Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/269

Hartnäckig, adj. twrdoſſigný, zatwrzelý, vrputilý, zawilý, obſtinax; eine hartnäckige Krankheit, nevſtupná nemoc; ein hartnäckiger Menſch, zatwrzelec, vrputilec.

Strany zdroje: I/273

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Strany zdroje: I/34

Anfällig, adj. přjpadný, nápadný. Anfällige Güter, nápad, nápadnj zbožj. Anfällige Seuche, nákažčiwá, nákažliwá nemoc, lues, contagio.

Strany zdroje: I/276

Heimweh, n. (domácý nemoc), teſknoſt po domu, (po domowu), mor. teſknoty po domu.

Strany zdroje: I/285

Hinfallen, v. n. padnauti, labi, prolabi; die hinfallende Krankheit, das Hinfallen, paducnice, paducý nemoc, epilepſia.

Strany zdroje: I/288

Hitzig, adj. pálčiwý, horký, ardens; hitzige Krankheit, pálčiwá, (horká) nemoc, hlawnička. 2) hitziges Eiſen, řeřawé, žjrné železo. 3) fig. horký; hitziges Geblüt, horká krew; ein hitziges Gefecht, tuhé potýkánj; ein hitziges Pferd, prudký, bugný kůň; ein hitziger Menſch, prudký, prchliwý člowěk, z horka nakwaſſený. adv. pálčiwě, horce, prudce; nicht ſo hitzig! ne tak zprudka.

Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.

Strany zdroje: I/38

Anhalten, 1. v. a. přjdržeti, vdržeti, zadržeti, zaſtawiti, zatknauti, zdržeti, zdržowati, cohibere, ſiſtere. 2) chytiti, gjti, lapiti, polapiti, ſewřjti, ſwjrati, adſtringere, comprehendere. 3) doháněti, nabádati, nabjzeti, přidržowati někoho k něčemu, impellere. 4) naléhati, naſtaupati, naſtupowati, vſylowati, žádati o něco, petere. 5) ſich an etwas, něčeho ſe držeti, ſe přichytiti, ſe zachytiti. 2. v. n. dodržeti, dodržowati, trwati, ſetrwati, durare; eine anhaltende Krankheit, trwanliwá nemoc. 2) ſtáti, vcházeti ſe, vſylowati o něco, nepřeſtati, žádati. 3) zaſtawiti ſe, zůſtati ſtát, pobyti, morari.

Strany zdroje: I/297

Hüten, v. a. páſti, páſati, paſcere. 2) hljdati, tueri, cuſtodire; ich kann ihn nicht immer (genug) hüten, nemohu ſe ho dohljdati. 3) fig. das Bett hüten müſſen, nemocy z poſtele, ležeti w poſteli pro nemoc. 4) v. rec. ſich hüten, na pozoru ſe mjti, warowati ſe, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe; hüte dich, daß du nicht fällſt, dey pozor, abys nevpadl; hüte dich, ſtřez ſe! hleď ſe!

Strany zdroje: I/38

Anhängen, v. a. ſ. hängen, 1) přiwěſyti, powěſyti, zawěſyti, appendere, ſuspendere. 2) chytati ſe, lepiti ſe, přilepowati ſe, přilnauti, adhæreſcere. 3) přidati, připogiti, addere, adiungere, přihoditi, přiwěſyti, adiicere. 4) ſich an jemanden anhängen, někoho ſe přichytiti, k někomu ſe připnauti, přiwěſyti, přiwinauti. 5) einem einen Schimpf, einen Schandflecken anhängen, někomu hanbu způſobiti; einem eine Krankheit anhängen, někoho nemocý nakazyti; einem die Krätze anhängen, někoho naſwrabiti, ſwrabem nakazyti. 6) er hänget ſeinen Freunden alles an, wſſecko přátelům ſwým zawěſſuge.

Strany zdroje: I/301

Irgend, adv. někde, kdeſy; irgend wo, někde, alicubi; irgend wohin, někam, aliquo. 2) někdy, kdy. 3) ſnad; wenn es irgend nöthig ſeyn ſollte, kdyby toho ſnad potřebj bylo. 4) as, er iſt irgend vor einer halben Stunde hier geweſen, byl zde as před půl hodinau. 5) irgend ein, který, gaký, něgaký; irgend etwas, něco; haſt du irgend was Böſes begangen, dopuſtillis ſe čeho (něgakého) zlého; iſt irgend ein Schmerz, geli která boleſt; irgend jemanden nichts abſchlagen können, nemocy žádnému ničehož (nic) odepřjti.

