Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/30

Amtstag, m. den auřadnj, řjzenj neb zpráwa.

Strany zdroje: I/34

Anfahren, n. Anfahrung, f. přiwezenj, advectio; obořenj ſe, ſápánj, oſapenj ſe, invectio. 2) začátek getj, neb práce; přigetj; připlawenj, připlynutj.

Strany zdroje: I/38

nhangen, v. n. ſ. hangen, an etwas hangen, bljzko něčeho, neb při něčem wiſeti. 2) držeti ſe, přjdržeti ſe něčeho, neb někoho, lnauti, přilnauti, připnauti, ſe připnauti ſe , přiwinauti ſe k někomu, adhærere.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: I/47

Anſpornen, v. a. oſtnem neb oſtruhau bůſti, pobádati, pobůſti; pobjzeti, ponaukati, calcaria ſubdere, ſtimulare.

Strany zdroje: II/84

Packen, v. a. popadnauti; chňapnauti; chlapnauti. 2) pakowati do vzlu, filce, truhly neb ginam ſkládati.

Strany zdroje: I/6

Abhaaren, v. n. ljnati, pelichati, sl. plchati. 2) v. a. chlupy neb ſrſt s kůže oſſkrábati, poſrážeti.

Strany zdroje: I/61

Aufhängen, v. a. Kleider, Wäſche, nawěſſeti, powěſyti, rozwěſſeti, zawěſyti, ſuſpendere. 2) Einen Dieb, zloděge oběſyti. Einem etwas aufhängen, někomu něco wſtrčiti, t. g. ničemnau wěc mu dohoditi, neb k nj ho přemluwiti; někomu nedwěda na nos powěſyti, lež zawěſyti.

Strany zdroje: II/335

Urfehde, f. přjſaha, kterau berau od wypuſſtěného z wězenj neb wyhnance, že ſe mſtjti nebude.

Strany zdroje: I/9

Abnarben, abnärben, v. a. v koželuhů, s ljce na kůži ſrſt oſſkrábati, aneb poſrážeti. 2) v řemenářů a giných, ſwrchnj kožku neb mázdru na řemenu ſnjti, ſřezati.

Strany zdroje: II/444

Wollen, v. irr. n. ich will, daß ich wolle, conj. daß ich wollte, ihr wollt, chtjti, velle; ich will es, chcy tomu; die Geſetze wollen es ſo, práwa chtěj tomu tak; ein jeder will das ſeinige, každý chce k ſwému; er will nicht daran, nechce ſe mu do toho; er mag wohl oder übel wollen, wol nebo newol, chtěg neb nechtěg; einem wohl wollen, někomu přáti; wills Gott! ſo Gott will! dáli Bůh! Wollte Gott! deyž Bůh, Bože! Gott wolle nicht! vchoweyž, chraň Bože, Bůh! ich wollts wollte wünſchen, přálbych; ſo viel er will, gak mnoho chce koli; dem ſey wie ihm wolle, gakkoli, buď tomu gak buď; das will nichts ſagen, to nenj nic; ich will nicht hoffen daß, nedaufám, nemyſljm že; wir wollen ſehen, gehen, warten, vwidjme, půgdeme, počkáme; was will man damit? co ſe tjm mjnj, chce?

Strany zdroje: I/11

Abſchieds-, laučiwý, rozchodný, na rozlaučenau daný neb vdělaný, wýhoſtný, valedictorius, k. p. Abſchiedsbeſuch, m. nawſſtjwenj na rozlaučenau. Abſchiedsbrief, m. wýhoſtnj liſt, ljſtek propuſſtěnj. Abſchiedsſchmaus, m. hody na rozchodnau ſtrogené, epulum viaticum.

Strany zdroje: I/12

bſchläglich, co má býti poraženo neb ſraženo; eine abſchlägliche Bezahlung, zaplacenj na ſrážku.

Strany zdroje: I/105

Beſorglich, adj. co ſtaroſt neb ſtrach dělá.

Strany zdroje: I/121

Bord, m. des Fluſſes, břeh; des Schiffes, krag, neb bok lodj, latus. 2) lo j; an Bord gehen, do lodj wſtaupiti; über Bord werfen, z lodj wyhoditi.

