Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/282

Herz, n. ſrdce, cor; dim. das Herzchen, Herzlein, ſrdéčko, ſrdýčko; von Herzen gern, od ſrdce, ze ſrdce rád; zu Herzen gehen, nehmen, k ſrdcy gjti, wzýti; wie iſt dir ums Herz? gak geſt ti k ſrdcy? ich kanns nicht übers Herz bringen, nemohu ſe přemocy. 2) ſrdnatá myſl; Herz faſſen, zſrdnatěti, ſrdce nabyti; Jemanden Herz machen, ſrdce, myſli přidati někomu. 3) proſtředek, medium. 4) An den Pflanzen, mačiſſtě, mačinka, mor. běl, ſrdce.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: II/55

Muth, m. myſl, mens; ſeyn ſie guthes Muthes, buďte dobré myſli; wie iſt dir zu Muthe? gak geſt ti okolo ſrdce? 2) ſrdce, zmužiloſt, ſrdnatoſt; er hat Muth, má ſrdce, geſt ſrdnatý; Muth faſſen, ſrdce nabyti, zſrdnatěti; den Muth ſinken laſſen, ſrdcem kleſnauti; der Muth wächſt ihnen, ſrdce gim přibýwá; Muth mamachen machen , ſrdce dodati, dim. das Müthchen, myſlička; ſein Müthchen kühlen, wůli ſwau proweſti, laſkominy, žáhu ſobě ſetřjti.

Strany zdroje: II/152

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.

Strany zdroje: II/184

Schöpfen, I. v. n. a) técy, fluere; das Schiff ſchöpft Waſſer, lodj teče. b) pjti; Der Falke ſchöpft, ſokol pige. c) oſeypati ſe; der Hopfen ſchöpft, chmel ſe oſeypá. II. v. a. a) čerpati, wážiti, nabjrati, sl. čřjti, začřjti, haurire; Waſſer, wodu; leer ſchöpfen, wywážiti. b) das Fett oben abſchöpfen, maſtnotu ſeshora ſebrati. c) Friſche Luft, čerſtwého powětřj požjwati, na čerſtwé powětřj wygjti. b) Athem, oddychnauti ſobě. e) Hoffnung, naděge nabyti. f) Argwohn, w podezřenj bráti, wzýti. g) Nutzen, vžitek mjti, doſáhnauti. h) Muth, ſrdce ſobě dodati.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: I/139

Davon tragen, vneſti, odneſti. 2) doſáhnauti, dogjti, nabyti, obdržeti, vtržiti.

Strany zdroje: I/178

Erben, 1. a. v. v. a. děditi, dědictwjm nabyti. 2. v. n. dědičem býti, w dedictwj dědictwj doſednauti. Die Güter erben auf ihn, ſtatkowé připadagj na něho. Herren Gunſt erbet nicht, panſká miloſt (přjzeň) nedědj.

Strany zdroje: I/181

Ererben, v. a. zděditi, dědictwjm nabyti.

Strany zdroje: I/182

Erhalten, v. a. vdržeti, zadržeti, tenere. 2) fig. ſein Vermögen, gměnj ſwé zachowati, conſeruare. 3) žiwiti, chowati, alere. 4) obdržeti, doſtati, doſáhnauti, nabyti, dogjti něčeho, obtinere, adipiſci. Den Sieg, wjtězſtwj obdržeti; Briefe, pſanj doſtati. Die Erhaltung, vdrženj, zachowánj, žiwenj, obdrženj, doſaženj.

Strany zdroje: I/183

Erhohlen, v. rec. ſich, oddechnauti ſobě. 2) k ſobě přigjti, okřjti, okřáti, ſýly nabyti, ſprawiti ſe. Der Feind erhohlte ſich bald wieder, nepřjtel brzo zas ſe zmocnil, ſprawil. 3) ſich an jemanden, woran, na někom ſobě ſſkodu nahraditi, na něčem ſe hogiti. 4) ſich bey jemanden Raths, radu bráti, pro radu gjti, s někým ſe poraditi, Die Erhohlung, oddech, oddechnutj, okřánj, poſyla.

Strany zdroje: I/184

Erlangen, v. a. doſáhnauti. 2) fig. jemanden einhohlen, dohoniti; die Stadt, do měſta dogjti. 3) Gnade, miloſti dogjti; Vermögen, zbožj nabyti; die Freyheit, ſwobodu obdržeti, doſáhnauti; durch Bitten erlangen, prosbau doſáhnauti, obdržeti, wyproſyti, wymocy. Die Erlangung, doſáhnutj, obdrženj.

Strany zdroje: I/185

Ermannen, v. rec. ſich, ſrdce nabyti, k ſýle přigjti, poſyliti ſe, zſrdnatěti, zmužiti ſe, ol. oſtrabiti ſe.

Strany zdroje: I/186

Erndten, Ernten, v. a. kliditi, ſkljzeti obilj, žjti, præſ. žnu, metere. Wie du ſäeſt, ſo wirſt du auch erndten, gak budeš ſýti, tak budeš žjti. 2) fig. vžiti, nabyti.

Strany zdroje: I/188

Erſitzen, 1. v. n. ſeděti, zůſtati ležeti. 2. v. a. dlauhým ſeděnjm nabyti. Erſeſſen, ſ. Verſeſſen.

Strany zdroje: I/190

Erwinden, v. rec. ſich, opowážiti ſe, ſ. Unterwinden. 2) an nichts erwinden laſſen, na ničem nedati ſcházeti, ſ. Ermangeln. 3) zeyſkati, nabyti, ſ. Erſchwingen.

Strany zdroje: I/190

Erwuchern, v. a. lichwau nabyti, wylichwiti.

Strany zdroje: I/196

Faſſen, v. a. wzýti, vchytiti, vchopiti, popadnauti. Jemanden bey der Hand, někoho za ruku wzýti; was man mit drey Fingern faſſen kann, co ſe do třj prſtů nabrati může. 2) Bier faſſen, ſpjlati, piwo do ſudu ljti; Korn, žjto do pytlů ſypati. 3) Einen Stein in Gold, kámen do zlata wſadit, zaſadit, ſ. Einfaſſen. 4) držeti w ſobě, obſahowati; das Gefäß wird den Wein nicht faſſen, do nádoby wjno newegde. 5) fig. Jemanden bey ſeinem Worte, někoho za ſlowo wzýti. 6) kurz faſſen, krátce obſahnauti; ſich kurz faſſen, krátce powědjti. 7) Etwas in die Augen, na něco bedliwě patřiti. 8) pochopiti, pamatowati ſobě, rozuměti. 9) Einen Entſchluß faſſen, vmjniti ſobě. Muth faſſen, ſrdce nabyti. 10) Einen Haß wider Jemand, wzýti někoho w nenáwiſt. 11) ſich faſſen, k ſobě přigjti, vpokogiti ſe, ſpamatowati ſe, vpamatowati ſe. 12) Gefaßt, hotow, připrawen; ſich auf etwas gefaßt machen, k něčemu ſe ſtrogiti, chyſtati, hotowiti.