Strany zdroje: I/304

Jammer, m. kwjlenj, hořekowánj, nařjkánj, ejulatus. 2) bjda, pſota, mizyna, hoře, miſeria; in Jammer und Arbeit ſeyn, wepſý býti; es iſt ein Jammer anzuſehen, geſt to k vſtrnutj, vor Jammer vergehen, bjdau, pſotau hynauti; das iſt doch Jammer Schade, to ge welice k politowánj, hrozná ſſkoda. 3) padaucý nemoc; den Jammer haben, padaucý nemoc mjti.

Strany zdroje: I/307

Jungfernkrankheit, f. bledá nemoc.

Strany zdroje: I/312

Katze, f. kočka. sl. mačka, felis; eine graue Katze, maurek, maurowá, (maurowatá) kočka; junge Katzen werfen, kotiti ſe, okotiti ſe; eine junge Katze, kotě, koťátko; dim. das Kätzchen, Kätzlein, kočička. 2) Die Hüttenkatze, percoch, duſſnoſt, hutnj nemoc. 3) Ein Spiel, kot, mjč. 4) Die Sturmkatze, beran, kočky. 5) Die Geldkatze, opaſek. 6) Die Kätzchen an Bäumen, koťata, kočičky, koťátka, gehnědy, mor. baruſſky, an den Haſelnüſſen, řaſa, amentum, Lin.

Strany zdroje: I/334

Krankheit, f. nemoc, neduh, mor. nedoluha, sl. choroba, morbus.

Strany zdroje: II/2

Lager-, zymnj; die Lagerbirn, zymnj hruſſka; das Lagerobſt, zymnj owoce. 2) polnj; Lagerkrankheit, polnj nemoc. 3) Lagerbuch, ſkladnj knjha; Lagergeld, ſkladné.

Strany zdroje: II/10

Läuſe-, weſſnj, na wſſi; die Läuſeſalbe, maſť na wſſi. 2) wſſiwý; die Läuſeſucht, die Läuſekrankheit, wſſiwá nemoc, phthiriasis.

Strany zdroje: II/20, II/21

Liegen, v. n. irr. ich lag; habe (bin) gelegen, ležeti, jacere; ein wenig — poležeti, oft —, ljhati; den ganzen Tag, die ganze Nacht hindurch liegen, celý den, celau noc přeležeti; durchs Liegen verlieren, proležeti; ſich wund liegen, proležeti ſe; krank liegen, w nemocy ležeti, ſtonati; 21 in den letzten Zügen —, w poſlednjm taženj býti, vmjrati; auf der Bärenhaut —, zaháleti. 2) fig. záležeti; es liegt viel daran, mnoho na tom záležj. b) Auf deu den Knieen liegen, klečeti. c) Im Anſchlage liegen, do ljce wzýti, w ljcy býti. d) Am Halſe —, na krku býti, hrdliti někoho. e) Einander in den Haaren liegen, rwáti ſe; fig. hadrowati ſe, na ſſtjru ſobě býti. f) Vor Anker —, na kotwicy ſtáti. g) Unter einer Decke —, ſrozuměti ſobě. h) Es liegt am Tage, toť geſt zřegmé, patrné. i) Liegende Güter, nemohowité ſtatky. Das Liegen, leženj, ljhánj.

Strany zdroje: I/49

Anſtoß, m. auraz, aurážka, pohorſſenj, potknutj, vraženj, vſtrk, offendiculum, offenſio. 2) překážka, záwada, zawazenj, obſtaculum. 3) přjpad nemocy; er hatte Anſtoß von dem Fieber, zymnice ho potkala, naň připadla.

Strany zdroje: II/27

Luſtſeuche, f. francauze (nemoc).

