Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/255

Groß-, weliký; der Großfürſt, weliké knjže. 2) neywyšſſj; der Großadmiral, neywyšſſj Admirál; der Großkanzler, neywyšſſj kancljř. 3) wyſoce, großachtbar, großgünſtig, wyſoce wážený, wyſoce přjzniwý. 4) pra-; der Großenkel, prawnuk; die —inn, prawnučka; der Großſchwäher, pratchán; die Großſchwieger, pratchyně; der Großoheim, pravgec; der Großurenkel, praprawnuk.

Strany zdroje: I/288, I/289

Hoch, adj. wyſoký, altus; com. höher, wyšſſj, ſuperl. der höchſte, neywyšſſj. Das höchſte Gut, ſwrchowané dobré, ſummum bonum. fig. Es iſt ſchon hoher Tag, giž geſt dlauho na den, na dni; hohes Alter, ſtarý (ſtařecý) wěk; um hohes Geld ſpielen, o weliké penjze hráti; auf dem hohen Meere, na ſſjrém (ſſirokém) moři; es iſt hohe Zeit, geſt ſwrchowaný, (wrchowatý) čas; es iſt die höchſte Zeit, geſt neywětſſj čas; adv. wyſoko, wyſoce, alte. 289 2) zweyſſj; haushoch, zweyſſj domu, ellenhoch, zweyſſj lokte. 3) fig. hoch kaufen, draho (draze) kaupiti; hoch halten, mnoho ſobě wážiti; hoch bringen, daleko přiweſti; hoch aufnehmen, za zlé mjti.

Strany zdroje: I/290

Hoheprieſter, m. neywyšſſj kněz, knjže kněžſké, ſummus ſacerdos.

Strany zdroje: I/290

Hoheprieſteramt, n. das Hoheprieſterthum, auřad knjžete kněžſkého; neywyšſſj kněžſtwj.

Strany zdroje: I/310

Kämmerer, m. der oberſte Kämmerer in Böhmen, neywyšſſj komornjk, camerarius ſupremus.

Strany zdroje: II/4

Landkämmerer, m. der oberſte in Böhmen, neywyšſſj komornjk.

Strany zdroje: II/4

Landrichter, m. oberſter in Böhmen, neywyšſſj ſudj zemſký.

Strany zdroje: II/76

Oberbefehl, m. wrchnj, neywyšſſj nařjzenj.

Strany zdroje: II/76

Oberbefehlshaber, m. neywyšſſj zpráwce.

Strany zdroje: II/76

Oberforſtmeiſter, m. neywyšſſj poleſnj ?

Strany zdroje: II/76

Oberhaupt, n. hlawa, neywyšſſj hlawa.

Strany zdroje: II/76

Oberherrſchaft, wrchnj wláda, wládařſtwj; neywyšſſj zpráwa.

Strany zdroje: II/76

Oberprieſter, m. in der Bibel, neywyšſſj kněz.

Strany zdroje: II/76

Oberſthofmeiſter, m. neywyšſſj poddwořj ?

Strany zdroje: II/76

Oberſtjägermeiſter, m. neywyšſſj podlowčj.

Strany zdroje: II/76

Oberſtſtallmeiſter, m. neywyšſſj podkonj.

Strany zdroje: II/76

Oberſtwachtmeiſter, m. majór, neywyšſſj ſtražmiſtr.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/400

Wachmeiſter, Wachtmeiſter, m. ſtrážmiſtr; Oberſtwachtmeiſter, neywyšſſj ſtražmiſtr ſtrážmiſtr , major.

Strany zdroje: I/132

Burggraf, m. purgkrabě purġkrabě , purkrabě; der oberſte Burggraf in Böhmen, neywyšſſj purkrabě. 2) ein Wirthſchaftsbeamter, purkrabj; die Burggräfinn, purkrabka.

Strany zdroje: I/190

Erz—, in der Zuſammenſetzung mit Namen der Würden, arcy: Erzbiſchof, arcybiſkup, archiepiſcopus. 2) neywyšſſj, hlawnj, neywětſſj, beſonderes vor den Adjektiven: Erznarr, neywětſſj blázen. Erzdumm, welmi hlaupý.

Strany zdroje: I/191

Erzſchenke, m. neywyšſſj čeſſnjk, arcyčeſſnjk.

Strany zdroje: I/191

Erzwürde, f. neywyšſſj důſtogenſtwj arcyauřednjků w Řjſſi.

Strany zdroje: I/24

Admiral, m. neywyšſſj zpráwce lodj, admirál .

Strany zdroje: I/24

Admiralität, f. neywyšſſj zpráwa aneb řiditelſtwj lodj, admirálſtwj.

Strany zdroje: I/26

Allerhöchſt, adj. neywyšſſj, neywywýſſeněgſſj, ſwrchowaný, neyſwrchowaněgſſj, omnium ſummus; der allerhöchſte Gott, neywyšſſj, neyſwrchowaněgſſj Bůh; Allerhöchſt-Dieſelben, Geho Gaſnoſt, Wywýſſenoſt.

Strany zdroje: I/27

Allweisheit, f. neywyšſſj maudroſt, wſſemaudroſt, ſumma ſapientia.

Strany zdroje: I/234

General-, generálnj, obecnj, neywyšſſj; Generalfeldmarſchall, neywyšſſj marſſálek.

Strany zdroje: I/245

Gipfel, m. wrch, faſtigium; dim. das Gipfelchen, wrſſek. 2) fig. neywyšſſj ſtupeň, wrch.