Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/276

Heim ſtellen, v. a. na wůli nechati, dáti; ſ. Anheim.

Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.

Strany zdroje: I/40, I/41

Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: II/78

Oede, adj. puſtý, zpuſtlý, desertus; ein öder Ort, puſtina, puſtotina, puſté mj to; ein Feld öde liegen laſſe laſſen , pole nechati ladem, aulehlem; öde werden, zpuſtnauti; öde machen, zpuſtiti, w pauſſť obrátiti.

Strany zdroje: I/57

Aufbehalten, v. a. dochowati, ſchowati, zachowati, zachraniti, adſeruare. 2) den Hut aufbehalten, klobauk ſy na hlawě nechati.

Strany zdroje: I/62

Auflaſſen, v. a. otewřeno nechati. 2) opuſtiti, rozpuſtiti, zanechati. 3) popuſtiti, poſtaupiti.

Strany zdroje: II/130

Röſten, v. a. das Getreide, obilj na roſe zgadrněti nechati. 2) Den Flachs, Hanf, im Waſſer, (wäſſern) močiti; auf der Wieſe (rötzen) roſyti; der Flachs iſt genug geröſtet, len geſt doſti vmočen, vroſſen; gerößter Flachs, roſowý len; gewäſſerter, wodowý len. 3) ſmažiti; Brot in Butter, chléb w máſle. 4) pražiti; Kaffee, kafé. 5) ſuſſiti; Brod, chléb topynku; geröſtetes Brod, topynka.

Strany zdroje: II/169

Schleichen, v. irr. ich ſchlich, bin geſchlichen. I. v. n. plazyti ſe, repere; ſchleichend, plazywý; ein ſchleichendes Thier, zeměplaz. 2) kráſti ſe, laudati ſe; die Katze, kočka; er iſt davon geſchlichen, pryč ſe odkradl; geſchlichen kommen, přikraſti ſe; ſich in ein Haus, do domu ſe wkráſti. 3) pljžiti ſe; die Schnecke, hlemeyžď. 4) fig. ein ſchleichendes Fieber, mořiwá zymnice. 5) ein Stück Butter zerſchleichen laſſen, kus máſla nechati rozpuſtiti. 6) Einen Schleichen laſſen, vbzditi ſe. II. v. a. Waaren, paſſowati.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.

Strany zdroje: II/226

Spielen, v. n. et act. hráti, ludere; mit einem Hunde, s pſem zahráwati, pohráwati; b) auf der Violine, na hauſle hráti, hauſti; die Flöte, na fletnu pjſkati. c) eine Miene ſpielen laſſen, podkop do powětřj wyhoditi; mit Mörſern auf die Feſtung, z moždjřů do pewnoſti ſtřjleti. d) die Fahne ſpielen laſſen, praporcem máchati, nechati ho plápolati. e) fig. Jemanden etwas in die Hände, někomu něco podſtrčiti. f) Verſteckens, na mžjtek, na ſchowáwanu hráti. g) Karten, Kegel, Schach, w karty, w kuželky, w ſſachy hráti; Ball, na mjč hráti; im Glückshafen, karbaniti. h) ſich arm, hrau znuzeti, na mizynu přigjti; ſich reich, zbohatnauti hrau. i) eine Komödie ſpielen, komedii předſtawowati, hráti. k) fig. den Herren, na pána hráti. 2) Etwas ins Weite, něco na dlauhé lokte odkládati, protahowati. 3) Jemanden einen böſen Streich, někoho opařiti, čjſnauti, opáliti, opentliti. 4) Er ſucht es dahin zu ſpielen, tam to vſyluge přiweſti. 5) Ver chiedene Streiche ſpielen, reyry, rozličné kuſy prodáwati. 6) Eine Sache ſo zu ſpielen wiſſen, vměti wěc tak nawljknauti, naſtrogiti. 7) Bankrott, bankrot vdělati.

Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.

Strany zdroje: II/247

Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.

Strany zdroje: II/265

Sud, m. auwar, klokot; das Waſſer ſüdet in einem Sude fort, woda ſe wařj auwarem, klokotem, klokočkem; eine Suppe ſogleich aus dem Sude eſſen, poljwku wřelau gjſti; einen Sud thun laſſen, nechati gednau, trochu zewřjti. 2) wárka, war; ein Sud Bier, wárka piwa; ein Sud Seife, war meydla; ein Sud Fiſche, gedno wařenj ryb.

Strany zdroje: II/266

Suppe, f. poljwka, jusculum; dim. das Süppchen, n. poliwčička; ſchlechte Suppe, bliwonina, blumbara; in der Suppe ſitzen laſſen, nechati někoho w blátě, na holičkách.