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/28, II/29

Mächtig, adj. mocný, potens; ſehr mächtig, 29 přemocný; mächtig werden, zmocniti ſe, k mocy přigjti; ſeiner ſelbſt nicht mächtig ſeyn, nemocy ſebe přemocy; einer Sprache mächtig ſeyn, dobře gazyku rozuměti, geg vměti; adv. —ně.

Strany zdroje: I/50

Anton, m. Antonjn, Antonius. Antoniusfeuer, St. Antonsfeuer, ohniwý wřed, růže, nemoc, eryſipelas, ſ. Rothlauf.

Strany zdroje: I/51

Anwandeln, v. n. napadnauti, pochytiti, inceſſere; die Krankenheit wandelt ihm an, nemoc ſe ho chytá.

Strany zdroje: II/44

Milzkrankheit, f. ſlezynná nemoc, ſtonánj na ſlezynu.

Strany zdroje: II/60

Nachlaſſen, I. v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquere. 2) popuſtiti, popauſſtěti; einen Strick, prowaz popuſtiti, powoliti, die Hunde, pſy popuſtiti. 3) fig. a) Einem etwas, Sünden, Strafe, hřjchy, treſt odpuſtiti. b) Zehn Thaler, deſet tolarů ſlewiti. c) Er läßt ſchon nach, giž vlewuge, vpauſſtj, ochabuge. II. v. n. vlewowati, vlewiti; der Schmerz, die Krankheit, die Kälte läßt nach, boleſt, nemoc, zyma vlewuge, zymy vbýwá; ſ. Zorn hat nachgelaſſen, geho hněw vtichl, vkrotil ſe.

Strany zdroje: II/70

Niederlage, f. porážka, clades. 2) nemoc. 3) ſklad, horreum.

Strany zdroje: II/73

Noth, f. těžko, těžkoſt, neſnáz, tjže; das macht mir Noth, to mi půſobj těžkoſt, neſnáz; mit genauer Noth, ſotwa, ſotwičko, s welikau těžj. 2) potřeba; ich brauche es zur höchſten Noth, na neyweyš toho potřebugi; über Noth trinken, eſſen, přes potřebu pjti, gjſti; eine Tugend aus Noth, ctnoſt z potřeby; die Noth erfordert es, potřeba to káže; es thäte Noth, ich ginge ſelbſt hin, byloby potřebj, bych tam ſſel ſám; zur Noth, z potřeby. 3) nauze; Jammer und Noth, ſwjzel, ſtraſt, lopota; in Noth gerathen, do nauze přigjti, znuzeti; Noth leiden, nauzy třjti; nuzowati ſe; mit dem hat es keine Noth, o to nenj nauze. Die Noth zwingt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj. 4) auzkoſt; das war eine Noth! to byla auzkoſt! er hat Noth, wo ſoll er was zum Eſſen hernehmen, má auzkoſt, kde co gjſti wzýti. 5) Die Kindesnoth, porod; die ſchwere Noth, paducý nemoc.

Strany zdroje: I/63

Aufliegen, v. n. na něčem ležeti, naléhati, přiléhati, incumbere rei. 2) polehowati, powalowati ſe. 3) ſich, proležeti ſe, odležeti ſe w nemocy.

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.

Strany zdroje: II/143

Satt, adj. ſytý, ſyt, satur; adv. doſti, satis; ich bin ſchon ſatt, giž gſem ſyt, mor. giž mám do Boha; ſich ſatt eſſen, trinken, do ſyta ſe nagjſti, ſe napiti. 2) fig. a) Sich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe nečemu něčemu doſti wynadjwati, wynahljdati; ſich ſatt lachen, ſpielen, ſchlafen, naſmáti ſe, nahrati ſe, wyſpati ſe. b) Seines Lebens ſatt ſeyn, mrzeti, omrzeti někoho žiwu býti; alt und Lebens ſatt, ſtarý a žiwobytj ſyt. c) Einer Sache ſatt werden, něčeho ſe nabažiti, naſytiti, nawoliti. d) Satt zu thun haben, mjti doſt co dělati; ein Niemmerſatt, nedožraut, nedopita, nedoſyt, neſyta.

