Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.

Strany zdroje: I/314, I/315

Kein, keiner, adj. žádný, ol. (nižádný, nikto), nullus; ſage es keinem, nikomu to neřjkey; es iſt kein Mann geblieben, ani muže nezůſtalo; rede mir kein Wort 315 weiter, ani ſlowa mi wjc nemluw. b) Er hat noch keine Frau, nemá geſſtě panj; er hat kein Geld, nemá peněz; es war kein Haus, nebylo domu. c) Er iſt Keiner der ſtärkſten, nenj z neyſylněgſſjch.

Strany zdroje: I/320

Klamm, adj. těſný, auzký. 2) fig. das Geld iſt klamm bey ihm, geho pytljček má ſauchotiny, nemá peněz; klamme Zeiten, zlé čaſy. 2) klammes Gold, ryzý zlato.

Strany zdroje: I/330

Kopf, m. pl. Köpfe, hlawa, caput; niedrig, kotrba; dim. das Köpfchen, Köpflein, hlawička; einer ohne Kopf, bezhlawý. Der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; fig. über Hals und Kopf, pádem, ſkokem; vor den Kopf ſtoßen, vrazyti; den Kopf waſchen, weytopek dáti; er iſt im Kopfe nicht richtig, nemá wſſech doma, pohromadě; ſich einander bey den Köpfen kriegen, za pačeſy ſe popadnauti; der Kopf ſteht darauf, běžj o hrdlo, o hlawu; ſich etwas in den Kopf ſetzen, něco ſobě wzýti do hlawy; auf ſeinem Kopfe beſtehen, na ſwém ſtáti; den Kopf hängen, oſſkapěti; Köpfe ſetzen, baňky ſázeti.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: II/55

Müßig, adj. zahálčiwý, otiosus; — ſeyn, zaháleti, otiari. 2) fig. prázdný, vacuus; er hat keine müßige Stunde, nemá prázdné chwjle, kdy. adv. —wě; —ně.

Strany zdroje: II/69

Nichts, adv. nic, gen. ničeho, nihil; aus nichts wird nichts, z ničeho nenj nic; er glaubt nichts, ničemu newěřj; ich weiß von nichts, o ničem newjm; zu nichts werden, w niweč ſe obrátiti; mit nichts, s ničjm; nichts deſtoweniger, nicméně; es iſt nichts nütze, nenj na nic, nenj nic , k ničemu; er taugt nichts, neſtogj za nic, ani za balatku; er hat gar nichts, nemá, coby do oka padlo, ani ſtebla, ani práſſku, ani chlaupka, ani s auſta chleba; gar nichts, nic nicaucý.

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.

Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).

Strany zdroje: II/240, II/241

Stechen, I. v. n. angeſtochen kommen, přihňápati ſe. b) In die See, odplawiti ſe, na moře ſe puſtiti. c) hervor, wynikati. 2) v. a. pjchati, mor. pcháti, pungere; einmal, pichnauti; die Biene ſticht, wčela pjchá; todt ſtechen, vpjchati. b) bodati; ein Pferd, bůſti, bodati, zabo 241 dnauti koně; von den giftigen Thieren, vſſťknauti. c) von Mücken, ſſtjpati; zu tode ſtechen, vſſtjpati. d) propſſiti, proklati, probodnauti; den Dolch ins Herz, tulichem. e) fig. zakoliti; ein Schwein, ſwini. f) bjti; ich ſteche mit dem Unter, gá bigi důlkem, ſpodkem; er ſtach mit dem Ober, on přebil, zabil ſwrſſkem, hůrkem. g) mit Jemanden ſtechen, im Würfelſpiele, rozhoditi ſe. h) der Kitzel ſticht ihn, má raupy. i) der Hafer ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. k) in Kupfer, wyryti, rýti na mědi. l) den Staar, bělmo s oka ſřjznauti, wzýti, ſnjti. m) das ſticht ihn in die Augen, to ho do očj pjchá. n) rýti, die Erde, zemi. o) im Turniere, kláti. p) es ſticht mich in der Seite, w boku mne pjchá, mám klánj w boku. q) die Sonne ſticht, ſlunce pere, pálj. r) das iſt weder gehauen noch geſtochen, to nemá ani hlawy ani paty.