Strany zdroje: II/272

Teig, m. těſto, sl. ceſto; den Teig anmachen, těſto zadělati; den T. gehen laſlen laſſen , těſto nechati kynauti.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/299

Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně . 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu .

Strany zdroje: II/302

Uiberſchlagen, v. n. přechýliti ſe; die Wage, wážky. b) přemrſſtiti ſe; das Kind, das Pferd ſchlägt über, djtě ſe přemrſſtilo; kůň ſe přemrſſtil. c) potáhnauti ſe; mit Schimmel, pleſniwěti. d) odwlažiti ſe, odrazyti ſe, odrážeti ſe; das Bier, der Wein, piwo, wjno; überſchlagen laſſen, nechati odrazyti; überſchlagenes Bier, odražené piwo. 2) v. a. založiti; die Aermel, rukáwce. b) přiložiti, přikládati; warmen Wein, teplé wjno . c) otlaucy; einen Hund, pſa; ein überſchlagener Hund, otlučený pes. d) ſich, přemrſſtiti ſe; (rücklinks wie ein Pferd, na znak gako kůň.) e) eine Stelle, ein paar Blätter, mjſto, pár liſtů. f) etwas aus der Waagſchale, něco zběžně přewážiti; die Koſten, den Gewinn, zběžně náklad, vžitek připočjtati.

Strany zdroje: II/328

Unterlaſſen, v. a. pominauti, opominauti; ich habe nicht unterlaſſen wollen dir zu ſchreiben, nechtěl ſem opominauti tobě pſáti. 2) nechati, zanechati; unterlaſſe das, Trinken, Spielen, zanech pitj, hranj. 3) opuſtiti; das Gute, eine Sünde, dobré, hřjch; das Gebeth, wynechati modlitbu.

Strany zdroje: II/358

Verpfänden, v. a. zaſtawiti, do záſtawy, do základu dáti, w záſtawě nechati, základ dáti; ſeine Ehre, ſwau čeſt.

Strany zdroje: II/362

Verſchlagen, v. a. wytlaucy, wybiti; alle Nägel, wſſecky hřebjky. b) zabedniti; ein Faß, ſud; eine Kiſte, kyſtnu. c) přepažiti, přehraditi, přetyniti; eine Kammer, ein Zimmer, komoru, pokog. d) otlaucy, obiti; einen Hund, pſa. e) zarazyti, zarážeti; den Ball, mjč; verſchlagene Winde, zaražené wětry. f) zaneſti; der Sturm verſchlug das Schiff, bauře zaneſla lodj; der Schuß verſchlägt ſich, rána ſe zanáſſj. g) fig. odrážeti, odrazyti; ein verwundetes Wild hat ſich verſchlagen, raněné zwjře zaběhlo; der Kaufman Kaufmann ſeine Kunten, kupec odrazyl ſwé kupowače. h) zlehčiti, odwolati; eine Münze, mincy. 2) v. n. odtlaucy; der Hirſch hat ſich verſchlagen, gelenu ſe odlaupali parohy. b) odrazyti; das Bier, verſchlagen laſſen, piwo nechati odrazyti. c) zchwátiti ſe; ein Pferd verſchlägt, kůň ſe zchwátj. d) ſpomáhati, aučinkowati, proſpěti; die Arzeney will nichts verſchlagen, ljky nic nechtěgj proſpjwati. e) waditi; es verſchlägt nichts, nic newadj, neſſkodj, nedělá, na tom nezáležj; viel, wadj, ſſkodj, dělá, záležj mnoho na tom; das verſchlägt mir nichts, na tom mi nic neſegde; verſchlagen, zchytralý, lſtiwý, liſſkau podſſitý; ein verſchlagener Menſch, zchytralec, feryna.

Strany zdroje: II/376

Verzappeln, v. n. dotřepetati; fig. in der Noth v. laſſen, nechati w nauzy zhynauti; er möchte verzappeln, může ſe zfantiti, zfanfrniti.

Strany zdroje: II/393

Vorlaſſen, v. a. připuſtiti, předpuſtiti, nechati, puſtiti před ſebe.

Strany zdroje: II/402

Wahl, f. wůle; aus eigener Wahl, z wlaſtnj wůle; die freye Wahl haben, na wůli, ſwobodnau wůli mjti; einem die Wahl laſſen, na wůli nechati. 2) wolenj, electio; eine Wahl treffen, woliti, zwoliti, wywoliti; zur Wahl ſchreiten, k wolenj přiſtaupiti.

Strany zdroje: II/406

Wall, m. pl. Wälle, náſyp, wal; eine Stadt mit einem Wall umgeben, měſto náſpj obehnati. 2) pl. Walle, war; das Waſſer einen Wall thun laſſen, nechati wodu gednau zawřjti; zwey Walle geben, dwa wary dáti.