Strany zdroje: II/145

Saufen, v. n. et act. irr. du ſäufſt, ich ſoff, geſoffen, ſaufe pjti, bibere. 2) chlaſta i, žráti, chmeliti, ožjrati ſe, ſlopati, ljti do ſebe, potare; ſich krank ſaufen, nemocy ſobě dopiti, pitjm ſobě nemoc vhoniti; ſich zu Tode ſaufen, vpiti ſe; ſich toll und voll ſaufen, na mol ſe zpjti, ochlaſtati; dem Viehe zu ſaufen geben, dobytek napágeti. Saufen, n. pitj, pitka, chlaſtánj, chmelenj, potatio.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, I. v. a. reg. zgednati, zaopatřiti, comparare; 2) způſobiti; Ruhe ſchaffen, pokog způſobiti. 3) doſtawiti; einen Menſchen herzuſchaffen, doſtawiti člowěka. 4) wypowědjti; aus dem Hauſe ſchaffen, wypowědjti z domu. 5) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen? co zde máš k pohledáwánj? co pohledáwati. 6) pořjditi; nichts ſchaffen können, nic nemocy ſwéſti, pořjditi 7) odweſti, odwezti; zu Fußewegſchaffen, zu Fuße wegſchaffen, odweſti; zu Wagen, odwezti. 8) nadělati; viel zu ſchaffen machen, mnoho nadělati brykulj, doſti hry dáti. 9) poraučeti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? 10) Rath ſchaf en, radu dáti. 11) Aus dem Wege ſchaffen, odkliditi. II. v. a. irr. ich ſchuf, geſchaffen, twořiti, ſtwořiti, creare.

Strany zdroje: II/165

Schlaf, m. pl. die Schläfe, ſpánek, židowiny, ſkráně tempus. 2) pl. caret. ſpanj, somnus; im Schlafe, weſpěčky, we ſpanj, im erſten Schlafe, w prwoſpj, w prwnjm vſnutj; in den Schlaf bringen, vſpati; ein Kind, vſpinkati, vhagati, sopire; aus dem Schl. wecken, probuditi ze ſpanj; vom Schl. erwachen, procýtnauti, probuditi ſe, probrati ſe ze ſpanj; der Schl. kommt ihm an, ſpanj ho napadá; nicht in den Schl. kommen können, nemocy vſnauti; recht in den Schlaf kommen, ro eſpati ſe; voll Schlafes, rozeſpálý, semisomnus. 3) Eines Gliedes, zdřewěněnj, ztrnutj, torpos torpor ; dim. das Schläfchen, ſpáneček. 4) ſpanjčko; ein Schläfchen machen, poſpati.

Strany zdroje: I/67

Aufſtehen, v. n. otewřjnu, býti otewřjnu býti , patere; die Thür hat lang aufgeſtanden, dwéře dlauho otewřjny byly. 2) na něčem ſtáti, wzhůru ſtáti. 3) powſtati, wſtáti, wywſtati, ſurgcre ſurgere , powſtati z nemocy, vzdrawiti ſe, convaleſcere; wider jemanden, proti někomu powſtati, pozdwjhnauti ſe.

Strany zdroje: II/181

Schneiderkrankheit, f. kreyčowſká nemoc. 2) ſwrab, chráſty.

Strany zdroje: II/190

Schulkrankheit, f. ſſkolnj nemoc.

Strany zdroje: II/198

Schweizerkrankheit, f. domácý nemoc, ſteyſkánj.

Strany zdroje: II/199

Schwer, adj. těžký, gravis; neſnadný, difficilis; fünf Gran ſchwer, pět zrn ztjžj; ſchweres Geſchütz, těžká ſtřelba, bořjcý děla; ſchwere Cavallerie, těžká gjzda. 2) fig. a) twrdý, tupý; ſchwerer Kopf; twrdá hlawa, newtipa; ſchwere Zunge, brebtawý, zagjkawý gazyk; ſchweres Gehör, náhluchoſt, ſchweres Gehör haben, náhluchým býti; ſchwerer Athem, záduch, záduſſiwoſt. b) Einem etwas ſchwer machen, někomu něco obtjžiti. c) Die ſchwere Noth, padaucý nemoc. d) Eine ſchwere Menge, ſýla; das hat ihm ſchweres Geld gekoſtet, to ho ſtálo hrůzu, ſýlu peněz, adv. těžce, neſnadně.