Strany zdroje: II/286

Trennen, v. a. 1. děliti, rozděliti; der die Waſſer trennte, který rozdělil wody; den Kopf vom Rumpfe, odděliti hlawu od těla. 2) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik. 3) párati; eine Nath, ſſew; von ein nder, rozpárati. 4) fig. a) odlaučiti, rozlaučiti; die Kinder von den Eltern, děti od rodičů. b) ruſſiti; ein Bündniß, ruſſiti ſmlauwu. c) rozweſti; ein Paar Eheleute, dwa manžele. d) odděliti; ſich vom Jemanden, odděliti ſe od někoho; es ſoll uns nichts trennen, nic nás nemá rozlaučiti, rozdwogiti; ſich trenen, uneins werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, rozbratřiti ſe, rozpřáteliti ſe.

Strany zdroje: II/302

Uiberſchnappen, v. n. přeſkakowati; fig. er ſchnappt über, nemá wſſech doma, pohromadě, fučj mu w kotrbě .

Strany zdroje: II/323

Unrecht, n. nedobře; ſie haben Unrecht, nemagj dobře; Unrecht geben, za neprawdu dáti, řjcy že nemá dobře. 2) křiwda, neprawoſt, injuria; haben, thun, křiwdu činiti, dělati; ich thue Niemanden Unrecht, negſem žádnému křiwd, foem. křiwda; mir geſchieht Unrecht, mně ſe děge, ſtáwá křiwda; der Unrecht thut, křiwdočinec.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/371

Vertreiben, v. a. irr. zahnati, zapuditi; den Feind, nepřjtele; das Fieber, zymnicy; ſich die Grillen, wrtochy ſobě; Gewalt mit Gewalt, moc mocý zaháněti. b) von einander, rozehnati, rozptýliti, rozplaſſiti; Diebe, zloděge; die Sonne den Nebel, ſlunce mhlu. c) wyhnati, wypowědjti, wywrcy; aus dem Lande, aus der Stadt, ze země, z měſta. d) vkrátiti; ſich die Zeit mit Spielen, Leſen, ſobě čas hránjm, čtenjm. 2) odbyti, odbýwati, odbyt mjti; Waaren, zbožj; er vertreibt nicht viel, nemá hrubě odbytu na zbožj.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: II/455

Zeit, f. čas, tempus; die Zeit wird es lehren, čas to vkáže; laßt uns ſorgen, ſo lange es Zeit iſt, pečugme za čaſu; geſtern um dieſe Zeit, wčera těmi čaſy; mit der Zeit, čaſem; es iſt noch lange Zeit, geſſtě ge dlauho do čaſu; zu jetzigen Zeiten, za nyněgſſjch čaſů, dnů; alles nur auf eine Zeit, wſſecko gen na čas; die Zeit verderben, mařiti čas; zur andern Zeit, giným čaſem; laſſen ſie mir Zeit, nechagj mi na čas, na chwjli; Zeit genug, doſt čaſu; es iſt die höchſte Zeit, geſt ſwrchowaný čas; die Zeit iſt vorbey, čas minul; außer der Zeit, krom čaſu; zur rechten Zeit, w čas, w hod, w prawý čas; ſich in die Zeit ſchicken, propůgčowati ſe čaſu; čaſu ſſetřiti; nach der Zeit, po čaſe; zu Zeiten, čaſem, druhdy; bey Zeiten, záhy, ráno; Zeit genug, doſt záhy; Zeit meines Lebens, gaktě žiw, gakžiw; mittler Zeit, unter der Zeit, mezy tjm; vor Zeiten, před čaſy, někdy; zu meiner Zeit, za mých let; zu ſeiner Zeit, ſwým čaſem; liebe Zeit, naſtogte! 2) doba, chwjle, kdy; die Zeit wird mir lang, ſteyſká ſe mi; die Zeit vertreiben, chwjli vkrátiti; ſich Zeit nehmen, na chwjli ſobě dáti, vprázdniti ſe; er hat keine Zeit, nemá kdy, po chwjli; zu welcher Zeit? kterau chwjli? in kurzer Zeit, gen co newidět; zu gewiſſer Zeit, kdys, kdyſy, quondam; eine Zeit lang, doněkud, aliquamdiu; zu dieſer Zeit, tu dobu; von langer Zeit her, od dáwna; ſeit der Zeit, od té doby.

