet hory, moře, 2) záda; einen breiten Rücken haben, ſſiroký hřbet, ſſiroká záda mjti. 3) hřbet; Rehrücken, ſrnčj hřbet. 4) fig. den Rücken wenden, obrátiti ſe; Jemanden den Rücken halten, někomu nadržowati; etwas hinter jemandes Rücken thun, něco za něčjmi zády, krom něčjch očj činiti; in dem Rücken angreifen, od zadu připadnauti.

Strany zdroje: I/63

Aufnehmen, 1. v. a. pozdwihnauti, wzhůru wzýti, tollere. 2) změniti. 3) přigjmati, přigjti, přigmauti, recipere; přiwytati, excipere; gut aufnehmen, za dobré, za wděk; übel, za zlé wzýti; für Scherz, za žert bráti, wzýti. 4) wypůgčiti, mutuare; es mit jemandem, někomu odolati, někomu ſe rownati. 2) v. n. přibýwati, wzroſtati, creſcere; in Aufnehmen bringen, k zrůſtu dopomocy.

Strany zdroje: II/147

Schabernack, m. Jemanden einen Schabernack thun, někomu něco včiniti.

Strany zdroje: II/156

Schein, m. der gedritte Schein, třjhranjk; der gevierte, čtwerhranjk, geſechſte, ſſeſtihranjk. 2) ſwětloſt; der Märzſchein, březnowá ſwětloſt. 3) záře; Ein Schein am Himmel, záře na nebi; der Mondſchein, záře půlnočnj; der rothe Schein, čerwánky; der weiße bey der Nacht, blikawa, záplawa. 4) fig. podoba, twárnoſt, species; nápodobnoſt, apparentia; er hat den Schein eines ehrlichen Mannes, má podobu poctiwého muže. 5) zámyſl, oko, barwa, praetextus; zum Schein, gen na oko, na pohled, na bjlo; unter dem Scheine, pod zámyſlem, pod fochem. 6) wěnec; der Schein eines Heiligen, paprſſlky. , wěnec okolo hlawy Swatých. 7) liſt, wyſwědčenj, pjſemnoſt, vpſánj; der Taufſchein, křticý liſt; Jemanden einen Schein geben, někomu dáti pjſemnoſt, vpſánj, wyſwědčenj.

Strany zdroje: II/157

Schelten, v. irr. du ſchilſt, ich ſchalt, ich ſchälte, habe geſcholten, du ſchilt. I. v. act. prokljnati, kljti, zlořečiti, maledicere. 2) gebati, mor. hřebati, pljſniti, reprehendere. 3) nadati, apellare; er ſchalt mich einen Narren, nadal mi bláznů; ſich gnädiger Herr ſchelten laſſen, dáti ſobě waſſnoſti řjkati, chtjti, aby mu řjkali waſſnoſti; Jemanden gnädiger Herr ſchelten, waſſnoſtowati někomu. II. v. neut. dowáděti, bublati, žehrati, jurgare; auf Jemanden, na někoho; ein unbeſcholtener Mann, nenařčený, dobře zachowalý muž.

Strany zdroje: II/159

Scheuern, v. a. drhnauti, detergere. 2) ſich ſcheuern, drbati ſe, oſſjwati ſe, fricare se. 3) fig. drcati, gebati někoho, někomu domlauwati, na zuby žehnati, excipere verbis.

Strany zdroje: I/66, I/67

Aufſetzen, 1. v. a. poſtawiti, ſtawěti, kláſti, nakláſti, položiti, naſázeti, poſaditi, ſázeti; den Hut, klobauk na hlawu dáti. die Haube der Braut, die Braut, očepiti, zawigeti. 2) ſich aufſetzen, poſaditi ſe; ſich wider Jemanden, poſtawiti ſe proti někomu. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot wſaditi, wynaložiti. 4) ſeinen Kopf aufſetzen, něco ſobě do hlawy zawzýti, ſwéwolným býti. 5) oklamati, oſſiditi, ſwéſti. 6) ſepſati, w ſpis vwéſti. 2. v. n. der Hirſch ſetzt auf, gelen doſtáwá nowé 67 rohy. 2) das Pferd ſetzt auf, kůň ſe ſmyſſil, má myš, geſſtěra, ſ. Koppen.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: I/67

Aufſicht, f. dohljdánj, dohljženj, dozýránj, opatřenj, pozorowánj, přihljdánj, přihliženj; Aufſicht haben, dohljdati, dohljžeti, dozýrati někomu, někoho, pozor dáti na někoho, přihljdati někomu.

Strany zdroje: II/173

Schlund, m. pl. die Schlünde, hltoň, gjcen, požeradlo; sl. požerák, gula; in den unrechten Schlund kommen, zaſkočiti někomu. 2) propaſt, požeradlo, gurges, vorago.

Strany zdroje: I/67

Aufſtehen, v. n. otewřjnu, býti otewřjnu býti , patere; die Thür hat lang aufgeſtanden, dwéře dlauho otewřjny byly. 2) na něčem ſtáti, wzhůru ſtáti. 3) powſtati, wſtáti, wywſtati, ſurgcre ſurgere , powſtati z nemocy, vzdrawiti ſe, convaleſcere; wider jemanden, proti někomu powſtati, pozdwjhnauti ſe.

Strany zdroje: I/68

Auftragen, v. a. Speiſen, gjdla noſyti na ſtůl. 2) wložiti, wzkládati. 3) nařjditi, poručiti někomu, wznéſti na někoho něco, mandare.

Strany zdroje: II/179

Schnäutzen, v. a. vtřjti nos, wyſmrknauti ſe, ſmrkati, mor. ſýkati, wyſýkati, emungere. 2) fig. das Licht, vtřjti ſwětlo. b) opentliti, podſkočiti, vtřjti někomu.

Strany zdroje: II/183

Schön, adj. pěkný, kráſný, pulcher; in der Kinderſprache, činčaný, sl. čačaný; vom Geſichte, ſličný; von Geſtalt, ſpanilý, ztepilý; ſchönes Hemd, bjlá, čiſtá koſſile; Bildſchön, až mjlo kráſný; Wunderſchön, ku podiwu kráſný; Jemanden ſchön thun, přimjleti ſe k někomu; ſchönen Dank, pěkně děkugi; du biſt mir ein ſchöner Herr, tys čiſtý, pěkný pán; adv. pěkně, kráſně, ſličně, ſpanile.

Strany zdroje: II/189

Schuld, f. wina, culpa; an wem liegt die Schuld? čj geſt wina? er iſt Schuld an ſeinem Unglücke, on geſt přjčinau ſwého neſſtěſtj; Jemanden die Schuld beimeſſen, někomu winu přičjſti, přičjtati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, cpáti, ſkládati; endlich wird alle Schuld auf mich fallen, pak ſe mi wina dá; wer hat die Schuld? kdo geſt winen? sich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zaweſti, prowiniti; er iſt Schuld daran, geſt tjm winen. 2) powinnoſt; die Schuld der Natur bezahlen, vmjniti, daň přirozenj zaplatiti. 3) dluh, debitum; Schulden machen, dlužiti ſe; viele Schulden machen, prodlužiti ſe, zadlužiti ſe, abaerari obaerari ; Schuld mit Schuld bezahlen, kljn kljnem wyrážeti; Schuld eintreiben, dluh vpomjnati, wyvpomjnati; ſeine Schuld bezahlen, dluh platiti, zaprawiti, wywáděti; haftende Schulden, zapůgčené penjze, pecuniae creditae; viele Schulden ausſtehen haben, mnoho peněz mjti na dluhu.

Strany zdroje: II/194

Schwanz, m. pl. Schwänze, ocas, sl. chwoſt, cauda; ein langer, buſchichter, oháňka, (im Scherze) oměták; des Fuchſes, prut; des Hirſches, péro; Jemanden den Schwanz ſtreichen, ljſati ſe, přimjleti ſe k někomu; auf den Schwanz treten, někoho vrazyti; Geld auf den Schwanz ſchlagen, něco ſobě vſſkrábnauti, pod palec ſchowati; dim. Schwänzchen, n. ocáſek. 2) Der Zopf, culjk, ruljk, wrkoč, nodus capillorum.

Strany zdroje: II/197

Schweimen, v. n. potáceti ſe, wráworati, tutubare titubare . 2) mizeti; das Geſicht ſchweimet mir, zrak ſe mi tratj, mizý, mžičky ſe mi dělagj. 3) hlawa ſe točiti někomu.

Strany zdroje: II/199

Schwer, adj. těžký, gravis; neſnadný, difficilis; fünf Gran ſchwer, pět zrn ztjžj; ſchweres Geſchütz, těžká ſtřelba, bořjcý děla; ſchwere Cavallerie, těžká gjzda. 2) fig. a) twrdý, tupý; ſchwerer Kopf; twrdá hlawa, newtipa; ſchwere Zunge, brebtawý, zagjkawý gazyk; ſchweres Gehör, náhluchoſt, ſchweres Gehör haben, náhluchým býti; ſchwerer Athem, záduch, záduſſiwoſt. b) Einem etwas ſchwer machen, někomu něco obtjžiti. c) Die ſchwere Noth, padaucý nemoc. d) Eine ſchwere Menge, ſýla; das hat ihm ſchweres Geld gekoſtet, to ho ſtálo hrůzu, ſýlu peněz, adv. těžce, neſnadně.

Strany zdroje: II/201, II/202

Scrupel, m. ſwědomj, náhnětek ſwědomj, scrupulus; ſich Scrupel machen, ſwědomj ſobě dělati; Jemanden ſeine Scrupel 202 benehmen, někomu něco wymluwiti. 2) ſſkrupl, scrupulum.

