Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/1

Aal, m. auhoř, ryba, anguilla. 2) pečité gjdlo z těſta, pokrautka, sl. kotauč. 3) záhyb chybný na ſukně, záwal. Aelchen, n. auhořek.

Strany zdroje: I/4

Abfachen, popřehrazowati, na přjhradky rozděliti.

Strany zdroje: I/251

Graben, v. a. irr. du gräbſt, ich grub, gegraben, rýti, ſcalpere; kopati, fodere; in Marmor, na mramoru rýti, wyryti, wyrýwati; mit dem Grabſcheite, reyčem reypati, rýti; einen Brunen, Kräuter, kopati; durch einen Berg graben, wrh wrch prokopati. Das Graben, rytj, wyrywánj, rýpánj, kopánj.

Strany zdroje: I/251

Gradbogen, m. Gakubowa hůl, na ſtupně rozdělený oblauk.

Strany zdroje: I/251

Gram, adj. jemanden gram ſeyn, newražiti, newřjti, wrčeti na někoho.

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/252

Graſen, v. n. páſti ſe w tráwě, pasci gra ine. 2) tráwu žjti; graſen gehen, ſtrogiti, chyſtati, na tráwu gjti, na tráwě býti; hier iſt ſchon gegraſet worden, zde giž ge wyžato. Die Graſung, das Graſen, paſenj, ſtrogenj, chyſtánj, žetj tráwy.

Strany zdroje: I/31

Anarbeiten , přidělati. Anbelangen, anbetreffen, dotýkati ſe. Anbiegen, ohnauti, přihnauti, zahnauti. Anblicken, pohleděti, popatřiti, wzezřjti, wzhlédnauti. Anbohren, nawrtati, zawrtati. Anbrüllen, na někoho řwáti, přiřwati, zařwati, zařičeti, admugire. Anbrummen, na někoho mumlati, reptati, zamumlati, zareptati, admurmurare.

Strany zdroje: I/252

Grasſichel, f. klepanec, koſatec, ſrp na tráwu; sl. koſák.

Strany zdroje: I/31

Anbeiſſen, 1. v. a. nahrýzti, nakauſnauti, přihrýzti, přikauſnauti, vhrýzti, vkauſnauti. 2. v. n. chytiti ſe, vwáznauti, gako ryba na vdicy.

Strany zdroje: I/255

Groll, m. záſſtj, (záſſť), kyſeloſt, simultas; einen Groll auf jemanden haben, newřjti, newražiti, zanewřjti na někoho.

Strany zdroje: I/31

Anbelfern, Anbellen, v. a. ſſtěkati na někoho, zaſſtěkati, latrare.

Strany zdroje: I/255

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Strany zdroje: I/255

Großentheils, adv. na wětſſjm djle, ſ. Groß.

Strany zdroje: I/255

Großherriſch, adj. großherriſch thun, na welikého pána hráti.

Strany zdroje: I/256

Grübeln, v. n. reypati; in der Naſe, w noſe reypati. 2) na ſſmeykawau hráti. 3) fig. hlaubati, ſſťárati.

Strany zdroje: I/256

Grün, adj. zelený, viridis; grün färben, na zeleno barwiti; grün werden, zelenati ſe, virescere; grün machen, zeleniti, viridare. 2) fig. ſyrowý, grünes Holz, ſyrowé dřjwj. 3) nezralý; etwas zu grün abbrechen, čaſu ſe nedočkati; za zelena čeſati.

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) dů 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Strany zdroje: I/257

Grundeiſen, n. ohledacý, na rány, željzko.

Strany zdroje: I/4

Abfall, m. ſpád, aupad, vpadek. 1) der Blätter, Früchte, odpadánj, opadáwánj. 2) des Waſſers, opadánj, ſpád, ſpadánj, vbýwánj. 3) bey Handwerkern, wſſeliké odkragky, odřezky, odſtružky, oſtřižky, bey Fleiſchern, droby. ) vom Herrn, odpadnutj, ſtrhnutj ſe; von der Religion, odpadlſtwj, apoſtaſia. 5) in Abfall der Nahrung kommen, na žiwnoſti hynauti, padati, ſcházeti.

Strany zdroje: I/32

Anbinden, v. a. přiwázati, vwázati. 2. někoho na ſwátek wázati, obdarowati, někomu dar zawázati, nawázati. 3. Kurz angebunden ſeyn, hněwiwým, prchliwým býti. Mit einem anbinden, s někým ſe hádati, potýkati, přjti.

Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Strany zdroje: I/259, I/260

Haar, n. wlas, capillus, coll. wlaſy; im verächtlichen Verſtande, pačeſy; krauſes Haar, kudrny, kučery, kadeře; ſtarke Haare bekommen, wlaſatěti; ich möchte mir die Haare ausraufen, oberwalbych ſe; mit fliegenden Haaren, proſtowlaſý, rozproſtowlaſý; die Haare fliegen laſſen, rozproſtowlaſyti ſe. 2) fig. auf ein Haar, 260 na wlas; bey einem Haare, bezmála, málem; Haar laſſen müſſen, prohrati; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy. 2) chlup, pilus; collect. alle an einem Thiere befindlichen Haare, ſrſt; ſtarkes Haar bekommen, am Leibe, chlupatěti; von Thieren, ſrſtnatěti. Dim. das Härchen, Härlein, a) wláſek. b) chlaupek. c) an den Wurzeln, čmeyřj, wláſſenj, wláſſenjčko.

Strany zdroje: I/260

Haar-, wlaſowý, capillaris; die Haarröhre, wlaſowá trubka. 2) na wlaſy; die Haarſcheere, nůzky nůžky na wlaſy. 3) wláſenný; das Haarſieb, wláſenné ſýtko; von Roßhaaren, žjněnný. 4) im Bergbaue, ſamoroſtlý; Haarſchwefel, ſamoroſtlá ſýra; Haaralaun, ſamoroſtlý kamenec.

Strany zdroje: I/260

Haarband, n. tkanička na wlaſy; zawazowačka, obtáčka, ſpletačka; von Seide, pentljk.

Strany zdroje: I/260

Haarbeutel, m. pytljček na wlaſy. 2) fig. er hat einen Haarbeutel, geſt opilý, chytil opicy, má opicy, má macha.

Strany zdroje: I/260

Haareiſen, n. protahowačka, željzko na wlaſy.

Strany zdroje: I/32

Anbrechen, 1. v. a. nalomiti; načjti, načnauti; ein Brod, chléb načjti, nakrogiti; ein angebrochener Käſe, načatý seyr; ein Faß, eine Flaſche anbrechen, ſud, lahwicy načjti. 2. v. n. a) začjti ſe kazyti; vom Obſte, nahniti, hniličeti; vom Holze, práchniti, prachniwěti; vom Biere, zkyſeliti ſe, zoctowatěti. b) začjti powſtáwati; der Tag bricht an, dnj ſe, rozednjwá ſe, ſwitá, zaſwitáwá; mit anbrechendem Tage, na vſwitě, na ſwitánj, při ſwitánj, ſednem. Die Nach bricht an, připozdjwá ſe, noc připadá, tmj ſe, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, sl. zmrkáwá ſe, zwečeřjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, s nocý, w ſmrknutj, w ſaumrak. Der Abend will anbrechen, k wečeru, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe.

Strany zdroje: I/260

Haarklein, adj. maličký co wlas; adv. na wlas.

Strany zdroje: I/260

Haarpuder, m. pudr, prach na wlaſy.

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.

Strany zdroje: I/263

Halbiren, v. a. dwogiti, rozdwogiti, děliti na dwé, rozpoltiti.

Strany zdroje: I/264

Hals-, hrdelnj, das Halsgericht, hrdelnj práwo. Die Halskette, řetěz na krk; das Halstuch, ſſátek na krk.

Strany zdroje: I/264

Halseiſen, n. železo, kruh na krk, numella.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/266

Hand-, ručnj, manualis, das Handbuch, ručnj knjžka, rukowět, manuale. 2) bráždnj, náručnj; das Handpferd, náručnj kůň. 3) k rukaum, na ruce.

Strany zdroje: I/266

Handeiſen, n. pauta na ruce, manica.

Strany zdroje: I/33

Andichten, v. a. přimyſliti, přilhati, na někoho ſmyſliti, nalhati, adfingere.

Strany zdroje: I/267

Handſchelle, f. pauto na ruku.

Strany zdroje: I/267

Hanf-, konopný, ſ. Hänfen. 2) Hanfdarre, ſuſſenj konopj; pazderna na konopě. 3) das Hanfkorn, ſemenečné zrno.

Strany zdroje: I/33

Andringen, v. n. dotjrati, tiſknauti ſe, tlačiti ſe na někoho, třjti ſe, wtjrati ſe do něčeho.

Strany zdroje: I/267, I/268

Hangen, hängen, v. n. irr. ich hing, gehangen, wiſeti, pendere; am Kreuze hangen, pnjti na křjži; der Baum hängt 268 voller Früchte, na ſtromě wiſý plno owoce; hinab hangende Ohren, ochljpené vſſi. 2) den Kopf hängen laſſen, hlawu ſklopiti. 3) an einer Perſon hangen, přjdržeti ſe někoho. 4) hangen bleiben, zůſtati wiſeti; wězeti, wáznauti, vwjznauti, vwáznauti.

Strany zdroje: I/268

Hängen, v. a. ſwěſyti; der Eſel hängt die Ohren, oſel ſwěſý, ochlipuge vſſi, den Kopf hängen, ſklopiti hlawu; das Maul, čpuliti, očpulowati hubu. 2) wěſſeti, powěſyti, zawěſyti, přiwěſyti. 3) Einen Dieb, zloděge oběſyti, wěſſeti, ſuſpendere. 4) v. rec. chytati ſe; die Kletten hängen ſich an die Kleider, řepjcy ſe chytagj na ſſaty. 5) fig. Sich an Jemanden hängen, někoho ſe přjdržeti, wěſſeti ſe na někoho.

Strany zdroje: I/268

Harn-, močowý; die Harnröhre, močowá trubice; das Harnglas, ſklenice na moč.

Strany zdroje: I/268

Harpune, f. kopj hazecý na welryby.

Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.

Strany zdroje: I/34

Aneinander, k ſobě, na ſebe, ſpolu, w hromadu. Aneinander fügen, ſpolu, w hromadu ſpogiti, coniungere; — hangen, na ſobě wiſeti, ſpolu ſe držeti, cohærere; — ſetzen, k ſobě, gedno k druhému pokláſti, ſpolu ſkláſti, componere; — ſtoßen, ſpolu mezowati, dotýkati ſe, ſpolu ſe ſrážeti.

Strany zdroje: I/269

Haſen-, zagečj; Haſenfleiſch, zagečj maſo, zagečina. 2) na zagjce: Haſengarn, teneto na zagjce.

Strany zdroje: I/269

Haſenpanier, n. ſ. Panier; das Haſenpanier ergreifen, na autěk ſe dáti, s rychljkem ſe poraditi.

Strany zdroje: I/270

Haſſen, v. a. nenáwiděti, w nenáwiſti mjti; newražiti, newřjti na někoho, w záſſtj s někým býti, odiſſe.

Strany zdroje: I/270

Haubenſtock, m. palice na čepce.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.

Strany zdroje: I/271

Häufeln, v. a. na hromadu dáwati; das Heu, kopiti. 2) mit Karten, pod hromádky hráti.

Strany zdroje: I/271

Haufen, m. Haufe, hromada, kopec, fig. množſtwj, acervus, cumulus; dim. das Häufchen, das Häuflein, hromádka; ein Haufen Volkes, hluk, záſtup, turba; ein Haufen Reuter, hauf, ol. pluk; Vögel, heyno, mor. & sl. krdel; ein Haufen Holz, halda, hranice; es liegt alles über einen Haufen, wſſe ležj na hromadě; über den Haufen fallen, překotiti ſe; über den Haufen werfen, překotiti, přewrhnauti, přewrátiti, wywrátiti.

Strany zdroje: I/271

Häufen, v. a. hromážditi, hromady dělati, na hromadu kláſti, množiti; Schuld auf Schuld häufen, winy (dluhy) množiti. Gehäuftes Maß, wrchowatá mjra. Die Häufung, hromážděnj, množenj.

Strany zdroje: I/271

Häufig, adj. mnohý, walný, hogný, copioſus, adv. na mnoze, hromadně, wrchowatě, hogně, cumulate.

Strany zdroje: I/34

Anfahren, 1. v. a. přiwézti, aduehere; obořiti ſe, ſápati ſe, oſapiti ſe na někoho, increpare aliquem, invehi in aliquem. 2. v. n. začjti geti; laßt uns anfahren, pogeďme. 2) ku prácy gjti, zwláſſtě mezy hor jky, odkudž Anfahrſchacht, m. ſſachta začátečná; Anfahrgeld, n. začátečné. 3) přigeti, advehi. 4) připlawiti ſe, připlauti, připlynauti, navi advehi. 5) do něčeho wrazyti, k něčemu přirazyti, o něco zawaditi, illidi, impingere.

Strany zdroje: I/273

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Strany zdroje: I/273

Hechel, f. wochle, hachle; fig. einen durch die Hechel ziehen, na zub bráti, přetřepáwati, wochlowati, drbati, čeſati.

Strany zdroje: I/34

Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.

Strany zdroje: I/274

Heerbann, m. ſwolánj lidu na wognu, k wálečnému taženj.

Strany zdroje: I/274

Heerwagen, m. wálečný, wogenſký wůz. 2) wůz na nebi, arcturus.

Strany zdroje: I/274

Hefen, pl. droždj, kwaſnice, sl. droždě, f. pl. fæx. 2) fig. Auf den Hefen ſitzen, na dně ſeděti; die Hefen des Volks, luza, láge.

Strany zdroje: I/274

Heften, v. a. mit Nägeln, přibiti, affigere. 2) Mit Stecknadeln, připnauti, přiſſpendliti, zaſtehnauti. 3) Durch Hefte, ſepnauti, ſpjnati. 4) Die Reben, wázati rýwj. 5) Durch Nähen, přiſſiti, ſeſſiti, adſuere , conſuere. 6) fig. Seine Augen auf etwas, oči na něco vpřjti, pilně hleděti.

Strany zdroje: I/276

Heimfallen, v. irr. n. připadnauti; das Gut iſt mir heimgefallen, ſtatek na mne připadl.

Strany zdroje: I/276

Heim ſtellen, v. a. na wůli nechati, dáti; ſ. Anheim.

Strany zdroje: I/35

Anfeinden, v. a. newražiti, newřjti na někoho, obauzeti, oſočiti někoho, infeſtare.

Strany zdroje: I/278

Heraus geben, v. a. wydati, wyndati; wen dáti; zum Fenſter heraus geben, oknem wyndati; aus der Kiſte, z truhly wyndati; ich habe ihm 16 Groſchen darauf heraus gegeben, wydal, dodal ſem mu na to 16 čeſkeych; ein Buch heraus geben, wydati knjhu na ſwětlo.

Strany zdroje: I/278

Heraus kommen, v. n. wygjti, wycházeti; wen gjti, exire. 2) fig. Es kommt auf eines heraus, přigde na gedno, gedno geſt; das käme ſchön heraus! toby bylo pěkné! toby pěkně wypadalo! wenn es heraus kömmt, proneſeli ſe to? dabey kommt nichts heraus, z toho nic newygde, nepogde žádný vžitek.