Strany zdroje: I/15, I/16

Abſtechen, v. irr. ſ. ſtechen. 1) v. a. Seinen Gegner von dem Pferde, protiwnjka s koně ſrazyti, zbodnauti. Ein Fuder Heu, Garben, fůru ſena, ſnopů widlema ſkládati. Die Kehle, die Gurgel, krk, hrdlo podřezati, zapjchnauti, zařezati. Raſen abſtechen, drnu nakrágeti. Ein Kalb, Schaf, Huhn, tele, owcy, kůře zaklati, zařezati. In den Ritterſpielen, einen abſtechen, w rytjřſkých hrách, giného předběhnauti, předčiti, přehoniti, přewýſſiti, nad giného wyniknauti. Im Kartenſpiele, w kartách někoho přebiti, ginau kartu zabiti. Das Waſſer, wodu ſpuſtiti, ſrazyti. Ein Lager, ſtaniſſtě rozbiti, wyměřiti, wytknauti. Ein Gemälde, obraz wyryti. Ein Muſter, bey den Nähterinnen, muſtr v ſſwadlen wypjchati, wyznamenati. Einen Platz zu einem Garten, mjſto pro zahradu wykázati, wyměřiti, wyznamenati. 2) v. n. dobře neb zle ſpolu ſe ſrownáwati, ſpolu 16 ſtáti; ſluſſeti, ſwědčiti. Der alte Hut ſticht ſchlecht gegen das neue Kleid ab, starý klobauk k nowému rauchu ſe nehodj, neſluſſj, neſwědčj, s nowým rauchem ſe neſrownáwá, při nowém rauſſe zle ſtogj, dedecet.

Strany zdroje: I/16

Abſterben, v. n. irr. odemřjti, pomřjti, vmřjti, wymřjti, zemřjti. Seine Aeltern ſind ihm ſehr früh abgeſtorben, rodičowé ho přjliš čaſně odemřeli, brzo mu pomřeli. Dieſes Haus wird bald abſterben, tento dům neb rod brzo wymře. Der ünde, der Welt, hřjchu, ſwětu vmřjti, zemřjti. 2) zdřewěněti, zmrtwěti, ztrnauti. Ein abgeſtorbenes Glied, zdřewěnělý, zmrtwělý, ztrnulý aud. 3) vſchnauti, wyhynauti. Ein abgeſtorbener Baum, ſuchý ſtrom. Alles iſt abgeſtorben, wſſecko wyhynulo.

Strany zdroje: I/16

Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, ( sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.

Strany zdroje: I/134

Cartell, n. ſmlauwa o wyměněnj zagatých, neb poběhlců. 2) odpowědnj liſt.

Strany zdroje: I/138, I/139

Darunter, adv. unter dieſes, pod to, pod ně; unter dieſem, pod tjm, pod njm. 2) fig. při tom, w tom, ſkrze to. 3) minus, méň; darüber oder darunter, wjce 139 neb méň. 4) dazwiſchen, mezy tjm; Es iſt ein großer Unterſchied darunter, geſt weliký rozdjl mezy tjm.

Strany zdroje: I/141

Denn, conj. neb, nebo. 2) tedy, tehdy; ſo kommet denn, přiďte tedy. 3) leč; ich ſähe denn nicht recht, leč bych dobře newiděl. 4) než; dieß hat kein anderer geſchrieben, denn du, žádný giný toho nepſal, než ty. 5) pak, li; kann ich denn was dafür? mohuli pak za to. 6) potom, ſ. Dann.

Strany zdroje: I/235

Gerade, adj. přjmý, vpřjmý, rowný, rectus; einen geraden Leib haben, rowné tělo mjti; geraden Weges gehen, přjmau ceſtau gjti; gerade machen, rownati, zpřjmiti. 2) fig. gerade oder ungerade ſpielen, hráti na lichſudu, lichati; gerade oder ungerade, ſuda neb licha, ſuda neb lich, ſudem čili lichau, sl. ſudoli či licho; eine gerade Zahl, ſuda, rowný počet, sl. ſudý počet; eine ungerade Zahl, lichý počet. adv. přjmo, vpřjmo, zpřjma, rowně, zrowna; gerade zu, zrowna. 2) 3) práwě; er kommt gerade recht, práwě gde whod.