Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/253

Grauen, v. n. ſſediwěti, oſſediwěti; der Himmel grauet, ſſeřj ſe nebe.

Strany zdroje: I/274

Heerwagen, m. wálečný, wogenſký wůz. 2) wůz na nebi, arcturus.

Strany zdroje: I/284

Himmel, m. nebe, cœlum; (nebeſa, cœli ); Der Tragehimmel, nebeſa; um Himmelswillen, pro Boha, pro Pána Boha; das weiß der Himmel, to ſám Bůh wj; der Himmel ſey gelobt, buď Bohu chwála! chwala Bohu!

Strany zdroje: I/284

Himmel-, nebeſký: Das Himmelreich, králowſtwj nebeſké. 2) do nebe: himmelſchreyend, adj. do nebe wolagjcý. 3) Himmelan, Himmelwärts, k nebi, k nebeſům. 4) Himmelbett, poſtel s nebeſy.

Strany zdroje: I/284

Himmelfahrt, f. (Chriſti,) na nebe wſtaupenj (páně), aſcenſio (Domini); die Himmelfahrt Mariens, na nebe wzetj panny Marye, aſſumtio B. V. Mariæ.

Strany zdroje: I/284

Himmels-, nebe, nebes, na nebi: die Himmelsachſe, oſa, os nebes, ſwěta; der Himmelsſtrich, páſmo nebe. 2) nebeſký: Himmelsſchlüſſel, nebeſký kljč.

Strany zdroje: I/284

Himmelslauf, m. běh hwězd, nebe.

Strany zdroje: I/284

Himmelsſtrich, m. ſtrana ſwěta, pás, páſmo nebe.

Strany zdroje: I/284

Himmelswagen, m. wůz na nebi, nedwědice, ursa.

Strany zdroje: I/314

Kehren, v. a. mit der Bürſte, wyčeſati, wypráſſiti. 2) mit dem Beſen, méſti, wymeſti, verrere; die Spinneweben von der Wand, pawučiny ſe ſtěny ſmetati; ſmeyčiti. 3) den Ofen, wymetati. 4) obraceti, obrátiti; die Augen gen Himmel, očj k nebi pozdwjhnauti; zurück kehren, nawrátiti ſe; das Unterſte zu Oberſt, wſſechno přewrátiti. 5) fig. dbáti, ohljžeti ſe; er kehret ſich an Niemanden, na žádného nic nedbá, žádného ſy newſſjmá. Die Kehrung, metenj, obracenj.

Strany zdroje: II/17

Leitſtern, m. průwodnj hwězda, 2) nedwědice menſſj, wůz menſſj na nebi.

Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.

Strany zdroje: II/25

Luft-, powětrný; die Luftgeſchwulſt, powětrný otok; der Lufthimmel, powětrné nebe. 2) powětřj, die Luftſchwere, tjže, těžkoſt powětřj.

Strany zdroje: II/44

Milchſtraße, f. mljčná aneb bjlá ceſta (na nebi).

Strany zdroje: I/56

Aether, m. tenké powětřj, powětrné nebe.

Strany zdroje: II/117

Regnen, v. n. prſſeti, dſſtjti, pluere; es regnet, prſſj; Gott läßt regnen, Bůh dáwá déſſť; Brod vom Himmel regnen laſſen, chléb dſſtjti s nebe; ein wenig, poprcháwati; ſchwach regnen, mžjti, mhljti, meholiti; abwechſelnd, přeprcháwati; ſtark regnen, pljſkati; kurz, einmal, zprchnauti; es fängt an zu regnen, dáwá ſe do deſſtě; ins Regnen kommen, rozprſſeti ſe.