Strany zdroje: I/35

Anfliegen, v. n. přiletěti, přilétati, advolare. 2) růſti, zotawiti ſe. Das Holz fliegt an, ſtromowé leſnj ſami od ſebe roſtau. 3) wletěti, wletu wrazyti, vhoditi do něčeho. Der Vogel flog an das Haus an, pták wrazyl na dům, vdeřil ſebau o dům.

Strany zdroje: I/280

Herr, m. pán, dominus; dim. das Herrchen, panáček, panauſſek, páně, paňátko; Gott der Herr, Hoſpodin, Pán Bůh; der Tempel des Herrn, chrám Páně; der Herr Vetter, pan ſtreyc; Herr ſeyn, panowati, wládnauti, pánem býti; den Herrn ſpielen, pánem ſe dělati, na pány hráti.

Strany zdroje: I/280

Herriſch, adj. na způſob pána, pánowitý, panowačný, rozkazugjcý.

Strany zdroje: I/35

Anfragen, v. a. dotazowati ſe, optati ſe, otázati ſe, ptáti ſe po něčem, tázati ſe na něco, zeptati ſe, percontari, quærere.

Strany zdroje: I/280

Herüber, adv. ſem na tu ſtranu, tau ſtranau; herüber, z. B. über den Fluß, ſem přes řeku. Mit Zeitwörtern, ſem pře-, herüberwerfen, ſem přehoditi; herüber kriechen, ſem přelezti.

Strany zdroje: I/281

Herunter, adv. dolů, deorſum; herunter von dem Pferde, dolů s koně. 2) Vor Zeitwörtern, s: herunter fallen, spadnauti: herunter kriechen, ſlezti. 3) fig. herunter kommen, chudnauti, na mizynu přicházeti, tratiti ſe; herunter machen, zpeſkowati, zpljſniti. 4) ich laſſe keinen Dreyer herunter, ani tronjku neſlewjm.

Strany zdroje: I/35

Anführen, v. a. nawéſti, přiwéſti, přiwézti, vwéſti, vwoditi, 1) na woze, přiwéſti, přiwážeti; na lodj, připlawiti, advehere, adportare. 2) někoho někam wéſti, die Soldaten zur Schlacht anführen, wogſko k bitwě wéſti. 3) nawáděti, nawoditi, vwáděti, vwoditi, wyučowati, inſtruere. 4) k zlemu zlému nawéſti; podwéſti, oklamati, inducere; decipere. 5) připomjnati, přiwoditi, přiwozowati, vwáděti, vwoditi, vwozowati, adferre, memorare. Etwas zum Beweiſe anführen, něčo něco na důkaz přiwéſti, vwoditi.

Strany zdroje: I/283

Heucheln, v. n. lichotiti ſe, pochlebowati. 2) na oko ſe ſtawěti; poſſmuřowati ſe, přetwařowati ſe; pokrytcem býti.

Strany zdroje: I/283

Hienieden, Hier nieden, adv. zde dole, tu dole, na tomto ſwětě.

Strany zdroje: I/284

Hieran, adv. na tom, přitom; hieran iſt kein Zweifel, o tom nenj pochybnoſti, ſ. Daran.

Strany zdroje: I/284

Hierauf, adv. potom, přitom, natom; na to.

Strany zdroje: I/284

Hierher, adv. ſem, na tuto ſtranu; bis hierher, až potud, až doſawad.

Strany zdroje: I/284

Hierherwärts, adv. ſem, na tuto ſtranu.

Strany zdroje: I/284

Hierin, adv. w tom, w té wěcy, zde, na tom mjſtě.

Strany zdroje: I/284

Hiernach, adv. dlé toho, potom, na to.

Strany zdroje: I/284

Hiernieden, adv. zde dole; na tomto ſwětě.

Strany zdroje: I/284

Himmelfahrt, f. (Chriſti,) na nebe wſtaupenj (páně), aſcenſio (Domini); die Himmelfahrt Mariens, na nebe wzetj panny Marye, aſſumtio B. V. Mariæ.

Strany zdroje: I/284

Himmels-, nebe, nebes, na nebi: die Himmelsachſe, oſa, os nebes, ſwěta; der Himmelsſtrich, páſmo nebe. 2) nebeſký: Himmelsſchlüſſel, nebeſký kljč.

Strany zdroje: I/284

Himmelswagen, m. wůz na nebi, nedwědice, ursa.

Strany zdroje: I/36

Angebinde, n. wázané, wázanj, dar na ſwátek, donum onomaſticum.

Strany zdroje: I/285

Hinan, adv. tam. 2) na: den Berg hinan, na horu, na wrch.

Strany zdroje: I/285

Hinaus, adv. wen, foras; hinaus mit ihm, wen s njm! das gehet auf eins hinaus, to ge gedno; ich merke, wo ſie hinaus wollen, rozumjm, kam bigj, co tjm chtěgj; über etwas hinaus ſeyn, gehen, nedbati na něco, newſſjmati ſobě něčeho. 2) vor Zeitwörtern: wen, wy: hinaus fahren, wen geti, wygeti; hinaus werfen, wen hoditi, wyhoditi, wen wyhoditi; ſ. Aus.

Strany zdroje: I/285

Hinderlich, adj, překážliwý ? hinderlich ſeyn, na překážku býti; mor. na záwadě býti.

Strany zdroje: I/285

Hindern, v. a. překazyti, překážeti, přewazeti, zawazeti, na překážku býti, impedire. Die Hinderung, překáženj, překaženj, přewazenj.

Strany zdroje: I/285

Hingegen, conj. naproti tomu, na opak, wſſak ale.

Strany zdroje: I/286

Hinſinken, v. n. padnauti na zemi, kleſnauti.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/287

Hinüber, adv. na druhau ſtranu; přes, mit dem Subſtantiv: hinüber (über die Brücke) přes moſt, über den Bach, přes potok.

Strany zdroje: I/287

Hinüber-, vor den Verbis, pře-, hinüber ſchreiten, překročiti; hinüber ſpringen, přeſkočiti. 2) na druhau ſtranu.

Strany zdroje: I/287

Hirſch-, gelenj, cervinus; die Hirſchfärthe, gelenj ſled, ſtopa; die Hirſchzunge, gelenj gazyk; die Hirſchwurz, gelenj kořen, athamanta cervaria, Lin. 2) na geleny: Hirſchjagd, honba na geleny.

Strany zdroje: I/288, I/289

Hoch, adj. wyſoký, altus; com. höher, wyšſſj, ſuperl. der höchſte, neywyšſſj. Das höchſte Gut, ſwrchowané dobré, ſummum bonum. fig. Es iſt ſchon hoher Tag, giž geſt dlauho na den, na dni; hohes Alter, ſtarý (ſtařecý) wěk; um hohes Geld ſpielen, o weliké penjze hráti; auf dem hohen Meere, na ſſjrém (ſſirokém) moři; es iſt hohe Zeit, geſt ſwrchowaný, (wrchowatý) čas; es iſt die höchſte Zeit, geſt neywětſſj čas; adv. wyſoko, wyſoce, alte. 289 2) zweyſſj; haushoch, zweyſſj domu, ellenhoch, zweyſſj lokte. 3) fig. hoch kaufen, draho (draze) kaupiti; hoch halten, mnoho ſobě wážiti; hoch bringen, daleko přiweſti; hoch aufnehmen, za zlé mjti.

Strany zdroje: I/289

Hochſchwanger, adj. na ſlehnutj.

Strany zdroje: I/289

Höchſtens, adv. na neyweyš, neydýle.

Strany zdroje: I/289

Hochzeitbitter, m. zwáč na ſwadbu; die —inn, zwačka.

Strany zdroje: I/289

Hocken, 1. v. n. na bobku, na bobečku ſeděti. 2) Auf einander hocken, dýchánek mjti. 3) fig. cywěti; was hocken wir hier, co tu cywjme? dřepěti, mor. lapěti; ſtäts zu Hauſe hocken, pořád doma dřepěti. 2. v. a. ſnopy ſkládati; na záda wzýti, ſ. Aufhocken.

Strany zdroje: I/37

Angeln, v. a. ryby na vdicy chytiti, lapati, lowiti, piscari hamo. 2) dychtiti po něčem, něčeho žádoſtiwě hledati, adpetere.

Strany zdroje: I/37

Angelruthe, f. prut na vdicy, vdičný.

Strany zdroje: I/291

Hohlmeißel, m. dlátko na hlubinu, wydlabacý dlátko.

Strany zdroje: I/291

Hohnecken, v. a. poſmjwati ſe, na zub bráti, natahowati.

Strany zdroje: I/4

Abfleiſchen, v. a. maſo na kůži pozůſtalé oſſkrábáti oſſkrábati , oſtrauhati, ſrážeti.

Strany zdroje: I/291

Hold, adj. laſkawý, přjwětiwý; přjzniwý; ein holdes Kind, roztomilé, ſpanilé djtě; er iſt mir hold, geſt na mne laſkaw.

Strany zdroje: I/291

Holfter, f. pauzdro na piſtole.

Strany zdroje: I/292

Holz-, drewnj, drewný; Holzmarkt, drewnj trh. 2) dřewný; der Holzwurm, dřewný čerw, termes. 3) leſnj, do leſa, w leſe; der Holzweg, ceſta do leſa, w leſe. 4) planý, ſ. Holzapfel, Holzbirn. 5) na dřjwj, ſ. Holzboden.

Strany zdroje: I/292

Holzboden, m. půda na dřjwj, dřewnice.

Strany zdroje: I/292

Hölzermeſſer, n. kneyp na ſſpaljčky.

Strany zdroje: I/293

Hopfenkammer, f. ſauſek (na chmel), chmelárna ?

Strany zdroje: I/293

Hopfenkorb, m. cyz (na chmel).

Strany zdroje: I/293

Horchen, v. n. poſlauchati, vſſi naſtawiti. 2) býti na poſluchách.

Strany zdroje: I/293

Horcher, m. die —inn, kdo ge na poſluchách.

Strany zdroje: I/293

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.

Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.

Strany zdroje: I/294

Hudeln, v. a. hudlowati, břiditi, ledabylo (hala bala) dělati, odbýwati. 2) fig. teyrati, zle nakládati, moleſtare; laß mich ungehudelt, netrap mne, nech mne na pokogi, s pokogem.

Strany zdroje: I/294

Hühner-, kuřecý, ſlepičj; der Hühnermiſt, ſlepičj trus. 2) kuřj, das Hühnerauge, kuřj řit, kuřj oko. 3) korotwj; das Hühnerſchrot, korotwj broky, broky na korotwe.

Strany zdroje: I/295

Hülfs-, na pomoc, k pomocy; Hülfsvölker, nápomocný lid. Hülfswort, pomocné ſlowo.

Strany zdroje: I/296

Hunderterley, adj. na ſta, (ſterý ? ).

Strany zdroje: I/38

Anhaben, v. n. něco na ſobě mjti. 2) einem etwas anhaben, někomu něčjm vſſkoditi, něco proti někomu mjti.

Strany zdroje: I/297

Hut, f. ochrana, ſtráž, pozor; auf ſeiner Hut ſeyn, mjti ſe na pozoru. 2) paſtwa, paſenj. 3) paſtwiſſtě, paſtwina, paſtwiſko, pascuum; eine gemeine Hut, občizna, občina.

Strany zdroje: I/297

Hut-, na klobauk: das Hutband, pentle na klobauk; die Hutſpitze, tytljk, (roh, ſſpice) v klobauku; der Hutſtock, palice na klobauk.

Strany zdroje: I/297

Hüten, v. a. páſti, páſati, paſcere. 2) hljdati, tueri, cuſtodire; ich kann ihn nicht immer (genug) hüten, nemohu ſe ho dohljdati. 3) fig. das Bett hüten müſſen, nemocy z poſtele, ležeti w poſteli pro nemoc. 4) v. rec. ſich hüten, na pozoru ſe mjti, warowati ſe, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe; hüte dich, daß du nicht fällſt, dey pozor, abys nevpadl; hüte dich, ſtřez ſe! hleď ſe!

Strany zdroje: I/297

Hutkrempe, f. Hutſtülpe, f. křjdlo, ſtřecha, hrana, ohyb, facka; ein Hut mit drey Krempen, klobauk na tři facky.

Strany zdroje: I/298

Iltiß-, tchořowý, (ſchořowý, zhořowý); der Iltißbalg, tchořowá kůže; die Iltißfalle, ſklopec na tchoře.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/300

Injurie, f. bezprawj bezpráwj , křiwda, zlehčenj na cti.

Strany zdroje: I/300

Innig, adj. wnitřnj, ſrdečný, vpřjmný, intimus; auf das Innigſte, co neywjce, neyſylněgi, na neyweyš; adv. ſrdečně; herzinnigſt, z ġruntu, z hlubokoſti ſrdce.

Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Strany zdroje: I/4, I/5

Abfolgen, v. a. popuſtiti, wydati. 2) 5 v. n. abfolgen laſſen, na něčj žádoſt powoliti, dáti wzýti.

Strany zdroje: I/303

Jahn, m. řad, řada; das Getreide liegt noch auf dem Jahn, obilj ležj geſſtě na řadech. 2) im Forſtweſen, djlec.

Strany zdroje: I/303

Jahr, n. rok, léto; im vorigen Jahre, w loni; Jahr aus Jahr ein, von Jahr zu Jahr, z rok do roka, rok po roku; im Jahre 1803, roku, léta Páně 1803ho; er geht in das zwanzigſte Jahr, gde mu na dwadcátý rok; er hat nahe an die vierzig Jahr, ke čtyřidceti letům; ein Mann von meinen Jahren, muž w mých letech, w mém ſtářj; bey hohen Jahren, w ſtarých letech; er iſt ein Mann von Jahren, bey Jahren, geſt při letech, letitý; ſeit langen Jahren, dáwno. 2) wěk, in ſeinen beſten Jahren, w neylepſſjm wěku, w neylepſſjch letech; mit den Jahren anders werden, ſwým čaſem ginák býti. 3) im Holze, léto, (ljto).

Strany zdroje: I/303

Jahr-, ročnj, weyročnj; der Jahrgang, ročnj běh; das Jahrfeſt, weyročnj ſlawnoſt. 2) gednoročnj, každoročnj; ein Jahrgewächs, gednoročnj, každoročnj bylina. 3) na rok, na geden rok; ein Jahrkönig, král na rok.

Strany zdroje: I/304

Jawort, n. přjpowěd, ſlowo na to; er hat das Jawort gegeben, dal ſwé ſlowo, ſwolil k tomu.

Strany zdroje: I/305

Jener, jene, jenes, pron. dem. relat. onen, ona, ono, ille; in jener Welt, na onom ſwětě; in jener Zeit, za onoho čaſu; an jenem Tage, onoho (poſlednjho) dne. 2) derjenige, ten.

Strany zdroje: I/305

Jenſeit, Jenſeits, adv. za, na druhé ſtraně, z druhé, z onéno ſtrany; jenſeits des Meeres, za mořem, jenſeits des Grabes, po ſmrti; die Gegend jenſeits des Meeres, zámořj; die Gegend jenſeits des Jordans, zájordánj; jenſeits des Meeres befindlich, zámořſký, transmarinus; der jenſeits des Fluſſes wohnt, zářečák.

