Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/304

Jammern, v. n. nařjkati, bědowati, hořekowati, kwjliti, lamentari. 2) imp. ljtoſt mjti nad někým; ſein Unglück jammert mich, neſſtěſtj geho mne kormautj, mne bolj; du jammerſt mich, ljto mi tebe.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/189

Schuld, f. wina, culpa; an wem liegt die Schuld? čj geſt wina? er iſt Schuld an ſeinem Unglücke, on geſt přjčinau ſwého neſſtěſtj; Jemanden die Schuld beimeſſen, někomu winu přičjſti, přičjtati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, cpáti, ſkládati; endlich wird alle Schuld auf mich fallen, pak ſe mi wina dá; wer hat die Schuld? kdo geſt winen? sich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zaweſti, prowiniti; er iſt Schuld daran, geſt tjm winen. 2) powinnoſt; die Schuld der Natur bezahlen, vmjniti, daň přirozenj zaplatiti. 3) dluh, debitum; Schulden machen, dlužiti ſe; viele Schulden machen, prodlužiti ſe, zadlužiti ſe, abaerari obaerari ; Schuld mit Schuld bezahlen, kljn kljnem wyrážeti; Schuld eintreiben, dluh vpomjnati, wyvpomjnati; ſeine Schuld bezahlen, dluh platiti, zaprawiti, wywáděti; haftende Schulden, zapůgčené penjze, pecuniae creditae; viele Schulden ausſtehen haben, mnoho peněz mjti na dluhu.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/249

Stiften, v. a. ženkličku nawljknauti; fig. založiti, nadati, condere, constituere; eine Univerſität, wyſoké ſſkoly založiti, zarazyti. 2) zaſwětiti; einen Feyertag, ſwátek. 4) zgednati; Frieden, zgednati, zawřjti pokog. 5) Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, přátelſtwj včiniti. 6) ploditi, tropiti; viel Unheil, Unglück, mnoho neſſtěſtj natropiti, naploditi, ztřápati, ſpjlati. 7) přináſſeti; Nutzen ſtiften; vžitek způſobiti, přineſti. 8) zaweſti; was haſt du wieder geſtiftet, což ſy zaſe zawedl, zakauſl, dokázal.

Strany zdroje: II/275

Theil, m. djl, čáſtka; pars; dim. das Theilchen, djlek, djleček, čáſtička; zum Theil, djlem, na djle, z čáſtky, poněkud; Theil daran haben, podjl na tom mjti; Theil an meinem Unglücke, béře podjl na mém neſſtěſtj, má autrpnoſt s mým neſſtěſtjm; den Thieren zu Theil werden, zwěři ſe za podjl doſtati; großen, größten Theils, wětſſjm djlem, na wětſſjm, na neywětſſjm djle; guten Theils, z dobré čáſtky; übrigen Theils, oſtatně; in zwey Theile theilen, rozděliti na dwé, rozpůliti, rozpoliti, rozdwogiti; in drey Theile; roztrogiti @. 2) ſtrana; beyde Theile hören, obě ſtrany ſlyſſeti; ich meines Theils, co ſe mne týče, mne ſe týkage; z mé ſtrany; jedes an ſeinem Theile, každý ze ſwé ſtrany; wir unſers Theils, my ze ſwé ſtrany; eines Theils, z gedné ſtrany; andern Theils, z druhé ſtrany.

