Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/286

Hinter, præp. za, poſt; hinter dem Ofen, za kamny; hinter mir, za mnau; hinter einander, po ſobě, za ſebau; er kann weder hinter ſich, noch vor ſich, nemůže ani před ſe ani za ſe, to geſt, nikam; hinter etwas kommen, něčeho ſe domakati, dowěděti, doſkaumati; einen hinter das Licht führen, omámiti, oſſiditi někoho; ich will es mir hinter das Ohr ſchreiben, budu ſy to pamatowati; hinter her, po, po někom, potom, du wirſt es hinter her bedauern, pak toho budeš pykati.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/330

Können, v. irr. n. ich kann, konnte, ich könnte, habe gekonnt, mocy, poſſe; ich kann nichts dafür, nemohu za to, negſem tjm winen; das kann nicht ſeyn, nemůže to býti, nenj možná; ich kann es nicht thun, nelze mi to včiniti. 2) vměti, znáti, wěděti, rozuměti, ſcire; könnet ihr böhmiſch? vmjteli čeſky, po čeſku? auswendig können, na zpamět, z paměti vměti. 3) Könnte er nicht indeſſen geſtorben ſeyn, nemohlliť zatjm vmřjti. Ich kann die Laſt nicht tragen, toho břemene nevneſu.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/15, II/16

Leiden, v. n. irr. ich litt, habe gelitten, trpěti, ſnáſſeti, pokuſyti, pati; Schaden leiden, ſſkodu wzýti; Noth leiden, nauzy třjti. 2) Ausſtehen, wyſtáti; er kann ihn 16 nicht leiden, nemůže ho wyſtáti, newře naněho; fig. ſo viel es die Umſtände leiden, gelikož přjhodnoſti připauſſtěgj.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/109, II/110

Rathen, v. a. irr. du räthſt, ich rieth, gerathen, imperat. rathe, hádati; Rathe, was iſt das? hádey co to geſt? ſie riethen auf ihn, hádali na něg. 2) raditi, consulere; etwas rathen, něco raditi; wem nicht zu rathen iſt, dem iſt auch nicht zu 110 helfen, kdo chce kam, pomozme mu tam; der wußte ſich gut zu zu rathen gut zu rathen , s dobrau, ſe zlau poradil, potázal. 3) fig. pomocy; damit iſt mir nicht gerathen, tjm mi nenj ſpomoženo; geſchehenen Dingen iſt nicht zu rathen, co ſe ſtalo, odeſtáti ſe nemůže. 4) Gerathen, vžitečný; ich halte es für gerathen, ſaudjm za vžitečné.

Strany zdroje: II/134

Ruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, quiescere; er kann nicht ruhen, nemůže ſeděti, geſt nepoſeda. 2) pokog dáti; er ruhet nicht als bis —, nedá pokoge, až — laß ihn ruhen, nech ho na pokogi. 3) auhořiti, přjložiti. 4) fig. ſpáti, odpočjwati, haben ſie wohl geruhet, dobřeli ſpali? 5) Auf etwas ruhen, na něčem ležeti.

Strany zdroje: I/73

Ausführen, v. a. wywezti, wywážeti. 2) wyweſti, wywáděti; ſeine Sache vor Gericht, před práwem dowoditi, dokázati; ſein Vorhaben ausführen, aumyſl ſwůg k mjſtu přiweſti; einen Bau ausführen, doſtawěti; er fängt viel an, und kann nichts ausführen, mnohé wěcy začjná, a nic nemůže dokonati, ſkončiti. Ausführende Arzneymittel, wyprázdňugjcý ljky. Das Ausführen, wywezenj, wywáděnj. Die Ausführung, wykonánj; dokázánj, důwod.

Strany zdroje: II/256

Streich, m. rána, vdeřenj, ictus; du wirſt Streiche bekommen, budeš bit; einem einen Streich beybringen, vdeřiti, vhoditi někoho; der Hammerſtreich, vdeřenj kladiwem; der Backenſtreich, poliček; der Stockſtreich, vdeřenj holj. 2) ſſibalſtwj, kauſek; einem einen Streich ſpielen, čjſnauti, drbnauti, podſkočiti někoho; er kann ſeine Streiche nicht laſſen, nemůže zanechati ſwého ſſibalſtwj; ein artiger Streich, čiſtý, pěkný kauſek.