Strany zdroje: I/305

Jetzt, adv. nynj, nynjčko, nynčko, teď; mor. wčil, nunc; eben jetzt, gednéž; bis jetzt, až do nynjčka; von jetzt an, od té doby, od té chwjle; bis jetzt, až dopoſawád, für jetzt, na ten čas.

Strany zdroje: I/307

Kaffe-, na kafe, die Kaffekanne, konwička na kafe; die Kaffemühle, mleynek na kafe.

Strany zdroje: I/39

Ankerben, v. a. nawraubiti, na wrub nařezati, taleo incidere.

Strany zdroje: I/308

Kajüte, f. budka, kotec na ſſjffu.

Strany zdroje: I/308

Kälberſtall, m. teletnjk, kotec na telata.

Strany zdroje: I/309

Kalk-, wápenný, calcarius; die Kalkerde, wápenná země; der Kalkſtein, wápenný kámen. 2) na wápno, der Kalkkübel, dčber na wápno.

Strany zdroje: I/39

Ankern, v. a. kotew vwrcy, zaſtati na kotwách. 2) dychtiti po něčem, adpetere.

Strany zdroje: I/309

Kalm, m. tiſſina na moři.

Strany zdroje: I/310

Kanin, Kaninchen, n. Küniglein, Kunhaſe, králjk, králjček, cuniculus, Lin. Kaninchenbalg, králjčkowá kůže; Kaninchengehäge, ohrada na králjky.

Strany zdroje: I/310

Kanten, v. a. na hranu poſtawiti.

Strany zdroje: I/311

Karpfen, m. kapr, cyprinus carpio, Lin. dim. kapřjk , kapřjček. Die Karpfenbrut, potěr kaprowý; der Karpfenhälter, haltýř na kapry.

Strany zdroje: I/311

Karren, v. a. na kolečku wozyti.

Strany zdroje: I/40

Anklopfen, v. a. zaklepati, tlaucy na něco; —fen, n. —fung, f. zaklepánj, zatlučenj, pulſatio; —fer, m. klepač; klepačka, palička, kygánka.

Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.

Strany zdroje: I/313

Kauchen, v. n. kauern, hocken, na bobečku ſeděti.

Strany zdroje: I/313

Kauern, v. n. na bobečku ſeděti, mor. čapěti, čapnauti, na čapce ſeděti.

Strany zdroje: I/313

Kauf, m. pl. Käufe, kaupě, mor. kup, emtio; einen guten Kauf thun, dobře kaupiti; etwas zu Kauf haben, prodáwati, na prodey mjti; einem in den Kauf fallen, překupowati, překaupiti. 2) trh, mercatura, (venditio & emtio); den Kauf ſchließen, trh zawřjti; auf den Kauf geben, zawdati; der Kauf gehet zurück, trh ſe rozcházý. 3) fig. Etwas gutes Kaufes geben, lacyno dáti, prodáwati.

Strany zdroje: I/313

Kauffahrdey, f. kupectwj na moři. Das Kauffahrdeyſchiff, der Kauffahrer, kupecká lodj.

Strany zdroje: I/40

Anlächeln, v. a. někomu ſe přiſmjwati, na někoho ſe vſmjwati, arridere; .

Strany zdroje: I/40

Anlachen, v. a. ſmáti ſe na někoho, přiſmjwati ſe, adridere. 2) ljbiti ſe, adridere; das Anlachen, n. přiſmjwánj, adriſio; zaljbenj, adriſio.

Strany zdroje: I/314

Kehren, v. a. mit der Bürſte, wyčeſati, wypráſſiti. 2) mit dem Beſen, méſti, wymeſti, verrere; die Spinneweben von der Wand, pawučiny ſe ſtěny ſmetati; ſmeyčiti. 3) den Ofen, wymetati. 4) obraceti, obrátiti; die Augen gen Himmel, očj k nebi pozdwjhnauti; zurück kehren, nawrátiti ſe; das Unterſte zu Oberſt, wſſechno přewrátiti. 5) fig. dbáti, ohljžeti ſe; er kehret ſich an Niemanden, na žádného nic nedbá, žádného ſy newſſjmá. Die Kehrung, metenj, obracenj.

Strany zdroje: I/314

Keil, m. kljn, cuneus. dim. ein Keilchen, kljnek; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec. 2) Ein Keil Brod, kljn, kus, kragjček chléba; ein Keil Butter, homole, hauſka máſla. 3) des Binders, pachole.

Strany zdroje: I/315

Kennen, v. a. imp. kannte, part. gekannt, znáti, poznati, agnoſcere, noſcere; ich kenne ihn, znám ho; ich kannte ihn an ſeiner Stimme, poznal gſem ho po geho hlaſu. 2) wěděti; in Afrika kennet man weder Kälte noch Schnee, w Afryce newědj nic ani o zymě ani o ſněhu; er kennet keine Gefahr, newj o žádném nebezpečenſtwj. 3) Wir haben einander erſt neulich kennen gelernt, teprw onehdy ſme ſe ſeznámili. 4) znáti ſe na něco, w něčem rozuměti, intelligere; er kennet Gemälde, zná ſe na obrazy.

Strany zdroje: I/40, I/41

Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.

Strany zdroje: I/41

Anlauf, m. auprk, běh, náběh, naběhnutj; sběh, incurſus, impetus; einen Anlauf nehmen, rozběhnauti ſe, pochop bráti; der Anlauf des Waſſers, přibýwánj, přitekánj, ſtekánj wody, rozwodněnj; des Feindes, autok nepřátelſký; einen großen Anlauf haben, weliké nabjhánj mjti; das Haus liegt im Anlaufe, ten dům geſt na ráně.

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/317

Kindbett, n. omlazenj, kaut, ſſeſtineděle, pl. ol. & mor. poloh, sl. poſtel, puerperium; ins Kindsbett kommen, ſlehnauti, do kauta ( sl. do poſtele) přigjti, na omladcých býti.

Strany zdroje: I/317, I/318

Kinder-, děcký, djtěcý; Kinderbett, děcká 318 poſtel; Kinderbrey, kaſſe pro děti. 2) Kinderalter, dětinſký wěk, infantia. 3) na děti, Kinderruthe, metla na děti, mor. chabowina. 4) Kindertaufe, křeſt djtěte.

Strany zdroje: I/318

Kippe, f. ſwezenj; der Kaufmann ſteht auf der Kippe, kupec giž geſt na kahancy, na korábě.

Strany zdroje: I/42

Anliegen, v. n. doléhati, naléhati, přiléhati, přiſtáti. 2) dieſe Sache liegt mir ſehr an, ta wěc na srdcy mi ležj, ſ. angelegen. 3) einem anliegen, naléhati, dotjrati, trápiti, welmi proſyti, flagitare.

Strany zdroje: I/320

Klafter, f. ſáh, mor. ſáha, ſýha, orgyia. Das Klafterholz, ſáhowé dřjwj; der Klafterſchlag, ſekánj dřjwj na ſáhy.

Strany zdroje: I/320

Klagen, 1. v. n. nařjkati, hořekowati, taužiti, ſkuhrati, ſtěžowati ſobě, ſteyſkati ſobě, poſteſknauti ſobě, sl. ponoſowati ſobě, conqueri. 2) accuſare; wider Jemand, na někoho žalowati; bey Gericht, žalobu v práwa zadati, na práwo wznéſti. 2. v. a. nařjkati, ſtěžowati ſobě; einem etwas klagen, někomu na něco ſobě ſtěžowati. 2) želeti (něčj ſmrti), er klaget ihn troſtlos, přewelice, neſmjrně ho želj. Das Klagen, tauženj, nařjkánj, ſteyſkánj. 2) žalowánj, accuſatio.

Strany zdroje: I/321

Klebegarn, Klebenetz, n. ſýť na ſſkřiwánky.

Strany zdroje: I/42

Anmerken, v. a. pozorowati, znamenati na někom, znáti, animadvertere, obſervare. 2) poznamenati, zaznamenati, adnotare. 3) oznámiti, notare.

Strany zdroje: I/321

Kleben, 1. v. n. lepiti ſe, přiljpati ſe, lnauti, lepnauti, adhæreſcere. 2) chytati ſe; die Kletten kleben, řepjky ſe chytagj. 3) fig. a) Irgendwo kleben bleiben, někde vwjznauti. b) Die Hände kleben laſſen, klebrige Hände haben, lipawé prſty mjti. c) wiſeti, přidržeti ſe; er klebt daran, lne k tomu, na to. 2. v. a. lepiti, přilepiti.

Strany zdroje: I/322

Kleider-, ſſatnj, na ſſaty, veſtiarius; die Kleidermotte, ſſatnj mol, tinea; die Kleiderbürſte, kartáč na ſſaty.

Strany zdroje: I/322

Kleiderſchrank, m. ſſkřjně na ſſaty, ſſatnjk ?

Strany zdroje: I/322

Klein, adj. malý, ſkrowný, parvus; comp. kleiner, menſſj, minor; ſuperl. kleinſte, neymenſſj, minimus; ſehr klein, maličký; der kleine Finger, maljk, lichnjk. 2) drobný , minutus; kleine Vögel, drobné ptactwo; klein Geld, drobné penjze. 3) tenký; kleines Garn, tenká přjze. 4) fig. ein Kleines, djtě; von Kleinem auf, od dětinſtwj; über ein Kleines, maličko; klein werden, maleti, zmaleti; klein machen, maliti, zmaliti, minuere. Adv. drobně; klein ſchneiden, na drobno krágeti. 2) ein klein wenig, něco málo, drobet. 3) klein ſpinnen, tence přjſti. 4) klein denken, njžce ſmeyſſleti. 5) ſehr klein von Jemanden denken, ſprechen, potupně o někom ſmeyſſleti, mluwiti.

Strany zdroje: I/323

Klettern, v. n. lezti, mor. ſſplhati, lamozyti ſe; auf den Baum klettern, na ſtrom lézti, wyſaukati ſe; der Kletterer, lézák; das Klettern, lezenj.

Strany zdroje: I/323

Klinge, f. hlawně, klinka, željzko, mor. krně, ġrně, krňka, lamina; über die Klinge ſprin en laſſen, ſeſekati, poſſawlowati; vor die Klinge fordern, na kordy wyzwati. 2) aužlabj.

Strany zdroje: I/324

Klopfen, 1. v. n. klepati, tlaucy; an die Thüre, na dwéře klepati; ans Thor, na wrata tlaucy; auf die Achſel, potřepati na ramena; das Herz klopft, ſrdce ſe háže, ſrdce bige, tluče, lupá; mit dem Schnabel klopfen, kliwati. 2. v. a. in die Hände klopfen, rukama pleſkati; den Staub aus dem Kleide, wypráſſiti ſſaty; den Flachs, len tlaucy; die Wäſche, práti, (pjſtem); fig. Einem auf die Finger klopfen, klepati (vhoditi) přes prſty. Das Klopfen, klepánj, tlučenj.

Strany zdroje: I/324, I/325

Klumpen, m. kruh, ( ol. kra); ein Klumpen Gold, kruh, kus zlata; in einen Klumpen 325 zuſammen ſchmelzen, w kruh ſljti. 2) Ein Klumpen Erde, Schnee, hruda země, ſněhu. 3) Ein Klumpen Haare, Werrig, chumáč wlaſů, kaudelj; dim. Klümpchen, chumáček. 4) Alles auf einen Klumpen werfen, wſſe na gednu hromadu házeti.

Strany zdroje: I/325

Klümpern, ſich, v. rec. drobiti ſe na kuſy. 2) Der Brey klümpert ſich, w kaſſi ſe dělagj chuchwalce.

Strany zdroje: I/325

Knall, m. třeſk, třeſkot, bauchnutj, fragor ; des Donners, třeſknutj; des Gewehres, rána, bauchnutj; der Peitſche, práſk, praſkot. Knall und Fall, na mjſtě, hned.

Strany zdroje: I/325

Knatzen, v. n. na bobečku ſeděti, dřepěti.

Strany zdroje: I/326

Knäueln, v. a. na klubko wjti, winauti.

Strany zdroje: I/326

Knieen, v. n. mit haben, klečeti, jacere genibus. 2) mit ſeyn, niederknieen, klekati, kleknauti, flectere genua; knieend, kleče, na kolenau.

Strany zdroje: I/327

Knöpfen, v. a. zapnauti na knofljk.

Strany zdroje: I/327

Knopfloch, n. djra na knofljk, knofljkowá djrka.

Strany zdroje: I/327

Knoten, m. vzel; Auswuchs, hrbol, bakule; mor. hrč; am Fleiſche, ſwal; am Stabe, ſuk; am Flachſe, hláwka; am Halme, članek, koljnko; dim. Knötlein, vzljk, vzljček; ſauček, koljnko; einen Knoten ſchlagen, vzliti, zavzliti, na vzel, na zádrmo, na kličku, na ſmyčku zawázati, ſmyčkowati; das iſt der Knoten, to geſt ten cwok. Ohne Knoten, bezſuký, enodis.

Strany zdroje: I/43

Anpfählen, v. a. k kolu přiwázati, koly vpěwniti vpewniti ; einen Miſſethäter, zločince na kůl naſtrčiti.

Strany zdroje: I/43

Anpfeifen, v. a. ckáti, hwjzdati, zahwizdnauti na někoho.

Strany zdroje: I/328

Kohl, m. das Kohlkraut, zelj, sl. wlaſſtina, mor. kel, olus, braſſica oleracea , Lin. das Kohlhaupt, hláwka; der Kohlmarkt, zelný trh; ein Kohljahr, rok na zelj.

Strany zdroje: I/328

Kohlen-, vhelnj, vhelný, carbonarius; der Kohlenkorb, vhelnj koš; der Kohlenmarkt, vhelný trh. 2) Kohlendampf, pára od vhlj; Kohlenkübel, kbeljk na vhlj. 3) Kohlenſchwarz, Kohlſchwarz, černý gako vhel.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/5

Abfurchen, v. a. zbrázditi, na záhony rozděliti.

Strany zdroje: I/330

Können, v. irr. n. ich kann, konnte, ich könnte, habe gekonnt, mocy, poſſe; ich kann nichts dafür, nemohu za to, negſem tjm winen; das kann nicht ſeyn, nemůže to býti, nenj možná; ich kann es nicht thun, nelze mi to včiniti. 2) vměti, znáti, wěděti, rozuměti, ſcire; könnet ihr böhmiſch? vmjteli čeſky, po čeſku? auswendig können, na zpamět, z paměti vměti. 3) Könnte er nicht indeſſen geſtorben ſeyn, nemohlliť zatjm vmřjti. Ich kann die Laſt nicht tragen, toho břemene nevneſu.

Strany zdroje: I/330

Kopf, m. pl. Köpfe, hlawa, caput; niedrig, kotrba; dim. das Köpfchen, Köpflein, hlawička; einer ohne Kopf, bezhlawý. Der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; fig. über Hals und Kopf, pádem, ſkokem; vor den Kopf ſtoßen, vrazyti; den Kopf waſchen, weytopek dáti; er iſt im Kopfe nicht richtig, nemá wſſech doma, pohromadě; ſich einander bey den Köpfen kriegen, za pačeſy ſe popadnauti; der Kopf ſteht darauf, běžj o hrdlo, o hlawu; ſich etwas in den Kopf ſetzen, něco ſobě wzýti do hlawy; auf ſeinem Kopfe beſtehen, na ſwém ſtáti; den Kopf hängen, oſſkapěti; Köpfe ſetzen, baňky ſázeti.