Strany zdroje: II/285

Treffen, v. a. irr. du trifſt, ich traf, ich träfe, getroffen, trefiti; mit der Schleuder treffen, prakem trefiti, vdeřiti; vom Donner getroffen werden, hrom do něho vdeřil. 2) er ſtand, wie vom Donner getroffen, ſtál, gakby hrom do něho vdeřil. 3) fig. trefiti; der Schlag hat ihn getroffen, ſſlak ho trefil, ſſlakem geſt poražen. b) tknauti ſe, dotknauti ſe; c) er fühlt ſich getroffen, cýtj, že ſe ho to tklo. e) Untreu trifft ihn, wjtr ho, newěra, zpronewěrloſt zpronewěřiloſt ho bige. d) zaſtihnauti, natrefiti, napadnauti; Jemanden zu Hauſe, někoho doma; e) die Reihe trifft mich, dich, řad ge na mně, přigde na mne; ge na tobě. f) potkati; das Unglück trifft mich, neſſtěſtj mne potkáwá; dich trifft Schande, potká tě hanba, dogdeš hanby; mich trifft es am Schlimmſten, mne to neyhůř potká, chytj. g) vhoditi; den rechten Weg, na prawau ceſtu; rathen und nichts treffen, hádati a nevhodnauti; den Sinn einer Sache, ſmyſl vhodnauti. h) doweſti; er trifft es nicht, nedokáže, nedowede, netrefj toho. i) er hat ſich eben dazu getroffen, prawě ſe k tomu nahodil, namátl, nachomeytl, naſkytl; Getroffen, vhodls; treffa. k) eine Heurath, oženiti ſe; foem. wdáti ſe; eine Wahl, woliti, wywoliti; einen Vergleich, w ſmlauwu wgjti, ſmlauwu včiniti; einen Waffenſtillſtand, přjmě j včiniti; Anſtalten zu etwas, přjprawy k něčemu dělati; impers. es trifft ſich oft, čaſto ſe nacházý, ſtane, vdá; wie es ſich trifft, gak ſe trefj, přihodj, namate.

Strany zdroje: II/321

Unglück, adj. neſſtěſtj, infortunium; es kommt ein Unglück über das andere, neſſtěſtj neſſtěſtj ſtjhá; in Unglück ſtürzen, w neſſtěſtj vweſti, vwrcy; ſich ein Unglück zuziehen, neſſtěſtj ſobě vhoniti.

Strany zdroje: II/321

Unglücklich, adj. neſſťaſtný; ein —cher Menſch, neſſťaſtnjk, neſſťaſtný člowěk; unglückli her Weiſe; zum Unglücke, na neſſtěſtj; adv. —ně.

Strany zdroje: II/321

Unglückszeichen, n. znamenj neſſtěſtj, neſſťaſtné.

Strany zdroje: II/321

Unheil, n. neſſtěſtj.

Strany zdroje: II/325

Unſtern, m. neſſťaſtná hwězda; fig. nehoda, neſſtěſtj, pohroma, zlá přjhoda.

Strany zdroje: II/328, II/329

Unterliegen, v. n. podſpod ležeti. 2) fig. padnauti, prohnati prohrati , succumbere; die Franzoſen unterliegen, Francauzy prohráli. b) podroben, potlačen býti; dem Feinde, od nepřjtele. c) padnauti; der Strafe, w pokutu, do pokuty. d) podléhati; dem Geſetze, práwu, zákonu. e) kleſnauti, kleſati; unter der Laſt des 329 Unglückes, der Betrübniß, der Plagen, pod břemenem neſſtěſtj, zármutku, trápenj. f) podſkočen, zachwacen býti; der Argliſt, lſtj.

Strany zdroje: II/336

Urſache, f. přjčina; aus der Urſache, z té přjčiny; eine Urſache von dem Zaune brechen, přjčinu gakaukoli wzýti; du biſt Urſache daran, an meinem Unglücke, tys přjčina toho, mého neſſtěſtj.

Strany zdroje: II/366

Verſinken, v. n. irr. topiti ſe, potopiti ſe, tonauti, vtonauti; im Schlamme, Moraſte, propadati ſe, propadnauti ſe; fig. im Unglücke, im Elende, w neſſtěſtj, w bjdě zagjti, vtonauti.

Strany zdroje: II/372

erunglücken, v. n. do neſſtěſtj přigjti, vpadnauti; ſein Vorhaben iſt verunglückt, geho aumyſl přiſſel na zmar; verunglückt, do neſſtěſtj přiſſlý, zmařený, zaneſſtěſtilý.

Strany zdroje: II/372

Verurſachen, v. a. půſobiti, způſobiti; Verdruß, Schmerzen, Unglück, Kummer, mrzutoſt, boleſt, neſſtěſtj, ſtaroſt; ſich ſelbſt etwas, něco ſobě způſobiti, vhoniti. 2) tropiti, ztropiti, způſobiti; Krieg, Händel, Zank, Aufruhr, wognu, různicy, ſwár, rozbrog, bauřku.

Strany zdroje: II/392

Vorhanden, adj. přjtomný; der vorhandene Vorrath, přjtomná záſoba; adv. na ſnadě, před rukama, pohotowě; viel Getreide, Geld, mnoho obilj, peněz; deine Töchter, die vorhanden ſind, twé dcery, které máš; er iſt nicht mehr vorhanden, nenj wjce na žiwě, nenj ho wjce; b) es iſt ein Unglück über dich vorhanden, naſtáwá ti neſſtěſtj.

