Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Strany zdroje: I/294

Hudeln, v. a. hudlowati, břiditi, ledabylo (hala bala) dělati, odbýwati. 2) fig. teyrati, zle nakládati, moleſtare; laß mich ungehudelt, netrap mne, nech mne na pokogi, s pokogem.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.

Strany zdroje: II/134

Ruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, quiescere; er kann nicht ruhen, nemůže ſeděti, geſt nepoſeda. 2) pokog dáti; er ruhet nicht als bis —, nedá pokoge, až — laß ihn ruhen, nech ho na pokogi. 3) auhořiti, přjložiti. 4) fig. ſpáti, odpočjwati, haben ſie wohl geruhet, dobřeli ſpali? 5) Auf etwas ruhen, na něčem ležeti.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/298

Uiberhin, adv. pře; das Wetter geht überhin, powětřj přecházý; laß es überhin, nech toho. 2) fig. běžně; etwas überhin thun, něco běžně, lecgaks, halabala dělati.

Strany zdroje: II/320

Ungeſchoren, adj. neholený, neoſtřihaný, adv. —ně; fig. laß ihn ungeſchoren, neſſiď ho; něteyrey neteyrey ho, nech ho na pokokogi pokogi , netrmáceg ho.

Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.

Strany zdroje: II/469

Zufrieden, adj. zpokogený, contentus. 2) adv. zpokogeně; laß mich zufrieden; dey mi pokoj, nech mne na pokogi, s pokogem; Jemanden ſich zufrieden ſtellen, zpokogiti, vpokogiti někoho, ſe; den Zornigen zufrieden ſprechen, rozlobeného vdobřiti, vchlácholiti.

Strany zdroje: I/143

Ding, n. wěc, res. 2) to; laß mir das Ding bleiben, nech mi toho; vor allen Dingen, předewſſjm; aller guten Dinge ſind drey, do třetice wſſeho dobrého.

Strany zdroje: I/213

Friede, m. pokog, mjr, pax, ; laß mich mit Frieden, zufrieden, nech mne na pokogi, s pokogem, dey mi pokog. In Frieden, w pokogi. Es iſt Friede, geſt pokog, ol. mjr. Friedelos, Friedlos, bez pokoge, bezpokogný.

Strany zdroje: I/229, I/230

Gehen, v. n. irr. ich ging, bin gegangen, gjti, choditi, ire; an einer Krücke gehen, o berli choditi; ſich müde gehen, vgjti ſe; durch vieles Gehen erlangen, wychoditi; — verlieren, prochoditi; nach Hauſe gehen, domů gjti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; den Trab gehen, kluſem gjti; geh’ deinen Weg! gdi po ſwých! zu Fuße gehen, pěſſky gjti; vor die Obrigkeit gehen, v wrchnoſti ſe vcházeti; davon gehen, vgjti, prchnauti; auf Reiſen gehen, na ceſtu ſe wydati; irre gehen, blauditi, zablauditi. 2) fig. zu Grunde gehen, na myzynu přigjti; an die Hand gehen, pomáhati, na ruku gjti; in ſich gehen, do ſebe wſtaupiti, gjti; mit Stillſchweigen vorbeygehen, mlčenjm pominauti; in einer Sache vorſichtig gehen, opatrně ſobě w něčem počjnati; laß mich gehen! nech mne; laß ihn gehen, puſť ho; müßig gehen, zaháleti; ſchwanger gehen, s autěžkem býti; verlohren gehen, ztratiti ſe; zahynauti; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, rozbiti ſe; der Teig geht zu viel, těſto tuze kyne; es gehen zwey Maaß hinein, dwa máſy tam wegdau; viel darauf gehen laſſen, mnoho propleytwati, proheyřiti; es geht auf mich, mne ſe to týká; der ganze Tag gehet darauf, celý den ſe tjm ztráwj; vor ſich gehen, 230 začjti ſe, průchod mjti. 3) djti ſe; ſo geht es, tak ſe děge, ſtáwá; es geht ihm ſchlecht, zle ſe mu wede; wie geht es ihnen, gak ſe magj, gak ſe gim wede; es geht auf Leben und Tod, o hrdlo, o žiwot běžj. Das Gehen, chůze, chozenj, gitj; im Gehen, chodě, chodjc.