Strany zdroje: II/406

Walten, v. n. zacházeti; mit ſeinem Vermögen, ſchalten und walten laſſen, ſe ſwým gměnjm nechati dle wůle zacházeti; er ſchaltet und waltet, zprawuge a řjdj. 2) wládnauti; die über uns waltende Vorſehung Gottes, nad námi wládnaucý prozřetedlnoſt Božj; Walts Gott! zdař Bůh!

Strany zdroje: II/413

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/415

Wehen, v. n. wáti, wjti; flare; hinein wehen, durch eine Fenſterſcheibe, durch die Thür, čiſſeti. b) plápolati; die Fahnen wehen laſſen, nechati praporce, korauhwe plápolati. 2) v. a. wáti, ſwjti, nawjti; allen Sand auf einen Haufen, wſſecken pjſek na hromadu ſwjti.

Strany zdroje: II/436

Wille, m. wůle, voluntas; freyen Willen haben, na wůli mjti; Jemanden ſeinen freyen Willen laſſen, někomu na wůli nechati. b) er will ſeinen Willen haben, chce ſwau na wrchu poſtawiti. c) er hat es mit Willen gethan, vdělal to chtě, ſamochtě; Willens ſeyn, mjniti, toho aumyſlu býti, hodlati; in Willens, s tjm aumyſlem. d) Wider Willen, bezděky, nechtě; einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti; etwas für Willen nehmen, za wděk wzýti. 2) adv. pro; um Gottes, um des Himmels willen oder Willen, pro Boha, probůh; um deines Bruders willen, pro twého bratra.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: II/471

Zukommen, v. n. přigjti; nicht zukommen können, nemocy přigjti; zukomme dein Reich, přigď králowſtwj twé. 2) dopřáti, přepuſtiti; einem etwas, někomu něco; zu Theil werden, doſtati ſe někomu. 3) přjſluſſeti, náležeti, ſluſſeti; dir kommt es zu, zu gehorchen, tobě přjſluſſj, poſlauchati; wie es ihm zukommt, gakž na něho ſluſſj. 4) ſluſſeti; das kommt dir nicht zu, to tobě, na tebe neſluſſj. 5) pogjmati ſe; schýtiti; die Sau iſt zugekommen, ſwině ſe chraula, baukala. 6) Den Teig zukommen laſſen, těſto nechati zkynauti.

Strany zdroje: II/471, II/472

Zulaſſen, v. a. zawřené nechati; eine Büchſe, ſſkatuli. 2) puſtiti; in das Zimmer, 472 do pokoge připuſtiti; zu Jemanden, k někomu. 3) pauſſtěti, připuſtiti; den Ochſen, k beyku. 4) dopuſtiti, dopauſſtěti; Gott, Bůh.

Strany zdroje: I/99

Belaſſen, v. n. dabey, při tom nechati.

Strany zdroje: I/110

Bewenden laſſen, v. n. wobey, nechati při něčem, pozůſtati, přeſtati na něčem.

Strany zdroje: I/111

Beybehalten, v. a. nechati, zanechati, zachowati, zadržeti. Die Beybehaltung, zachowánj, zadrženj.

Strany zdroje: I/117

Bleiben, v. n. ich blieb, bin geblieben, zůſtati, manere; er blieb da lange, hodně ſy tam pobyl; wo bleibſt du, kde pak gſy, kdes zůſtal, kde meſſkáš; keine bleibende Stätte haben, žádného ſtánj nemjti; bey ſeiner Meynung bleiben, na ſwém mjněnj ſtáti. 2) er blieb im Treffen, w bitwě zaſſel, zahynul. 3) bleiben laſſen, nechati tak; laß es bey dir bleiben, zanech to při ſobě.

Strany zdroje: I/160

Einheilen, v. a. zahogiti, nechati w ráně zarůſti. Die Einheilung, zahogenj.

Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.

Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.

Strany zdroje: I/213

Freylaſſen, v. a. propuſtiti, wyhoſtiti, manumittere. 2) wypuſtiti. 3) na wůli nechati, ſ. Frey.

Strany zdroje: I/238

Geſchehen, v. n. irr. du geſchieheſt, ich geſchahe, bin geſchehen, ſtáti ſe, djti ſe, ſtáwati ſe, přihoditi ſe, zběhnauti, fieri; es iſt ihm Unrecht geſchehen, ſtala ſe mu křiwda; zu geſchehenen Sachen muß man das Beſte reden; co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže; geſchehen, ſtalý, dálý; die Arbeit iſt bereits geſchehen, djlo giž ſe ſkončilo, wykonalo. 2) Ich muß es geſchehen laſſen, muſým toho tak nechati, to připuſtiti. 3) fig. Es iſt um ihn geſchehen, geſt po něm weta, geſt po něm.