Strany zdroje: II/207

Seite, f. bok, mor. vbočj, latus; die rechte Seite, prawice; die linke, lewice; Seite, Theil, Gegend, ſtrana, ſtránečka, pagina; einer Gaſſe, pořadj; an der Fußſohle, des Daumens, břichec, mor. bruſſec; auf Jemandes Seite ſeyn, něčj ſtranu držeti, po někom ſtáti; ſich auf faule Seite legen, zlenoſſeti, zwalaſſeti; ſich auf die Seite machen, prchnauti, poraditi ſe s Waňkem; etwas auf die Seite ſchaffen, něco odſtraniti, odkliditi; einem zur Seite gehen, přiſpěti někomu ku pomocy; Scherz bey Seite, žert na ſtranu; von allen Seiten, odewſſad, undique; zur Seite, ſtranau, poſtraně; meinerſeits, co ſe mne týče.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/214

Singen, v. irr. ich ſang, ich ſänge, geſungen, I. v. n. zpjwati, pěti, canere, cantare; pozpěwowati, cantillare; ſchwach ſingen, mor. wrnožiti; ſtark ſingen, helekati; grob ſingen, kozmicý zpjwati, hirquitallire; einem (zu Ehren) ſingen, prozpěwowati; anfangen zu ſingen, zazpjwati; lange ſingen, nazpjwati ſe; zu Ende ſingen, dozpjwati; fig. Einen, někomu zpjwati; II. v. a. Eine Meſſe ſingen, mſſi zpjwati, odzpjwati. 2) báſniti, zpjwati.

Strany zdroje: II/224

Sperren, v. a. roztáhnauti, roztahowati, extendere; die Zeilen, řádky; b) die Füße von einander, rozkročiti ſe, divaricare pedes. c) zawřjti; die Thore, brány; die Thür zuſperren, zawřjti dwéře; ein Rad, kolo. d) zahraditi, zaſtawiti, gjmati; den Fluß, řeku; e) ſtawowati; die Erbſchaft, dědictwj. f) ſich ſperren, na odpor ſe ſtawěti, zprotiwiti ſe; ſperren ſie ſich nicht, nezpauzegj ſe, nezdrahagj ſe. g) Jemanden den Weg, někomu ceſtu zaſtaupiti. h) das Maul, ſſklebiti ſe, rozdjrati tlamu, ringi.

Strany zdroje: II/226

Spielen, v. n. et act. hráti, ludere; mit einem Hunde, s pſem zahráwati, pohráwati; b) auf der Violine, na hauſle hráti, hauſti; die Flöte, na fletnu pjſkati. c) eine Miene ſpielen laſſen, podkop do powětřj wyhoditi; mit Mörſern auf die Feſtung, z moždjřů do pewnoſti ſtřjleti. d) die Fahne ſpielen laſſen, praporcem máchati, nechati ho plápolati. e) fig. Jemanden etwas in die Hände, někomu něco podſtrčiti. f) Verſteckens, na mžjtek, na ſchowáwanu hráti. g) Karten, Kegel, Schach, w karty, w kuželky, w ſſachy hráti; Ball, na mjč hráti; im Glückshafen, karbaniti. h) ſich arm, hrau znuzeti, na mizynu přigjti; ſich reich, zbohatnauti hrau. i) eine Komödie ſpielen, komedii předſtawowati, hráti. k) fig. den Herren, na pána hráti. 2) Etwas ins Weite, něco na dlauhé lokte odkládati, protahowati. 3) Jemanden einen böſen Streich, někoho opařiti, čjſnauti, opáliti, opentliti. 4) Er ſucht es dahin zu ſpielen, tam to vſyluge přiweſti. 5) Ver chiedene Streiche ſpielen, reyry, rozličné kuſy prodáwati. 6) Eine Sache ſo zu ſpielen wiſſen, vměti wěc tak nawljknauti, naſtrogiti. 7) Bankrott, bankrot vdělati.

Strany zdroje: II/228

Spitzen, v. a. oſtřiti, ſſpičatiti, zeſſpičatiti, cuspidare, acuere; die Feder, péro; fig. die Feder wieder wider Jemanden, zoſtra pſáti proti někomu; den Mund ſpitzen, hubu brauſyti, oſtřiti zuby; die Ohren ſpitzen, naſtawowati vſſj; das Pferd ſpitzt die Ohren, kůň ſtřihá vſſima; den Weitzen ſpielen ſpitzen , ſſpicowati pſſenicy.

Strany zdroje: II/233

Sprung, m. ſkok, saltus; einen Sprung thun, ſkočiti, ſkok vdělati; fig. auf dem Sprunge ſtehen, býti na poſkoku; Jemanden viel Sprünge machen, mnoho klopot a brykulj někomu nadělati; Jemanden auf, oder hinter die Sprünge kommen, přigjti na něčj auſkoky; Sprünge machen, ſkotačiti, reyry prowoditi; er wird keine große Sprünge machen, nepřigde daleko. 3) Am Fuße, kotnjk, talus; rozpuklina, puklina, puknutj, ruptura; roztrženina, fissura; das Glas hat einen Sprung, ſklenice geſt puklá.

Strany zdroje: II/237

Stand, m. pl. Stände, ſtaw, status; der Bürgerſtand, měſtſký ſtaw; die Landſtände, zemſſtj ſtawowé; der ledige Stand, děwogný ſtaw, děwognoſt, bezženſtwj, caelibatus. 2) eines Krämers, ſtánj, ſtawadlo, statio, locus. 3) Für die Pferde, ſtánj. 4) fig. Stand halten, oſtáti, doſtáti, stare usque ad —; der Stand hält, doſtogný; zu Stande kommen, bringen, k mjſtu přigjti, přiweſti; außer Stand ſetzen etwas zu thun, překazyti někomu něco; ich bin es nicht im Stande, negſem s to. 5) Das Ständchen, Ständerlein, zaſtawenjčko, ſſtandrle, wečernj hudba pod okny.

Strany zdroje: II/238

Stange, f. tyč, pertica. b) In den Bauernſtuben, bidlo. c) an einem Spieße, kopiſſtě, oſſtěpiſſtě, hastile. d) am Pferdegebiſſe, ſtranice, feine Gold- Eiſen- Silberſtange, prut, hůl zlata, ſtřjbra, železa. e) Hühnerſtange, hřada. f) Stallſtange, roſocha, ſoſſka, amis bisurca bifurca . g) Leimſtange, rohatina. h) Vogelſtange, žerď. i) Meßſtange, tyč, decempeda. k) Schifferſtange, plawecký ſochor, contus. l) Fiſcherſtange, tlauk. m) Brechſtange, f. páč. n) fig. des Fuchſes, prut. o) fig. einem die Stange halten, někomu nadržowati, pomáhati.

Strany zdroje: II/241

Stecken, I. v. n. wězeti, haerere; der Nagel ſteckt in der Wand, hřebjk wězý we ſtěně. 2) wáznauti, vwáznauti; zwiſchen Thür und Angel bleiben, w kázanj vwjznauti; im Kothe ſtecken bleiben, vwáznauti w blátě. 3) fig. in der Predigt ſtecken, hatiti ſe; es blieb mir zwiſchen den Füßen ſtecken, hatilo ſe mi to mezy nohama; es blieb mir im Halſe ſtecken, zaſkočilo mi; ins Stecken gerathen, zhapnauti, ſklapnauti, vwjznauti. 2) v. a. a) ſtrčiti , naſtrčiti; den Braten an den Spieß, pečeni na rožeň; Geld in die Taſche, penjze ſtrčiti do kapſy. b) ſázeti; Bohnen, boby. c) wykázati, vložiti; ein Ziel, cýl. d) ſtrčiti, podſtrčiti; Jemanden etwas in die Hand, někomu něco do ruky. e) mjchati, pléſti; in fremde Händel, do cyzých wěcý. f) die Köpfe zuſammenſtecken, mjti ſſeptot, dýchánek. g) ſich in Schulden, zadlužiti ſe. h) fig. eine Jungfer ins Kloſter, pannu zawřjti do kláſſtera. i) Ins Gefängniß, do žaláře wſaditi. k) das Waſſer ſteckt ſich, woda ſe čelj, hradj, zaſtawuge, wytápj. l) Geld in etwas, penjze na něco naložiti, do něčeho ſtrčiti. m) Jemanden etwas, někomu něco podtagj wzkázati, podſtrčiti, powědjti. n) In den Brand, zapáliti.

Strany zdroje: II/245, II/246

Stellen, v. a. ſtawiti, zaſtawiti, sistere; der Hund ſtellt das Wild, pes ſtawj zwěř. 2) Die Milch, podſýřiti mljko. 3) Das Waſſer, hraditi, zahraditi wodu. 4) Einen Dieb, přimrazyti zloděge. 5) Das Bier, wyſtawiti piwo. 6) poſtawiti, locare, statuere; ſich auf den Kopf, na hlawu ſe poſtawiti. 7) Die Soldaten in Schlachtordnung, wogſko zſſikowati. 8) fig. Jemanden zur Rede, počet, aučet v někoho žádati; vor Augen, před oči předſtawiti, předſtjrati; auf freyen Fuß, propuſtiti někoho; etwas dahin geſtellt ſeyn laſſen, něčeho zatjm pozanechati; etwas in Vergeſſenheit, něco w zapomenutj dáti; in Zweifel, w pochybnoſt vweſti; Zufrieden, vpokogiti. 9) Ein Zeug, Garn ſtellen, ſýť rozſtawiti. 10) Schlingen ſtellen, pletky kláſti, poljknauti. 11) fig. Jemanden nach dem Leben ſtellen, někomu o žiwot ſtáti; ein Bein ſtellen, nohu podrazyti; Uhr, hodiny zprawiti, naſtrogiti; ſich ſtellen, ſtawěti ſe, dělati ſe; Krank, traurig, nemocným, truchliwým. 12) doſtawiti, poſtawiti; einen Miſſethäter, zločince; Recruten, nowáčky; einen Bürgen, rukogmjm vručiti, vgiſtiti, rukogemſtwj dáti; Zeugen, ſwědky, poſta 246 witi, doſtawiti; ins Werk, w ſkutek vweſti; ſich bey Jemanden, zaſtawiti ſe; hie und da, rozſtawiti.

Strany zdroje: II/250

Stirn, f. čelo, frons; dim. das Stirnchen, čelko, čeljčko; die Stirn runzeln, mračiti ſe, zwraſſtiti čelo; eine eherne Stirn haben, twrdočelným, protřelého čela býti, perfrictae frontis esse; die Stirn bieten, čeliti proti někomu; der eine breite Stirn hat, čelatý, čeláč, fronto.