Strany zdroje: I/75

Auskommen, v. n. wygjti, wycházeti; die jungen Hühner ſind noch nicht ausgekommen, kuřátka geſſtě ſe newyljhly. Dieſe Sache wird auskommen, ta wěc ſe proneſe; mit dem Gelde bin ich nicht ausgekommen, penjže penjze mi neſtačily; es iſt mit ihm nicht auszukommen, s njm žádný nemůže wygjti, ſrownati ſe.

Strany zdroje: II/318

Ungeachtet, adj. newzácný, malowážný, newſſjmaný. 2) nehledě, neohljdage ſe, bez ohledu; deſſen, na to. 3) ač, ačkoli; er kann es nicht, ungeachtet er ſo groß iſt, nemůže, nenj s to, ač geſt tak weliký.

Strany zdroje: II/320

Ungeſchehen, adj. neſtalý; was geſchehen iſt, kann nicht ungeſchehen gemacht werden, co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže.

Strany zdroje: II/328

Unterkommen, v. n. dopjditi ſe, doſtati; der Reiſende, der Bediente, der Geſell kann nicht unterkommen, nemůže ſe dopjditi, doſtati bytu, towaryš djla, ſlaužjcý ſlužby.

Strany zdroje: II/349

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.

Strany zdroje: II/352

Verkommen, v. n. wygjti; er kann dabey nicht, nemůže při tom wygjti; mit Jemanden, vmluwiti ſe.

Strany zdroje: II/396

Vorſehen, v. a. předwiděti, předezřjti; einen Fall, přjpadnoſt, přjhodu. 2) v. n. prozřjti, prohljdati; einer Sache, k něčemu. b) v. rec. ſich, hleděti ſe, warowati ſe, chrániti ſe, na pozoru ſe mjti; Vorgeſehen! wary! warte! ſieh dich vor, hleď ſe, ſſetř ſe; man kann ſich hierin nicht genug vorſehen, člowěk ſe w tom nemůže doſt vwarowati.

Strany zdroje: I/90

Bauch, m. břicho, žiwot, venter. dim. břjſſko; der Bauch thut mir weh, žiwot mne bolj; den Bauch voll ſtopfen, ſtřewo naprati; die Augen ſind ihm größer als der Bauch, očiby rády, huba nemůže; großen Bauch bekommen, břichatěti. 2) an einem Gafäße, baňka, báně.

Strany zdroje: II/442

Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť , ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? gakaž pak geſt aſy přjčina? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .

Strany zdroje: I/96

Behalten, v. a. podržeti, zachowati, zadržeti, zanechati; im Gedächtniſſe, w paměti mjti; Recht, dobře mjti; das Schlachtfeld, pole obdržeti; jemanden bis in den Tod, někoho ſmrti dochowati, dožiwiti; er kann keine Speiſe mehr bey ſich behalten, žádného gjdla nemůže giž zažiti. 2) bey ſich, tagiti, zamlčeti. Das Behalten, die Behaltung, podrženj, zachowánj.

Strany zdroje: I/238

Geſchehen, v. n. irr. du geſchieheſt, ich geſchahe, bin geſchehen, ſtáti ſe, djti ſe, ſtáwati ſe, přihoditi ſe, zběhnauti, fieri; es iſt ihm Unrecht geſchehen, ſtala ſe mu křiwda; zu geſchehenen Sachen muß man das Beſte reden; co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže; geſchehen, ſtalý, dálý; die Arbeit iſt bereits geſchehen, djlo giž ſe ſkončilo, wykonalo. 2) Ich muß es geſchehen laſſen, muſým toho tak nechati, to připuſtiti. 3) fig. Es iſt um ihn geſchehen, geſt po něm weta, geſt po něm.