Strany zdroje: II/203

See-, mořſký, marinus; der Seeaal, mořſký auhoř; die Seekrankheit, mořſká nemoc. 2) gezernj, gezerný; das Seewaſſer, (Landſeewaſſer) gezerná woda.

Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.

Strany zdroje: II/213

Siechbett, n. ložce nemocy.

Strany zdroje: II/240

Staupe, f. nakažčiwá nemoc; die Viehſtaupe, dobytčj pád; die Staupe der Schafe, wrtohlawoſt. 2) weřegné mrſkánj, mrſkanice.

Strany zdroje: II/265

Sucht, f. nákaza, nakažčiwá nemoc. b) mor, morowá rána, pestis. c) die fallende Sucht, paducnice, paducý nemoc, epilepsia. 4) Die Neigung zum Spiele iſt bey ihm zur Sucht geworden, láſka ke hře ſe mu obrátila we wáſſeň.

Strany zdroje: II/267

Sylbe, f. ſlabyka, syllaba; nicht eine Sylbe hervorbringen können, verſtehen, ani ſlowa nemocy promluwiti, rozuměti.

Strany zdroje: II/294

Uibel, n. wada; am Fuße, na noze; das fallende Uibel, padaucý nemoc. 2) zlé; man muß Uibel mit Uibel vertreiben, zlé ſe muſý zlým zahnati; aus zwey Uibeln das kleinſte wählen, z dwogjho (dwého) zlého neymenſſj woliti.

Strany zdroje: II/303

Uiberſtehen, v. n. ſtáti přes; die Predigt überſtehen, ſtáti přes kázanj. 2) přeſtáti; eine Krankheit, nemoc.

Strany zdroje: II/308

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.

Strany zdroje: II/309

Umhin, adv. nicht umhin können, nemocy pominauti.

Strany zdroje: II/311

Umſchlagen, v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrátiti, překotiti ſe, přewaliti ſe; der Wagen, der Menſch, wůz, člowěk. 2) obrátiti ſe; der Wind, Wetter, wjtr, powětřj. 3) lepſſiti nebo horſſiti ſe; eine Krankheit, nemoc. 4) zwrhnauti ſe, zwrcy ſe; das Bier, die Milch, piwo, mléko; der Kauf ſchlug um, kaupě ſe zwrhla. 5) nepodařiti ſe, odroliti ſe; die Kinder, děti. 6) potratiti; eine Schwangere, obtjžná, oſoba s autěžkem. II. v. a. ohnauti, ohybati; einen Nagel, hřeb. 2) založiti; ein Kleid, kabát. 3) obrátiti; ein Blatt, eine Karte, liſt, kartu. 4) obaliti, zaobaliti; Leinwand um etwas, něco do plátna. 5) hoditi; einen Mantel, pláſſť na ſe. 6) obkládati, obložiti; warmen Wein, Kraupen, teplé wjno, krupky. 7) wybubnowati; einen Diebſtahl, krádež; das Umſchlagen, obalenj, ohnutj, založenj, obrácenj, obkládánj, obloženj.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/336

Valentin, m. Walentýn; die —entinskrankheit, der Velten-Tanz, padaucý nemoc; Potz Velten! hrome!

Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.

Strany zdroje: II/368

Verſtellen, v. a. přetwářiti, přetwařowati; dieſe Perrücke, dieſe Kleidung, dieſe Krankheit verſtellt ihn ganz, ta paruka, ten kabát, ta nemoc ho docela přetwařuge. b) změniti, poſſmuřiti; das Angeſicht mit Aſche, obljčeg popelem. c) tagiti; ſeinen Verdruß, ſwau mrzutoſt. d) ſich, přetwařowati ſe, dissimulare; eine verſtellte Freundlichkeit, přetwářená přjwětiwoſt; verſtellt, přetwářený; verſtellter Weiſe, na foch, přetwářeným způſobem.

Strany zdroje: II/369

Verſtoß, m. pl. Verſtöße, záwada, omyl. 2) V. mit Jemanden bekommen, popadnauti ſe s někým. 3) přjpad nemocy; ein Pferd, kůň.

Strany zdroje: I/85

Auszehren, v. a. wytráwiti, wſſe ſnjſti; die Krankheit hat ihn ganz ausgezehrt, nemoc ho wymořila, zhubenila; ſich auszehren, wychřadnauti.