Strany zdroje: I/127

Brocken, v. a. drobiti, nadrobiti; er hat nichts zu beiſſen, noch zu brocken, nemá sauſto chleba, nemá ani do vſt chleba.

Strany zdroje: I/20

Abzug, m. plur. —züge. 1. ſ. Abziehung. Seine Karte gleich in den erſten Abzügen verlieren, hned w prwnjch ſnětjch prohrati. Nach Abzug aller Unkoſten, po ſrážce wſſech vtrat, po ſtaženj wſſeho nákladu. 2. odchod, odgitj, odtáhnutj, odtaženj. Abzug nehmen, odtáhnauti, odtrhnauti. 3. Abzüge im Weinbaue, rozwody. 4. gazýček, gimž ſe ručnice ſpauſſtj, ſ. Abdruck. 5. ſpád, ſtok wody, das Waſſer hat keinen Abzug, woda nemá ſpádu, ſtoku.

Strany zdroje: I/21, I/22

Achten, v. a. dbáti, pozorowati, ſſetřiti, péči o něco mjti, wſſjmati ſy něčeho, adtendere, rationem habere rei. Ein Miethling achtet der Schafe nicht, nágemnjk nedbá o owce, nemá péče o owce, newſſjmá ſy owec. 2. domnjwati ſe, držeti za —, nadáti ſe, pokládati, ſauditi, zato mjti, æſtimare. Etwas für Gewinn achten, něco za zyſk držeti, pokládati. 3. wážiti, wſſjmati ſobě, æſtimare, hoch, wyſoce ſobě wážiti, geringe, málo ſobě wážiti, nichts, nic ſobě newážiti, nihili facere; die Gefahr achten, 22 wſſjmati ſobě, báti ſe nebezpečenſtwj, timere periculum; die Koſten achten, vtrat ſſetřiti, na autraty hleděti.

Strany zdroje: I/28, I/29

Alt, adj. älter, älteſte, ſtarý, á, é, ſtarſſj, neyſtarſſj, ſenex, vetus, antiquus. Wie alt iſt er? gak ſtarý geſt? Ich bin zwanzig Jahr alt, dwadcet let mám, dwadceti let gſem ſtarý. Das Kind iſt noch nicht acht Tage alt, to djtě geſſtě nemá oſm dnj, geſſtě nenj oſm dnj ſtářj, ſtáro. Wer iſt unter uns der älteſte? kdo z nás geſt neyſtarſſj? 2. dlauhotrwagjcý, letitý, annoſus, antiquus, ku př. eine alte Eiche, ſtarý dub; alte Bücher, ſtaré knihy. 3. wěkem ſeſſlý, dlauhowěký, ætate provectus, ſenex. Ein alter Mann, ſtarý člowěk, ſtařec, ſtarček, ſtareček, kmet. Eine alte Frau, ein altes Weib, ſtará žena, ſtařena, ſtařice, baba, babička, babka, anus. Alte Leute, ſtařj lidé. Auf meine alten Tage, na má ſtará kolena. Přjſlowj: Jung gewohnt, alt gethan, čemu přiwykneš w mladoſti, budeš činiti w ſtaroſti. Alt werden, ſtarnauti, sſtarati ſe, wěkem ſcházeti, ſeneſcere; wetſſeti, zwetſſeti, ſcházeti, veteraſcere. Alter, ſtarec, ſtarček, ſtareček. Alte, ſtařena, ſtařice, babička, babice. Die Alten, ſtařj, ſtarcowé, předkowé, veteres, priſci. 4. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſtarožitný, 29 vetus, antiquus, priſcus. Ein alter Freund, ſtarobylý přjtel, veteranus amicus. Ein alter Haß, ſtarodáwnj nenáwiſt. Ein alter Aberglaube, ſtará, zaſtaralá powěra. 5. nenowý, vetus, vetuſtus. Ein alter Hut, ſtarý klobauk. Ein alter Wein, ſtaré wjno. 6. býwalý, předeſſlý. Der alte Pfarrer, býwalý farář. Das alte Teſtament, ſtarý zákon. Alte Zeiten, předeſſlj čaſowé. 7. zaſſlý, antiquus, obſoletus. Alte Wörter, zaſſlá, zaſtaralá ſlowa. 8. ſeſſlý, ruinoſus, ku přjk. Ein altes Gebäude, ſeſſlé ſtawenj. 9. wetchý, vetuſtate detritus, alte Kleider, wetché ſſaty. 10. Etwas alt, obſtarný, obſtarožný, přjſtarý, ſ. ältlich. 11. Sehr alt, přeſtarý, lety přebraný, ſtaroletý, wěkowitý.