Strany zdroje: I/330

Kopf-, hlawy; das Kopfweh, bolenj hlawy; der Kopfputz, ozdoba hlawy; die Kopfſalbe, maſt na hlawu.

Strany zdroje: I/330

Kopfbürſte, f. Haarbürſte, kartáček na wlaſy.

Strany zdroje: I/331

Kopfgrind, m. Hauptgrind, otrus, (ohnipara), ſtrupy na hlawě.

Strany zdroje: I/331

Korb, m. pl. Körbe, koš, corbis; dim. das Körbchen, Körblein, koſſjk, koſſjček , auborek; den Korb bekommen, zůſtati na popeli, propadnauti ſkrze koš; den Korb geben, koſſem dáti; er iſt der Hahn im Korbe, geſt pánem, kohautem na ſmetiſſti. S. auch Handkorb, Wagenkorb, @.

Strany zdroje: I/331

Korn-, žitný, režný, ſecalinus; die Kornähre, žitný klas; das Kornſtroh, žitná, režná ſláma; ein Kornjahr, rok na žito, žitný. 2) obilný; der Kornmarkt, obilný trh.

Strany zdroje: I/332

Kornjude, m. překupnjk, obilář, lichwář na žito.

Strany zdroje: I/332

Koſten, pl. náklad, ſumtus; die Koſten tragen, náklad wéſti; auf ſeine Köſten, na ſwůg náklad. 2) autrata, pl. autraty, expensæ. 3) fig. ſſkoda; vgma; auf Koſten eines andern loben, někoho chwáliti s ſſkodau giného.

Strany zdroje: I/333

Kothe, f. das Koth, chalupa, katrč; ein Taubenkoth, kotec na holuby.

Strany zdroje: I/43

Anreiten, 1. v. n. a) na koni přigeti, přigjžděti; b) na koni na něco wgeti, wrazyti; c) ſchlecht anreiten, zle pogezditi, pochoditi. 2. v. a. koně progeti, progjžděti.

Strany zdroje: I/43

Anrennen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, incurrere. 2. v. a. autok včiniti, dorazyti, přiběhnauti, přihnati, připadnauti, wrazyti, řjtiti ſe na někoho, invadere, impetum facere.

Strany zdroje: I/334

Krank, kränker, kränkſte, adj. bolawý, malus, male ſe habens; ein kranker Fuß, bolawá noha; der kranke Füſſe hat, bolnohý. 2) nemocný, nedužiwý, chorý, ægrotus, æger; krank ſeyn, ſtonati; er iſt tödtlich krank, ſtůně na ſmrt; krank von etwas werden, odležeti, něčeho odſtonati; krank werden, znemocněti, roznemocy ſe, roztonati ſe, znedužiwěti. Man möchte ſich krank lachen, ſmjchy by člowěk pukl.

Strany zdroje: I/334

Kränken, v. a. rmautiti, trápiti, ſaužiti, mořiti; das kränkt mich, to mne rmautj. 2) Jemands Ehre, jemanden an ſeiner Ehre, někomu na cti vbližowati.

Strany zdroje: I/5

Abgang, m. odcházenj, odchod. 2) wſſeliké wýmetky a trůſky, ku přjkl. a) z zlata, ſtřjbra, železa, okuge; b) z dřewa, třjſky, třjſſtky, odřezky; c) při pilowánj a ſtrauhánj, odpilky, odſtružky, piliny, drtiny; d) z ſukna a t. d. okragky, oſtřižky. 3) odbyt na wſſelico. 4) ſcházenj, vbýwánj, vcházenj, vgitj. 5) chyběnj, nedoſtatek, vgma, ztráta. 6) ſcházenj, zaſſloſt, zwetſſeloſt, in Abgang kommen, ſcházeti, pomjgeti, zwetſſeti.

Strany zdroje: I/44

Anritt, m. přjgezd na koni.

Strany zdroje: I/336

Krebſen, v. a. raky chytati; krebſen gehen. , na raky gjti.

Strany zdroje: I/44

Anrufen, v. a. na někoho křičeti, wolati, zawolati, inclamare. 2) prosyti o něco, žádati za něco, implorare, invocare; Gott um Hülfe anrufen, Boha o pomoc proſyti, wzýwati. 3) einen zum Zeugen anrufen, někoho ſobě za ſwědka bráti.

Strany zdroje: I/336

Kreide, f. křjda, creta; mit doppelter Kreide ſchreiben, připſati, připiſowati; auf Kreide zehren, na dluh žiwu býti. Kreidenweiß, bjlý gako křjda.

Strany zdroje: I/337

Kreuzen, 1. v. n. in der See, moře křjžem a křjžem, na křjž progjžděti; 2) ſich kreuzen, gjti křjžem, křižowati ſe. 2. v. a. ſich, křjžem ſe žehnati, křjž dělati, křižowati.

Strany zdroje: I/337

Kreuzlahm, m. ſtrhnutý w křjži. 2) kulhawý na zadnj nohu.

Strany zdroje: I/44

Ans, mjſto an das , ans Licht bringen, na gewo přinéſti, na ſwětlo wywéſti, wygewiti, zgewiti; ans Fenster treten, k oknu přiſtaupiti; bis ans Ende der Welt, až do ſkonánj ſwěta.

Strany zdroje: I/338

Krieg, m. wálka, wogna, bellum; Krieg führen, wálčiti, bogowati; in den Krieg ziehen, do pole táhnauti; Krieg verurſachen, wálku pozdwjhnauti; ein Land mit Krieg überziehen, wálku na zemi vwaliti; in den Krieg gehen, na wognu, za wogáka ſe dáti.

Strany zdroje: I/338

Kriegsdienſt, m. wogenſká ſlužba; in Kriegsdienſten ſtehen, na wogně býti.

Strany zdroje: I/44

Anſage, f. opowěd, opowěděnj, opowjdka, ſ. Anſagung. Eine Anſage thun, opowědjti, oznámiti, — thun laſſen, na wědomj dáti.

Strany zdroje: I/339

Krumm, adj. krümmer, krümſte, křiwý, křiwolaký, curvus; krumm biegen, zkřiwiti, nakřiwiti, ohnauti; einwärts krumm, klikatý, aduncus; krumme Finger machen, kráſti. 2) chromý, claudus; ol. belhawý, klecawý; krumme Finger, chromé prſty. 3) krumme Gänge, pletichy, pl. adv. křiwě; mit etwas krumm herumkommen, okolkowati, okolků vžjwati; krumm und lahm ſchlagen, na žmoch ztřjſkati; krumm ſchlieſſen, do kozla ſwázati. Krum Krumm gehen, paťchati ſe; das Krummgehen, paťchawoſt, belhýňawoſt; kulhánj. Adv. křiwě, chromě.

Strany zdroje: I/44

Anſcheinen, 1. v. a. oſwěcowati, přiſwěcowati, ſwjtiti na něco, adfulgere, adlucere. 2. neut. podobati ſe, zdáti ſe, anſcheinend, co ſe toliko zdá.

Strany zdroje: I/341

Kühle, f. chlad, chládek; in der Kühle (ſo lange es kühl iſt) ſpatzieren gehen, za chládku gjti na procházku.

Strany zdroje: I/341

Kuhr, f. wýbor, wolenj; die Kuhr haben, na wůli mjti.

Strany zdroje: I/44

Anſcheren, v. a. tondere, naſtřihnauti. 2) naſnowati, přjzy na ſtaw natáhnauti.

Strany zdroje: I/342

Kund, adv. známo; kund machen, oznámiti , zpráwu dáti; ſich kund geben, wygewiti ſe, prohláſyti ſe , kund werden, na gewo přigjti.

Strany zdroje: I/342

Kundſchaft, f. známoſt, um weiterer Kundſchaft willen, pro dalſſj známoſt. 2) zwědy; auf Kundſchaft ausreiten; na zwědy wygeti. 3) liſt na wyſwědčenau.

Strany zdroje: I/342

Kundſchaften, v. a. na poſluhy, na zwědy gjti, geti, ſſpehowati.

Strany zdroje: I/342

Kunſt-, řemeſlný, artificiosus; Ein Kunſtarbeiter, miſtrowný, kunſtowný řemeſlnjk, ein Kunſtwerk, řemeſlné djlo, miſtrowſtwj. Kunſtfärber, barwjř na kráſno.

Strany zdroje: I/44

Anſchielen, v. a. ſſilhawě na někoho pohleděti, zaſſilhati, limis intueri.

Strany zdroje: I/343

Kupfer, n. měď, æs cyprium. 2) fig. měděné nádobj; ein Kupferſtich, rytina na mědi. 3) vhry, trudowatina, trud w twáři.

Strany zdroje: I/343

Kupferhammer, m. kobyla, weliké kladiwo na měď. 2) hutě, hamry měděené měděné .

Strany zdroje: I/44, I/45

Anſchießen, 1. v. a. naſtřeliti, poſtřeliti; ein Gewehr anſchießen, zbraň průbowati; ein Gebäude an das andere anſchießen, ſtawenj k druhému připogiti, přiſtawěti; den Aermel an den Rock anſchießen, rukaw ke kabátu přiſſiti; ein Brod an das andere anſchießen, chléb huſtě poſázeti. Er iſt angeſchoſſen, geſt poſtřelený, wětrem podſſitý. 2. neutr. přiběhnauti, přihrnauti ſe, přiſtřeliti, přiwaliti 45 ſe; das Waſſer ſchießt an, woda ſem běžj, ſem ſe walj; er kam wie ein Pfeil angeſchoſſen, přiſtřelil gako ſſjp, přiletěl gako ſtřela. 2) naběhnauti na něco, wrazyti do něčeho. 3) mezowati, týkati ſe, wedlé býti.

Strany zdroje: I/343

Kupferſtich, m. rytba, rytina na mědi.

Strany zdroje: I/343

Kurz, kürzer, adj. krátký, brevis; ſehr kurz, kratičký, der Tag wird kürzer, dne vbýwá; 2) fig. den Kürzern ziehen, prohrati; zu kurz kommen, ſſkodu mjti, vgmu trpěti. 3) kurze Waare, drobné zbožj; kurze Brühe, huſtá gjcha, omáčka; adv. krátce, breviter; kurz halten, na krátce držeti; vor kurzem, nedáwno; in kurzem, brzy, w mále; mach es kurz, děley zkrátka; kurz und gut, zkrátka, ſlowem; kurz vorher, málo před tjm; kurz darauf, málo, brzo potom; über lang und kurz, na dlauze, nebo na krátce; Jemanden kurz und lang nennen, nadáwati, přezdjwati někomu.

Strany zdroje: I/45

Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen reiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.

Strany zdroje: I/1

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

Strany zdroje: II/1

Laben, läben, v. a. ſyřiti, sl. zaklaġati, coagulare; gelabte Milch, ſyřánj; das Laben, ſyřenj. 2) v. rec. ſich laben, ſrážeti ſe, coagulari. 3) v. a. občerſtwiti, očerſtwiti, poſylniti, okřepiti, křjſyti, reficere; ſich an etwas laben, pochutnati ſobě na něčem, potěſſiti ſe něčjm.

Strany zdroje: II/2

Laden, v. a. irr. ich lud, habe geladen, nakládati, naložiti, onerare. 2) fig. Jemandes Haß auf ſich laden, nenáwiſt něčj na ſebe vwaliti, w nenáwiſt někomu wgjti. 3) nabiti, nabjgeti; ſcharf —, broky, kulkau nabiti; blind —, na prázdno. 4) vor Gericht —, pohnati, obeſlati, obſýlati, citare. 5) zu Gaſte —, zwáti, pozwati, invitare.

Strany zdroje: II/2

Laden-, m. krámſký; der Ladendiener, krámſký, kupecký mládenec; Ladenmagd, krámſká; der Ladenhüter, hljdač krámu, zbožj kteréž dlauho w krámě ležj, negde na odbyt; der Ladenpreis, krámſká cena.

Strany zdroje: II/2

Lahm, adj. chromý; lahm werden, zchromnauti, ochroměti. 2) kulhawý, claudus; claudicans; ein Lahmer, chromec; lahm gehen, napadati na nohu, kulhati; lahm werden, o kulhawětj okulhawěti , zkulhawěti. 3) fig. galowý; eine lahme Entſchuldigung, galowá wýmluwa.

Strany zdroje: II/3

Land, n. pl. Länder, Lande, země, ſucho, terra; zu Waſſer und zu Lande, po wodě y po ſuſſe (po zemi); ein Schiff auf das Land ziehen, lodj na ſucho wytáhnauti. 2) krag, (wes) auf dem Lande wohnen, w kragi, (wenku, wně měſta, wewſy) přebýwati, rusticari. 3) pole; über Land gehen, přes pole gjti. 4) Das flache Land, krag, rowina. 5) země, dědina, rolj; das Land bauen, zemi zděláwati. 6) půda; Fettes Land, maſtnice, maſtná půda; mageres, ſteinigtes Land, ſſkrobotina; Brachland, auwar. 7) kragina, regio, prouincia. Vaterland, wlaſt. 8) Hier zu Lande, w naſſj zemi; außer Landes, w cyzyně; das Land jenſeits des Meeres, zámořj; — des Fluſſes, zářečj; — des Berges, záhořj; Des Feldes, zápolj; — des Waldes, záleſý.

Strany zdroje: II/3

Landen, v. n. přiſtati, připlauti; wyſtaupiti na břeh. Das Landen, přiſtánj, ſ. Landung.

Strany zdroje: I/45

Anſchnarchen, Anſchnauben, Anſchnautzen, v. a. ofrknauti ſe, oſapiti ſe, ſápati ſe, zabraukati na někoho, mor. ofukowati.

Strany zdroje: II/4

Landverderblich, adj. zemi ſſkodný, zemi na vgmu, na ſſkodu.

Strany zdroje: II/4

Landung, f. přiſtánj, wyſtaupenj na břeh.

Strany zdroje: II/4

Lang, adj. dlauhý, longus; comp. länger, delſſj, der längſte, neydelſſj; einer Ellen lang, lokte zdýlj; ein langer Menſch, wyſoký, oſobný člowěk; ein langer Kerl, dlauhoš, ſlombidlo, ſahan, kolohnát; fig. eine lange Brühe, židká gjcha; langes und breites daher ſchwatzen, mnoho toho napleſkati; vor langen Jahren, před mnoha lety; die Tage werden länger, dne přibýwá; der Wein wird lang, wjno wláčkowatj. adv. dlauho, dáwno, comp. dýl, déle; eine Zeit lang, něgakau chwjli; er fiel der Länge lang darnieder, praſſtil ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce; Tage lang, celé dni.

Strany zdroje: II/5

Länge, f. dýlka, dýl, f. longitudo; ein Stück Holz in die Länge ſpalten, kus dřewa na dlauho ſſtjpati. 2) dlauhoſt; die Länge der Zeit, dlauhoſt čaſu; In die Länge wird man der Sache überdrüſſig, trwáli co dlauho, omrzý to; in die Länge ziehen, na dlauhý loket wzýti. Die Sache zieht ſich in die Länge, prodlužuge ſe to. 3) In meiner Länge, w mé weyſſce.