Strany zdroje: II/384

Vollenden, v. a. dokonati; ſeinen Lauf, běh ſwůg; eine Reiſe, ceſtu. b) nichts vollenden können, nic nemocy ſkončiti, ſkoncowati, dokoncowati.

Strany zdroje: II/387

Vor, I. praep. před, ante; vor Tage aufſtehen, předednem wſtáti; vor dir, mir, ihm, ſich, hertreiben, před tebau, předemnau, před njm, před ſebau, hnáti; vor dieſem, před tjm; vor einigen Jahren, před několika lety; vor dem, před tjm; vor Morgens, vor Abends, před gitrem, vſwitau, před wečerem, laſſen ſie das vor der Hand gut ſeyn, pro zatjm toho ponechagj, tak nechagj; vor allen Dingen, předewſſjm; hitzig vor der Stirn ſeyn, z horka nakwaſſen býti; ſchämeſt du dich nicht vor mir? neſtydjſſli, neoſteycháſſli ſe mne? 2) od; behüt uns vor Hölle, vor allen Sünden, vchowey nás od pekla, od wſſelikého hřjchu. 3) pro; vor vielen Hinderniſſen nicht weiter können, pro mnohé překážky nikam nemocy; hier iſt vor den Räubern nicht ſicher, zde nenj bezpečno pro laupežnjky; vor Schmerzen nich ſchlafen, vor Betrübniß nicht reden können, pro boleſt nemocy ſpáti, pro zármutek nemocy mluwiti; vor Alter ſterben, pro ſtaroſt vmřjti, wěkem, ſtaroſtj ſegjti. 4) za; vor Alters, za ſtarodáwna; Gnade vor recht ergehen laſſen, miloſt za práwo vděliti. 5) vor etwas erſchrecken, něčeho ſe leknauti; Schrecken vor etwas empfinden, něčeho ſe hrozyti; fürchte dir nicht vor mir, nebog ſe mne; einen Abſcheu, Eckel vor etwas haben, něco ſobě oſſkliwiti. 6) Vor Hunger ſterben, hladem vmřjti; vor Durſt verſchmachten, žjžnj chřadnauti, mřjti; vor Schrecken zittern, ſtrachem ſe třáſti; vor Zorn außer ſich ſeyn, hněwem ſe necýtiti; vor Freude weinen, radoſtj plakati; ſich vor Lachen kaum faſſen können, ſmjchy diw nepuknauti. 7) Führt ihn vor den Richter, weďte ho před ſaudce; vor ihn, před něho, předeň; vor die Thür ſtellen, přede dwéře poſtawiti; komm mir nicht vor die Augen, nechoď mi na oči; Jemanden vor den Kopf ſtoßen, někoho vrazyti; vor Anker legen, kotwicy zarazyti; die Sache geht vor ſich, něco gde k mjſtu, dařj ſe; die Heirath wird nicht vor ſich gehen, ze ſwadby nebude nic, ſe ſwadby ſegde. II. adv. dřjw; lerne vor ſelbſt, ehe du andere lehreſt, dřjwe ſám ſe vč, než giné včjš; vor wie nach, napřed gako potom.

Strany zdroje: II/388

Vorbauen, v. a. předſtawěti. 2) fig. předegjti, předcházeti; einer Krankheit, nemoc.

Strany zdroje: II/388

Vorbeugen, v. a. nakloniti, nachýliti k předu. 2) fig. předegjti, předcházeti; einer Sache, einer Krankheit, něco, nemoc; wſtřjc gjti něčemu, nemocy.

Strany zdroje: II/391

Vorgeben, v. a. napřed dáti; zwey, dwě napřed dáti. 2) předložiti; das Geſetz, zákon. 3) vložiti; etwas zu thun, něco dělati. 4) poodnáſſeti, wydáwati; unnütze Dinge, ničemné wěcy. 5) prawiti, powjdati; er gibt vor, er wäre etwas, prawj ſe býti něčjm. 6) předſtjrati; eine Krankheit, nemoc, dělati ſe, ſtawěti ſe nemocným. 7) Kindereyen, děckowati, dowáděti, dětinſtwj prowozowati, tropiti.