Strany zdroje: II/135

Rühren, v. n. pocházeti; das rühret von dir her, to od tebe pocházý. 2) doſahowati; bis an den Himmel, až do nebe. II. v. a. a) ſpjrowati; den Vogel, ptáka. b) hnauti, hýbati, pohybowati; ſich, ſe, ſebau; Rühre dich hin, hoď ſebau. c) fig. pohnauti, pronikati, movere; deine Thränen rühren mich nicht, ſlze twé mne nepohnau; ein rührender Anblick, Ausdruck, Predigt, pohljdnutj, wygádřenj, kázanj, pronikagjcý, k pohnutj, pohnutedlný. 2) dotknauti; Gottes Hand hat ihn gerührt, ruka božj ſe ho tkla, dotkla. 3) Er iſt von dem Blitze, von dem Donner gerührt worden, hrom do něho vdeřil. 4) Von dem Schlage gerührt werden, ſſlakem poraženu býti. 5) Die Trommel, bubnowati; na buben tlaucy. 6) den Brey, kaſſi mjchati. 7) Die Butter, wrtěti. 8) Den Acker, namiſſowati.

Strany zdroje: II/156

Schein, m. der gedritte Schein, třjhranjk; der gevierte, čtwerhranjk, geſechſte, ſſeſtihranjk. 2) ſwětloſt; der Märzſchein, březnowá ſwětloſt. 3) záře; Ein Schein am Himmel, záře na nebi; der Mondſchein, záře půlnočnj; der rothe Schein, čerwánky; der weiße bey der Nacht, blikawa, záplawa. 4) fig. podoba, twárnoſt, species; nápodobnoſt, apparentia; er hat den Schein eines ehrlichen Mannes, má podobu poctiwého muže. 5) zámyſl, oko, barwa, praetextus; zum Schein, gen na oko, na pohled, na bjlo; unter dem Scheine, pod zámyſlem, pod fochem. 6) wěnec; der Schein eines Heiligen, paprſſlky. , wěnec okolo hlawy Swatých. 7) liſt, wyſwědčenj, pjſemnoſt, vpſánj; der Taufſchein, křticý liſt; Jemanden einen Schein geben, někomu dáti pjſemnoſt, vpſánj, wyſwědčenj.

Strany zdroje: II/187

Schreyen, v. irr. n. ich ſchrie, conj. ich ſchrie, habe geſchrien, du ſchreye, křičeti, clamare; von Haſen, wřeſſtěti; ſehr ſchreyen, haukati, hulákati, biřicowati, naparowati ſe, nabjrati ſe, rozkřikowati, vociferari; zu ſchreyen anfangen, dáti ſe do křiku; aus vollem Halſe, křičeti, co mjti hlaſu; laut, na hlas křičeti; ſich außer Athem, vkřičeti ſe; Ins Schreyen kommen, rozkřičeti ſe; vor Schmerzen, boleſtj křičeti; um Hilfe, o pomoc wolati; zu Gott, k bohu wolati; fig. er ſchreyt darüber, nařjká ſobě na to, křičj na to; ſie ſchrien ſchrecklich, hrozně ſe křičeli, křičeli ſe až hrůza; himmelſchreyende Sünde, hřjch do nebe wolagjcý.

Strany zdroje: II/195

Schwärzen, v. a. černiti, počerniti, nigrum reddere. 2) Das Eiſen, ſmoliti, poſmoliti železo. 3) Die Wäſche, zaſſpiniti, vkoptiti, vmauniti prádlo. 4) zamračowati, kaboněti; der Himmel ſchwärzt ſich, nebe ſe kabonj. 5) fig. a) Jemanden, očerniti, omalowati, oſtuditi někoho, denigrare. 6) Waaren, paſſowati.

Strany zdroje: II/231

Sprengen, v. a. ſypati, poſypati; Salz auf das Fleiſch, maſo ſolj poſypati, potrauſyti; den Ruß gen Himmel, ſáze ſaze , popel k nebi 2) kropiti, spargere; pohnogiti, aspergere; es regnet nicht, es ſprengt nur, neprſſj, gen pokrápá, poprcháwá. 3) wyrazyti, wymrſſtiti; ein Regiment, rozrazyti pluk; etwas von einander, něco roztrhnauti, rozpáčiti; eine Billiardkugel ſpielen, wyrazyti kauli; ein Stück von einem Steine, kus od kamene odrazyti, vrazyti; die Thür auf, wyrazyti, wypáčiti dwéře. 4) wyhoditi; einen Felſen, eine Feſtung in die Luft, ſkálu, pewnoſt do powětřj wyhoditi. 5) die Saiten, ztrhati ſtruny. 6) die Bank, banku wyhnati. 7) Jemanden herum, někoho ſſtwáti, honiti, ſem a tam poſýlati. 8) Etwas unter die Leute, něco mezy lidi roztrauſyti. 9) die Ader, žilau puſtiti.