Strany zdroje: II/5

Langen, 1. v. n. doſáhnauti, doſahowati; es langt bis an die Erde , doſahuge až na zemi. 2) ſtačiti, ſufficere; hundert Gulden langen nicht, ſto zlatých neſtačj. 3) In die Schüſſel langen, do mjſy ſahati. 2. v. a. podati, podáwati, porrigere, přineſti, adferre.

Strany zdroje: II/5

Längenmaß, n. mjra na dýlku.

Strany zdroje: I/46

Anſchreyen, v. a. křičeti, wolati, zakřiknauti na někoho, okřikati, okřiknauti někoho, inclamare.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: I/46

Anſchrote, f. okragky, oſtřižky na ſukně.

Strany zdroje: I/46

Anſchütten, v. a. naljti, poljti, Waſſer an die Wand, wodau ſtěnu poljti, wody na ſtěnu ljti. 2) naſypati, zaſypati.

Strany zdroje: II/10

Laugen-, lauhowý: das Laugenſalz, lauhowá ſůl. 2) na lauh: der Laugenkorb, koš na lauh.

Strany zdroje: II/10

Läugnen, v. a. zapřjti, zapjrati, negare; das Läugnen, zapřenj, zapjránj; ſich aufs Läugnen verlaſſen, na zápornjk ſpolehnauti.

Strany zdroje: II/10

Lauſchen, v. n. kradmo, potagmo poſlauchati, na poſluchách býti, čuměti.

Strany zdroje: II/10

Läuſe-, weſſnj, na wſſi; die Läuſeſalbe, maſť na wſſi. 2) wſſiwý; die Läuſeſucht, die Läuſekrankheit, wſſiwá nemoc, phthiriasis.

Strany zdroje: II/10

Laut, adj. hlaſytý, sonorus; adv. mit lauter Stimme, na hlas, hlaſytě, hlaſem; laut leſen, na hlas čjſti. fig. Die Sache wird laut, rozhlaſſuge ſe to.

Strany zdroje: II/11

Lavieren, v. a. na moři, wyhybowati ſe. 2) wyhowěti něčemu.

Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.

Strany zdroje: II/11

Leben, n. žiwot, žiwobytj, vita; ſein Leben zubringen, žiwot tráwiti; am Leben ſeyn, žiwu býti; langes Leben, dlauhý wěk; dlauhowěkoſt, longaevitas; es iſt lauter Leben an ihm, geſt pln žiwobytj; am Leben ſeyn, na žiwě býti; einem nach dem Leben stehen, něčj bezhrdlj, bezžiwotj hledati; o žiwot ſtáti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti; es gehet ihm an das Leben, běžj mu o žiwot; er ſcheibt für ſein Leben gern Kegel, gaktě žiw rád hrage w kuželky; bis auf das Leben einſchneiden, až do žiwého řjznauti; Leben lang, gak žiw, celý čas žiwota.

Strany zdroje: II/11

Lebensſtrafe, f. treſt na hrdle, hrdelnj treſt, pokuta.

Strany zdroje: II/11

Leberkrankheit, f. ſtonánj na gátra, neduziwoſt nedužiwoſt gater; zapálenj gater, hepatitis.

Strany zdroje: I/46

nſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?

Strany zdroje: II/12

Lecker, m. ljzač, linctor; die —inn, ljzačka; 2) ein junger Lecker, heyſek. 3) des Hirſches, liz (gazyk). Der Lecker ſteht ihm darnach, má na to laſkominy.

Strany zdroje: II/12

Leer, adj. prázdný, wyprázdněný, vacuus; etwas leer machen, něco wyprázdniti; den Tiſch leer machen, ſe ſtolu ſkliditi; leer ausgehen, s prázdnau (rukau) odegjti; 2) fig. ničemný, daremný, holý, galowý; leere Worte, galowá, holá ſlowa. adv. na prázdno.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: II/14

Leib, m. tělo, corpus; dim. Das Leibchen, tjlko; ſeinem Leibe gutes thun, tělu ſwému howěti; bey Leibe nicht, nikoliwěk, na žádný způſob; an Leib und Leben ſtrafen, na hrdle treſtati; vom Leibe fallen, churawěti, hubnauti, padnauti ſe; einem zu Leibe gehen, na někoho dorážeti, na tělo gjti; wohl bey Leibe, tělnatý, tluſtý při těle. 2) Ein Kleidungsſtück, fig. das Leibchen, tjlko, žiwůtek, der Frauenzimmer, mor. kordulka, frytka, kazagka. 3) břicho, žiwot; Jemanden um den Leib faſſen, někoho w půly obeknauti, obegmauti; geſegneten Leibes, s autěžkem; von Mutterleibe an, od narozenj; das Reiſſen im Leibe, žřenj w břiſſe, vgjmánj. 4) der Rumpf, traup, mor. ſnět, truncus. Brod, pecen, bochnjk, libo; dim. pecnjk, bochnjček.

Strany zdroje: II/15

Leichenbitter, m. zwáč na pohřeb.

Strany zdroje: I/47

Anſpannen, v. a. napnauti, natáhnauti, roztáhnauti, intendere; alle ſeine Kräfte zu etwas anſpannen, wſſecku ſýlu ſwau na něco wynaložiti. 2) připřáhnauti, zapřahati, zapřáhnauti, iungere currui; den Wagen anſpannen, do wozu zapřáhnauti. Anſpannen, n. —nung, f. napnutj, nataženj, připřáhnutj, zapřáhnutj, zapřeženj.

Strany zdroje: II/16

Leimbank, f. prkýnko na wěgice.

Strany zdroje: I/47

Anſpeyen, v. a. na něco napliti, napliwnauti, po něčem pljti, plwati, něco vplwati, conſpuere, inſpuere.

Strany zdroje: II/17

Leiſten, m. kopyto, dim. kopeytko; ſie ſind über einen Leiſten geſchlagen, na gedno gſau kopyto děláni, na gedno brdo tkáni.

Strany zdroje: II/17

Leiſten, v. a. dokázati, konati, wykonati, doweſti, způſobiti; Hülfe leiſten, ku pomocy přiſpěti; die Huldigung — poddanoſt ſljbiti; einen Eid — přjſahu ſkládati; Bürgſchaft —, rukogmjm býti; Gewähr — ſpráwau ſe zawázati; Widerſtand —, odoláwati, odporowati; Geſellſchaft —, prowázeti, towaryſſem býti na ceſtě; Pflicht —, powinnoſt prokázati, činiti; Frohndienſte — robotu wybýwati; das Verſprochene — k přjpowědi ſtáti, přjpowěd ſplniti.

Strany zdroje: I/47

Anſpinn, f. přeſlen, sl. kotaulka na wřeteně, verticillus, ſ. Wirtel.

Strany zdroje: II/17

Leitſtern, m. průwodnj hwězda, 2) nedwědice menſſj, wůz menſſj na nebi.

Strany zdroje: II/17

Lendenweh, n. ſtonánj na ledwj, bolenj ledwj.

Strany zdroje: II/18

Lerchen-, ſſkřiwánčj, ſſkřiwanj; eine Lerchenfeder, ſſkřiwanj péro. 2) na ſſkřiwany; das Lerchennetz, ſýto na ſſkřiwany.

Strany zdroje: II/18

Leſen, v. a. irr. ich las, zbjrati, colligere. den Wein —, wjno zbjrati; 2) přebjrati; Erbſen —, hrách přebjrati. 3) Im Buche, čjſti, legere, oft, čjtati; einem den Text, die Leviten leſen, latinku čjſti; die Meſſe leſen, mſſi ſlaužiti, čjſti; flüchtig —, na přeſkáčku čjſti. Das leſen Leſen , zbjránj; přebjránj; čtenj.

Strany zdroje: II/18

Letze, f. laučenj; zu guter Letze, na rozchodnau.

Strany zdroje: II/18

Letzen, v. a. weſeliti ſe; ſich an etwas —, pochutnati ſy na něčem. 2) v. rec. ſich letzen, laučiti ſe, rozžehnáwati ſe.

Strany zdroje: II/18

Letzte, der, die, das, adj. poſlednj, ultimus; zum letzten Male, na poſled, poſlednjkrát; das letzte Mal, poſledně, napoſledy; das allerletzte Mal, neypoſléze.

Strany zdroje: I/47

Anſprengen, v. a. ein Pferd, koně pobůſti, popichnauti; mit dem Pferde einen andern anſprengen, na koni aneb s koněm na někoho dorážeti, ſkočiti. 2) pokropiti, nakropiti, poprſkati, poſtřjkati.

Strany zdroje: II/19

Leyern, v. n. na kolowrátek hráti, 2) fig. kňaurati. 3) laudati ſe. Das Leyern, hránj na kolowrátek; laudánj.

Strany zdroje: II/19

Licht, adj. ſwětlý, lucidus; licht machen, oſwěcowati; den Wald licht machen, prokleſſťowati les; es iſt ſchon heller lichter Tag, giž geſt bjlý bjlaucý den; im lichten Brande, plným plamenem; im Lichte, zſſjřj; na ſſjřku.

Strany zdroje: II/19

Licht-, zſwětla: Lichtblau, adj. zſwětlamodrý zſwětla modrý ; lichtgelb, adj. zſwětla žlutý; lichtroth, adj. zſwětla čerwený. 2) ſwjčkowý; der Lichtbraten, ſwjčkowá pečeně, duſſenice. 3) na ſwjčky; der Lichtkorb, koš na ſwjčky.

Strany zdroje: I/47

Anſpringen, v. n. na někoho ſkočiti, k někomu přiſkočiti, wſkočiti do něčeho, adſilire. Anſpringen, n. přiſkočenj, přjſkok, ſkočenj, ſkok, wſkočenj, adſultus.

Strany zdroje: II/19

Lichtform, f. forma na ſwjčky.

Strany zdroje: I/47

Anſpruch, m. nářek, narčenj, nařknutj, potahowánj ſe na něco, požádánj něčeho, práwo k něčemu, petitio, ius; Anſpruch machen, oſobiti ſobě.

Strany zdroje: II/19

Lieb, adj. milý, rozmilý, roztomilý; es ſey lieb oder leid, buď ljbo nebo žel; mein Lieber, milý brachu, meine Liebe, milá brachu; es iſt mir lieb, gſem tomu rád; es iſt ihm nicht lieb, nenj mu mjlo; er hat ihn lieb, geſt laſkaw na něho; má ho rád; einen lieb gewinnen, zamilowati, zaljbiti ſy koho. 2) Božj; das liebe Brod, Božj dárek; das ganze liebe Jahr; celý Božj rok; unſre liebe Frau, rodička Božj, panenka Marya.

Strany zdroje: II/19

Lieben, v. n. milowati, sl. lubiti, amare, diligere; ich liebe dieß Kind, na to djtě gſem laſkaw.

Strany zdroje: I/48

Anſtämmen, v. a. opřjti, podepřjti, podpjrati, zpodpjrati, zpoléhati na něco, adniti, inniti. 2) ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, niti. Anſtämmung, f. ſnaženj, ſnažnoſt, wynaſnažowánj, niſus.

Strany zdroje: II/20, II/21

Liegen, v. n. irr. ich lag; habe (bin) gelegen, ležeti, jacere; ein wenig — poležeti, oft —, ljhati; den ganzen Tag, die ganze Nacht hindurch liegen, celý den, celau noc přeležeti; durchs Liegen verlieren, proležeti; ſich wund liegen, proležeti ſe; krank liegen, w nemocy ležeti, ſtonati; 21 in den letzten Zügen —, w poſlednjm taženj býti, vmjrati; auf der Bärenhaut —, zaháleti. 2) fig. záležeti; es liegt viel daran, mnoho na tom záležj. b) Auf deu den Knieen liegen, klečeti. c) Im Anſchlage liegen, do ljce wzýti, w ljcy býti. d) Am Halſe —, na krku býti, hrdliti někoho. e) Einander in den Haaren liegen, rwáti ſe; fig. hadrowati ſe, na ſſtjru ſobě býti. f) Vor Anker —, na kotwicy ſtáti. g) Unter einer Decke —, ſrozuměti ſobě. h) Es liegt am Tage, toť geſt zřegmé, patrné. i) Liegende Güter, nemohowité ſtatky. Das Liegen, leženj, ljhánj.

Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Strany zdroje: II/21

Limpf, m. wrcholek na ſtromě. 2) wýhon.

Strany zdroje: II/21

Link, adj. lewý; krchý, krſſňawý, krchňawý, laevus; Die linke Hand, lewice, krſſka; linker Hand, adv. w lewo, na lewo. 2) Die linke Seite eines Tuchs, rub, ruby.

Strany zdroje: II/21

Links, adj. ( vulg. linkiſch) der links iſt, lewák; krchňák, krſſňák; der links und rechts iſt, obauručnjk, obogetnjk; adv. links um, linker Hand, na lewo, w lewau ſtranu, na lewé ſtraně. 3) 2) na ruby 3) křiwě, zle, nemotorně.

Strany zdroje: I/48

Anſtatt, an Statt, mjſto, na mjſtě, na mjſto, loco, pro; anſtatt des Vaters, mjſto Otce, loco patris.

Strany zdroje: II/22

Locheiſen, n. željzko na djry dělánj.

Strany zdroje: I/48

Anſtaunen, v. a. s vžaſnutjm, s podiwenjm hleděti na něco.

Strany zdroje: I/48

Anſtellen, v. a. poſtawiti, přiſtawiti, adponere. 2) poſtawiti, vſtanowiti, conſtituere. 3) naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, způſobiti, zřjditi, ſubornare. 4) dokázati, dowéſti, ſpáchati, ſtropiti, wywéſti, patrare. 5) doſaditi, oſaditi, poſaditi, vſtawiti, inſtituere. 6) ſich anſtellen, a) poſtawiti ſe, na čekanau gjti; b) chowati ſe, zprawowati ſe, ſe gerere; c) dělati ſe, ſtawěti ſe, ſimulare.

Strany zdroje: II/24

3) do, na: los gehen, nun geht es los, teď ge mela; los ziehen, na někoho dorážeti, tuze haněti; auf den Feind, na nepřjtele táhnauti; auf einen losfahren, ſápati ſe na někoho; nur darauf los, gen do toho.

Strany zdroje: I/48

Anſtellen, n. —ung, f. poſtawenj, přiſtawenj; poſtawenj, vſtanowenj, vſtawenj; doſazenj, poſazenj, ſázenj, doſazowánj, vſtawowánj na auřad.

Strany zdroje: II/24

Lostopf, m. karban, hrnec na loſy.

Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.

Strany zdroje: II/25

Lüften, v. a. na powětřj wyložiti, prowětrati, prowětrowati, prowětřiti, wywětrati; das Getreide —, obilj prohazowati; die Bäume —, ſtromowj okopáwati, okopati; ein Faß —, ſud nahnauti; einen Stein —, kamene pozdwjhnauti. Das Lüften, die Lüftung, prowětránj, wywětránj.

Strany zdroje: I/49

Anſtimmen, v. a. začjti hlas wydáwati, začjti zpjwati. 2) na náſtrogi hudebném zahrati, zapjſkati.

Strany zdroje: II/26

Lümmeln, ſich, v. rec. kláſti ſe, podpjrati ſe, loktem, v př. na ſtůl, klackowati.