Strany zdroje: II/393

Vorkommen, v. a. předgjti, předcházeti, praevenire; ihnen, ge; eine Krankheit, nemoc. b) předſtaupiti, předpuſſtěn býti; vor das Gericht, před práwo. c) předewzýti ſe; die Sache iſt noch nicht vorgekommen, geſſtě ſe to nepředewzalo. d) oznámiti, dogjti někoho; es iſt mir vorgekommen, doſſlo mne, oznámeno mi geſt. e) nahoditi ſe, namanauti, nachomeytnauti ſe, namáſti ſe, naſkytnauti ſe; er ißt alles was ihm vorkommt, gj wſſe co ſe mu nachomeytne. f) zbjhati ſe, přiházeti ſe; ſolche Fälle kommen oft vor, takowé přjpadnoſti čaſto ſe zbjhagj. g) na gewo přicházeti, zaſleychati; das Wort kommt nicht oft vor, to ſlowo ſe čaſto nezaſleychá, nepřicházý na gewo. h) zdáti ſe; es kam mir vor, als ſähe ich ihn, zdálo ſe mi gakobych ho widěl. i) přicházeti; ſie kommen mir heute wunderlich vor, dnes mi diwně přicházegj. k) na gewo, wen wygjti; komm vor, poď wen, na gewo.

Strany zdroje: II/396

Vorſchützen, v. a. předſtjrati; eine Krankheit, nemoc, nemocý ſe wymlauwati.

Strany zdroje: II/419

Weinen, v. n. et a. plakati; von Kindern, ceniti ſe, flere; ſich des Weinens nicht enthalten können, nemocy ſe od pláče zdržeti; Jemanden weinen machen, někoho rozplakati; lange weinen müſſen, zu weinen haben, poplakati ſobě; über etwas, něco, nad něčjm plakati; heftig, kwjleti; vor Freude, radoſtj; mit weinenden Augen, plačtiwýma očima; ein wenig, poplakati; anfangen zu weinen, zaplakati; ins W. kommen, rozplakati ſe; ſich müde weinen, vplakati ſe; Weinend, plačtiwý, s pláčem, s plačky, der Weinſtock weint, les pláče.

Strany zdroje: II/419

Weinen, n. pláč, plačky, m. pl. zum W. bringen, k pláči přiweſti; vor W. nicht reden können, pro pláč nemocy promluwiti; das W. zurück halten, pláč w ſobě zatagiti, zadržeti.

Strany zdroje: II/421

Weißfieber, f. bledoſt, bledá nemoc.

Strany zdroje: II/429

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendli hes Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.

Strany zdroje: II/447

Wundern, v. a. ku podiwu, diwno býti; es wundert mich, geſt mi diwno, ku podiwu; v. rec. diwiti ſe, podiwiti ſe, mirari. ſich nicht genug wundern können, nemocy ſe doſti wynadiwiti.

Strany zdroje: II/471

Zukommen, v. n. přigjti; nicht zukommen können, nemocy přigjti; zukomme dein Reich, přigď králowſtwj twé. 2) dopřáti, přepuſtiti; einem etwas, někomu něco; zu Theil werden, doſtati ſe někomu. 3) přjſluſſeti, náležeti, ſluſſeti; dir kommt es zu, zu gehorchen, tobě přjſluſſj, poſlauchati; wie es ihm zukommt, gakž na něho ſluſſj. 4) ſluſſeti; das kommt dir nicht zu, to tobě, na tebe neſluſſj. 5) pogjmati ſe; schýtiti; die Sau iſt zugekommen, ſwině ſe chraula, baukala. 6) Den Teig zukommen laſſen, těſto nechati zkynauti.

Strany zdroje: II/472

Zunehmen, v. a. přibyti, přibýwati; der Mond, das Waſſer, die Tage nehmen zu, měſýce, wody, dnů přibýwá; er nimmt zu, přibýwá ho. 2) rozmáhati ſe, an Vermögen, gměnjm. 3) rozmáhati ſe; die Krankheit, nemoc. 4) proſpjwati; an Tugend, an Weisheit, an Alter, ctnoſtj, maudroſtj, wěkem. II. v. a. im Stricken, přidati, přidáwati.

