Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/332

Koſten, v. n. ſtáti, býti, (koſſtowati), conſtare; das koſtet mich hundert Gulden, to mne ſtogj ſto zlatých; wie viel koſtet das Haus? zač geſt, zač přigde ten dům? das koſtet nicht viel, to nenj drahé, nepřigde draze. 2) fig. das koſtet viel, k tomu geſt mnoho potřebj; das koſtet Mühe, to geſt pracné; es koſtet dich nur ein Wort, geſt ti třeba gen promluwiti. 3) es wird den Kopf nicht koſten, nepoběhneť o hrdlo; das hat ihn ſeine Geſundheit gekoſtet, tjm, ſkrze to ztratil žiwot.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/217, II/218

Sollen, v. n. irr. mjti, debere, oportere; ich ſoll gehen, mám gjti; was ſoll ich? co 218 mám činiti? er ſoll hinaus, fort, má gjti wen, pryč. 2) Wie ſoll man ihm helfen? gak geſt mu k pomoženj? ſie ſollen es ſchon bekommen, wſſak to doſtanete. 3) was ſoll mir die Erſtgeburt? k čemuž mi bude to prworozenſtwj? wem ſoll denn dieſer Strauß? čj má býti tato kytka? er ſoll warten, nechť čeká. 4) fig. Sie ſollen wiſſen, wězte; ſie ſollen Recht haben, laſſen ſie mich nur in Ruhe, měgte prawdu, dobře, gen mne nechte na pokogi. 5) Wie, wenn er morgen ſterben ſollte? co, kdyby zegtra vmřel? ſollte er ihnen begegnen, potkáli wás; ſollte es möglich ſeyn? byloliby možná? 6) Was ſoll aber dieſer? což pak tento? bald ſollte ich glauben, málem bych wěřil; man ſoll darauf ſchwören, člowěkby na to přiſahal. 7) ich hoffe, er ſoll mir nicht wieder kommen, mám za to, že mi nepřigde wjce. 8) Es ſoll ſtark regnen, tuze prey prſſj; es ſollen die Türken geſchlagen ſeyn, Turcy prý (prey) byli biti. 9) dlužen, debere; er ſoll hundert Thaler, ſto tolaru tolarů geſt dlužen.

Strany zdroje: II/233

Sprung, m. ſkok, saltus; einen Sprung thun, ſkočiti, ſkok vdělati; fig. auf dem Sprunge ſtehen, býti na poſkoku; Jemanden viel Sprünge machen, mnoho klopot a brykulj někomu nadělati; Jemanden auf, oder hinter die Sprünge kommen, přigjti na něčj auſkoky; Sprünge machen, ſkotačiti, reyry prowoditi; er wird keine große Sprünge machen, nepřigde daleko. 3) Am Fuße, kotnjk, talus; rozpuklina, puklina, puknutj, ruptura; roztrženina, fissura; das Glas hat einen Sprung, ſklenice geſt puklá.

Strany zdroje: I/218

Fürchten, v. a. báti ſe, timere; ſtrachowati ſe, w ſtrachu býti, ſtrach mjti, metuere. Gott fürchten, Boha ſe báti. Sich vor dem Tode, ſmrti ſe báti, ſtraſſiti, ſtrachowati, hrozyti. 2) obáwati ſe, ſ. Befürchten. Ich fürchte, er werde nicht kommen, obáwám ſe, že nepřigde.

Strany zdroje: I/233

Gelten, v. n. irr. du gilſt, iſt galt, gegolten, platiti, ſtáti, cenu mjti, valere; was gilt das Getreide, zač platj obilj; die Waare gilt ihr Geld, zbožj mnoho platj. 2) Was gilts er wird nicht kommen? oč, že nepřigde? was gilt die Wette? oč ſe wſadjme? gelt! wiď! wiďte! 3) fig. das gilt mir gleich, to ge mně wſſe gedno, wſſe ſtegné; das laſſe ich gelten, to platj, to připauſſtjm; er gilt viel am Hofe, mnoho platj v dwora; es gilt deinen Kopf, o twau hlawu běžj; es gilt dir dein Leben, to tě žiwot ſtane. Wem gilt das? koho ſe to týká?