Strany zdroje: II/26

Lungenſüchtig, adj. nedužiwý na pljce, ſauchotiný; ein Lungenſüchtiger, ſauchotinář, foem. ſauchotinářka.

Strany zdroje: II/26, II/27

Luſt, f. ljboſt, potěſſenj, radoſt. Luſt an Tanzen, Reiten haben, rád tancowati, 27 gezditi; daß es eine Luſt war, až bylo mjlo; ich ſehe meine Luſt daran, mjlo mi na to patřiti; ſich eine Luſt machen, weſelj ſobě včiniti. 2) chut, chuť; dim. das Lüſtchen, chautka; ich habe Luſt zum Eſſen, Trinken, chce ſe mi gjſti, pjti; Luſt bekommen, chuť doſtati, zachutnati ſobě; die Luſt verlieren, odchutiti ſe, odnechtjti ſe; ſeine Luſt büßen, laſkominy ſetřiti; 3) pl. die Lüſte, rozkoſſe, žádoſti; den Lüſten dienen, rozkoſſj hleděti.

Strany zdroje: I/49

Anſtoßen, v. irr. 1. act. vdeřiti, vhoditi, zawaditi o něco, ſtrčiti, wrazyti do něčeho, vſtrčiti, impingere, offendere. 2) mit der Zunge, breptati, zagjkati ſe, balbutire. 3) napěchowati, pjchem přirážeti. 4) ein Gebäude an das andere, dům k domu přiſtawěti, připogiti, přirazyti, ſrazyti; mit den Weingläſern, ſkleničky přiſtrkowati, collidere. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, potknauti ſe, vrazyti ſe, vſtrčiti ſe, wrazyti do něčeho, zawaditi o něco; das Pferd ſtößt an, kůň kleſá, kůň ſe potýká, vrážj. 2) chybiti, pochybiti, kleſati, omýliti ſe, poblauditi. 3) napadnauti, přigjti, k. p. es ſtößt ihn ein Fieber an, napadá ho, přicházý na něho zymnice. 4) ležeti, ſtáti při něčem, dotýkati ſe, mezowati. 5) pohorſſowati ſe, vrážeti ſe na něčem.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/29

Magen-, žaludkowý; die Magenhaut, žaludkowá kůže. 2) žaludku; der Magenſchmerzen, boleſt, bolenj žaludku. 3) na, pro žaludek; das Magenpflaſter, flaſtr na žaludek; das Magenpulver, práſſek pro žaludek. 4) w žaludku; der Magenkrampf, křeč w žaludku.

Strany zdroje: II/29

Mahd, f. řad, podřádek, mor. pokos; Mahden ſchlagen, tráwu na řady ſekati.

Strany zdroje: II/31

Malz-, ſladowý; das Malzbret, ſladowé prkno; die Malzmühle, ſladowý mleyn, na ſlad.

Strany zdroje: II/31

Man, pron. indefin. kann nur 1) durch ſe, mit einem Zeitworte gegeben werden: Oder 2) durch das verſchwiegene lidé, Leute; man ſpricht, powjdá ſe; man ſchreibt, pjſſe ſe; man hat es mir geſagt, powjdali mi to; man findet allerley Leute auf der Welt, na ſwětě gſau, wſſeligacý gſau wſſeligacý lidé. Auch 3) durch eine andere Perſon, man findet, nalezáme —.

Strany zdroje: II/31

Mandeln, v. a. mangen, mandlowati. 2) do mandlů dáwati. 2. v. n. na mandl gjti.

Strany zdroje: II/31, II/32

Mangel, m. pl. Mängel, nedoſtatek, defec 32 tus; der Müller hat Mangel am Waſſer, mlynář trpj nedoſtatek na wodě; aus Mangel der Gelegenheit, nemage přjležitoſti. 2) nauze, inopia; Mangel leiden, nauzy třjti, trpěti; man ſieht ihm keinen Mangel an, nenj na něm nauze widěti. 3) wada, kaz, chyba; Mangel am Auge, wada na oku; jeder Menſch hat ſeine Mängel, každému něco chybj, wadj.

Strany zdroje: II/32

Mangeln, v. n. nedoſtáwati ſe, deficere. 2) mrhati; es mangelt mir nichts, nic mi nemrhá. 3) fig. An mir ſoll es nicht mangeln, na mně nebude chyběti.

Strany zdroje: II/32

Mannbar, adj. doſpělý, zletilý (masc.) na ženěnj; (foem.) na wdanj, mor. wdagná, na wdag, puber. — werden, mužatěti.

Strany zdroje: II/32

Männchen, Männlein, n. mužjček, S. Mann. 2) fig. der Haſe macht ein Männchen, zagjc ſedj na bobku.

Strany zdroje: II/33

Mantelſtock, m. ſſrák na pláſſť.

Strany zdroje: II/33

Marder, m. kuna, Mustela Martes Lin. das Marderfell, kunj kůže. Die Marderfalle, paſť, ſklopec na kuny.

Strany zdroje: II/33

Markt, m. Wochenmarkt, trh, S. auch Jahrmarkt; zu Markte gehen, na trh gjti. 2) Markplatz Marktplatz , trh, trhowiſſtě, tržiſſtě, forum; der Holzmarkt, drewný trh. 3) S. Markflecken Marktflecken .

Strany zdroje: II/33

Marktgeld, n. tržné. 2) penjze na trh.

Strany zdroje: II/34

Marktſtand, m. ſtánj, ſtawadlo na trhu.

Strany zdroje: II/35

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.

Strany zdroje: II/35

Maſt, m. der Maſtbaum, ſtežeň, ſtožár; ſlaup, ſtrom korábowý, malus ( bey Einigen auch, žežlo, žezlo, aber fehlerhaft, denn žežl iſt nur ein Stab. ) Maſt-, z. B. Maſtlos, bez ſtežně; Maſtkorb, koš na ſtežni, na korabowém ſlaupu.

Strany zdroje: II/35

Maſt, f. žjr; Schweine in die Maſt treiben, ſwině na žjr (na žaludy) hnáti. 2) krmnjk, saginarium; Schweine auf der Maſt haben, ſwině mjti na krmnjce. 3) krme j; die Gänſemaſt, krmenj huſý; die Hausmaſt, domácý krmenj.

Strany zdroje: II/35

Matroſe, m. plawec (na moři); marynář.

Strany zdroje: II/36

Mauke, f. otok na noze v konj.

Strany zdroje: II/36

Maul, n. pl. Mäuler, huba, os; loſes Maul, paſſtěka; großes, tlama; dim. das Mäulchen, auch in der Bedeutung eines Kuſſes, hubička, osculum; das Maul aufſperren, hubu rozedřjti; das Maul wäſſert ihm darnach, má na to laſkominy; Maul machen, hubowati, hubau tlaucy; ſchiefes Maul machen, vſſkljbati ſe; ſſpauliti, ſſklebiti ſe; er redet, wie es ihm in das Maul kommt, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe.

Strany zdroje: II/36

Maul-, hubau; der Maulchriſt, křeſťan hubau; der Maulfreund, přjtel hubau; Maulfromm, pobožný hubau, na oko.

Strany zdroje: II/37

Maulwurfs-, krtowý, krtkowý, krtičný; die Maulwurfsfalle, paſť na krtky.

Strany zdroje: II/37

Mäuſe-, myſſj, murinus; die Mäuſegerſte, das Mäuſekorn, myſſj žito, hordeum murinum Lin. Mäuſefahl, adj. myſſj barwy. 2) na myſſi; die Mäuſefalle, paſť na myſſi, myſſj.

Strany zdroje: II/38

Meeresſtille, f. tiſſina na moři.

Strany zdroje: I/50

Antreten, v. irr. 1. act. naſſlapati, přiſſlapati. 2) vcházeti ſe, žádati. 3) přikročiti, wkročiti, začjti; eine Reiſe, na ceſtu ſe wydati; ein neues Jahr, nowý rok začjti. 2. neut. přiſtaupiti, accedere.

Strany zdroje: II/38

Mehl, n. mauka, farina, dim. maučka; das weiße feinſte Mehl, běl. Mehl-, maučný , na mauku, z mauky, maučnj, farinaceus; der Mehlbeutel, maučný pytljk. 2) incerniculum; der Mehlſack, pytel na mauku. 3) die Mehlſpeiſe, gjdlo z mauky; der Mehlkloß, knedljk z mauky. 4) farinarius; das Mehlſieb, maučnj řjčice.

Strany zdroje: II/38

Mehlfäßchen, n. ſaudeček na mauka. 2) Mehlhoſen, mukyně. 3) hlohyně.

Strany zdroje: II/39

Mehrentheils, adv. wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Strany zdroje: II/39

Meile, f. mjle, milliarium. dim. das Meilchen, milka. Meilenlang, adj. na mjli dlauhý.

Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.

Strany zdroje: II/40

Meiſe, f. ſykora, parus Lin. dim. das Meischen, ſykorka. Meiſen-Feder, ſykorčj péro. Meiſen-Hütte, bauda na ſykory.

Strany zdroje: II/40

Meiſenkaſten, Meiſenſchlag, m. ſſkřinka, poklopec, padák (na ſykory).

Strany zdroje: II/40

Meiſter, m. miſtr, magister; die —inn, die Ehefrau, miſtrowá; die Meiſterin, in einer Kunſt, myſtryně miſtryně ; ſich von einer Stadt Meiſter machen, zmocniti ſe měſta; den Meiſter ſpielen, na wrchu býti; ſeiner ſelbſt nicht Meiſter ſeyn, nebyti ſebau mocen. Meiſter-Hand, miſtrowſká ruka. 2) ein junger Geiſtlicher der noch nicht Prieſter iſt, magſtr. 3) ras, miſtr, podhodný.

Strany zdroje: II/41

Merken, v. a. znamenati, poznamenati, zaznamenati; merken laſſen, dáti znáti; er ließ ſichs merken, dal na ſobě znáti. 2. v. n. porozuměti, cýtiti; auf etwas —, pozorowati, pozor dáti; merke auf meine Worte, dey pozor na má ſlowa, pozorug mých ſlow. 2) pamatowati; merke dir den Ort, pamatug ſobě to mjſto.

Strany zdroje: II/42

Meßgeld, n. měrné. 2) penjze trhownj, na trh, na garmark.

Strany zdroje: II/43

Milch-, mljčný, lacteus; die Milchader, mljčná žjla; Milchfarben, mljčné barwy. 2) z mljka; der Milchbrey, kaſſe z mljka; die Milchſuppe, poljwka z mljka. 3) na mljko; die Milchkanne, konwice na mljko; der Milchtopf, hrnec na mljko 4) s mljkem; der Milchkaffee, kafé s mljkem 5) za mljko; das Milchgeld, penjze za mljko. 6) Milchweiß, bjlý gako mléko.

Strany zdroje: II/43

Milchbart, m. peyřj na bradě.

Strany zdroje: II/43

Milchhaar, n. peyřj na bradě.

Strany zdroje: II/44

Milchſtraße, f. mljčná aneb bjlá ceſta (na nebi).

Strany zdroje: I/51

Anwehen, v. a. powáti, powanauti, owanauti, zawáti, zawanauti, adflare; der Wind wehet mich an, wjtr na mne wěge. 2) nawáti, nawanauti, přiwjti.

Strany zdroje: II/44

Milzkrankheit, f. ſlezynná nemoc, ſtonánj na ſlezynu.

Strany zdroje: II/44

Milzſüchtig, adj. ſlezynný, na ſlezynu ſtonagjcý.

Strany zdroje: II/44

Minder, adj. menſſj, minor. 2. fig. mladſſj, minderer Bruder, a) mladſſj bratr. b) frantiſſkán. adv. méně, mýň; zum mindeſten, na neymýň.

Strany zdroje: II/44

Mindeſtens, adv. na neymýň.

Strany zdroje: II/44

Minſel, m. koťata na ſtromě.

Strany zdroje: II/46

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden : mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě , mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.

Strany zdroje: I/51

Anwerfen, v. a. začjti házeti, wrhnauti. 2) na někoho hoditi, nahazowati, nametati, nawrhnauti, nawrhowati, adiicere. 3) přihoditi, rychle přiſtawiti. 4) obmjtati, obwrhowati.

Strany zdroje: I/51

Anwiehern, v. a. na někoho řehtati, zařehtati, adhinnire alicui.

Strany zdroje: II/50

Mond, m. měſýc, luna, luna; dim. das Möndchen, měſýček, der Mond ſcheint hell, měſýc ſwjtj gako rybj oko, nimmt zu, měſýce přibýwá; nimmt ab, měſýce vbýwá, měſýc geſt na wetech. 2) měſýc, mensis.

Strany zdroje: II/51

Morgendämmerung, f. přjtmj, vſwita; bey der M—, na vſwitě, sl. na zorách.

Strany zdroje: II/51

Morſch, adj. zpukřelý, zetlelý, zpráchniwělý, práchniwý; morſches Holz, zetlelé , zpráchniwělé dřjwj , mor. práchno. 2) vleželý, zhniličelý, ein morſcher Apfel, zhnilčelé zhniličelé gablko; morſch werden, práchniwěti, zetleti, zpukřeti, marcescere. 2) hniličeti, vhniličeti, fracescere. adv. na prach; das Bein ging morſch entzwey, koſt ſe na prach na dwé přelomila; einen Zweig morſch abbrechen, ratoleſt vlomiti; das Schiff ging morſch in Stücken, lodj ſe na kuſy ztroſkotala; er blieb morſch todt, zůſtal mrtew.

Strany zdroje: II/52

Moskratzer, m. ſſornička na mech.

Strany zdroje: I/52

Anzeigen, v. a. na wědomj dáti, oznámiti, w známoſt vweſti, zpráwu dáti, indicare, ſignificare; einen Dieb, zloděge vdati. 2) předoznamowati, předvkazowati, vkazowati, wyznamenáwati, znamenati.

Strany zdroje: II/52

Müde, adj. vſtalý, vnawený, — ſeyn, vſtalým, vnaweným býti; — werden, vſtati, vnawiti ſe; — vom Arbeiten, vpracowaný; — vom Gehen, vſſlý, ſich müde arbeiten, gehen, vpracowati ſe, vgjti ſe; hundsmüde, na prach, na žmoch vnawený, zhmožděny zhmožděný ; ein Pferd müde reiten, koně vhnati; ſich müde tragen, proneſti ſe; — laufen, vběhnauti ſe, vběhati ſe, do vſtánj ſe naběhati. 2) fig. ſytý, nawolený; ich bins müde, mrzý, omrzelo mne to, gſem toho ſyt, nawolil ſem ſe toho.

Strany zdroje: II/52

Mühle, f. mlýn, mleyn mola; im Scherze, repetáč; die Mühle zuſammen laſſen, puſtiti mleyn; die im Waſſer auf Pfeilern ſtehet ſſeynowna; eine ſchlechte, kleine Mühle, drncálek. 2) mleynec, mleynek; die Kaffeemühl, mleynek na kaffe.

Strany zdroje: II/52

Mühlenteich, m. rybnjk na mleyn.

Strany zdroje: II/53

Mühlwaſſer, n. woda na mleyn.

Strany zdroje: II/53

Mund, m. vſta, pl. os; dim. Das Mündchen, vſtka, pl. hubička; der Mund läuft ihm voll Wasser, má na to laſkominy.