Strany zdroje: II/415

Weh, Wehe, n. boleſt, bolenj; das Kopfweh, bolenj hlawy. b) Plur. boleſti, porodu, sl. bůle; in die Wehen kommen, k porodu pracowati. c) Wohl und Wehe, ſſtěſtj y neſſtěſtj.

Strany zdroje: II/417

Weichen, v. irr. n. ich wich, gewichen, vſtaupiti, vſtupowati, cauwnauti, (caufati), cedere; nicht ein Fußbreit weichen, nevſtaupiti ani nohy zſſjřj; aus den Gliedern, z řady wyſtaupiti; der Feind weichet, nepřjtel cauwá, vſtupuge. b) vhnauti ſe; aus dem Wege, s ceſty; weiche aus! vhni ſe! wary! cuky, na ſtranu. c) tjhnauti; der iſt gewichen! ten tjhl, ten tjhnul! d) fig. vſtaupiti; der Macht, der Liebe, dem Unglücke, mocy, láſce, neſſtěſtj. e) vchýliti ſe, vſſinauti, wyſſinauti; vom Pfade der Tugend, s ceſty ctnoſti. f) vſtaupiti; an Gelehrſamkeit, co ſe týče včenoſti.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: II/474

Zurichten, v. a. připrawiti, přiſtrogiti, přihotowiti; ein Unglück, neſſtěſtj ſtropiti, ſtřápati; Waare, Leder, připrawiti zbožj, kůži. 2) fig. ſich zurichten, zprawiti ſe, zdělati ſe. b) Einen übel, někoho zdělati, zmalowati, zkatowati.

Strany zdroje: I/95

Begegnen, v. n. einem, někoho potkati, někomu wſtřjc gjti. 2) potkati, ſtáti ſe, přihoditi ſe; es iſt mir ein Unglück begegnet, neſſtěſtj mne potkalo, ſe mi přihodilo. 3) einem wohl, übel, s někým dobře, zle nakládati, zacházeti, gednati. 4) einer Krankheit, nemocy odpjrati.

Strany zdroje: I/108

Betreffen, 1. v. a. napadnauti, přepadnauti, přihoditi ſe; mich hat kein Unglück betroffen, žádné neſſtěſtj mne nepotkalo; er iſt über den Diebſtahl betroffen worden, w krádeži byl poſtjžen; ich ward betroffen, zarazyl gſem ſe. 2. v. n. týkati ſe; es betrifft Leib und Leben, běžj, gde o žiwot.

Strany zdroje: I/197

Fatalität, f. oſudnj moc. 2) neſſtěſtj.

Strany zdroje: I/208

Folgen, v. n. náſledowati, za někým gjti, naſtupowati, poſtupowati, ſequi; einem auf dem Fuße, w patách (w zápětj) za někým gjti. Ein Unglück folgt auf das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. Folgender Maßen, náſledugjcým způſobem, takto. 2) poſlauchati, poſlechnauti, obedire; anderer Rathe folgen, po radě giných poſtupowati; der Vernunft, podlé rozumu pokračowati, rozumem ſe řjditi.

Strany zdroje: I/235, I/236

Gerathen, v. n. irr. du geräthſt, ich gerieth, bin gerathen, přigjti, padnauti, vpadnauti, doſtati ſe; wohin gerathen, podjti ſe, octnauti ſe někam; unter die Mörder gerathen, vpadnauti mezy lotry; an einander gerathen, dáti ſe do ſebe, 236 wpeřiti ſe do ſebe. 2) fig. wie biſt du darauf gerathen? gak ti to přiſſlo na myſl? gak ti to napadlo? in Zorn gerathen, rozhněwati ſe, vnáhliti ſe; das Haus iſt in Brand gerathen, dům ſe zňal. 3) Zum Unglücke gerathen, k neſſtěſtj býti, ſlaužiti. 4) Podařiti ſe, zweſti ſe; das Bild iſt gut gerathen, obraz ſe dobře powedl, podařil; das Getreide iſt gerathen, obilj ſe zdařilo, vrodilo; gerathene Kinder, zdárné děti.