Strany zdroje: I/7

Ablaſſen, v. a. odpuſtiti, puſtiti, ſpuſtiti, vpuſtiti; a) ein Schloß, einen Teich, zámek, rybnjk ſpuſtiti; b) jemanden eine Sache, někomu některau wěc odpuſtiti, popuſtiti, vpuſtiti; c) einen Brief, liſt odeſlati; d) etwas am Preiſe, něco z ceny ſpuſtiti, ſlewiti. 2) v. n. opuſtiti, von ſeinem Vorſatze, od předſewzetj ſwého vpuſtiti, přeſtati.

Strany zdroje: II/253

Stören, v. a. ſſťárati, dlaubati ſe, rýti ſe; in Büchern herumſtören, ſſťárati, přebjrati ſe w kněhách. 2) v. a. den Frieden ſtören, ruſſiti pokog; Jemanden ſtören, nepokogiti někoho, nedati někomu pokoge; das Geräuſch ſtört mich im Schlafe, ſſuſtot, powyk, chramoſtěnj bauřj mne ze ſpánj; er ſtöhrt ihn im Schreiben, meylj ho we pſánj; ein Neſt ſtören, baurati, rozbaurati hnjzdo.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/258, II/259

Strich, m. der Vögel, tah, taženj. 2) In einem Striche, bez přjtrže. 3) Des Holzes, ljto. 4) Des Zeuges, wlas; gegen Strich, proti wlaſu. 5) Zu Striche ſtellen, (auf Tiſche Fische ) po wodě kláſti, poljknauti. 6) Der Vögel, heyno, sl. krděl; ein Strich Repphühner, ſtádo korotwj. 7) Das Leichen der Fiſche, třenj; der Brut, potěr, plod, plůdek. 8) Mit der Feder, 259 auf der Geige, tah. 9) průba; den Strich halten, průbu wydržeti. 10) čára; viele Striche auf etwas machen, něco počarowati; fig. einen Strich durch die Rechnung machen, někomu něco překazyti, zkazyti, někomu autory ſrazyti. 11) čárka, comma. 12) pruh; ſchwarzes Pferd mit weißen Strichen, wranný kůň s bjlými pruhy. 13) Ein Strich Landes, kus země, podkragj. 14) der Erde, des Himmels, páſmo, pona. 15) Getreides, korec, modius. 16) An den Eutern der Kühe, cecek; mor. ſſwáh; dim. das Strichlein, čárka, čárčička.

Strany zdroje: II/274

Text, m. text; Jemanden den Text leſen, někomu latinku čjſti.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/283

Tragen, v. a. irr. du trägſt, ich trug, ich träge, getragen, neſti, noſyti, portare, ferre; eine Laſt, břemeno; Briefe herum, roznáſſeti pſanj; feil, na prodeg noſyti; eine tragende Kuh, březý kráwa; Jemandes Schuld, něčj winu neſti; ihr könnets jetzt nicht tragen, nemůžete ſneſti nynj. 2) den Sieg davon, wjtězſtwj obdržeti; Ehre, Schande davon, cti, hanby dogjti; derbe Stöße davon, notný weypraſk odneſti, doſtati; einen Gedanken mit ſich herum, s myſſljnkau obcházeti; man trägt ſich mit einem Gerüchte, roznáſſj ſe, gde powěſt, powjda powjdá ſe; etwas in ein Buch, něco do knjhy wneſti, zapſati; ein Amt, zaſtáwati auřad; 3) mjti; Liebe zu Jemanden, láſku k někomu mjti; trägſt du keine Scheu, nemáš ſtudu, neſtydjš ſe? Sorge für Jemanden, péči mjti o někoho; daran trage ich keinen Gefallen, w tom nemám zaljbenj; Eckel für etwas, něco ſobě oſſkliwowati; Leid tragen, žaloſt mjti. 2) v. n. neſti, noſyti; das Gewehr trägt 100 Schritt, ručnice neſe na ſto kroků; das Tragen, neſenj, noſſenj.

Strany zdroje: II/283

Tränken, v. a. napogiti, napágeti, das Vieh, dobytek. 2) kogiti; die Mutter tränkt ihr Kind, matka kogj, přikágj djtě. 3) dáti, dáwati pjti; Jemanden, někomu. 4) fig. a) wlažiti, zawlažowati, nawložowati nawlažowati ; die Wieſen, ſwlažowati luka. b) napauſſtěti; Holz mit Leim, dřewo klihem; Papier mit Oehl, papjr olegem; getränkt, napuſſtěný.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/290, II/291

Trotz, m. hrdoſt; ſie ſind voll Trotzes; gſau plni hrdoſti. 2) pych, zpupnoſt; einem Trotz bieten, někomu ſe oprnauti, opřjti, zpjčiti; Jemnades Trotz demüthigen, něčj pych zkrotiti; er bietet aller menſchlichen Gewalt Trotz, on ſe wſſj lidſké mocy zpjrá, oporuge, zpěčuge. 3) nawzdory; Jemanden etwas zum Trotze thun, někomu něco nawzdory, na ſchwál činiti; der ganzen Welt zum Trotz, nawzdory wſſemu, celému ſwětu. 4) Trotz! und thu es, opowaž ſe, to dělati; Trotz dem, ders beſſer macht! herež tomu, kdo lépe zná! Trotz dem, der ſich widerſetzt! běda tomu, kdož ſe zprotiwj! er bleibt, Trotz allen Gründen, bey ſeiner Meinung, na wzdoru wſſem důkazům zůſtáwá na ſwém. 5) Trotz dem, wirſt du verlieren, bez toho, truc toho, ztratjš; Trotz deines Geldes, wirſt du nicht gewinnen, truc twých 291 peněz, newyhrageš; er lauft Trotz einem Laufer, běžj truc laufra, gako laufer (běhaun.)

Strany zdroje: II/291

Trumpfen, v. a. bey den Zimmerleuten, kuſatiti. 2) trumfem bjti, zabiti. 3) fig. Jemanden, trumfowati, řjzkati, zpjwati někomu; austrumpfen, odkrogiti někomu.

Strany zdroje: II/291

Trunk, m. pitj, haustus; Jemanden im Trunke hindern, někomu překazyti w pitj; einen guten Trunk thun, hodně ſe napiti; auf einen Trunk, gednjm dauſſkem, na geden dauſſek. 2) gedno napitj; einen Trunk Bier thun, gednau ſe napiti piwa; ein Trunk Wein, nápitek wjna. 3) pitj; zum Trunke zaſammen kommen, ſcházeti ſe k pitj. 4) opilſtwj, chlaſt; ſich dem Trunke ergeben, oddati ſe chlaſtu, opilſtwj.

Strany zdroje: II/298

Uiberhelfen, v. n. pomocy přes. 2) Einem, nadržowati, napomáhati někomu.

Strany zdroje: II/299

Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně . 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu .

Strany zdroje: II/302

Uiberſchreiben, v. a. nadepſati, superscribere. 2) napſati; das Buch iſt überſchrieben, nápis knihy geſt: — 3) dopſati, dopiſowati; einem alle Neuigkeiten, wſſecky nowiny někomu. 4) přepſati, přepiſowati; aus einem Buche ins andere, z knjhy do knjhy.

Strany zdroje: II/304

Uibertreten, v. n. překročiti; das Pferd über den Strang, kůň přes poſtraněk . b) wyſtaupiti; der Fluß, řeka, . c) přeſtupuge, odſtupuge; zu Jemanden, k někomu. 2) v. a. přeſſlapati; die Schuhe, ſtřewjce . b) přeſtaupiti, překročiti, violare; ein Geſetz, zákon.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, adv. nedobře, male, vitiose; ver tehen, erzählen, ſehen, leſen, rozuměti, powjdati, widěti, čjſti. b) Ich komme hier wohl unrecht, oč zde negdu dobře; unrecht daran ſeyn, na omylu býti; unrecht gehen, blauditi; du kommſt bey ihm unrecht an, naběhneš ſy v něho; das iſt ſo unrecht nicht, to nenj tak zlé. 2) nepráwě, injuste; unrecht handeln, nepráwě gednati; Jemanden unrecht thun, křiwdu někomu činiti.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, adj. neprawý; —te Erklärung, neprawé wyſwětlenj; Mittel, proſtředky; die unrechte Seite eines Tuches, wrub; Jemanden zur unrechten Zeit kommen, někomu přigjti newčas; alles liegt am unrechten Orte, wſſe ležj od mjſta; die unrechte Kehle, chřtán. b) das geht mit unrechten Dingen zu, to ge bezpráwné, nedowoleno; to gſau čáry, to ge s čertem; auf unrechten Wegen ſeyn, něco zlého obmeyſſleti.

Strany zdroje: II/326

Unterbrechen, v. a. podlomiti; einen Zweig, ratoleſt. 2) přetrhnauti; interrumpere; ein Geſchäft, řjzenj. 3) ſkočiti, ſkákati; Jemanden in die Rede, do řeči někomu.

Strany zdroje: II/327

Untergeben, v. a. oddati, odewzdati; einem ein Kind, někomu djtě. 2) poddati, podrobiti; ſich einem Könige, ſe králi.

Strany zdroje: II/337

Vaterſtelle, f. mjſto otce, za otce; bey Jemanden vertreten, někomu za otce býti.

Strany zdroje: II/342

Verdrehen, v. n. překrautiti, přetočiti; einen Schlüſſel, kljč. d) b) wytočiti, wywinauti; einem ein Glied, někomu aud. c) krautiti; die Augen, očima; fig. Worte, ſlowa; das Recht, práwo.

Strany zdroje: II/347

Vergewaltigen, v. a. náſylj činiti, náſyljm ſáhnauti; Jemanden, někomu, na někoho.

Strany zdroje: II/349

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.

Strany zdroje: II/350

Verheirathen, v. a. von Mannsperſ., ženiti, oženiti, maritare; ſich, oženiti ſe, pogjti, pogimati ženu. b) von Frauensp., wdáti, prowdati ( ol. za muž gjti); ſich, ſe; alle Söhne, poženiti, rozženiti; alle Töchter, powdati; hie und da, rozewdati; verheurathet, ženatý, wdaná; verheurathete Kinder, ženaté nebo wdané děti. c) podwěniti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/353

Verlegen, v. a. přeložiti; die Meſſe von F. nach Breslau, ročnj trh z F. do Wratiſlawi; einen Feſttag, ſlawnoſt; die Beſatzung, poſudku poſádku . b) odložiti; odkládati; den Termin, lhůtu. c) zachramoſtiti, zandati; unter mancherley Sachen, mezy rozličnými wěcmi. d) založiti; α) Jemanden den Weg, někomu ceſtu, zamezyti ceſtu. β) den Hut irgendwo, klobauk někde. γ) einen Kaufmann mit Waaren, mit Geld, kupce zbožjm, penězy. e) nakládati, naložiti, náklad wéſti; ein Buch, na knihu. f) v. rec. ſich, oddati ſe; auf die Poeſie, na báſnjřſtwj.

Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.

Strany zdroje: II/355

Verloben, v. a. zaſljbiti, poſwětiti; Gott, Bohu. 2) ſnaubiti, zaſnaubiti, vſnaubiti, despondere; připowědjti; Jemanden ſeine Tochter, někomu ſwau dceru.

Strany zdroje: II/360

Verſalzen, v. a. přeſoliti; fig. Jemanden die Freude, někomu radoſt zahorčiti; die —zung, přeſolenj.

Strany zdroje: II/364

Verſchreiben, v. a. wypſati; viele Dinte, mnoho inġauſtu. b) přepſati; ein Wort, ſlowo; ſich, ſe. c) vpſati, zapſati; einem etwas, někomu něco; ſich, ſe. d) předepſati, o něco pſáti; Waaren, zbožj. e) předepſati; ein Recept, recept.

Strany zdroje: II/365

Verſehen, v. irr. a. prohljdnauti, přehljdnauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt; die Sünden, hřjchy; verſehen iſt auch verſpielt, kdo přehljdne, prohrage. b) pochybiti, poblauditi, přehljdnauti; in ſeinem Amte, w ſwém auřadě. c) zawaditi; er hat es bey ihm verſehen, zawadil v něho, rozlil ſy ocet. d) nedopatřiti; aus Verſehen ſündigen, z nedopatřenj hřeſſiti. e) zhljdnauti ſe; ſich an etwas, von Schwangern, na něčem, o ženách s autěžkem. f) opatřiti, zaopatřiti, záſobiti; providere; mit Wein, Geld, Truppen, Waaren, wjnem, penězy, wogſkem, zbožjm. g) zaopatřiti; einen Kranken mit den h. Sacramenten, nemocného ſwátoſtmi. h) zprawowati, zaſtáwati, zaſtati; ein Amt, auřad; Jemandes Stelle, něčj mjſto. i) wywěřiti, nařjditi; es iſt in den Rechten ſo verordnet, w práwjch eſt to tak nařjzeno. h) k) obhljdnauti, obmyſliti; Jemanden etwas gutes, někomu něco dobrého, někoho něčjm dobrým. l) vrčiti; zu großen Dingen verſehen ſeyn, k welkým wěcem vrčen býti. m) nadjti ſe, nadáti ſe; ich verſehe mich deß zu euch, naděgi ſe toho o wás; ſich eher des Todes, dřjwe ſe ſmrti; ehe du dirs verſehen wirſt, dřjwe než ſe naděgeš.

Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.

Strany zdroje: II/367

Verſprechen, v. a. ſljbiti, ſlibowati, přiſljbiti; eine Belohnung, obdarowánj. b) připowědjti, zaſnaubiti; Jemanden ſeine Tochter, někomu ſwau dceru; ſich mit einer Perſon, namluwiti ſobě, připowědjti ſe. c) fig. ſlibowati; ſeine Miene verſpricht nichts gutes, geho pohled neſlibuge nic dobrého; er verſpricht ſich viel von ihm, mnoho ſobě od něho ſlibuge. 2) podřeknauti ſe. 3) očarowati, aby ſelhala; eine Büchſe, ručnicy. b) omlauwati, reptati. 4) zaſljbiti; ſich nach Maria Zell, ſe do Marye Celle.

Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.

Strany zdroje: II/371

Vertrauen, v. n. důwěřiti ſe; Gott, dem Herrn, Hoſpodinu, Bohu; auf Gott, w Boha. 2) ſwěřiti, Jemanden ſein Vermögen, někomu gměnj, k wjře dáti. b) zaſnaubiti; eine Jungfrau, pannu.

Strany zdroje: II/371

ertrauen, n. důwěrnoſt; ſein V. auf Jemanden ſetzen, důwěrnoſt na někoho kláſti, důwěřiti ſe; zu Gott haben, k bohu mjti; einem etwas im Vertrauen ſagen, někomu něco důwěrně, potagmo řjcy; im Vertrauen, mezy námi, potagmo.

Strany zdroje: II/371

Vertraut, adj. důwěrný; vertraut thun, důwěrně k někomu ſe mjti. 2) sſtaupený, domácný; ein vertrauter Freund, sſtaupený přjtel; auf einem vertrauten Fuße ſtehen, sſtaupeněgi s někým obcowati. 3) zaſnaubený; ein Vertrauter, zaſnaubenec.

Strany zdroje: II/374

Verweiſen, v. a. odkazowati, odkázati, odeſlati, odſýlati; an den Richter, na ſaudce. b) wypowědjti; des Landes, ze země. 2) v. irr. a. domlauwati, láti někomu, gebati někoho.

Strany zdroje: II/376

Verzeihung, f. odpuſſtěnj, prominutj; um V. bitten, za odpuſſtěnj proſyti; Jemanden V. widerfahren laſſen, někomu něco odpuſtiti.

Strany zdroje: II/384

Vollmacht, f. plnomocenſtwj; Jemanden ertheilen, někomu vděliti, dáti, zplnomocniti.

Strany zdroje: II/387

Vorackern, v. a. einem, před někým worati, předworati někomu. 2) předworati někoho.

Strany zdroje: II/390

Vorfechten, v. n. einem, předſſermowati, napřed ſſermowati někomu. 3) 2) předſſermowati, přeſſermowati; einen, někoho.

Strany zdroje: II/391

Vorgreifen, v. n. předchwatiti, přechwátnauti, vchwatiti, předgjti, předſtihnauti. 2) fig. ſahati do něčeho; einem, někomu; einem in ſeinem Amte, někomu do auřadu. 3) Der Hirſch, překwapiti ſe. b) der Hund, ſtopu znowu hledati.

Strany zdroje: II/391

Vorhalten, v. a. zadržowati; der Lohn, mzdu. b) před něčjm držeti. c) naſtawiti; einen Spiegel, zrcadlo; die Hand, ruku. d) držeti, zadržeti; einem ein Licht, ein Buch, někomu ſwjcy, knjhu. e) před oči ſtawěti, předkládati, předſtawiti, předložiti; einem die Wahrheit, někomu prawdu. f) předſtjrati, wyteykati, předhazowati, předhoditi; ſeine Fehler, geho chyby.

Strany zdroje: II/393

Vorleſen, v. a. napřed, před někým zbjrati. 2) napřed nahlas čjſti, někomu čjſti.

Strany zdroje: II/393

Vorleſer, m. kdo někomu něco čte.

Strany zdroje: II/393

Vorlügen, v. a. nalhati, lháti; einem, někomu.

Strany zdroje: II/394

Vormachen, v. a. napřed vdělati; einen Zaun, vdělati napřed, ſpředu plot. b) Einem, etwas, dělati něco před někým. c) einen blauen Dunſt, etwas, někomu bělmo dělati, nalhati, nadělati, namluwiti, napleſkati.

Strany zdroje: II/394

Vornehmen, v. a. před ſebe bráti, wzýti; eine Schürze, záſtěru. Jemanden, někoho. b) wydati ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) podniknauti; eine Arbeit, prácy, djlo. 2) v. rec. ſich, vmjniti ſobě, vmyſliti ſobě; einem zu ſchreiben, někomu pſáti.

Strany zdroje: II/394

Vorpfeifen, v. a. předhwizdowati, předpiſkowati; einem, někomu hwjzdati, pjſkati.

Strany zdroje: II/394

Vorplaudern, v. a. někomu tlachati, pljſkati, natlachati, napljſkati.

Strany zdroje: II/394

Vorpredigen, v. a. někomu kázati; was, nakázati.

Strany zdroje: II/395

Vorrechnen, v. a. předpočjtati; einem ein Exempel, někomu přjklad. 2) wypočjſti, wypočjtati; die Ausgaben, wýlohy, wydege.

Strany zdroje: II/395

Vorreden, v. n. napřed mluwiti, předmlauwati, mluwiti před někým. 2) v. a. napřed řjkati; einem etwas, něco s někým, někomu. b) namluwiti; viel von der Liebe, mnoho toho o láſce.

Strany zdroje: II/395

Vorrücken, v. n. k předu poſtupowati, kráčeti; mit der Armee, s armádau. 2) v. a. k předu poſtrčiti, pomkau i pomknauti . b) předſtrčiti, zaſtrčiti; den Tiſch, ſtůl, ſtolem. 3) v. a. wyteykati, předhazowati, wyčjtati; einem ſein Verbrechen, někomu geho prowiněnj.

Strany zdroje: II/395

Vorſagen, v. a. řjkati s někým; das Abc, Abecedu někomu předřjkáwati. b) powjdati někomu, napowjdati; je mehr ich ihr von der Liebe vorſage, deſto —, čjm ſe gj wjce o láſce napowjdám, tjm —

Strany zdroje: II/395, II/396

Vorſchlagen, v. n. nachylowati ſe; die Wage, wáha. b) překwapowati ſe; der 396 Hund, pes. 2) v. a. tlaucy; die Nachtigall ſchlägt mir vor, ſlawjk mi tluče. b) napřed dáwati; den Sängern den Tact, zpěwákům takt. c) wyplazyti; der Löwe die Zunge, lew gazyk; vorgeſchlagene Zunge, wyplazený gazyk. d) oklepáwati; das Getreide, obilj. e) zabiti, předbiti; ein Bret, prkno; einen Nagel, Pfahl, zarazyti hřeb, kůl před něco. f) přirazyti; ein Drittel auf eine Waare, třetinu na zbožj. g) ponawrcy, předſtawiti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/396

Vorſchreyen, v. n. et a. křičeti; einem, někomu. b) napřed křičeti; einem etwas, někomu něco. c) předkřičeti.

Strany zdroje: II/396

Vorſchwatzen, v. a. napjſkati, natlachati, nakláboſyti; einem etwas, někomu něčeho.