Strany zdroje: II/54

Münzen, v. a. mincowati, mincy bjti; das Recht zu münzen haben, práwo mjti k mincowánj. 2) fig. ſměřowati; Es war auf dich gemünzt; na tebe to ſſlo, tebe ſe to týkalo, na tebe ſměřowal.

Strany zdroje: II/54

Murren, v. n. reptati, murmurare; über etwas, na něco; 2) wrčeti, ringi.

Strany zdroje: II/55

Mutter- I. děložnj, teřiſſnj, maternj, uterinus; die Mutterader, teřiſſnj žjla. 2) pro matku, pro dělohu; der Mutterbalſam, balſſam pro matku; das Mutterpflaſter, flaſtr na matku; 3) matky; die Mutterbeſchwerde, pohnutj, zbauřenj, pozdwiženj matky, passio hysterica. II. a) mateřſký; matčin; das Mutterherz, mateřſké ſrdce; die Muttermilch, matčino; mateřſké mléko. b) matečnj; die Mutterkirche, matečnj chrám, koſtel, matka. c) matka; der Muttertheil, podjl po matce.

Strany zdroje: II/56

Mütze, f. čepice, mitra, der ſie gerne trägt, čepička; die Mütze abnehmen, čepicy ſmeknauti; aufſetzen, na hlawu dáti; dim. das Mützchen, čepička. 2) čepec.

Strany zdroje: II/56

Nabenring, m. zděř na pjſtu.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/58

Nachdenken, v. irr. n. rozgjmati, na něco myſliti, přemyſſlowati, přemeyſſleti, meditari.

Strany zdroje: II/58

Nacheſſen, v. a. na něco, po něčem gjſti, potom gjſti; zageſti.

Strany zdroje: II/58

Nachfahren, v. irr. n. gjti, geti za někým. 2) fig. naſtaupiti na něčj mjſto, auřad. 3) mit der Hand, chňapnauti něco.

Strany zdroje: II/58

Nachfolgen, v. n. za někým gjti, náſledowati, sequi; auf dem Fuße, w patách, w zápětj za někým gjti; im Amte, naſtaupiti, naſtupowati na něčj mjſto, auřad, succedere. 2) fig. náſledowati, pokračowati podlé někoho, imitari, sequi.

Strany zdroje: II/59

Nachgebohren, adj. na ſyrobu narozený; ein nachgebohrnes Kind, syrobě, pahrobek, posthumus.

Strany zdroje: II/59

Nachhängen, v. irr. n. na něco ſe wěſſeti, oddati; den Gedanken, w myſſljnkách wězeti; dem Grame, truchliti, zaſteſklým býti; den Begierden, žádoſtem howěti; den Freuden, radoſtj hleděti.

Strany zdroje: II/59

Nachherbſt, m. powlowný čas na konec podzymku.

Strany zdroje: II/61

Nachſtellen, v. n. vkládati, auklady , zálohy ſtrogiti, činiti, odſydla pozadu kláſti, insidiari; Einem Amte, čjhati na auřad; nach dem Leben, na žiwot někomu ſtáti, bezžiwotj hledati.

Strany zdroje: II/61

Nacht, f. pl. die Nächte, noc, nox; gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; bey der Nacht, w nocy; bey ſtockfinſterer Nacht, w ljté, čjré nocy; es wird Nacht, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, ſaumrká ſe, připozdjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, k nocy; Tag und Nacht arbeiten, dnem y nocý, we dne w nocy pracowati; die Nacht hindurch, celau noc; Nachts, w nocy; zu Nachteſſen, wečeřeti.

Strany zdroje: II/62

Nachtgarn, n. tenátka na ſſkřiwany.

Strany zdroje: II/62

Nachtherberge, f. nocleh; nehmen, noclehowati, na noclehu býti, přenoclehowati, nocowati, pernoctare.

Strany zdroje: II/62

Nachtrachten, v. n. čjhati, páſti na něco, dychtěti po něčem.

Strany zdroje: II/62

Nachwinter, m. powlowný čas na konec zymy.

Strany zdroje: II/63

Nacken, m. ſſige, waz, cervix. 2) záda; einem immer auf dem Nacken ſeyn, ſtále býti někomu na hrdle; einem den Nacken ſchmieren, někomu záda wypráſſiti, mazati. 3) An der Hacke, tylec.

Strany zdroje: II/63

Nagel, m. pl. Nägel, der Menſchen, nehet, unguis; dim. das Nägelchen, nehýtek. 2) der Thiere, pazneht, 3) fig. an der Blume, nehýtek, unguis Lin. 4) hřeb, clavus; dim. hřebjk, hřebjček, mit einem Nagel befeſtigen, hřebem přibiti; fig. an den Nagel hängen, na hřeb powěſyti.

Strany zdroje: II/63

Nagel-, nehetnj; die Nagelsblüthe, kwět na nehtu.

Strany zdroje: II/63

Nahe, adj. bljzký, propinquus; comp. näher, bližſſj, superl. nächſte, neybližſſj; adv. nahe, bljzko; ſehr nahe, blizaučký; nahe ſeyn, bljzko, na bljzku býti; von nahen, z bljzka; nächſter Tage, co neydřjwe; nächſtkünftigen Sontag Sonntag , přjſſtj neděli, nächſt künftige Woche, ſneděle; nächſt vergangener Nacht, wčeregſſj, minulau noc; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; nahe an vierzig Jahren, bljzko k čtyřičeti čtyřiceti letům; das geht mir nahe, to mne rmautj, hněte; nahe legen, na ſrdce kláſti. 2) der nächſte Preis, poſlednj cena; näher geben, ſlewiti, ſlewowati. 3) Eines Ehre zu nahe treten, něčj čeſt lehčiti. 4) Beynahe, málem, ſkoro.

Strany zdroje: II/63, II/64

Nähe, f. bljzko; in der Nähe, na bljzku; 64 von der Nähe, z bljzka; die Nähe der Stadt, bljzkoſt měſta.

Strany zdroje: II/64

Nahme, m. gmě, gméno, nomen; wie iſt dein Nahme? gak ti řjkagj? ſage es ihm in meinen Nahmen, řekni mu to mým gménem; ſeinen Nahmen ändern, přezděti ſe; einen großen Nahmen haben, na ſlowo wzatu býti; im Nahmen Gottes des Vaters @, we gméno otce @; in Gottes Nahmen, s Pánem Bohem; einer gleiches Nahmens, gmenáček, gmenec, gmenowec, foem. gmenownice.

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: II/67

Neige, f. nákloněk, počepj; der Wein geht auf die Neige, wjno geſt na mále, na počepj; von die Neige trinken, zmála pjti; die Neige austrinken, do kapky wypiti; es geht mit ihm die Neige, giž geſt na nákloňku, na počepj, na kahancý na kahancy , dokramařuge, z poſlednjho mlátj, oſtrauhá brzy kolečka.

Strany zdroje: II/68

Neu, adj. nowý, nowotný, novus; noch faſt ganz neu, zánownj; aufs neue, na nowo; von neuen, znowa, znowu; etwas neu machen, něco obnowiti; in einer Sache ſeyn, nowáčkem býti w něčem; etwas neues, friſches, nowina. adv. w nowě.

Strany zdroje: II/68

Neun, num. dewět, novem; es gehet auf neun, na dewátau; einer aus neunen, geden z dewjti.

Strany zdroje: II/69

Nichts, adv. nic, gen. ničeho, nihil; aus nichts wird nichts, z ničeho nenj nic; er glaubt nichts, ničemu newěřj; ich weiß von nichts, o ničem newjm; zu nichts werden, w niweč ſe obrátiti; mit nichts, s ničjm; nichts deſtoweniger, nicméně; es iſt nichts nütze, nenj na nic, nenj nic , k ničemu; er taugt nichts, neſtogj za nic, ani za balatku; er hat gar nichts, nemá, coby do oka padlo, ani ſtebla, ani práſſku, ani chlaupka, ani s auſta chleba; gar nichts, nic nicaucý.

Strany zdroje: II/69

Nieden, adv. hie nieden, zde, na tomto ſwětě.

Strany zdroje: II/70

Niederhocken, v. n. na bobeček ſednauti, na bobečku ſeděti.

Strany zdroje: II/70

Niederliegen, v. n. ležeti na zemi.

Strany zdroje: II/70, II/71

Niederreiten, v. a. na koni přegeti, zageti; das Getreide, obilj koňmi zcuchati, roz 71 geti. 2) v. n. auf und niederreiten, nahoru a dolů gezditi.

Strany zdroje: II/71

Niederſaufen, v. a. vpiti, na mol opiti.

Strany zdroje: I/54

Arm, m. plur. die Arme, rámě, rameno, ruka, lacertus, brachium. Aermchen, Aermlein, n. raménko, ramjnko, brachiolum. Armlos, adj. bezruký. Armvoll, náruč, f. náručj, n. auf den Armen tragen, na ramenau, na rukau, w náručj noſyti; den Arm brechen, ruku zlámati; Arm des Meeres, chobot, rameno, paže, zátoka; an einem Leuchter, parožky; an der Säge, @. ručka, držadlo. 2) moc, ſýla, mocnoſt, wláda.

Strany zdroje: I/54

Arm, adj. chudý, chudobný, nuzný, inops, pauper; ärmer, chudſſj; ärmſte, neychudſſj; arm werden, ochudnauti, zchudnauti, einen arm machen, někoho ochuditi, zchuditi, na chudobu přiwéſti. 2) bjd ý, pſotný, nebohý, neſſťaſtný, vbohý, miſer; der arme Mann, vbohý, nebohý, nebohý člowěk, nebožátko, chudák, chudáček, chuďátko, chudina, chudinka; armer Sünder, zločinec, na ſmrt odſauzený; vbohý hřjſſnjk, peccator; adv. bjdně, chudě, chudobně, nuzně, pſotně.

Strany zdroje: II/72

Nimmerstag, m. auf Sanct Nimmerstag, na pſý letničky, za vherſký měſýc, ten auterý po ſmrti, ad Calendas Graecas.

Strany zdroje: II/72

Norden, m. půlnoc; gegen Norden, k půlnocy, na půlnoc; aus Norden, od půlnocy.

Strany zdroje: II/72

Nördlich, adj. půlnočnj , adv. na půlnoc.

Strany zdroje: I/54

Armbinde, f. powigáček, powognjček, powognjk, vwazek na ruku.

Strany zdroje: II/73

Noten-, notowý; das Notenpapier, notowý papjr, na noty.

Strany zdroje: II/73

Noth, f. těžko, těžkoſt, neſnáz, tjže; das macht mir Noth, to mi půſobj těžkoſt, neſnáz; mit genauer Noth, ſotwa, ſotwičko, s welikau těžj. 2) potřeba; ich brauche es zur höchſten Noth, na neyweyš toho potřebugi; über Noth trinken, eſſen, přes potřebu pjti, gjſti; eine Tugend aus Noth, ctnoſt z potřeby; die Noth erfordert es, potřeba to káže; es thäte Noth, ich ginge ſelbſt hin, byloby potřebj, bych tam ſſel ſám; zur Noth, z potřeby. 3) nauze; Jammer und Noth, ſwjzel, ſtraſt, lopota; in Noth gerathen, do nauze přigjti, znuzeti; Noth leiden, nauzy třjti; nuzowati ſe; mit dem hat es keine Noth, o to nenj nauze. Die Noth zwingt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj. 4) auzkoſt; das war eine Noth! to byla auzkoſt! er hat Noth, wo ſoll er was zum Eſſen hernehmen, má auzkoſt, kde co gjſti wzýti. 5) Die Kindesnoth, porod; die ſchwere Noth, paducý nemoc.

Strany zdroje: II/73

Nothdurft, f. potřeba, necessitas. 2) nauze; Nothdurft leiden, nauzy třjti, trpěti. 3) polehčenj žiwota; ſeine Nothdurft ver ichten, žiwotu polehčiti, na záchod, na ſtranu gjti.

Strany zdroje: II/74

Nüchtern, adj. lačný, čtitrobný, jejunus; nüchtern trinken, eſſen, na čtitrobu pjti, gjſti; ein nüchterner Speichel, ſlina z čtitroby; auf nüchternen Magen, na lačný žaludek. 2) ſtřjzwý, ſtřjzliwý, crapula solutus; wieder nücht. werden, wyſřjzwěti, wyſtřjzliwěti; nüchtern leben, ſtřjzliwě, ſtřjdmě žiwu býti. adv. —ně; —wě.

Strany zdroje: II/74

Nudelbret, n. wálec na nudle.

Strany zdroje: II/74

Nur, adv. gen, modo; er ging nur hinaus, gen wyſſel. 2) Conj. gen, toliko, dumtaxat; Gevatter, nur ein Wort, gá řku, kmotře, gen na ſlowo; nicht nur hören, ſondern auch ſehen, netoliko ſlyſſeti, alebrž y widěti.

Strany zdroje: II/74

Nuß, f. pl. Nüſſe, ořech, nux; dim. das Nüßchen, ořjſſek; eine wälſche Nuß, wlaſký ořech; juglans; eine große, chřapáč; eine zeitige, weylupek; eine wurmſtichige, hwjžď; Nüſſe knacken, ořechy lauſkati; in die Nüſſe gehen, na ořechy gjti.

Strany zdroje: II/74

Nütz, adj. vžitečný, utilis; das iſt nichts nütze, to nenj na nic.

Strany zdroje: I/54

Armring, m. kraužek na ruku, náramek. 2) Armenring, zděř.

Strany zdroje: I/54

Armſäule, f. ſlaup s rukama na rozceſtj, ſ. Wegſäule.

Strany zdroje: II/75

Oben, adv. nahoře, nawrchu, ſwrchu, super; oben ſchwimmen, powrchu plowati, ſwrchu ſplýwati; oben (im Hauſe,) nahoře (w domě); von oben an bis unten aus, s hůry až dolů; von oben her, ſezhora, s hůry; ganz oben, neyweyš. 2) fig. a) weyš, wýſſe, ſwrchu; wie oben geſagt worden, gakž wýſſe, ſwrchu řečeno bylo. b) Oben an ſitzen, ſtehen, nahoře ſeděti, ſtáti. c) Oben drein, nadto, k tomu geſſtě; oben drein geben, nádawku k tomu dáti, naddati. d) Oben hin, ledabylo, halabala, na odbyt, na zdařboh, lecgaks, obiter; obenhin berühren, běžně podotknauti.

Strany zdroje: I/54

Armsdick, adj. tluſtý gako ruka; adv. na ruku ztlauſſtj.

Strany zdroje: II/77

Obhaben, v. n. na ſobě mjti.

Strany zdroje: II/77

Obliegen, v. n. přemocy, ſwjtězyti. 2) na péči mjti. 3) pilnu býti, oddati ſe na něco, hleděti něčeho; den Wiſſenſchaften, vměnjm ſe oddáwati, w vměnjch ſe cwičiti. 4) přjſluſſeti; Dir liegt es ob, tobě to přináležj, přjſluſſj.

Strany zdroje: II/77

Obſtdarre, f. ſuſſjrna (na owoce).

Strany zdroje: II/77

Obſtjahr, n. aurodný rok na owoce.

Strany zdroje: II/78

Ochſenauge, n. wolſké oko. 2) ſázené wegce na máſle. 3) zlatohláwek.

