Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]

Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 —

Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 6 skupin hesel.

Strany zdroje: I/318

Kippen, 1. v. n. ſwézti ſe, ſwážeti ſe, nakloniti ſe. 2. v. a. Mit Oſtereyern, ťukati (cykati) weyce. 2) ſwéſti, nakloniti. 3) Kippen und wippen, das Geld, obřezáwati penjze; ſſantročiti s penězy.


Strany zdroje: II/67

Neigen, v. a. kloniti, nakloniti, ſkloniti, nachylowati, nahnauti, inclinare; ſich, klaněti ſe, pokloniti ſe; fig. chýliti ſe; der Tag neigt ſich, den ſe chýlj, nachyluge ſe k wečeru; es neigt ſich zum Kriege , ſchyluge ſe k wálce; das Herz neigt ſich, ſrdce lne, nachyluge ſe; neigend, nakloňmo.


Strany zdroje: II/80

Ohr, n. vcho, auris; dim. das Oehrchen, auſſko; der lange Ohren hat, vſſatý, vſſáč, vcháč; die Ohren klingen, w vſſjch znj. fig. hinter die Ohren ſchlagen, závſſek dáti; das Fell über die Ohren ziehen, odřjti, odřihoſtem býti; bis über die Ohren in Schulden ſtecken, až pod vſſi w dluzých wězeti; Jemanden bey den Ohren kriegen, za vſſi, za počeſy popadnauti; die Ohren hängen laſſen, vſſi ſchljpiti; die Ohren ſpitzen, vſſima ſtřihati, vſſj naſtawiti; daß die Ohren gällen, křičeti až vſſi brnj; in die Ohren blaſen, do vſſj napjſkati, nadýmati; zu Ohren kommen, doſlechnauti, naſlechnauti, zaſlechnauti; geneigtes Ohr leihen, laſkawého vcha propůgčiti, nakloniti, nachýliti; Alles war Ohr, každý naſtawil vſſj. 2) Im Buche, Eſelsohr, warhánky.


Strany zdroje: I/64

Aufrecken, v. a. natáhnauti, pozdwihnauti, erigere; die Ohren, vſſj nakloniti, naſtawiti, sl. vſſi otrčiti.


Strany zdroje: II/388

Vorbeugen, v. a. nakloniti, nachýliti k předu. 2) fig. předegjti, předcházeti; einer Sache, einer Krankheit, něco, nemoc; wſtřjc gjti něčemu, nemocy.


Strany zdroje: II/472

Zuneigen, v. a. nachýliti, nakloniti.