Strany zdroje: II/247

Sternhimmel, m. hwězdné nebe.

Strany zdroje: II/276

Thronen, v. n. tronowati, ſeděti, panowati na trůnu; Gott thronet im Himmel, bůh panuge, tronuge na nebi.

Strany zdroje: II/281

Toll, adj. ztřeſſtěný, zſſjlený, furens; ein toller Menſch, třeſſtěnec, fifidlo, zſſjlenec; ein toller Kopf, fučjk, fanfarum; fučidlo, ſrſſán; ein toller Kerl, wzteklý, ztřeſſtěný chlap; mache mich nicht toll, nerozkať mne; toll werden, poſſetiti ſe, zfanfrněti; ſey nicht toll, neblázni, netřeſſti ſe; rozkatiti ſe, rozljtiti ſe, zblázniti, nablázniti, potřeſſtiti někoho; das iſt zu toll, to ge přes přjliš; toll und voll ſeyn, na žmoch zpitý, zbryndaný, zmachaný; ſich toll und voll ſaufen, do němoty ſe napiti, pjti až ſe hory zelenagj, nebe točj; das müßte toll zugehn, to by w tom byl čert. 2) wzteklý; ein toller Hund, wzteklý pes; T. werden, wtzécy ſe. 3) fig. mit Schmerzen den Kopf toll machen, plné vſſi nakřičeti; biſt du toll? gſy blázen? ein tolles Kleid, ztřeſſtěný oděw.

Strany zdroje: II/291

Trübe, adj. kalný, turbidus; das Waſſer, Bier, Wein, woda, piwo, wjno; prov. im Trüben fiſchen, lowiti w huſtém; trübes Waſſer, im Fluße, okalek, záplawa; trübe werden, kaliti ſe, zakaliti ſe, turbidum reddi; trübe machen, kaliti, zakaliti. 2) poſſmaurný, zakabonělý, turbidus; trüber Himmel, poſſmaurné nebe; trübes Wetter, nečas, poſſmaurno, poſſmaurnoſt; mit Regen vermiſcht, nehoda, ſlota; trübe werden, kaboniti ſe, mračiti ſe, powláčeti ſe; es iſt heute trübe, geſt dnes poſſmaurno. 3) fig. zamračený, newrlý, newhodný; trübe ausſehen, newrle wyhljzeti, poſſmuřowati ſe.

Strany zdroje: II/305

Uiberziehen, v. n. přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přetáhnauti, illuc trahere. b) powlécy, powljknauti; ein Bett, poſtel. c) pomlázeti ſe, powlákati ſe, mračiti ſe; der Himmel ſich, nebe. d) potáhnauti, přetáhnauti; mit Gold, Leder, zlatem, kožj. e) Ein Land mit Krieg, nepřátelſky do země wtrhnauti.

Strany zdroje: II/314

Umzichen Umziehen , v. n. ſmeykati ſe, ſmolýkati ſe, plahočiti ſe, taulati ſe; in der Welt, po ſwětě. b) ſtěhowati ſe, přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přewlecy, přewljkati; ſich, ſe. b) přezauti, přezauwati; die Strümpfe, die Schuhe, punčochy, ſtřewjce. c) fig. potahowati; Jemanden, někoho. d) obgjti, obcházeti; das Land, zemi. e) obtáhnauti, obtahowati, obtočiti; einen Wald mit Netzen, les ſytj. f) zatahowati ſe; der Himmel umziehet ſich mit Wolken, nebe ſe mračny zatahuge.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/351

Verklären, v. a. wyčaſyti, wygaſniti; den Himmel, nebe. 2) fig. oſlawiti, clarificare; Gott ſeinen Sohn, Bůh ſyna ſwého. b) proměniti, transfigurare.