Strany zdroje: II/397

Vorſingen, v. a. napřed zpjwati, předzpěwowati; einem, někomu zazpjwati.

Strany zdroje: II/397

Vorſpielen, v. a. napřed hráti; einem, někomu zahrati, zapjſkati.

Strany zdroje: II/397

Vorſprechen, v. a. napřed řjkati; einem etwas, něco s někým, někomu něco předřjkáwati. 2) S. Fürſprechen.

Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.

Strany zdroje: II/413

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/413

Wegnehmen, v. a. pryč wzýti, bráti; ein Buch von dem Tiſche, knihu ſe ſtola. b) vgmauti, vgjmati, vbrati, vbjrati; einem etwas, někomu něco. c) vieles, pobrati, rozebrati; vieles, alles, mnoho , wſſecko. d) hin und wieder, hin und her, probrati. e) wzýti; ein Schiff, eine Stadt, Jemanden etwas vor dem Maule, lodj, měſto, někomu od huby něco pryč wzýti. f) etwas Contrabandes, pobrati, rozebrati.

Strany zdroje: II/415

Weh, Wehe, interj. běda, vae; Au weh! auwe! wehe dir! běda tobě! Weh über Weh, běda, přeběda. 2) adv. boleſt; in der Kinderſprache, bebe; wehe thun, boleti; der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; einem wehe thun, boloſt boleſt někomu způſobiti; weher, am weheſten thun, wjce, neywjce boleti; fig. es iſt mir weh darnach, bažjm po tom; ſich wehe thun, im Tragen, Heben, Bewegen, vſſkoditi ſobě, vbljžiti ſobě, neſenjm, zdwjhánjm, hýbánjm.

Strany zdroje: II/420

Weis, adv. einem etwas weis machen, někomu něco zawěſyti, namluwiti.

Strany zdroje: II/420

Weiſen, v. a. irr. ich weis, gewieſen, weiſe, vkázati, monstrare; ein neues Kleid, nowý kabát; zurecht, povčiti, zprawiti, povkázati; es wird ſich weiſen, okáže ſe; fig. einem die Thür, někomu dwéře vkázati; Jemanden wohin, někoho poſlati, odeſlati někoho někam; einen Verbrecher aus Stadt, zločince z měſta wypuditi, wypowědjti, wyobcowati.

Strany zdroje: II/421

Weiß, adj. bjlý; albus; wie Schnee, gako ſnjh; ſchön weiß, bělaučký, bělaunký; běliti, zběliti, albescere; — ſeyn, běleti ſe, albicare; hie und da weiß werden, proběleti, proběljwati; weiß machen, bjliti; bey Zimmerleuten, běliti, objliti, pobjliti; ſich das Kleid, das Geſicht, pobjliti ſe; mit Weißem verſtreichen, zabjliti; etwas weißes hervorſchimmern, zaběleti ſe; das Silber weiß ſieden, brennen, ſtřjbro na bjlo wywařiti, wypáliti; fig. ſich weiß brennen wollen, chtjti ſe objliti; ſich weiß brennen, obělowati ſe, omýwati ſe; einem etwas weiß machen, bělmo někomu dělati, namluwiti někomu něco. b) weiße Wäſche, bjlé prádlo, bělizna. c) weißes Brod, bjlý, weyražkowý chléb. d) der weiße Sonntag, prowodnj, bjlá neděle, Dom. in Albis. e) der weiße Fluß der Weiber, bělotok; adv. bjlo; weiß färben, na bjlo barwiti. 2) bjle; weiß blühen, bjle kwéſti. f) weiße Erde, bělice.

Strany zdroje: II/426

Werben, v. irr. du wirbſt, ich warb, daß ich würbe, geworben, v. n. um eine Perſon, namlauwati ſy, na ſlužbu hleděti někomu, fregowati; für einen andern, ginému namlauwati; für ſeinen Sohn um jemandes Tochter, o něčj dceru pro ſyna žádati, požádati. b) um ein Amt, um einen Dienſt, ſtáti o auřad, o ſlužbu, dychtěti po auřadu, po ſlužbě. 2) v. a. těžiti; viel Heu, mnoho ſena skliditi, stěžiti. b) nagjmati; Soldaten, na wognu nagjmati, werbowati; mit Gewalt, bráti, wzýti na wognu; ſich anwerben laſſen, dáti ſe pod wogáky, na wognu.

Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Strany zdroje: II/431

Wider, praep. proti, contra; wider den Strom ſchwimmen, proti praudu plowati; fig. wider Jemand ſtreiten, proti někomu bogowati; wider einander ſeyn, býti ſobě na ſſtjru, na ſporu, na odpor; wider einen ſchützen, před někým chrániti; keine Thräne ruft wider ihn um Hülfe, ani ſlzyčka newolá na něg o pomoc; ſich wider Jemanden ſetzen, na odpor ſe někomu poſtawiti, zprotiwiti ſe; wider meinen Willen, proti mé wůli; wider alle Erwartung, mimo wſſe nadánj; wider alle Wahrheit, proti wſſj prawdě; ich bin nicht dawider, negſem od toho. 2) pro; ein Mittel wider das Fieber, ljk pro zymicy zymnicy ; wider Kopfweh, pro bolenj hlawy.

Strany zdroje: II/432

Widerſprechen, v. n. odmlauwati, odporowati, na odpor mluwiti, ozwati ſe; einem in das Geſicht, někomu wůči; einander widerſprechend, ſobě odporný.

Strany zdroje: II/432

Widerſtehen, v. n. odpjrati, odporowati , na odpor ſe ſtawěti, poſtawiti; einem in einer Sache, někomu o něčem. b) odporowati; der Witterung, powětřj. c) odpjrati, oddolati, odoláwati; der Verſuchung, der Reitzung, dem Feinde, pokuſſenj, podnětu, nepřjteli. d) zprotiwowati ſe, odporowati ſe; die Speiſe, gjdlo.

Strany zdroje: II/432, II/433

Widmen, v. a. obětowati, oddati; Jemanden ein Buch, někomu knjhu připſati, obětowati; ſich dem Dienſte des Staates, ſe k ſlužbě zemſké; viel Geld zu etwas, 433 mnoho peněz na něco wynaložiti, oddati; ſich dem geiſtlichen Stande, dem Soldatenſtande, na kněžſtwj, na wognu ſe dáti; ſich der Arzeneykunde, der Poeſie, na lékařſtwj, na báſniřſtwj ſe oddati.

Strany zdroje: II/436

Wille, m. wůle, voluntas; freyen Willen haben, na wůli mjti; Jemanden ſeinen freyen Willen laſſen, někomu na wůli nechati. b) er will ſeinen Willen haben, chce ſwau na wrchu poſtawiti. c) er hat es mit Willen gethan, vdělal to chtě, ſamochtě; Willens ſeyn, mjniti, toho aumyſlu býti, hodlati; in Willens, s tjm aumyſlem. d) Wider Willen, bezděky, nechtě; einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti; etwas für Willen nehmen, za wděk wzýti. 2) adv. pro; um Gottes, um des Himmels willen oder Willen, pro Boha, probůh; um deines Bruders willen, pro twého bratra.

Strany zdroje: II/436

Willfahren, v. a. po wůli býti; einem, někomu; einem in etwas, ſwoliti, přiwoliti, připuſtiti, dopuſtiti k něčemu.

Strany zdroje: II/437

Winden, v. a. irr. ich wand, wände, gewunden, točiti; ſich, ſe; der Weg, ceſta. b) ſich mühſam durch eine enge Oeffnung, s pracý ſe auzkau děrau proſaukati. c) ſich durch Hunger und Elend hindurch, hladem a nauzý ſe protřjti. d) die Hände, rukama lomiti. e) einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wydřjti, wytočiti, wykrautiti. f) ſich vor Schmerzen, ſwjgeti ſe boleſtj. 2) ždjmati; naſſe Wäſche, mokré prádlo. 3) wjti; Kränze, wěnce. 4) wjti, ſwjgeti; Faden auf einen Knäuel, niti na klubko wjti, nawjgeti; man könnte ihn um den Finger, mohlby ſe o prſt obtočiti, obinauti. 5) hewerowati, wytáčeti; einen Wagen, wůz wyhewerowati.

Strany zdroje: II/440

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.

Strany zdroje: II/442

Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť , ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? gakaž pak geſt aſy přjčina? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .

Strany zdroje: II/443

Wohlwollen, v. irr. n. dobře přáti; einem, někomu.

Strany zdroje: II/444

Wollen, v. irr. n. ich will, daß ich wolle, conj. daß ich wollte, ihr wollt, chtjti, velle; ich will es, chcy tomu; die Geſetze wollen es ſo, práwa chtěj tomu tak; ein jeder will das ſeinige, každý chce k ſwému; er will nicht daran, nechce ſe mu do toho; er mag wohl oder übel wollen, wol nebo newol, chtěg neb nechtěg; einem wohl wollen, někomu přáti; wills Gott! ſo Gott will! dáli Bůh! Wollte Gott! deyž Bůh, Bože! Gott wolle nicht! vchoweyž, chraň Bože, Bůh! ich wollts wollte wünſchen, přálbych; ſo viel er will, gak mnoho chce koli; dem ſey wie ihm wolle, gakkoli, buď tomu gak buď; das will nichts ſagen, to nenj nic; ich will nicht hoffen daß, nedaufám, nemyſljm že; wir wollen ſehen, gehen, warten, vwidjme, půgdeme, počkáme; was will man damit? co ſe tjm mjnj, chce?

Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.

Strany zdroje: II/447

Wünſchen, v. a. žádati, winſſowati, přáti; ſich den Tod wünſchen, ſmrt na ſebe žádati; einem Glück wünſchen, ſſtěſtj někomu winſſowati; pol. žičiti; ihm Glück auf die Reiſe wünſchen, někomu ſſtěſtj na ceſtu winſſowati, přáti.

Strany zdroje: II/448

Wurf, m. pl. Würfe, wrh, jactus; einen Wurf thun, hoditi, wyhoditi, wrcy; gleiche Würfe im Spiele, plichta; 2) von den Hunden, oſſtěněnj, fig. 3) Einem in den Wurf kommen, někomu přjgjti přigjti whod , na harc, na ránu, nachomeytnauti ſe, namanauti, naſkytnauti ſe, in den Wurf bekommen, doſtati do klepet. 4) des Wildſchweines, rypák.