Strany zdroje: II/479

Zuziehen, v. irr. n. zatáhnauti; den Beutel, měſſec. b) přichowati; junges Vieh, mladý dobytek. c) přiwřjti; die Thüre, dwéře. d) přiwzýti, potáhnauti, přitáhnauti; mit Zuziehung des Raths, s přitaženj, přiwzetjm rady. e) vtržiti, ſljznauti, vhoniti ſobě něco; Krankheit, nemoc.

Strany zdroje: II/480

Zweig, m. ratoleſt; dim. das Zweiglein, ratoljſtka; auf keinen grünen Zweig kommen, nemocy přigjti na zelenau lauku.

Strany zdroje: I/95

Begegnen, v. n. einem, někoho potkati, někomu wſtřjc gjti. 2) potkati, ſtáti ſe, přihoditi ſe; es iſt mir ein Unglück begegnet, neſſtěſtj mne potkalo, ſe mi přihodilo. 3) einem wohl, übel, s někým dobře, zle nakládati, zacházeti, gednati. 4) einer Krankheit, nemocy odpjrati.

Strany zdroje: I/109

Bettlegerig ſeyn, pro nemoc ležeti w poſteli.

Strany zdroje: I/117

Bleichſucht, f. bledá nemoc.

Strany zdroje: I/119

Blutlauf, m. čerwená nemoc, ſ. Ruhr.

Strany zdroje: I/120

Blutzwang, m. čerwená nemoc, auplawice.

Strany zdroje: I/121, I/122

Böſe, adj. ärger, horſſj, der ärgſte, neyhorſſj; böſer, böſeſte, zlý, nedobrý, malus; das Böſe, zlé, malum. Der böſe Feind, zlý duch, zloboch, čert; ein böſer Bezahler, ſſpatný plátce. 2) pokažený; böſes Geblüt, pokažená krew; 122 böſe Augen, bolawé oči; böſe Luft, zlé, nezdrawé powětřj; böſes Wetter, nečas, ſlota, plůta, das böſe Weſen, padaucý nemoc. 3) hněwiwý, zlobiwý, popudliwý, iratus; böſe machen, rozhněwati, rozlobiti někoho; böſe ſeyn, zlobiti ſe, mrzeti ſe; böſe werden, rozhněwati ſe, rozlobiti ſe. 4) hanebný, neſſlechetný, adv. zle, ſſpatně, hanebně.

Strany zdroje: I/19

Abzehrung, f. 1. ſtráwenj, wyſuſſenj, zhubenj. 2. Eine abzehrende Krankenheit, ſauchotiny, sl. ſuchá nemoc, wychřadnutj, wychřadloſt, wyprahnutj, wyprahloſt, wyſchnutj, sl. wyvdnutj, wyvdloſt, zchřadnutj, zhubeněnj, hubenoſt, tabes, tabitudo, hectica.

Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.

Strany zdroje: I/194

Fallſucht, f. padaucnice, padaucý nemoc, sl. paducyna; mor. hrubá nemoc.

Strany zdroje: I/209

Fortkönnen, v. n. z mjſta mocy, nicht fortkönnen, z mjſta nemocy.

Strany zdroje: I/210

Fraiß, f. pſotnjk, božec, mor. břed, (wřed), sl. zrádnjk, analepſis. 2) das Fraißam, padaucý nemoc, epilepſia. 3) Fraißrecht, hrdelnj práwo.

Strany zdroje: I/211

Franzoſen, pl. francauze, pl. nemoc francauzſká, ol. francká, lues venerea.

Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.

Strany zdroje: I/234

Geneſen, v. n. irr. — ich genas, bin geneſen, ozdrawěti, pozdrawiti ſe, zhogiti ſe, podrahniti ſe, okřáti, convaleſcere; von einer Krankheit geneſen, z nemocy powſtati.

Strany zdroje: I/244

Gicht, f. pakoſtnice, dna, klaubnj nemoc, sl. klaubawka, arthritis. 2) ol. der Schlagfluß, mrtwice, paralysis.

Strany zdroje: I/248

Gliederkrankheit, f. klaubnj nemoc, pakoſtnice, dna, mor. ſſtjpánj, odřenj w audech, ſ. Gicht.