Strany zdroje: II/78

Ochſenjoch, n. klika, joch na wola.

Strany zdroje: I/55

Arſchwolf, m. wlk na zadku.

Strany zdroje: II/78, II/79

Offen, adj. otewřený, odewřený, aperius apertus; der Mund, huba; der den Mund immer offen hat, otewřhuba; mit offenen Armen, s rozpatýma rukama; ein offener Schade, otewřená rána; ein offenes Feld, čjré, ſſjré, pole; offenes Feld haben, čjré pole mjti, nic neměti na překážce; 79 offenes Leibes ſeyn, mjti ſtolicy; offener Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha; der offenen Kopf, Fuß hat, bolohlawý, bolonohý. 2) odemčený, odemknutý; offene Truhe, odemknutá, otewřená truhla. 3) fig. a) weřegný; offene Tafel, Straße, weřegná tabule, vlice; offener Laden, weřegný krám; das Amt iſt offen, ten auřad geſt prázdný, k zadánj, die Thür ſteht ihm immer offen, má wždy wolný přjſtup, dwéře otewřené. b) Ein offener Kopf, wtipná, pochopná, čiprná hlawa. c) vpřjmný; ein offenes Geſicht, zřegmá, vpřjmná twář; offenes Herz, vpřjmné ſrdce.

Strany zdroje: II/79

Offenbar, adj. zgewný, zřegmý, manifestus; eine offenbare Lüge, makawá lež; die offenbare Weisheit, prawdiwá, prawdaucý prawda; werden, na gewo přigjti; machen, wygewiti, na gewo, na ſwětlo, wyneſti; adv. —wě; mě. —mě.

Strany zdroje: II/79

Offenbaren, v. a. wygewiti, na gewo, na ſwětlo wyneſti. 2) zgewiti, revelare.

Strany zdroje: I/55

Art, f. plur. Arten, plémě, plemeno, způſob, pokolenj, rod, brak, genus, modus. 2) powaha, přirozenj, rod, wlaſtnoſt, indoles, natura; aus der Art ſchlagen, ſ. Abarten. 3) obyčeg, způſob, zwyk, zwykloſt, conſuetudo, modus, mos; auf alle Art und Weiſe, na wſſechen způſob. 4) dobrý způſob, přjſluſſnoſt, ſluſſnoſt, způſobiloſt, způſobnoſt, decor; mit einer Art etwas ſagen, dobrým způſobem, přjſluſſně, ſluſſně, způſobně něco powědjti; es iſt keine Art, to nepřjſluſſj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/79

Oehl-, olegný; die Oehlhefen, olegný kal, rmut, amurca. 2) olegowý; die Oehlfarbe, olegowá barwa. 3) na oleg; der Oehlkrug, dčbán na oleg, olegná baňka.

Strany zdroje: II/80

Oehltonne, f. tuna na oleg, od olege.

Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.

Strany zdroje: II/80

Ohnmächtig, adj. mdlý, neſtatečný, imbecillis; werden, omdleti; ſeyn, omdljwati, na mdlobách ležeti; adv. mdle, neſtatečně.

Strany zdroje: II/81

Ohrmahl, n. znamenj na, w vchu.

Strany zdroje: II/82

Ordinieren, v. a. ſwětiti na kněžſtwj.

Strany zdroje: II/82

Ordination, f. ſwěcenj kněžſtwa, na kněžſtwo.

Strany zdroje: II/82

Orgel, f. warhany, organum; dim. das Oergelchen, warhánky; die Orgel ſpielen, na warhany hráti.

Strany zdroje: II/82

Orgeln, v. n. na warhany hráti.

Strany zdroje: II/82

Orgelpfeife, f. pjſſťala na warhanech.

Strany zdroje: II/83

Ortſemmel, f. duſſičky, božj koſti, žemle na duſſičky pečené.

Strany zdroje: II/83

Otterhund, m. pes na wydry.

Strany zdroje: II/84

Packbret, n. na woze zadnj prkno.

Strany zdroje: II/84

Packwagen, m. wůz na zbožj.

Strany zdroje: II/85

Papier, m. papjr, charta; das Papier ſchlägt durch, papir papjr prorážj; etwas zu Papier bringen, něco na papjr napſati; grobes, hrubý. 2) ſpis; es liegt unter dem Papier, ležj to mezy ſpiſy; dim. Papierchen, papjrek.

Strany zdroje: II/85

Papier-, papjrowý; das Papiergeld, papjrowé penjze. 2) na papjr; die Papier Lumpen, hadry na papjr; die Papierſchere, nůžky na papjr.

Strany zdroje: I/56

Aeſchern, v. a. popel páliti, na popel ſpáliti, w popel obrátiti. 2) popeliti, popelem poſypati, zapopeliti. 3) s popelem močiti aneb wywařowati.

Strany zdroje: II/87

Paſteten-, paſſtykowý, na paſſtyku; der Paſteten Ofen, pýcka na paſſtyky.

Strany zdroje: II/87

Patrontaſche, f. kulownice ? wačka na patrony, ſumka.

Strany zdroje: II/88

Peinlich, adj. trapliwý, přeboleſtný; ein peinlicher Tod, přeboleſtná ſmrt. 2) vtrpný; die peinliche Frage, vtrpný dotaz; das peinliche Gericht, vtrpné práwo. 3) přjkrý, přjkorný. adv. —ně, Jemanden peinlich anklagen, někomu na hrdlo ſtáti, někoho v hrdelnjho práwa žalowati.

Strany zdroje: II/88

Pelz-, kožiſſný, kožichowý; das Pelzfutter kožichowá podſſiwka. 2) ſſtěpowánj , wrubowánj. 3) ſſtěpowacý, wrubowacý; die Pelzart, způſob ſſtěpowánj; das Pelzmeſſer, ſſerpowacý nožeyček. 4) na kožichy; das Pelzkamm, hřeben na kožichy.

Strany zdroje: II/88

Pennal, n. und m. pauzdro na pera, pernice. 2) auf den Univerſitäten, čunče.

Strany zdroje: I/56

Aſt, m. plur. Aeſte, wětew, ratoleſt, ( sl. haluz, f. konár, panoha,) ramus; Aeſtchen, Aeſtlein, n. wětwička, ( sl. panůžka, halauzka,) die Aeſte breiten ſich aus, wětwe ſe rozkládagj. 2) ſuk we dřewě, nodus; ein harter Aſt, twrdý ſuk; ein Brett voller Aeſte, ſukowaté prkno. Auf einen harten Aſt, gehört ein harter Keil, na twrdý ſuk twrdý kljn, na twrdoſſigného dubowec.

Strany zdroje: II/89

Peſt, f. mor, unter dem Vieh, pád; dobytčj pád. 2) Unter den Menſchen, morowá rána, mor, pestis; an der Peſt ſterben, na morowau ránu vmřjti.

Strany zdroje: II/90

Pfählen, v. a. den Hopfen, den Wein, tyčiti, koly wrážeti, zarážeti, palare. 2) an Pfahl ſtecken, wrazyti, ſtrčiti, vhoditi na kůl.

Strany zdroje: II/90

Pfand, n. Angeld, záwdawek, wěrka, das Pfand der Liebe, záwdawek láſky, záſtawa, základ, sl. záloh, pignus; zum Pfande geben, do záſtawy dáti; Geld auf Pfänder leihen, penjze na základ půgčiti. 2) fant; Pfänder ſpielen, na fanty hráti.

Strany zdroje: II/90

Pfänderſpiel, n. hra na fanty.

Strany zdroje: II/90

Pfanne, f. pánew, pánwice, trulla; dim. das Pfännchen, pánwička; kuthánek, pekáček; die Zapfen- , die Zündpfanne, pánwice, pánwička; in den Gelenken, pánwička, ocetabulum; die Bratpfanne, kuthan, bábowka, pekáč, sartago; in die Pfanne hauen, na cancory zflekati, ſeſekati.

Strany zdroje: II/90

Pfarrer, m. farář, parochus; — werden, farářem včiněn býti, na faru ſe doſtati, přigjti.

Strany zdroje: II/91

Pfeife, f. in der Wachsſcheiben, buňka. 2) In den Weberſchützen, cýwka. 5) zum Rauchen, fayfka, cucka. 4) in der Muſik, pjſſťala, fistula. dim. daſ Pfeifchen, fagftička, sl. ſſťulka; nach jemandes Pfeife tanzen, gak pjſká, tak ſkákati; Pfeifen ſchneiden, wenn man im Rohre ſitzt, dokud ſe lyka drau, dobře na ně s dětmi gjti.

Strany zdroje: II/92

Pferd, n. kůň, equus. ein kleines, konjk; dim. das Pferdchen, konjček; viele Pferde, coll. koňſtwo; zu Pferde kommen, na koni, gjzdecky přigeti; ſich zu Pferde ſetzen, wſednauti na koně, ol. na kůň; ein Füllen, hřjbě; ein Hengſtfüllen, hřebčjk; ein Stuttfüllen, hřebnice. Ein Gaul, oř; ein Hengſt, hřebec, ein Beſcheller, puſſťák, eine Stute, kliſna, kobyla; ein Walach, walach; ein kleines, konjſko, ein großes, ſſkopa; ein elendes, mrcha, herka; ein Rapp, wraný; Schimmel, brůna; ein Eiſenſchimmel, mrazek, mrazkowitý kůň; Apfelſchimmle, gablečnjk; Rothſchimmel, tiſka; Fuchs, ryzka; Falbe, plawý; Schecke, ſtraka; Braun, (Lichtbraun), hnědý; Weichſelbraun, wiſſňák, Klepper, mimochodnjk; ein Sattelpferd, podſedlnjk; Handpferd, náručnj kůň, náručnjk; Zugpferd, tažný kůň, powodnjk; ein Zelter, kluſák; ein Saumroß, ſaumar; Ein Koller, ganek; ein Fiſchauge, gadrooký; ein Krippenbeiſſer, krkač @.

Strany zdroje: II/92

Pferd-, koňſký; die Pferdfliege, koňſká maucha; Hippobosca Lin. der Pferdhuf, koňſké kopyto. 2) na koně; eine Pferdedecke, deka, hauně na koně; die Pferdeſtriegel, hřebelec na koně.

Strany zdroje: II/92

Pferderennen, n. ſedánj, kolba, turnag na koni.

Strany zdroje: II/93

Pflanzen, v. a. ſaditi, ſſtjpiti, ſázeti; plantare. Bäume, ſtromy. 2) Einen Garten, zahradu ſſtjpiti, založiti. 3) fig. die Fahne auf den Wall, praporec na wal zarazytj zarazyti ; die Kanonen auf die Wälle, děla na waly zatáhnauti. Sich an einen Ort einpflanzen, kecnauti někde.

Strany zdroje: II/93

Pflege, f. opatrowánj, ſſetřenj, hljdánj, opatrnoſt, pěſtowánj, ein Kind in der Pflege haben, djtě mjti na ſtaroſti, k opatrowánj; es mangelt ihm an guter Pflege, chybj mu na oſſetřenj. 2) Juſtiz-Pflege, prowozowánj práwa, prawomocnoſti. 3) auřad.

Strany zdroje: II/94

Pflichtlos, adj. na powinnſt powinnoſt .

Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.

Strany zdroje: I/57

Aufbäumen, v. a. nawigeti, nawinauti, nawinowati, prjzy přjzy , plátno na wratidlo; bjlé ſſaty na wálec; 2) ſich, pnauti ſe, wypjnati ſe, zpjnati ſe, o konjch.

Strany zdroje: II/95

Pfundweiſe, adv. na libry; verkaufen, prodáwati.

Strany zdroje: I/57

Aufbehalten, v. a. dochowati, ſchowati, zachowati, zachraniti, adſeruare. 2) den Hut aufbehalten, klobauk ſy na hlawě nechati.

Strany zdroje: II/96

Piraß, m. hljſſť na vdicy.

Strany zdroje: II/97

Platt, adj. plochý, ploſký, planus; das platte (flache) Land, krag; platt ſchlagen, na plocho, na ploſko tlaucy; ein platter Spiegel, ploché zrcadlo; eine platte Naſe, ploſký nos; eine platte Schüſſel, mělká mjſa. 2) fig. Plattes Deutſch, dolnoſaſký gazyk; ein platter Ausdruck, galowé, ploché wygádřenj. 3) platte Wahrheit, ſproſtá, čiſtá prawda; etwas platt abſchlagen, zproſta, zhola odepřjti; er iſt ſehr platt, nedělá mnoho cáru, okolků.

Strany zdroje: II/97

Plattnen, v. a. ptáky na wěgjčky lapati.

Strany zdroje: II/97

Platz, m. pleſk: platz! da lag er, tu pleſk ſebau, meykl; gab einen Platz, to pleſklo; 2) pl. Plätz, liz, liha, S. Schalm. 3) placek, placka, hnětinka, gehněda S. Kuchen. 4) mjſto, plac, locus; auf dem Platze bleiben, na mjſtě zůſtati; an eines Platz kommen, na něčj mjſto přigjti; Platz gemacht! na ſtranu! ſtranau! komm auf den Platz poď na plac, na plano! fig. Eins Bitte Platz geben, nečj prosbě mjſto dáti.

Strany zdroje: I/57, I/58

Aufbinden, v. a. nawázati, přiwázati, ſwázati, vwázati, adligare. 2) rozwázati, 58 ſolvere. 3) einem etwas aufbinden, někomu něco na nos vwázati, zawěſyti.

Strany zdroje: II/98

Plündern, v. a. rabowati, rozchwatiti, drancowati, diripere; eine Stadt plündern laſſen, preys puſtiti na měſto, ztécy měſto.

Strany zdroje: II/98

Pochen, v. n. tlaucy, bauchati, klepati; pulsare; an die Thier Thür , tlaucy, bauchati, třjſkati na dwéře; a) wer pocht? kdo tluče? das Herz pocht, srdce tluče, klepe. 2) fig. a) durditi ſe, tužiti ſe. b) Einem pochen, wyhrožowati. c) Auf ſein Glück, Reichthum, Freunde pochen, wypjnati ſe ſſtěſtjm, bohatſtwjm, přátely.

Strany zdroje: II/99

Poſaunen, v. a. n. traubiti na pozauny. 2) fig. auspoſaunen, wytraubiti.

Strany zdroje: II/99

Poſſen, m. čtweráctwj; kauſek, ſſibalſtwj; eines einen Poſſen ſpielen, někoho řjznauti, ſſauſtnauti, kauſek včiniti, ſtřjhnauti; den Poſſen merken, čtweráctwj čjti, znamenati. 2) Jemanden etwas zum Poſſen thun, někomu něco na wzdory , naſchwál včiniti.

Strany zdroje: I/58

Aufbürden, v. a. obtjžiti, břemenem ſtjžiti, břemeno na někoho vwaliti, wzkládati, imponere onus. 2) obwiniti, obwinowati někoho z něčeho, ſwáděti něco na někoho, wytýkati něco někomu.

Strany zdroje: II/100

Prägen, v. a. wtiſknauti, razyt; ins Gedächtniß, do paměti; in das Herz, na ſrdce wložiti. 2) bjti; Münzen, Geld prägen, mincy, penjze bjti; geprägtes Geld, bité penjze.

Strany zdroje: II/100

Prahme, f. prautek, wětwice na chmeli.