Strany zdroje: II/451

Zähneln, n. zaubky doſtáwati, zaubky ſe někomu řezagj. 2) v. n. zaubkowatiti.

Strany zdroje: I/91

Beängſtigen, v. a. ſaužiti, zaſtraſſiti; ſtrachu nahnati, nadělati někomu.

Strany zdroje: II/459

Zeugen, v. a. ploditi, zploditi, gignere; einen Sohn, ſyna. 2) v. n. ſwědčiti, testari; wider Jemanden, proti někomu.

Strany zdroje: I/92

Bedenken, v. a. irreg. rozmeyſſleti, powážiti, rozwážiti, rozwažowati, rozgjmati, rozpakowati; ich gebe dir dieſes u bedenken, dám ti to na rozmyſſlenau; ſich bedenken, rozmyſliti ſe. 2) ſtarati ſe o něco, opatrowati, obmeyſſleti něco, ſſetřiti něčeho; ſeine Geſundheit bedenken, ſwého zdrawj ſſetřiti; er hat ſich dabey am beſten bedacht, ſwé wěcy neylépe opatřil; einen in ſeinem Teſtamente bedenken, w swé poſlednj wůli někomu něco odkázati.

Strany zdroje: I/92

Bedienen, v. a. ſlaužiti, poſluhowati někomu. 2) Ein Amt, zaſtáwati auřad; was bedienen ſie? w gaké gſau powinoſti? bedienen im Kartenſpiele, přidati, přiznati barwu. 3) ſich einer Sache bedienen, něgaké wěcy vžjwati, požjwati; ſich einer Gelegenheit bedienen, přjležitoſti hleděti.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: I/93

Bedräuen, v. a. hrozyti, pohrozyti někomu.

Strany zdroje: II/467

Zublaſen, v. n. pořád faukati, wáti. 2) v. a. zafaukati, zawáti. b) einem etwas, někomu něco přifaukati, přiwáti; fig. nafaukati.

Strany zdroje: II/469

Zueilen, v. n. poſpjchati k někomu, k něčemu.

Strany zdroje: II/469

Zufließen, v. n. přitékati, přitecy; der Bach, potok. 2) připlýwati; ein Stück Holz, kus dřewa. 3) fig. přitěkati; Worte, ſlowa. b) Einem etwas zufließen laſſen, někomu něčjm poſkytnauti.

Strany zdroje: II/469

Zuflucht, f. autočiſſtě; zu Jemanden nehmen, k někomu wzýti.

Strany zdroje: II/469

Zufluß, m. přjtok; des Waſſers, wody. 2) sběh; der Menſchen, lidj. 3) ſpogenj; an Mittteln Mitteln , proſtředků; einem allen Zufluß abſchneiden, někomu wſſecko překazyti.

Strany zdroje: II/469

Zuführen, v. a. přiwezti, dowážeti, přiwážeti; Holz, dřjwj. 2) Einem eine Perſon als Kunden, k někomu někoho zaweſti, einem, vweſti, vwáděti; zum Tanze, zaweſti.

Strany zdroje: I/93

Beeinträchtigen, v. a. vſſkoditi, ſkrátiti někomu w něčem, vgmauti, vſſkubnauti. Die Beeinträchtigung, vſſkozenj, ſkrácenj, vgma.

Strany zdroje: II/471

Zuhalten, v. a. zawřjti, zawjrati, ſtjrati; die Hand, den Mund, die Augen, ruku, hubu, oči; das Haus den ganzen Tag, dům celý den. 2) zadržeti, držeti; einem den Mund, někomu vſta. 2) v. n. dodržowati; der Schuldner, dlužnjk. b) mit Jemanden, s někým držeti, obcowati, někoho ſe přjdržeti.

Strany zdroje: II/471

Zujauchzen, v. a. et n. prowyſkowati; einem, někomu.

Strany zdroje: II/471

Zuklatſchen, v. a. někomu pleſkati, tleſkati.

Strany zdroje: II/471

Zukommen, v. n. přigjti; nicht zukommen können, nemocy přigjti; zukomme dein Reich, přigď králowſtwj twé. 2) dopřáti, přepuſtiti; einem etwas, někomu něco; zu Theil werden, doſtati ſe někomu. 3) přjſluſſeti, náležeti, ſluſſeti; dir kommt es zu, zu gehorchen, tobě přjſluſſj, poſlauchati; wie es ihm zukommt, gakž na něho ſluſſj. 4) ſluſſeti; das kommt dir nicht zu, to tobě, na tebe neſluſſj. 5) pogjmati ſe; schýtiti; die Sau iſt zugekommen, ſwině ſe chraula, baukala. 6) Den Teig zukommen laſſen, těſto nechati zkynauti.

Strany zdroje: II/471

Zulangen, v. n. ſahati, ſáhnauti, ſahnauti; bey Tiſche, v ſtola. b) ſtačiti, doſtati ſe, doſtačiti; der Strick, prowaz; die Beſoldung, plat. 2) v. a. podati, podáwati; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/471, II/472

Zulaſſen, v. a. zawřené nechati; eine Büchſe, ſſkatuli. 2) puſtiti; in das Zimmer, 472 do pokoge připuſtiti; zu Jemanden, k někomu. 3) pauſſtěti, připuſtiti; den Ochſen, k beyku. 4) dopuſtiti, dopauſſtěti; Gott, Bůh.

Strany zdroje: II/472

Zunächſt, part. praep. neybljžegi; einem, někomu.

Strany zdroje: II/473

Zunöthigen, v. rec. ſich einem, na někoho , k někomu ſe wtjrati, wnutkati, třjti, plichtiti ſe k někomu.

Strany zdroje: II/473

Zuordnen, v. a. přizřjditi; einem Jemand, někomu někoho.

Strany zdroje: II/473

Zurathen, v. a. k něčemu raditi; Jemanden, někomu.

Strany zdroje: II/473

Zurechnen, v. a. přičjſti, připſati, připiſowati. 2) přičjtati, připiſowati, imputare; einem die Schuld, někomu winu; die Sünde, hřjch.

Strany zdroje: II/473, II/474

Zurecht, adv. etwas zurecht machen, něco oprawiti, přioprawiti, zprawiti; das Eſſen, gjdlo připrawiti, přiſtrogiti; etwas zurecht ſetzen, něco dobře, na prawé mjſto položiti, vmjſtiti; einem den Kopf zurecht rücken, někomu hlawu zprawiti; zurecht kommen, přigjti w hod; mit etwas, něčemu wyhowěti, wygjti, s někým obſtáti; wie kommt er zurecht? gak wychá 474 zý? gak ſe mu wede, děge? ſchlecht zurecht kommen, zlé zle pochoditi, pogjti; zu recht bringen, na prawau ceſtu vweſti; einen Kranken —, wzkřjſyti, zotawiti; Zurecht weiſen, zprawiti, vkázati.

Strany zdroje: II/477

Zuſchreiben, v. a. dopſati, dopiſowati; einem etwas, někomu něco. 2) připſati, připiſowati; ein Buch, knihu. 3) připſati; zehn Thaler, deſet tolarů; ein Haus, dům.

Strany zdroje: II/477

Zuſchwören, v. a. zapřiſáhnauti ſe, přjſahau ſe zawázati, někomu.

Strany zdroje: II/478

Zuthun, v. irr. a. zawřjti; die Augen, oči zamhauřiti 2) v. rec. tuliti ſe, přituliti ſe, lichotiti ſe k někomu. 3) v. n. přičiniti; ohne mein Zuthun, bez mého přičiněnj; zugethan, oddaný, nakloněný.

Strany zdroje: II/479

Zuwider, praep. proti; dem Geſetze zuwider handeln, proti zákonu gednati; dem Befehle zuwider, proti nařjzenj; einem etwas zuwider thun, někomu něco na odpor dělati. 2) protiwný; er iſt ihr nich zuwider, nenj gj protiwný; zuwider werden, zprotiwiti ſe, zprotiwowati ſe.

Strany zdroje: I/94

Befördern, v. a. s něčjm ſy poſpjſſiti. Jemanden von der Welt, ze ſwěta někoho zprowoditi. 2) někomu pomahati, ſpomocy, dopomocy, fedrowati někoho. Er iſt befördert, geſt powýſſen.

Strany zdroje: I/95

Begegnen, v. n. einem, někoho potkati, někomu wſtřjc gjti. 2) potkati, ſtáti ſe, přihoditi ſe; es iſt mir ein Unglück begegnet, neſſtěſtj mne potkalo, ſe mi přihodilo. 3) einem wohl, übel, s někým dobře, zle nakládati, zacházeti, gednati. 4) einer Krankheit, nemocy odpjrati.

Strany zdroje: I/95

Begeiſtern, v. a. obžiwiti. 2) mocy a ſýly dodati někomu. 3) wnuknauti, nadchnauti, roznjtiti.

Strany zdroje: I/95

Begnadigen, v. a. na miloſt přigmauti někoho, odpuſtiti, prominauti někomu něco. 2) miloſt provkázati někomu, obdarowati, nadati.

Strany zdroje: I/96

Begünſtigen, v. a. přáti, nadržowati, ſhowjwati, howěti, powolowati někomu.

Strany zdroje: I/97

Behexen, v. a. očarowati, okauzliti, omámiti, opáliti někoho, vdělati někomu.

Strany zdroje: I/98

Bein, n. der ganze Fuß, noha, pes; dim. das Beinchen, nožka, nožička. Sich auf die Beine machen, vtecy; einem auf die Beine helfen, někomu pomocy; eine Armee auf den Beinen haben, armádu, wogſko pohotowě mjti; von Kindsbeinen an, od dětinſtwj, od prſů, od maličkoſti. 2) hnát, crus. Die Beine entzwey ſchlagen, hnáty přerazyti. 3) das dicke Bein, ſtehno, femur. 4) jeder Knochen, koſt, os; dim. kůſtka, kůſtička.

Strany zdroje: I/99

Bekleiden, v. a. odjti, odjwati, oſſatiti, pokrýwati. 2) jemanden mit einem Amte, auřad někomu dáti. 3) ein Amt, auřad ſprawowati, zaſtáwati.