Strany zdroje: II/356

Vermeſſen, v. irr. a. změřiti; ein Feld, pole. b) ſich, přeměřiti ſe; bey dem Getreide, při obilj. c) fig. ſich, zakljnati ſe. d) opowážiti ſe, traufati ſobě; den Himmel anzutaſten, dorážeti na nebe.

Strany zdroje: II/377

Verziehen, v. irr. a. přetáhnauti ſe, zatáhnauti; einen Stein, kámen; ſich, ſe. b) rozpěſtiti, rozmazati; ein Kind, djtě. c) den Mund, das Geſicht, die Mienen, vſſkljbati ſe, vſſkljbnauti ſe, vſſkrnauti ſe. d) ztočiti; die Gicht hat ihm alle Glieder verzogen, dna mu ztočila wſſecky audy. e) bortiti ſe, zbortiti ſe; ein Bret, prkno. f) přehnauti ſe, přeháněti ſe, zagjti, odtahowati; die Wolke ſich, mračna. g) zatahowati ſe; der Himmel ſich, nebe. h) oplaſknauti, plaſknauti, oplaſkowati; die Geſchwulſt ſich, otok. i) odkládati; ſeinen Zorn, ſwůg hněw, ſwým hněwem. k) protahowati, odtahowati, prodlužowati; etwas, něco. 2) v. n. poſečkati, prodljti, poſhowěti, zdržeti ſe; verziehen ſie noch ein wenig, poſečkagj geſſtě chwjlku. b) meſſkati, dljti; ich kann unmöglich länger, nenj možná déle dljti, meſſkati. c) protahowati ſe, prodlužowati ſe; die Sache verzieht ſich, wěc ſe protahuge.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: I/88

Bär, m. des Bären, nedwěd, urſus, —inn, nedwědice, urſa; das Junge, nedwjdě; der Bär brummt, nedwěd mumle. 2) am Himmel, wůz na nebi, nedwědice. 3) Rammklotz, beran.

Strany zdroje: II/430

Wetterleuchten, v. imp. bleyſkati ſe, (nebe) ſe chladiti.

Strany zdroje: II/444

Wolken, v. a. mračiti; der Himmel wölket ſich, nebe ſe mračj, kabonj, poſſmuřuge, fig. die Stirn, mračiti čelo.

Strany zdroje: I/92

Bedecken, v. a. přikryti, přiſtřjti, odjti; mit etwas ſchweren, přikwačiti; der Schnee bedeckt die Erde, ſnjh kryge zemi; der Himmel bedeckt ſich mit Wolken, mračj ſe, poſſmuřuge ſe, nebe ſe kalj, mračna wyſtupugj. 2) beſchützen, brániti, chrániti, opatrowati; eine Stadt bedecken, měſto ochraňowati. 3) verſtecken, ſkrýti, ſkrýwati, zakryti. 4) ſich, den Hut aufſetzen, na hlawu dáti. Das Dach bedecken, ſtřechu pobiti; ein bedeckter Gang, podlaubj.

Strany zdroje: I/182, I/183

Erheben, v. a. zdwjhati, zdwihnauti, pozdwihnauti; wyzdwihnauti, wyzdwihowati; die Hände erheben, rukau pozdwihnauti; ſich, zdwjhati ſe, wznáſſeti ſe. 2) fig. wo ſich der Hügel erhebt, kde pahrbek wywſtáwá, wyſkytuge ſe. 3) ſich erheben, wſtáti a odebrati ſe; ſich wider jemanden, powſtati, pozdwihnauti ſe. 4) začjti; ein Geſchrey erheben, křičeti, eine Klage, žalowati; es erhebt ſich ein Streit, powſtáwá ſwár; es erhob ſich ein Wind, ſtrhl ſe wjtr. 5) Geld, bráti, wybjrati. 6) ſein Gemüth zu Gott, myſl ſwau k Bohu pozdwihnauti, zur Würde, k hodnoſti powýſſiti. 7) bis in den Himmel, wyſoce až k nebi chwáliti, wychwalowati, wynáſſeti. 8) ſich, wynáſſeti ſe, honoſyti ſe, peychati, wypjnati ſe. Die Erhebung, pozdwiženj, 183 wyzdwiženj; ſtrhnutj; powýſſenj, wynáſſenj.

Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.

Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.