Strany zdroje: I/235

Genügen, v. n. doſti býti, ſtačiti, ſich genügen laſſen, doſti mjti, přeſtati na něčem; daran genüget ihm noch nicht, na tom geſſtě nemá doſti.

Strany zdroje: I/239

Geſchmack, m. chuť, ſſmak, pochotnoſt, ſapor; den Geſchmack verlieren, ſtratiti chuť, wygjti z chuti; es hat nicht ein Bischen Geſchmack, nemá to ani chautky. 2) chuť, okus, okuſſenj, guſtus. 3) fig. zaljbenj, chuť, libido; Geſchmack am göttlichen Worte, zaljbenj na ſlowu božjm.

Strany zdroje: I/247

Gleich, adj. rowný, rectus, æqualis; etwas gleich machen, něco rownati, ſrownati; dem Erdboden gleich machen, ſrownati s prſtj; er iſt nicht meines gleichen, nenj mně roweň; er hat nicht ſeines gleichen, nemá ſobě rowného; gleich und gleich geſellt ſich gern, rowné s rowným rádo táhne zaroweň; doba k době, rownj k ſobě. 2) ſtegný, æqualis; er iſt mir an Alter gleich, geſt w mých letech, gſme gednoho ſtářj, gſme wrſtewnjcy; ſie ſind ſich an Größe gleich, na wegſſku gſau ſobě ſtegnj; gleiche Strafe leiden, ſtegnau pokutu neſti. 3) týž, tentýž, idem; gleicher Geſtalt, týmž způſobem, nápodobně; zu gleicher Zeit, gednoho a téhož čaſu; es iſt mir alles gleich, mně geſt wſſe gedno. 4) podobný, ſimilis; fig. er ſiehet ſich nicht mehr gleich, nenj ſobě wjce podobný. Adv. rowně, zrowna; das Brod gleich ſchneiden, chléb zrowna krágeti. 2) ſtegně, gednoſtegně; ſie ſind gleich reich, ſtegně gſau bohatj; das iſt gleich viel, geſt gedno, tolikéž. 3) gako; du blüheſt gleich der Roſe, kweteš gako růže. 4) práwě; es iſt gleich ſo groß, ſo breit, práwě geſt tak weliké, ſſiroké; hier kommt ſie gleich, tu práwě gde. 5) hned, w tu chwjli, teď, záhy; gleich nach dem Eſſen, hned po obědě. Conj. třebas, ač, ačkoli; iſt er gleich nicht ſo groß, ſo — ačkoli nenj tak weliký; třebas nebyl tak weliký, ſ. Obgleich, Wenngleich.