Strany zdroje: I/99

Belachen, v. a. vſmjwati ſe, poſmjwati ſe někomu, auſměſſky, poſměſſky z někoho mjti.

Strany zdroje: I/11

Abſcheu, m. mrzkoſt, ohawa, ohyzda, oſſkliwoſt. Einen Abſcheu vor etwas haben, něčeho ſobě oſſkliwiti; einem einen Abſcheu vor etwas beybringen, někomu něco zoſſkliwiti, zohawiti, zohyzditi.

Strany zdroje: I/100

Beleidigen, v. a. vrazyti, vrážeti někoho, vbljžiti někomu, pohorſſiti někoho. Beleidigend, vrážčiwý, pohorſſliwý, důtkliwý. Der Beleidiger, vbližitel, pohorſſitel. Die Beleidigung, vbljženj, vraženj, aurážka, pohorſſenj.

Strany zdroje: I/101

Beneiden, v. a. záwiděti někomu, nepřáti.

Strany zdroje: I/101

Berechtigen, v. a. práwo dáti někomu, ſplnomocniti někoho; berechtiget ſeyn, práwo mjti; berechtigtes Haus, weyſadnj dům.

Strany zdroje: I/12

Abſchlagen, v. a. odbiti, odrazyti, odtlaucy, otlaucy; porazyti, ſrazyti, vbiti, vrazyti; a) den Kopf, hlawu ſtjti; b) den Miſt, hnůg s wozu shazowati; c) den Feind, od iti odbiti , odeprati nepřjtele; d) eine Bühne, leſſenj porozrážeti, roztřjſkati; e) tüchtig abprügeln, hodně zbjti, ztepati, ztlaucy, ztřjſkati; f) einen Teich, rybnjk ſpuſtiti; g) ſein Waſſer, močiti, wodu pauſſtěti; h) einem etwas, někomu něco odepřjti, někoho w něčem odſtrčiti, oſlyſſeti. 2) v. n. vbýwati, vmenſſowati ſe; a) das Getreide iſt abgeſchlagen, obilj s ceny ſpadlo, sl. zlacynělo; b) die Kälte ſchlägt ab, zyma oblewuge, powoluge; c) das Gewehr, ručnice chybuge, nepřjmo neſe.

Strany zdroje: I/12

Abſchmieren, v. a. odmazati, ſmazati; a) ničemně napſati, sl. načmárati; b) někomu záda dřewěnným olegem, t. g. holj, namazati, wymazati. 2) v. n. das Leder ſchmiert ab, kůže maže, pauſſtj.

Strany zdroje: I/105

Beſchwatzen, v. a. namluwiti, napjſkati někomu něco.

Strany zdroje: I/12

Abſchneiden, v. a. 1) chleba, odkrogiti, ſkrogiti, vkrogiti. 2) nůžkami, odſtřihnauti, vſtřihnauti. 3) nožem aneb pilau, odřezati, vřezati. 4) wlaſy, wlnu, oſtřihati. 5) obilj, tráwu, poſýcy, poſekati, ſeſýcy, sſekati; požjti, ſežjti. 6) ſich die Nägel, nehty ſy obřezati. 7) hrdlo podřezati, krk vřezati, abſcindere, amputare. 8) eine Gans, hus zařezati. 9) die Hoffnung, naděgi odnjti, v ſamé huby někomu vřezati, vſtřihnauti. 10) den Weg, ceſtu přetrhnauti, zabawiti. 11) einem alle Ausflüchte, někomu wſſecky auſkoky a zámyſly poodgjmati, poodřezáwati, reſecare. 12) die Ehre, na cti vtrhati, ze cti laupiti, detrahere alicui.

Strany zdroje: I/106

Beſtechen, v. a. ſ. Stechen. 2) vplatiti někoho, poruſſiti někoho dary, penězy, podmazati, zamazati někomu.

Strany zdroje: I/107

Beſtrafen, v. a. potreſtati; am Gelde, pokutowati, mit Worten , kárati někoho, omlauwati někomu.

Strany zdroje: I/107

Beſtreiten, v. a. wálčiti s někým, bogowati proti někomu, odpjrati někomu, odolati; die Warheit, prawdě odpjrati. 2) něco zaſtati; die Unkoſten, autraty weſti; das kannſt du nicht beſtreiten, s to nemůžeš býti.

Strany zdroje: I/110

Bewirthen, v. a. čaſtowati, wyčaſtowati, vctiti hoſta, poſlaužiti někomu.

Strany zdroje: I/111

Beykommen, v. n. přiſtaupiti, přikročiti; man kann ihm nicht beykommen, nenj k němu přjſtupu. 2) rownati ſe, wyrownati ſe někomu; ſeinem Schaden beykommen, ſwau ſſkodu naprawiti, nahraditi.

Strany zdroje: I/114

Biethen, v. a. ich both, gebothen, podati, podáwati, obětowati, einem die Spitze biethen, někomu ſe opřjti. 2) für oder auf etwas biethen, dáwati za něco, podati na něco. 3) Die Waare, ceniti, proceniti.

Strany zdroje: I/115

Binden, v. a. ich band, gebunden, wázati, vwázati, zawázati; einem etwas auf die Naſe binden, něco na nos někomu powěſyti, zawěſyti; Kränze binden, wěnce wjti; Fäſſer, ſudy pobjgeti. 2) ſpogiti.

Strany zdroje: I/120

Bockshorn, n. kozlowý, kozý roh. Einen ins Bockshorn jagen, vſtraſſiti někoho, ſtraſſáka nahnati někomu 2) řecké ſeno, bylina, trigonella, foenum Graecum. 3) Bockshörnlein, ſwatojanſký chleb, Johannisbrod.

Strany zdroje: I/126

Brille, f. breyle, dim. breyličky. Einem eine Brille auf die Naſe ſetzen, někomu welblauda na nos powěſyti, někoho na wrch ſtřechy wyweſti.

Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.

Strany zdroje: I/17

Abtreten, odkročiti, odſtaupiti, ſ. Treten. 1. v. a. Den Abſatz abtreten, podpatek ochoditi. Einen Weg, ceſtu vſſlapati, den Ton, wyſſlapati. Einem ſein Recht, ſein Haus abtreten, někomu ſwého práwa, ſwého domu popuſtiti, poſtaupiti. 2. v. n. odſtaupiti, vſtaupiti. Bey einem abtreten, v někoho ſtaupiti, hoſpodu wzýti, zaſtawiti ſe.

Strany zdroje: I/137

Danken, v. a. děkowati, poděkowati někomu za něco, djky činiti. 2) chwáliti. 3) odplatiti.

Strany zdroje: I/139

Daumen, m. palec, pollex; einem den Daumen halten, někomu nadržowati. 2) caul, eines Daumens breit, gednoho palce (caulu) zſſjřj. Daumen-, palečnj, na palec.

Strany zdroje: I/145

Drehen, v. a. točiti, zatočiti; das Rad, die Augen, kolem, očima točiti. 2) krautiti, wrtěti; den Kopf, hlawau wrtěti; den Hals, krkem krautiti. 3) kraužiti; einen Becher, čjſſi wykraužiti. 4) obraceti; der Wind drehte ſich, wjtr ſe obrátil; einem den Rücken, k někomu zády, zadkem ſe obrátiti. 5) Zwirn, ſaukati. Das Drehen, točenj, krauženj, kraucenj, obrácenj.

Strany zdroje: I/147

Dunſt, m. pára, parnatoſt , požáry, vapor. 2) drobné broky na ptáky; einen blauen Dunſt vor die Augen machen, zelenau někomu vdělati.

Strany zdroje: I/151

Dutzen, v. a. tykati někomu; ſich mit einem dutzen, tykati ſy.

Strany zdroje: I/20

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.

Strany zdroje: I/157

Einbinden, v. a. zawázati; Bäume in Stroh, ſtromy ſlamau obwázati 2) ein Buch, knihu ſwázati. 3) einem Kinde bey der Taufe, djtěti při křtu zawázati, wazaného dáti. 4) fig. einem etwas ſcharf, přjſně někomu přikázati.

Strany zdroje: I/167

Einſprechen, 1. v. a. domlauwati; Troſt, ſlowy potěſſiti někoho; Herz, ſrdce dodati. 2. v. n. odmlauwati, odpjrati. 2) Bey einem, přicházeti k někomu, nawſſtjwiti někoho.

Strany zdroje: I/168

Einſtreuen, v. a. naſypati, wſypati, zaſypati, wtrauſyti; podeſtlati, naſtlati. 2) napjſkati někomu, wnukati. Die Einſtreuung, naſypánj, wtrauſſenj, podeſtlánj.

Strany zdroje: I/168

Eintränken, v. a. napuſtiti, napágeti; fig. einem etwas eintränken, odplatiti někomu, nawařiti; pomſtiti ſe.

Strany zdroje: I/173

Entbiethen, v. a. Jemanden zu ſich entbiethen, přikázati, poraučeti někomu, aby přiſſel. 2) oznamowati, wyřjditi, nunciare; ſeinen Gruß entbiethen, wzkázati pozdrawenj (pozdrawiti.) 3) ſ. Anbiethen. Die Entbiethung, wzkázanj, wzkazowánj.

Strany zdroje: I/174

Entgegen, præp. proti, naproti, contra . Dem Winde entgegen reiten, proti wětru geti; dem Strome entgegen ſchiffen, proti wodě plauti. 2) obuiam, wſtřjc, proti. Einem entgegen gehen, kommen, laufen, někomu wſtřjc, w ceſtu, gjti, přigjti, běžeti. Fig. Entgegen ſehen, z. B. dem Tode, ſmrt očekáwati. Entgegen geſetzt, protiwný, proti ſobě poſtawený, contrarius. 3) protiwný, ſ. Zuwider. Einem entgegen ſeyn, proti někomu byti býti , někomu na odpor býti.

Strany zdroje: I/183

Erinnern, v. a. jemanden an etwas, ku paměti přiweſti, zpomjnati, připomenauti, připamatowati někomu něco; einen Schuldner, vpomjnati dlužnjka. 2) rec. ſich, pamatowati. So viel ich mich erinnere, gakž pamatugi; ich weiß mich der Sache nicht mehr zu erinnern, toho wjce nepamatugi; nemohu ſe na to rozpomenauti; ich erinnerte mich an meinen Freund, zpomněl ſem ſy na ſwého přjtele.

Strany zdroje: I/183, I/184

Erkennen, v. a. znáti, poznati, poznáwati, ſeznati, rozeznati, cognoſcere. Einem etwas zu erkennen geben, někomu něco nawrcy. Die erkannte Wahrheit, poznalá prawda. Jemanden an ſeiner Stimme, an ſeinem Gange erkennen, někoho po hlaſu, po chůzy poznati. 2) vznati, vznáwati, agnoſcere, perſpicere. Mit Danke erkennen, wděčně vznati, jemanden für ſeinen Freund, někoho za 184 ſwého přjtele vznáwati; etwas für billig, něco za ſluſſné. 3) gerichtlich erkennen, práwně rozeznati, za práwo nalezti, rozſauditi. 4) daraus kann man erkennen, z toho ſe může poznati, wyrozuměti.

Strany zdroje: I/184

Erklären, v. a. wyložiti, wykládati, interpretari; wyſwětliti, declarare, wygádřiti, enucleare. 2) wyhláſyti; jemanden für unſchuldig, někoho za newinného wyhláſyti; zu ſeinem Erben, dědičem vſtanowiti; in die Acht, do achtu dáti, wypowědjti; ſeine Liebe, láſku ſwau wygewiti, oznámiti; rec. ſich erklären, ſwětle řjcy, oznámiti, powědjti, wygewiti ſe; ſich für jemanden, k někomu přiſtaupiti, přidati ſe k něčj ſtraně; wider etwas, oznámiti, že proti tomu bude.

Strany zdroje: I/190

Erweiſen, v. a. einem Ehre, někomu čeſt prokázati, prokazowati. Sich dankbar, wděčným ſe provkázati. 2) dokázati, dowoditi, ſ. Beweiſen.

Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.

Strany zdroje: I/198

Fegen, v. a. čiſtiti, wyčiſtiti; einen Brunnen, ſtudni cýditi, das Getreide, proſýwati, žebrowati. 2) drhnauti, třjti. 3) fig. einem den Beutel, někomu pytljk wyprázdniti. 4) mit dem Beſen, wymeſti.

Strany zdroje: I/204

Flattiren, v. a. pochlebowati někomu, po ſrſti hladiti, ſ. Schmeicheln.

Strany zdroje: I/206

Fliehen, 1. v. n. ich floh, bin geflohen, vtecy, vtjkati, prchnauti, vběhnauti, paty vkázati (někomu); s waňkem, nohami ſe poraditi, s rychljkem radu wzýti, fugere. 2. v. n. die Sünde, warowati ſe hřjchu, wyſtřjhati ſe, wyhnauti ſe, vitare.

Strany zdroje: I/206

Flohen, Flöhen, v. a. jemanden, wiſkati, blech někomu hledati.

Strany zdroje: I/208

Förderlich, adj. fedrowný; einem — ſeyn, někomu nápomocnu býti, k vžitku býti, dopomáhati.

Strany zdroje: I/216

Fügen, 1. v. a. ſpogiti, ſpogowati, conjungere. 2) fig. hinzufügen, připogiti, adjungere; přidati, přiložiti. 3) zřjditi, zpořádati, ordinare. 4) rec. ſich fügen, přiſluſſeti, ſluſſeti, conuenire. 5) rec. přihoditi, dáti ſe, vdati ſe, accidere. 6) ſich in etwas, hoditi ſe, něčemu ſe podati. 2. v. n. einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti, propůgčiti ſe, morem gerere.

Strany zdroje: I/216

Führen, v. a. wezti, wozyti, vehere; über einen Fluß, přewážeti. 2) weſti, woditi, ducere. Einen bey der Hand, za ruku weſti, woditi; auf den rechten Weg, na prawau ceſtu přiweſti. 3) fig. den Degen geſchickt führen, s kordem dobře zacházeti; Geld bey ſich, penjze noſyti; der Weg führt nach der Stadt, ceſta gde do měſta; der Fluß führt Eis, řekau gde led; der Teich führt Karpfen, rybnjk má kapry, w rybnice gſau kapři; Reden führen, mluwiti, řečj mjti; ein Amt führen, auřad zaſtáwati; im Sinne führen, něco mjniti, myſliti; zu Gemüthe, na myſl přiwáděti, připomjnati; hinter das Licht, někomu poſwjtiti, oſſiditi; der Wind führt den Staub in die Luft, wjtr bére bere prach ſebau do powětřj, žene prach —; die Bienen führen Honig, wčely med ſnáſſegj, zbjragj; einen Namen, gméno mjti, gmenowánu býti, nazýwati ſe, ſlauti; einen Adler im Wappen führen, orla w ſſtjtu (erbu) mjti; im Schilde, aumyſl mjti, obmeyſſleti; im Munde, w vſtech mjti; ein elendes Leben führen, bjdně žiwu býti; ein heiliges Leben, ſwatý žiwot weſti.

Strany zdroje: I/218

Furcht, f. bázeň, timor; ſtrach, hrůza, metus. Einem Furcht machen, einjagen, někomu ſtrachu nahnati; jemanden in Furcht ſetzen, někoho přeſtraſſiti, zaſtraſſiti, ſtraſſiti; vor Furcht zittern, ſtrachem, hrůzau ſe třáſti. Es kam ihn eine Furcht an, napadl ho ſtrach. Er iſt voller Furcht, geſt pln ſtrachu. Die Furcht vor dem Tode, ſtrach ſmrti. Die Furcht vor Geſpenſtern, přjſtrach. Die Furcht Gottes, bázeň Božj.

Strany zdroje: I/219

Fußfall, m. padnutj k nohám, padánj na kolena; einem einen Fußfall thun, někomu k nohaum padnauti, padati.

Strany zdroje: I/227

Gefallen, m. ljboſt, obljbenj, zaljbenj, libitus; thue mir das zu Gefallen, včiň mi to k wůli, k ljboſti; mir zu Gefallen, mag er noch lange leben, pro mne ſy buď žiw geſſtě dlauho; ich habe keinen Gefallen daran, nemám w tom žádného zaljbenj; einem einen Gefallen erweiſen, někomu (něco) wděk včiniti.

Strany zdroje: I/228

Gegen, præp. k, verſus, ad; der Wind wendet ſich gegen Morgen, wjtr ſe obracý k wýchodu; Liebe gegen Jemanden haben, láſku mjti k někomu; gegen Abend, k wečerau. 2) proti, contra; gegen den Wind, proti wětru. 3) za, pro ; gegen baare Bezahlung, za hotowé penjze; Waare gegen Waare, zbožj za zbožj. 4) naproti; er wohnt gegenüber, naproti zůſtáwá, bydlj. 5) pro; eine Arzney gegen das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 6) Laß dich nichts gegen ihn merken, nedey mu nic na ſobě znáti; er rühmte ſich gegen ihn, daß —, chlubil ſe mu, že —; ich wette hundert gegen Eines, ſto wſadjm na gednu; ſich gegen Jemand wehren, brániti ſe někomu; er iſt gegen dreyßig Jahr alt, geſt okolo třidcýti let ſtár; gegen den Frühling, z gara, na garo.

Strany zdroje: I/4

Aberkennen, odeznati, práwem odſauditi něco někomu.

Strany zdroje: I/234

Gemüth, n. myſl, animus, mens; einem etwas zu Gemüthe führen, něco na myſl někomu přiwoditi. 2) ſrdce, guten Gemüths, dobrého ſrdce; ſich etwas zu Gemüthe ziehen, něco ſobě k ſrdcy bráti, hrýzti ſe.

Strany zdroje: I/235

Genießen, v. a. irr. ich genoß, genoſſen, požiti, požjwati, vžiti, vžjwati, frui; die Ruhe genießen, pokoge požjwati; du haſt das erſt künftig zu genießen, teprw budaucně toho vžigeš; Unterricht genießen, wycwičenu, wyvčenu býti; das heil. Abendmahl genießen, wečeři Páně přigjmati; ich habe heute noch nichts genoſſen, dnes geſſtě ſem ničehož negedl; einem etwas für genoſſen hingehen; laſſen, někomu něco prominauti. Die Genießung, vžjwánj, požjwánj, ſ. Genuß.

Strany zdroje: I/235

Genug, adv. doſti, doſt, ſat, ſatis; einem genug thun, zadoſt včiniti někomu.

Strany zdroje: I/240

Geſellen, 1. v. a. přitowaryſſiti. 2. v. rec. ſich zu einem geſellen, připogiti ſe, přiwinauti ſe, družiti ſe, přitowaryſſiti ſe k někomu, stowaryſſiti ſe s někým; gleich und gleich geſellt ſich gern, doba k době, rownj k ſobě; wrána wedlé wrány ſedá, druh druha hledá.

Strany zdroje: I/242

Gewähren, v. a. ſljbiti, přiſljbiti, ſpondere. 2) za něco ſtáti; einem ſeinen Schaden gewähren, někomu za ſſkodu ſtáti. 3) eine Bitte gewähren, wyſlyſſeti, wyplniti prosbu; nicht gewähren, oſlyſſeti. 4) dopřjti, popřjti, dáti; Gott gewährt uns alles Gute, Bůh nám popřjwá wſſeho dobrého. 5) půſobiti; welch ein Vergnügen gewähren dieſe Sachen! gaké potěſſenj půſobugj tyto wěcy!

Strany zdroje: I/246

Glatt, adj. hladký, lævis; kluzký, lubricus; es iſt ſehr glatt, geſt kluzko. 2) fig. lahodný; auliſný; einem glatte Worte geben, lahodně, auliſně k někomu mluwiti. 3) holý, glaber; glattes Kinn, holá brada. 4) hladičký, pěkný, hezký, ſſwárný; ein glattes Mädchen, pěkné, ſſwárné děwče. adv. hladce; z hola, docela; etwas glatt wegſchneiden, při ſamém vřjznauti; etwas glatt abſchlagen, zhola něco odepřjti; glatt heraus ſagen, zrowna řjcy.

Strany zdroje: I/246

Glaube, m. wjra, fides; einem Glauben beymeſſen, wěřiti někomu. 2) náboženſtwj, religio; der apoſtoliſche Glaube, ſneſſenj apoſſtolſké, ſymbolum; den Glauben bethen, modliti ſe wěřjm Boha.